Příspěvek: #41

Klid, Karle, on tam ten matečník někde bude (pokud jsi ho při manipulaci třeba nedopatřením nevylomil - i to se někdy stane), nevyrojily by se se starou matkou jen tak. Zrekapituluj si timing klasického procesu rojení a chvíli vydrž ... Uvidíš, že to zapadá do klasického scénáře ... Pokud píšeš, že jsou tam larvičky, tak i kdyby tam náhodou momentálně nebyl matečník, tak si jich pravděpodobně včely "všimnou".
Jiří

Příspěvek: #42

Ještě možnost, že vyletěli z hladu.....

Příspěvek: #43

to ne, zásob mají fůru....snad si všimnou těch larviček....
...... není ale na to, aby narazily matečník z larvy již vývojově pozdě? dle http://vcelari-usti.webnode.cz/vcely/vcelstvo/

Příspěvek: #44

Jestli se ti opravdu vyrojily, tak nad tím moc nepřemejšlej. Opravdu tam někde bude matečník, jak psal Jirka. Nám věřit nemusíš, ale věř včelám.....Fakt to maj zmáknutý...

Příspěvek: #45

Tak v neděli prohlídka pár matečníku vylámanejch a dnes jsou potvory venku. Samozřejmě na stromě vysoko asi 8 m a ještě jsou na kmeni. Někde jsem tady četl že jdou na trubčí plod tak jsem k nim vytáhnul bedýnku dal mezistěny a jeden s trubčinou tak uvidím , ale při mé smůle budou pryč . Včelařím druhým rokem a zatím teda samej neůspěch . Po nedělní prohlídce jsem usoudil že ani medomed nebudu teď potřebovat a teď ještě toto. počkám do léta a jak se mi nadále nebude dařit jdou do světa

Příspěvek: #46

Nezoufej a vydrž, asi jsi nějaký matečník přehlídl či co, to se může stát a věř, že se to i stává taky se to snažím pořád kontrolovat a stejně se hrozím toho kdy mi vyletí. Hlavně to nevzdávej. Lepší zábavu a potěšení stejně nenajdeš.

Příspěvek: #47

tiez mi dnes vyletel roj na vysoku hrusku, z rebrika ledva bolo na ne dosiahnut, a k tomu boli okolo kmena nie na konari, tak som tu hrusku oblapil a vcely som zmetal do vedierka.. a podarilo sa, netreba zufat, je porekadlo roj za furu sena stoji...

Příspěvek: #48

Asi zi zřídím odchytovou službu na roje . V neděli jsem dovezl 1 kousek a dnerska 5. Vše roje známého původu od kolegů cca 4 km od mých stanovišť. Taktosi v klidu můžu osadit své " Bobrovo včelařské akvárko". Zítra budu provozovat včelařskou činnost již od brzkého rána. Naštěstí mám 3 úly přychystané páč sem byl od jednoho z těch kolegů upozoirněn, že se mu budou dívat ven z úlů.

Příspěvek: #49

Tak roj už je ve sklepě . Nevím jestli pomohla ta trubčina ,ale zalezli tam. Minulí rok to byla na chlup přesně na stejným místě a tehdy vzali do zaječích. Nevím jestli jsem něco přehlídnul nebo jestli už tam nebyla nová matka při prohlídce a jenom čekali na počasí. Můj vzor místní včelař mi říkal ať si z toho nic nedělám že měl včera hned 5 rojů . No tak jsem usoudil že asi tak špatnej včelař nejsem . Jenom ještě ten med z nich nějakej dostat zatím jsou pomalu na 0 . Teď řeším jak roj spojit s nejslabším včelstvem rozšiřovat včelstva se mi už nechtějí mám toho tak akorát 6 ks + oddělek.

Příspěvek: #50

No tak kdyz tam neni v ule matecnik a vcely se vyrojili, to muze byt i tim, ze utikaji pred necim. ??? Varoa?? Jaky maji spad za 24 hodin? Zkusil bych test na varoa. Asi tak hrnicek vcel do sklenicky a zalit tekutinou do ostrikovacu. Zaklepat a prelit kapalinu prez huste sito a zpocitat kolik varoa je pritomno. Prelecit K mravenci kdyz treba, nezapomenout sundat medniky

Příspěvek: #51

Já bych to viděl tak, že když vidím matečníky, tak už nic neřeším. Prostě dělím. Spojit můžu kdykoli.

