Příspěvek: #21

(14.01.2011 9:27)rurgki napsal(a):  Taky mám takové .V podmínkách a nadmořské výšce ve které včelařím jiné nepřežijí.Je jim vrozená agresivita a to někdy až hraničící s fanatismem

Instinktivně se brání jakékoliv změně .Kdž přijmou šlechtěnou matku tak do roka do dvou uhynou pokud nepřistoupí a nedovolíme jim vlastní výměnu k původnímu stavu.
Mám to odzkoušené

To ano, ale i když udělají tichou výměnu, tak nová mladá matka ze vylíhne z kvalitního vajíčka zakoupené (oplozené nebo inseminované) matky, kterou chce včelstvo vyměnit. Tzn., že z geneticky cenné (šlechtěné) matky zůstane minimálně 50% kvalitních genů včelstvu. Což i toto je krok vpřed.
Honza

Příspěvek: #22

Jistě a s dalšími generacemi se původní vlastnosti budou rozmělňovat a nebo naopak zpevňovat v závislosti na vlivech okolí a křížením. Bude postupně docházet ke změnám.Někdy k pozitivním někdy naopak.

Příspěvek: #23

(14.01.2011 9:27)rurgki napsal(a):  Taky mám takové .V podmínkách a nadmořské výšce ve které včelařím jiné nepřežijí.Je jim vrozená agresivita a to někdy až hraničící s fanatismem
A taky výkonnost nad kterou zůstává rozum stát.
Instinktivně se brání jakékoliv změně .Kdž přijmou šlechtěnou matku tak do roka do dvou uhynou pokud nepřistoupí a nedovolíme jim vlastní výměnu k původnímu stavu.
Mám to odzkoušené

Zdravím,
zdá se mi to jako nesmysl, že když vyměním matku a nedovolím do roka výměnu včelstvo uhyne !?
Agresivitu s fanatismem bych tedy nebral, párkrát už jsem takovou situaci ve včelstvech zažil a děkuji - nechci.
Zkusil bych se poradit s někým zkušeným, udělat oddělky a staré "kmeny" zlikvidovat. Každý si přece zaslouží aby včelařil v klidu a ne s "ďábly" a URČITĚ TO ŘEŠENÍ MÁ !

Jen nerezignovat = držím palce !!

Příspěvek: #24

(14.01.2011 14:30)jonn napsal(a):  Každý si přece zaslouží aby včelařil v klidu a ne s "ďábly" a URČITĚ TO ŘEŠENÍ MÁ !
Jen nerezignovat = držím palce !!

Těžko říct, co si jako včelaři zasloužíme.
Jen při tom včelaření vklidu to není tak jednoznačné.
Pokud budeme šlechtit jen na mírnost a med, aby potom ten klid v úlu nebyl moc "hluboký".
Osobně při snaze o nějaké šlechtění bych zvážil i odolnost proti roztoči.
I když se to běžně nedělá, ani se o tom "oficiálně" nemluví.
Ale v každém případě jsou ve včelstvech nezanedbatelné rozdíly.

RK

Příspěvek: #25

(14.01.2011 14:30)jonn napsal(a):  Zdravím,
zdá se mi to jako nesmysl, že když vyměním matku a nedovolím do roka výměnu včelstvo uhyne !?
Agresivitu s fanatismem bych tedy nebral, párkrát už jsem takovou situaci ve včelstvech zažil a děkuji - nechci.
Zkusil bych se poradit s někým zkušeným, udělat oddělky a staré "kmeny" zlikvidovat. Každý si přece zaslouží aby včelařil v klidu a ne s "ďábly" a URČITĚ TO ŘEŠENÍ MÁ !

Jen nerezignovat = držím palce !!

Přijmutí faktu není rezignace. Stejný problém jsem před 25 lety řešil, shodou okolností také v Pošumaví. Také jsem nevěřil starým místním praktikům. Už ten "problém" řeším úplně naopak. Holt život není jen med.

