Příspěvek: #41

Trubci od matky F1 jsou čistokrevní. Pokud matka F1 ze včelstva zmizí a časem začnou v tomto včelstvu klást trubčice, vylíhnou se bastardi, u kterých nevíte, zda trubci, kteří oplodnili původní matku F1 byli alespoň trochu kvalitní, nebo zda to byli zmetci.
Jediná možnost je vyměnit všechny matky za F1.
V této době nemusíte kupovat matky oplozené, stačí odstranit původní matky a dát místo nich zralé matečníky od kvalitních inseminovaných matek.
Příští rok už budete mít na stanovišti převahu čistokrevných trubců.

Příspěvek: #42

Niekde som čítal. že sa trúdi z takého včelstva použili na insemináciu M. Preto som položil takúto otázku. Vladimír, ďakujem za odpoveď.
Takže tento rok zredukujem počet včelstiev a rozšírim včelnicu až s novými trúdmi na další rok. Teraz mám veľmi agresívnu a rojivú zmes a dve inseminované M Vigor. Ešte to teda s nimi musím jednu sezonu vydržať.

Příspěvek: #43

ing. Jiří Šturma napsal(a):30 % ztrát je v přírodě selekční skutečnost a tak je nutno ji příjmout a být za ni šťastný,

To jste myslel vážně, nebo jako špatný vtip?

Příspěvek: #44

Vladimíre, já si nemyslím, že by to byl špatný vtip. Letos mám např. 9 oddělků....A uřčitě příští rok budu minimálně tři matky vyřazovat z chovu, protože v něčem to nebude to pravé.... Abych nemluvil o přístím roce.....Letos ze třech oddělků ....jedna matka absolutně nevyhovující...pomalý jarní rozvoj....špatná stavba.....nemusím dál zkoumat proč. Prostě to nefunguje...výměna a jedem dál...Nemůžu si přece myslet, že všechno, co vychovám bude IA.... Ze 6ti koupených oddělků letos, už mají dva oddělky jiné matky a dva jsou spojeny s jiným oddělkem....Z 5ti oddělků, vcyrobených mnou zůstaly 3. Já jsem toho názoru , že 30% ztrát je stále v normě....Ne samovolnejch ztrát...třeba přes zimu(úhynem)...ale ztrát, jako takovejch, který ovlivníš. tj. spojením včelstev, výměnama matek(ale ne starých za mladou, ale mladých za mladou....)...Prostě, pokud se 30% nepovede, je to furt ok.

Příspěvek: #45

V tom případě je nutno si ujasnit pojmy. Pro mne ztráta včelstva znamená, že to včelstvo uhynulo, zmizelo, prostě již neexistuje. Pokud ale vyměním matku za lepší, není to ztráta včelstva, nýbrž vylepšení. Vznešeně by se tomu dalo říct " chovatelský" nebo dokonce "šlechtitelský" záměr.

Příspěvek: #46

Jasně, ale Jirka psal, že namá cenu zazimovávat mrzáky......a lepší je zrušit, aby se nemnožili dál...... Tada tak jsem to aspoň pochopil já.....A s tím co napsal souhalasím. Ani já to nedělám jinak.

Příspěvek: #47

Když tak sleduji dloudobě stavy a úhyny tak si myslím, že těch 30% je skutečná "Darwinovská" selekce.
Plus to co mění včelaři.
Těžko to potvrdit nebo vyvrátit, čísla nikdo nesleduj e nebo jsou tajná.

Lze porovnat s odhadovanou produkcí oddělků a stavy včelstev, kdyby někdo věděl kolik se čerpá dotace EU na obnovu včelstev, atd. A taky tím, že i když velké množství včelařů začíná a dostávají se na stavy na které se "zkušení" co tak různě končí nedostali skoro nikdy, tak přesto stavy včelstev (a to ani nekoukám do Hradištka ale jen do evidence 1D ČSV) nezvyšují nijak výrazně. A samotné kolísání stavu vykazovaných včelstev naznačuje že i přes obnovu je kolísání deset procent. A obnovit po úhynech v rámci roku 1/5 samotnými včelaři není problém (20%), takže to je mimo statistiky.

---

(23.09.2013 18:11)Milan Havelka napsal(a):  Jasně, ale Jirka psal, že namá cenu zazimovávat mrzáky......a lepší je zrušit, aby se množili dál...... Tada tak jsem to aspoň pochopil já.....A s tím co napsal souhalasím. Ani já to nedělám jinak.

