Příspěvek: #141

Ak by zo dňa na den zmizol klieštik, ako dlho by ešte pokračovali úhyny ?

Příspěvek: #142

nielen kliestik ale aj osy potazne aj srsne su prenasacmi včelych patogenov ...
ak je vonku pod 7 st a aj zdrave vcely su zalezene v uloch, osy neustale dobiedzaju do letacov a tomuto sa da tazko zabranit ...
ak si date napr do gemini jednoduchy dotaz , dostanete napr taketo odpovede:
**********************************
Ako k prenosu dochádza a aké sú mechanizmy?
Mechanický prenos (vektor):

Osa, ktorá vojde do úľa a dostane sa do kontaktu s infikovaným medom, voskom, výkalmi alebo samotnými včelami, si vírusové častice prenesie na povrchu tela (kusadlá, nohy) alebo v tráviacom trakte.

Ak následne zalietava do iného úľa (alebo na iné miesto na včelnici), funguje ako pasívny mechanický prenosca.

Cirkulácia cez spoločné zdroje (kvety, voda):

Osy a včely často navštevujú rovnaké kvety, opadané ovocie alebo napájadlá. Vírusy (najmä DWV a BQCV) sa vylučujú slinami a trusom, čím dochádza k kontaminácii povrchov kvetov, z ktorých sa vírus šíri ďalej.

Predácia a biologická replikácia:

Osy a sršne lovia včely a kŕmia nimi svoje larvy. Pri požití infikovanej včely sa vírus dostane do tela osy.

Dôležitý objav: Vedecké analýzy potvrdili, že vírus DWV sa v osách a sršňoch nielen nachádza, ale aktívne sa v ich bunkách replikuje (množí). Osa tak nie je len "špinavý nástroj", ale aj plnohodnotný rezervoárový hostiteľ.

Renomované vedecké publikácie
O tejto téme existuje rozsiahla peer-reviewed literatúra. Tu sú kľúčové práce, ktoré tento jav popisujú:

1. Detection of deformed wing virus in Vespa crabro (Forzan et al., 2017)
Časopis: Bulletin of Insectology

Zistenie: Vedci izolovali replikatívnu formu (negatívny vláknový reťazec RNA) vírusu DWV z kráľovnej sršňa obyčajného (Vespa crabro). Dokázali, že DWV sa dokáže v sršňoch aktívne množiť a u niektorých jedincov dokonca spôsobuje rovnaké fyzické deformácie krídel ako u včiel.

2. Detection of Honeybee Viruses in Vespa orientalis (Power et al., 2022)
Časopis: Frontiers in Cellular and Infection Microbiology

Zistenie: Vzorové analýzy osôb sršňa východného potvrdili prítomnosť DWV (v 83 % vzoriek), ABPV (63 %) aj BQCV (43 %). Štúdia priamo poukazuje na úlohu sršňov ako vektorov a rezervoárov včelích patogénov.

3. First detection of replicative deformed wing virus (DWV) in Vespa velutina nigrithorax (Mazzei et al., 2018)
Časopis: Journal of Invertebrate Pathology / CABI

Zistenie: Potvrdila sa prítomnosť a aktívna replikácia DWV v ázijskom sršňovi (Vespa velutina). Infekčnosť u sršňov stúpala od jari (0 %) do jesene (až 50 %), čo presne kopíruje sezónny rozvoj DWV vo včelstvách.

4. Interspecies transmission of bee viruses: spillover and spillback (Singh et al., 2010 / Levitt et al., 2013)
Časopis: PLoS ONE

Zistenie: Tieto prelomové štúdie ukázali široký rozsah hostiteľov pre DWV, BQCV, SBV či IAPV naprieč ne-včelími druhmi (osy Vespula germanica, čmeliaky, mravce). Zistilo sa, že dochádza k tzv. spillover (pretečeniu vírusu zo včiel na divoký hmyz/osy) a spillback (spätnému prenosu z osí do včelstiev).