Příspěvek: #26

(14.01.2011 9:27)rurgki napsal(a):  Instinktivně se brání jakékoliv změně .Kdž přijmou šlechtěnou matku tak do roka do dvou uhynou pokud nepřistoupí a nedovolíme jim vlastní výměnu k původnímu stavu.
Mám to odzkoušené

Dobrý den, to mě zajímá, chtěl bych Vás požádat o zaslání vzorku aslespon 10 včel pro morfometrickou analýzu křídel. Možná máte u Vás na včelnici zajímavou genetiku. Bylo by to možné? Případně pošlu adresu. Zdeněk Klíma

Příspěvek: #27

Dobrý den. Jsem včelař začátečník, ale teorií včelaření hltám už druhý rok. Pochopil jsem, že by bylo nejlepší pro šlechtění včel, aby větší územní celky měly jeden kmen včely a ten šlechtily. Pokud to motám tak sory. Nejde mi do hlavy, jak komerční prodejci matek můžou nabízet několik kmenu matek na jednou.Víz inzeráty typu: Nabízím matky F1 Vigor, Singr, Havlín atd. Rozumím,že jejich chovný materiál prochází nějakým šlechtěním, ale podle mě, nemůžou seriozně zaručit čistotu té dané linie. Někteří borci dokonce máj na zahradě několik linií. Zda se mi to ne fér. Z druhé strany, když si to trh žádá? Mám pravdu Přátelé? O to si víc cením pana Čermáka za jeho příspěvky a šlechtitelskou činnost. Kéž by bylo více takových borců. Škoda, že například pan Havlín nebo další šlechtitelé, nemůžou a nebo nechtějí se podělit na vébu o své poznatky a pochválit se svým chovem, předat dál své vize. Ne každý má možnost a čas je navštívit. dík

Příspěvek: #28

Tak zrovna pan Havlín má na webu řadu zajímavých video ukázek.Samo není to asi návod co přesně a kdy ale rozhodně to stojí za shlédnutí.Pan Čermák má web vynikající to je bez debat.

Pokud si koupím inseminované matky více kmenů můžu produkovat volně spářené dcery F1.Osobně tento přístup nemám rád.Rozchovávám Singer.Uvažoval jsem i o jiných kmenech ale přátelé v okolí preferují Singry a proto myslím že je rozumnější v rámci šance na oplození "čistým" Singrem postupovat takto.Druhý fakt je ten že jsem získal výborný chovný materiál od mistra Janouška.

Šlechtění je věc jedna , ale myslím , že je důležité mít i podobný způsob včelaření jako chovatel.Dříve jsem měl F1 Havlin a nebyl jsem úplně spokojen.Po čase jsem přišel na to , že chyba byla ve mě.Potřebovali daleko více místa než sem si myslel.Poté podávali excelentní výkony...

Příspěvek: #29

Dík za Vaši reakci. Vrátím se k mé myšlence chovu čistých linií. Trošku mě mrzí, že jsou dotace pro chovatelé matek, a ty matky ne jsou nabízené s rodokmenem čistoty původů. Víz analýza křídel.Tam, kde se používá ins., je to OK ale u ostatních chovu nevím. To je to samé, jakoby chovatelé skotu vlastnili v jedné stáji několik plemen krav a podle zájmu nabízeli to či ono plemeno, ale od jednoho býka. Ano i tam je převodné křížení, ale chovatel ví podle karty procentní podíl krve. Kdežto od chovatelů carníky člověk nikdy neví.Je možné, že ten problém je hlubší, a čista carnika není. Mohl by mi to někdo fundovaný vysvětlit ? Pak ty další věci jako je selekce, chovatelský záměr a cíl chovatelů to chápu. Narážím pouze na neprůhlednost při prodeji. vše dobré

Příspěvek: #30

Neprůhlednost? Nechápu co se tím myslí. Při koupi matky F1 mám jistotu , že kupuju dceru matky inseminované z určitého chovu.Matky F1 výběrové mají evidenční lístek kde je uvedeno číslo inseminky.

v odkazu je video aktiv u přítele Havlína a prohlédněte videa vložená tímto autorem...

Příspěvek: #31

Díky pane Žák. Nechám toho mozečkování, protože mé vědomosti té problematiky jsou malé. Poznal jsem, že důležitější než linie matky, je kvalita a odbornost chovatele. Hezký den.

Příspěvek: #32

Vytrhuji z kontextu, snad mi to bude prominuto.

"to nejlepší z nejlepšího"
k tomu dodávám - to kdybychom věděli, co to je -
prý
"med aby to mělo" ... "mírnost"
bezpochyby tu byla předvedena profesionální metoda sběru a následného rozchovu materiálu s takovými vlastnostmi. Velmi poučné a cenné pro praktický rozchov. Díky za to. Ale těžko to lze akceptovat jako vzorový přístup pro výběr a šlechtění všestranně kvalitního materiálu. Je opravdu to, co jsme viděli, výběr toho nejlepšího?