Přistavím kolečko a odvezu úl - nástavky s plodem vedle - tedy dost stranou, ne o metr, ale 4 metry už jsou dost.

A na jejich místo pohodím jeden nebo víc plástů s matečníkem, mezistěny a nasadím medník.

Nevím v jakých úlech kod má včely, ale myslím si, že mně se zpočátku rojily když jsem měl pouliční směs. Samozřejmě+ dnes mám včely por naší pozdní snůšku, pokud někod potřebuje na rannou nějaké s rychlým rozvojem, nemohu posloužit zkušenostmi. Naštěstí nepotřebuji.

V každém případě, pokud není chyba u včelaře - plný úl atd. je dobré měnit matky. Nejmíň tu starou. A když jsem začal odchovávat - tak jsem samozřejmě nechával i takto získané matky a všiml si, že roje létaly z těch rojových.

Ale časem to zmizelo. I když to dělám dál i takto - přepokládám, že to co jsme měl bylo to co si včelaři rozkovávají - množí většinou jen roji.

Takže pokud někdo začal s darovaným rojem, může počítat s tím, že to je spec. linie šlechtěná po brtnicku na užitek z rojů.
Mimochodem - o hladovém roji jsem četl. Viděl jej někdo? Že by naše včely utíkaly před něčím, dobrá hypotéza, ale doufám že to v genech nemají.

Pak taky literatura zná umélé zorjení - ale podle mě pracné. Porstě se to vyklepe i s matkjou na MS, nasadí mřížka a mešdník a je prý z toho výnos - nemají plod. A plod se zužitkuje jinak. Dal by se z něj udělat směsný oddělek, ale vylámat matečníky.

Příspěvek: #52

Ahoj, mám dotaz: chystám se matkám ostříhat křídla abych zabránil odletům roje. Mám stanoviště uprostřed obce. Jak moc stříhat a má to nějaký vliv např. na přijetí takové matky do včelstva když budu dělat výměnu matky ? Líbí se mi možnost, že by se roj sám bez matky vrátil zpět do úlu. díky

Příspěvek: #53

Střihá se obvykle 1/3 křidélka. Vliv na přijetí to nemá pravděpodobně žádný, ale včely někdy tu se zastřiženým křídlem berou jako defektní a vymění si ji po čase samy.

Příspěvek: #54

Tuhle jsem probíral magacín a našel toto. Kdysi jsem to v dobách malin nezralých zakoupil ve včelařské prodejně v Schopau (bývalá NDR).U Mauntfieldů jsem ve "slevě" koupil výsuvnou tyč na čištění bazénů a dnes jsem to zkompletoval. Prý se letos zase rojí včelstva. Délka tyče je 4,30 m. K tomu můžeme připočíst štafle a můžeme sbírat roje z výšky ??? m.



Je možné, že to někomu jako inspirace pomůže.
JK

Příspěvek: #55

Mám něco podobného, tyč teleskopickou, 6m, duralovou....ale ještě jsem to nepoužil. Jen podle toho obrázku: Ta kulatina co drží pytlík je tak odhadem 6mm. To si myslím, že roj okolo 3kg to pěkně ohne... Ale jinak by to mělo dobře posloužit.

Příspěvek: #56

(07.06.2013 11:07)Jiří Šenk napsal(a):  Ahoj, mám dotaz: chystám se matkám ostříhat křídla abych zabránil odletům roje. ...

Je to dvousecne. Stara matka spadne do travy, roj se vrati domu, ty si toho treba ani nevsimnes.
Pak se vylihnou matecniky a po par dnech se vyroji s mladou neoplozenou panuskou. A takovy roj obycejne uleti pryc a daleko. Pokud se ho nahodou podari chytit a usadit, tak se vyroji ihned znovu a znovu. Takovy roj je ztracen.

Roj se starou matkou naproti tomu seda pomerne blizko a jde normalne usadit do ulu, bez problemove.

Příspěvek: #57

Pokud dáš takovému roji někdy už i do rojáčku plást s otevřeným plodem, dva dny ve sklepě a potom ho usadíš, tak mi neříkej, že se znovu vyrojí. I když musím potvrdit, že pokud takový roj dostaneš do rojáčku, tak je potřeba ho okamžitě zavřít i za cenu, že některé včely zůstanou venku. Jinak je takový roj do 20-ti minut v "prachu".....a většinou už se ho nepodaří najít.