Pokud má mrzák šanci hraničící s jistotou, že dožije jara, tak u mě jde do zimy s črným puntíkem. Na jaře se to dá vždy napravit, jakmile trubci začnou létat.
Spíš je problém, že nikdo neodhadne kolik včelstev ze silných se dožije jara.

Příspěvek: #48

Ak silné včelstvo nedožije jari, tak to nie je "prirodzená zimná kalkulovaná strata", ale kiks včelára alebo mimoriadne nevhodná zima- čo by ale byť ponímané, ako výnimka. Ak si ale na straty zvykne a berie ich ako niečo prirodzené- nuž čo s tým...

Příspěvek: #49

No, každoroční 30% podzimní a zimní úhyn je asi moc. To se mi nezdá. To by z "přirozených důvodů" bylo strašně moc. Ikdyž....z 2011 na 2012 byly zimní ztráty asi o hodně větší než těch 30%.....

---

(23.09.2013 20:04)daniel napsal(a):  Ak silné včelstvo nedožije jari, tak to nie je "prirodzená zimná kalkulovaná strata", ale kiks včelára alebo mimoriadne nevhodná zima- čo by ale byť ponímané, ako výnimka. Ak si ale na straty zvykne a berie ich ako niečo prirodzené- nuž čo s tým...

Ono se tady o silných včelstvech zprvu ani nemluvilo. V zájmu debaty byly "mrzáci"....

Příspěvek: #50

(23.09.2013 20:04)daniel napsal(a):  Ak silné včelstvo nedožije jari, tak to nie je "prirodzená zimná kalkulovaná strata", ale kiks včelára alebo mimoriadne nevhodná zima- čo by ale byť ponímané, ako výnimka. Ak si ale na straty zvykne a berie ich ako niečo prirodzené- nuž čo s tým...

Až budeš pozorovat jak se ti silná včelstva vytratí v podletí či v zimě z úlu, i když napadení VD bylo v normě, tak možná přijmeš teorii že je možná něco špatně, ale někdy nevíme co.

Příspěvek: #51

Danieli.....tady je údernou silou generace zimních včel. Ta tady z největší části donese jarní snůšku. Např letos zimní, dlouhověké včely odešly okolo 20.5....a 27.5. se vytåčelo.

Příspěvek: #52

Padl tu pojem mrzák. Já mám 25 let klíč do Fab zámku ohnutý do L - mrzáka - který stále používám i když se mě v rodině smějí, že jej nevyměním. Slouží stále a dobře i když je - mrzák.

Příspěvek: #53

Možno tu ide iba o spôsob vyjadrovania, ale aj tak, všetko so všetkým súvisí.

Příspěvek: #54

(23.09.2013 21:41)KaJi napsal(a):  Až budeš pozorovat jak se ti silná včelstva vytratí v podletí či v zimě z úlu, i když napadení VD bylo v normě, tak možná přijmeš teorii že je možná něco špatně, ale někdy nevíme co.

A nebo konečně někdo pochopí, proč ten Dvorský několik let rozlišuje varroázu na A, B, C a na každé má jiné řešení. Možná, že to dojde i těm, kteří tvrdí, že se varroázou zabývají, možná že jim i dojde, že k "záchraně" stačí skutečně málo......., například místo keců a plácání se po ramenou, pracovat. Přeci jen mi to, Krale, nedá. Co bylo v tomto případě špatně je jasné , jen ti není jasný spouštěč toho stavu a to není zas tak podstatné /zní to sice blbě a protichůdně,ale je to tak, něco prostě neovlivníš, v podstatě je jedno zda je spouštěč VD, vir, aceton....../. Podstatné, je jak předejít a jak zastavit, tedy hlavně rozpoznat . Jenže ty jsi svůj úhyn nespecifikoval, i když tuším jak to bylo. Těch scénářů je více, tak pak je každá rada těžká bez podrobnějších informací. Opovážlivě si dovolím jednu radu zadarmo, zkus opustit tu hloupou hypotézu šíření kleštíka do prostoru, kterou do tebe někdo hustí a pokus se vyjít z biologie včely a kleštíka, tedy pokud chápeš /to je rozdíl od znáš/ základy a začne ti to celé docházet /nakonec jsi to ode mne slyšel na vlastní uši, pokud ti to rozum bral/, jak to může být jednoduché. LD

Příspěvek: #55

Čo sú to prirodzené úhyny? Čo sú to neprirodzené úhyny? SPrávnejšie a presnejšie vyjadrenie je percento úhynov na včelnici, ktoré je ešte v norme. Úhyny na včelnici do 10 % sú v norme. Nad 10 % to už nie je v norme a treba sa vážne zamyslieť a hľadať príčinu vyššieho počtu úhynov.
U nás sa nepoužíva pojem mrzáky ale žobráky = slabé včelstvá a silné včelstvá = bomby.