Podle mne byly shodou okolností důsledky takového přístupu k šlechtění představeny v prvním dílu. Také s profesionálním přístupem k exekuci, eradikaci.
Vidím právě v tomto přístupu některých šlechtitelů schizofrenii současného stavu včelařství a toto video je v tomto směru ukázkové, super! Dávám palec nahoru.

Příspěvek: #33

Pro Boleslava:

Ta úvaha o čistotě je možná dobrá, poud chceš z toho chovat - ale na to bývají, pokud na té čistotě bazíruješ inseminované matky, kde se ví hodně generací zpět.

Ale pro včelu byla a je důležitá, zhlediska evoluce i krátkodobého přežití ta různorodost. Že ve včelstvu je několik rodin, spřízněných jen přes matku dává včelstvu možnost se přizpůsobit - třeba kalamitám. Jsou domněnky, že právě virozy atd přežívá mnohdy ta jedna podrodina, která měla právě toho jednoho vhodnýho tátu, i když byl třeba jinak k ničemu - líné a bodavé dcery, atd.

Myslím, že dost si můžeš nastudovat na vigorbee.cz

Ono je to zčásti třeba i o izolaci úlů. Asi vytápěné a dobře izolované by byly pro včely krátkodobě dobré. Pro výnos medu asi určitě.
Ale srovnám to s dobytkem - chceme mít vysoce vyselektovaný dobytek s vysokým užitkem v klimatizovaných stájích kam nesmí nikdo ani nakouknout, aby krávu neuřknul, nebo krávy co můžeme nechat až do sněhu pást pod horama.
A já v tom vidím paralelu. Mohli by jsme se honit jen za jedním a včelu zbavit něčeho pro ni možná důležitého. I když se nám to dnes nemusí líbit, někdy v budoucnu by se ta vlastnost mohla hodit.

Příspěvek: #34

A jak ta inseminace vypadá? Pro ty co to neviděli na živo jedno docela povedené video.

Příspěvek: #35

Nechci zakládat nové téma, tak to lepím sem.

V únorovém čísle Včelařství (2/2012) v příloze na straně 11-12 je řešen šlechtitelský program.

"Kapitola 3.2. Minimální rozsah a hodnoty sledovaných vlastností
Použitá plemenná včelstva musejí prokazovat nadprůměrný medný výnos stanoviště a další parametry nesmějí překročit tyto hodnoty:
mírnost 1,5
sezení 2,0
rojivost 2,0
celkový rozvoj 1,8
Chovatel musí prokázat v evidenci provádění hygienických testů a jejich uplatnění v selekci plemenných včelstev podle PPP."

Odkaz na PPP http://www.beedol.cz/wp-content/uploads/...-prace.pdf

Chtěl bych se zeptat chovatelů :
1. Jak dosáhnou čísla 1,5 ve čtyřbodové stupnici?
2. Jak upravuje PPP selekci podle HT?
"Doporučené postupy
Dokumenty popisují činnost, která je pro chovatele potřebná
DP-1 Hodnocení HYG (čištění buněk)
DP-2 Hodnocení BIM (poškozování roztočů)
DP-3 Hodnocení BAR (podíl roztočů na plodu)
DP-4 Hodnocení následných generací u zákazníků "
Hodnocení se pouze uvede a dále není povinnost s nimi pracovat?

Pokud tedy nakupuji matky z šlechtitelského chovu, kupuji tedy hlavně "medařky" bez zmínky o VT?

Příspěvek: #36

Dobrý večer

Měl bych dotaz na př. Kv. Čermáka jestli by byl tak hodný a zkusil mě vysvětlit co přesně znamená inbreeding,rozumím tomu dobře že je to rozchov potomků z jedné zakladatelky linie ? Není mi totiž jasná jedna věc,dám příklad.Koupím si u vás matky inseminované,z jejich larviček si nalarvím serii ,vychované matky opět nainseminuju trubci ze včelsta z ins,matky od vás a tím pádem budu mít stejně kvalitní matku jako bych měl tu původní od vás? Nebo je tam problém v tom příbuzenském páření,stejně jako u lidí,děkuji moc za odpověd.