Zhrnutie pre včelársku prax
Osa zalietavajúca do úľa v neskorej jeseni nepredstavuje len stresový faktor a nebezpečenstvo straty zásob, ale funguje aj ako infekčný vektor.

Ak osa navštívi oslabené alebo klieštikom/vírusmi silno napadnuté včelstvo a vzápätí preletí do zdravého úľa, prenáša infekčnú dávku na svojich ústnych ústrojoch a nohách.

Hlavným spúšťačom vysokej hladiny DWV vo včelstve však naďalej zostáva klieštik (Varroa destructor). Osy podporujú najmä horizontálne šírenie vírusov medzi jednotlivými úľmi na včelnici.
***********************************

Příspěvek: #143

Není jen DWV, a ty další nejsou vázané na VD. A i DWV už je bez VD. Viz RNDr Erben
Ostatně, já kdysi fotil plásty a na těch co zmozely jsem pak t fotky prohlížel opakovaně, ani na těch co odešly a ani na těch co přežily nebyly včely s def.křídly.


To jde rychle. A je to nejmenší práce po úhynu.
Když máš volnou stavbu tak tam nejsou obvykle drátky, vyřízne se plod, musí se vědět kde je nahoře a kde dole a zlamovacím nožem řeže vodorovně přes bunky a když je u toho druhý tak to fotí a pak to stačí na počítači prohlédnout - výkaly jsou bílé tečky na stropě.

Někde na webu PSNV by to mohlo být.

Dá se tak snadno spočítat napadení na trubčině, pokud je dílo trochu tmavé

Příspěvek: #144

(03.11.2026 12:43)Rado Chudý napsal(a):  Osa, ktorá vojde do úľa a dostane sa do kontaktu s infikovaným medom, voskom, výkalmi alebo samotnými včelami, si vírusové častice prenesie na povrchu tela (kusadlá, nohy) alebo v tráviacom trakte.

To jako vážně? Pokud jsou v úle výkaly, tak je už něco opravdu
hodně špatně.

---

(03.11.2026 12:43)Rado Chudý napsal(a):  Zhrnutie pre včelársku prax
Osa zalietavajúca do úľa v neskorej jeseni nepredstavuje len stresový faktor a nebezpečenstvo straty zásob, ale funguje aj ako infekčný vektor.

Ak osa navštívi oslabené alebo klieštikom/vírusmi silno napadnuté včelstvo a vzápätí preletí do zdravého úľa, prenáša infekčnú dávku na svojich ústnych ústrojoch a nohách.

Rabování kolabujícího včelstva je myslím mnohem významnější vektor - rabující včelstva berou všechno, včetně plodu, který může být silně virulentní. Nicméně perorální cesta je mnohem méně efektivní, než ta injekční.

---

...a taky je známo, že AI často produkuje závažné halucinace a když se na ni zatlačí, tak to nepokrytě přizná a omluví se.
   

Příspěvek: #145

Nejsem příznivcem tapetování VF výplody AI, i když je to zde poslední dobou velmi trendy...
Zajímalo mě, co AI řekne na zde uvedený výplod AI. Tak jsem ji výše uvedený souhrn tvrzení předložil s tímto zadáním:

Citace:Posuď souhrn tvrzení výše, které asi vycházejí z uvedených zdrojů.

Souhrn má reálný vědecký základ, ale jeho hlavní praktický závěr je silnější, než dovolují citované studie. Dobře doložený je výskyt včelích virů u některých vos a sršňů a v některých případech také jejich replikace. Tím však není prokázáno, že vosa přelétávající mezi úly přenese infekční dávku a nakazí další včelstvo.

Text opakovaně zaměňuje čtyři různé úrovně důkazu: nález virové RNA, množení viru v hostiteli, přenos na dalšího hostitele a význam tohoto přenosu v podmínkách včelnice.