Příspěvek: #56

No vidíš jaro jak si navzájem obohatíme slovníky . To přispívá k vzájemnému porozumění. Však som tu Slovenčinu po tých rokoch pozabúdol .

Admine promiň. Vím že toto je o šlechtění ducha, ne včel.
JK

Příspěvek: #57

Chtěl bych se zeptat na to, zda jednotlivé vlastnosti, na které jsou včely šlechtěny jsou u jednotlivých linií, kmenů atp neseny jinými geny, či zda je níže popisovaný efekt zapříčiněn něčím jiným. Podle Zdeňka Klímy (v jiném vláknu této diskuse viz zde ) se totiž křížením např Vigorek se Singerkami může vytvořit "bodavé" včelstvo, přestože jak V, tak S jsou šlechtěny na mírnost. Znamená to, že se u konkrétní vlastnosti neprojeví heterozni efekt ani po jednom rodiči, nebo že se nějak záměrně či nahodile "vyskratují"?

Příspěvek: #58

Ano, projeví se heterozní efekt v přirozené vlastnosti přírodního včelstva tj. obranný pud. Bez toho by přece miliony let nepřežily.


Teď ale vážně - je lépe hledat dobré kmeny v okolí než importovat cokoliv "dobrého" z velké vzdálenosti. Jsou totiž nejlépe přizpůsobené místním podmínkám (snůška, klima, nákazová situace). Co bodá to u mě ale také dlouho nevydrží. Abych nemohl nad otevřeným úlem volně pohybovat rukama a aby na mě startovaly, to na mě není. Musejí být tak hodné, abych do nich mohl jít bez klobouku, bez rukavic, jen s kuřákem. V mém věku je už i blbě vidět s brýlemi přes závoj kukly nebo klobouku

Příspěvek: #59

(26.09.2013 12:59)Ing. Jiří Šturma napsal(a):  ... Teď ale vážně - je lépe hledat dobré kmeny v okolí než importovat cokoliv "dobrého" z velké vzdálenosti. Jsou totiž nejlépe přizpůsobené místním podmínkám (snůška, klima, nákazová situace). ...

S touto myšlenkou mám trochu problém...

Pokud by to opravdu tak bylo, tak všechny dojnice v našich kravínech jsou vyšlechtěné z české červinky. Ale z nějakého důvodu tomu tak není.
Anebo by všichni ovčáci u nás měli potomstvo od valašek či šumavanek - ale zdaleka víc vidím suffolky, zwartblesy.
Atd.
Čím to?

Anebo jinak - jsou u nás opravdu tak odlišné podmínky, že včely z dolní Moravy nebudou fungovat v Polabí? Anebo z Jeseníků na Šumavě? A pokud jsou ty podmínky pro včely tak odlišné (snůška, nákazová situace, ...), v čem konkrétně?

A třeba ještě šířeji - proč člověk rozšířil včelu medonosnou i do oblastí, kde přirozeně nebyla?

A pokud hledat "dobré kmeny" v blízkém okolí - jak je definován takový dobrý kmen, potažmo i "okolí"?

Ty otázky jsou spíše řečnické, směřuji k tomu, zda není celá tato myšlenka spíš jen mantrou a klišé, byť novodobějším a "z druhé strany hřiště"...

Příspěvek: #60

Moje zkušenosti vypovídají o tom, že to tak není. Je otázkou, co se tu "šlechtí" a vydává za dojnou. Pokud není zdravá, není ani dojná. Pokud dává z květů a nedává pak z medovice, nechť si ji nechají na dolní Moravě. Nejsem proti šlechtění a dovozu. Naši čeští šlechtitelé mi ale nejsou schopni nabídnout nic lepšího, než mám. Ano, moje jsou bodavé, jejich ne. To je totiž tuším priorita číslo jedna. Jen takové linie jsou komerčně použitelné. Teď jsme u toho, co je tedy nejlepší? Statisticky podle poptávky je to ta včela hodná. Komu střídmá bodavost (veselé včely) nevadí, vítězí vlastní výběr.