Příspěvek: #37

LumpyCZE: V podstatě jste si odpověděl sám..imbreeding je příbuzenská plemenitba. Jde o opak heteroze. Chovem imbredních linií se chovatel snaží o posílení žádaného znaku. Metoda ma však vliv na vitalitu daného druhu s degenerativními důsledky. U včel se používá na posílení žádaného znaku a jeho upevnění u konkretní linie. Jde tedy o velmi specifickou metodu v ramci plemenitby, kdy je snaha maximalizovat například užitkovou vlastnost s co nejmenším dopadem na vitalitu v kombinaci s dalšími metodami šlechtění. Příbuzenská plemenitba u včel se nedá srovnat např. s příbuzenskou plemenitbou u savců. U včel platí poněkud jiné zákonitosti v genetice. Co se týká včel ...čim vyšší stupeň příbuzenské plemenitby, tim vyšší stupeň degenerace, resp. ztráty vitality.

Příspěvek: #38

(24.05.2012 23:24)LumpyCZE napsal(a):  Dobrý večer
Měl bych dotaz na př. Kv. Čermáka jestli by byl tak hodný a zkusil mě vysvětlit co přesně znamená inbreeding, rozumím tomu dobře že je to rozchov potomků z jedné zakladatelky linie ? Není mi totiž jasná jedna věc,dám příklad.Koupím si u vás matky inseminované,z jejich larviček si nalarvím serii, vychované matky opět nainseminuju trubci ze včelsta z ins. matky od vás a tím pádem budu mít stejně kvalitní matku jako bych měl tu původní od vás? Nebo je tam problém v tom příbuzenském páření,stejně jako u lidí,děkuji moc za odpověd.

T. Blecha Vám docela dobře odpověděl. Tak jen upřesním a doplním.
Nejdříve pokud jde o termín: správně se píše "inbreeding", lehce počeštěno "inbríding", český ekvivalent je "příbuzenská plemenitba". To jsou výrazy pro biologický parametr. Vyčísluje se tzv. koeficientem inbrídingu , resp. koef. příbuzenské plemenitby (označuje se symbolem F), může mít hodnoty od 0 do 1,0 (resp. 0 až 100 %).
Inbríding se dá uvést jako páření příbuzných jedinců, nemusí to být příbuzní po jediné matce zakladatelce, v rodokmenu mohou být i další (více než jeden) tzv. společní příbuzní. Čím dále jsou od daného včelstva (matky), tím menší je hodnota F.
Pokud byste matku nainseminoval tak jak píšete, bude její včelstvo čisté dané linie, bude mít F > 0. Není to ale automaticky záruka kvality včelstva, ta závisí na tom, jaké geny se zrovna u dané matky nakombinovaly. F vyjadřuje jen stupeň příbuzenského páření. Plemenná hodnota je jiný jev (biologický parametr).
Protože včela medonosná je druh velmi citlivý na inbríding, je dobré v chovu udržovat jeho nižší stupeň. Mám prakticky ověřeno, že F do cca 15 až 20 % významně nesnižuje vitalitu a užitkovost včelstva. Proto záměrně volím kombinace rodičů, jež dávají F do 0,20 (lze to vypočítat dopředu před uskutečněním kombinace rodičů, inseminace matka × trubci). Vysoký inbríding má význam použít jen pro upevnění výborných vlastností určité matky, přesněji příznivé kombinace genů pro ně. A včelstva s vysokým F je rozumné držet jen po jednu generaci a v další volit zase páření s trubci, jež nám dají včelstva s nízkým F, tedy plně vitální. Samozřejmě toto jde jen s použitím technické inseminace matek.

Příspěvek: #39

Pravda, ani sem si toho nevšiml s tim M.. Přitom in – (uvnitř) a breed ( plodit), takže inbreeding. Německé slovíčko pro příbuzenskou plemenitbu je inzucht

Příspěvek: #40

Chcel by som sa spýtať, akú kvalitu majú trúdy z trúdicového včelstva? Takéto včelstvo chová trúdy aj na konci sezony a ak sú takéto trúdy plnohodnotné, je možné s nimi počítať pri neskorom chove matiek ?
Pokúšam sa vymeniť M na celom stanovišti a zvýšiť takto pravdepodobnosť oplodnenia matiek F1 s vyselektovanými trúdmi.