Příspěvek: #58

(07.06.2013 13:17)Tomáš Madar napsal(a):  

(07.06.2013 11:07)Jiří Šenk napsal(a):  Ahoj, mám dotaz: chystám se matkám ostříhat křídla abych zabránil odletům roje. ...

Je to dvousecne. Stara matka spadne do travy, roj se vrati domu, ty si toho treba ani nevsimnes.
Pak se vylihnou matecniky a po par dnech se vyroji s mladou neoplozenou panuskou. A takovy roj obycejne uleti pryc a daleko. Pokud se ho nahodou podari chytit a usadit, tak se vyroji ihned znovu a znovu. Takovy roj je ztracen.

Roj se starou matkou naproti tomu seda pomerne blizko a jde normalne usadit do ulu, bez problemove.

Myslel jsem, že matka která se vylíhne první zlikviduje ostatní matečníky, popř. se 2 matky utkají spolu. Někde jsem to četl. Ale jsem začátečník ....

Příspěvek: #59

Po matkách nemůžeme chtít nindžovské výkony. Pokud je matečníků padesát, nebo jsou daleko od sebe, nebo se líhnou současně, nebo je v úlu našlapáno včelami, nemá šanci to vyvraždění komplet zvládnout. Měl jsem pár rojů, ve kterých jsem viděl několik matek, a to ještě v úlu zůstaly nevylíhnuté matečníky. U těch předpokládám, že by se odrojovaly do plného vyvčelení úlu. Proto v případě roje vždy nechávám dva matečníky těsně u sebe, nejlépe v jedné uličce, ostatní odstraním. Tedy pokud zjistím, odkud vlastně uletěly.

Příspěvek: #60

(07.06.2013 11:07)Jiří Šenk napsal(a):  Ahoj, mám dotaz: chystám se matkám ostříhat křídla abych zabránil odletům roje. Mám stanoviště uprostřed obce. Jak moc stříhat a má to nějaký vliv např. na přijetí takové matky do včelstva když budu dělat výměnu matky ? Líbí se mi možnost, že by se roj sám bez matky vrátil zpět do úlu. díky

Tomáš ti si síce odpovedal, ale ja ho trochu doplním včelár, ktorý už má možnosť stráviť čas na včelnici, tak sa matkám oplatí včelárovi krídla zatstrihnúť. Mám osobné skúsenmosti a každej matke sopm krídlo zastrihol, nie obidve, ale len jedno a skrátil som ho do polovice. Prečo? Zažil som, že metka mala zastrihnuté obe krídla a ona dokázala s rojom letieť, nie ďaleko ale predsa. Preto som prešiel k zastrinutiu len jedného krídla, takto pripravená matka ak by chcela letieť, tak sa dostane do špirály a padá na zem.

Lenže moje strihanie nebolo samoúčelné,
matku som ľahko pri veletení roja našiel, matka vyletela z úľa tak pri 95 %-nom vyletení včielej, M spadla na zem kde som si ju vyzdvihol a vložil do malého 14x40x120 mm izolátora, do ktorého mali včely prístup (roj som si nevšímal!) a zakvačil som ju na miesto kde som roj pohodlne striasol do rojnicki položenej na zemi. Raz som tento izolátor prístupný včelám zakvačil na koniec tyče a oprel o npr o plot. Najskôr k matke prileli 1-3 včely a tie začali šíriť združovací feromón, postupne prilietalo stále viac včiel, až sa na vysokej vŕbe rozpustil sadnutý roj a ten skoro hromadne sadal k matke v izolátore, Roj som mohol pohodlne už striasť do rojnice a ponechacť ju na zenmi, rozletené rojové včely vždy na 100 % sadli do rojnice.

Takže v takýchto prípadoch zastrihnutie jedného krídla má pre včelára zmysel, len v týchto prípadoch. Avšak ani vyletený roj, spadnutá matka na zem, včelár nie je doma a keď sa vráti domov dokáže zistiť z ktorého úľa roj vyletel, pretože okolo spadnutej matky boli vždy včely a táto M sa nachádza vžd pred alebo pod úľom. Včely ju vyhľadali, lebo na steblách trávy spadnutá matka zenecháva svoju stopu, materský feromón, ktorý včely zacítia a ošetrujú ju, roj síce ten sa vráti do úľa), v tomto prípade nesadne k matke na zemi, ale aspoň včelár matku môže použiť (ak bola kvalitná a nebola stará). To sú všetko dôležité grify s včelárskej praxe, ktoré sú univerzálne, nie sú určené na jeden špicifický prípad,ak ich vie využiť v praxi.