Co skutečně říkají jednotlivé práce

Uvedený zdroj Co je doloženo Co souhrn přidává nebo zkresluje
Forzan et al., 2017 — Detection of deformed wing virus in Vespa crabro Nález negativního vlákna RNA DWV u sršních královen s deformovanými křídly i bez příznaků, interpretovaný jako důkaz replikace. Současný nález viru a deformovaných křídel ještě není experimentální důkaz, že právě virus deformaci způsobil. Autoři sami navrhují ověření experimentální infekcí. Přenos ze sršně na včelu nezkoumali.
Power et al., 2022 — Detection of Honeybee Viruses in Vespa orientalis Ze 30 jedinců bylo pozitivních 25 na DWV, 19 na ABPV a 13 na BQCV. Uvedená procenta tedy odpovídají. Studie neprokázala replikaci ani přenos na včely. Autoři výslovně připouštějí pouhé pasivní získání virů potravou a mechanické přenašečství uvádějí jako možnost.
Mazzei et al., 2018 — First detection of replicative deformed wing virus (DWV) in Vespa velutina nigrithorax U části vzorků byla prokázána replikační forma DWV. Práce vyšla v Bulletin of Insectology, nikoli v Journal of Invertebrate Pathology. Údaj „50 % na podzim“ se týká replikace u 3 ze 6 jedinců, nikoli prokázané nakažlivosti sršňů.

Tyto závěry vycházejí přímo z metod, výsledků a diskusí uvedených prací.

U Mazzeiho studie je ještě důležitá okolnost: všech šest listopadových jedinců mělo detekovatelnou RNA DWV, ale jen tři měli průkaz replikace. Jarní a letní vzorky byly navíc vyhodnocovány ve směsných vzorcích; mezi odběry se měnily lokality a také kasty — dělnice oproti novým samicím a samcům. Autoři sami upozorňují na malý počet vzorků. Tvrzení, že vývoj „přesně kopíruje“ sezónnost ve včelstvech, je proto přehnané; výsledky jsou s takovým vysvětlením slučitelné, ale nedokazují je.

Čtvrtá položka je bibliograficky smíchaná a obsahově zavádějící.

Singh et al., 2010 publikovali v PLOS ONE práci RNA Viruses in Hymenopteran Pollinators: Evidence of Inter-Taxa Virus Transmission via Pollen and Potential Impact on Non-Apis Hymenopteran Species. Experimentální obousměrný přenos se týkal IAPV mezi včelami a čmeláky, nikoli mezi včelami a vosami. Nálezy virů u vos nelze s tímto experimentem sloučit do důkazu zpětného přenosu z vos.
Levitt et al., 2013 publikovali Cross-species transmission of honey bee viruses in associated arthropods v časopise Virus Research, nikoli PLOS ONE. Popsali široký výskyt virů u členovců a známky replikace u některých druhů. Není to důkaz konkrétního mechanismu „vosa přenesla virus z nemocného úlu do zdravého“.

Jak hodnotit popsané mechanismy

1. Mechanický přenos na nohách a kusadlech: možný, ale zde nedoložený.
Popsaný scénář je biologicky představitelný. Citované studie však nesledovaly celý řetězec: kontaminace vosy → přežití infekčního viru → jeho předání v dalším úlu → vznik infekce. Například Power a kolegové před analýzou hlavu, nohy a křídla odstranili; jejich výsledky tedy ani nejsou přímým měřením kontaminace kusadel a nohou. Věta „přenáší infekční dávku“ nemá v této práci oporu.

2. Společné květy: doložená cesta kontaktu s viry, nikoli automatický přenos.
Experimentálně bylo prokázáno ukládání DWV a BQCV včelami na květy. V jednom takovém pokusu se ale následně exponovaní čmeláci nenakazili. To dobře ukazuje rozdíl mezi kontaminací prostředí a úspěšnou infekcí. Souhrn navíc bez samostatných důkazů rozšiřuje závěr na vosy, vodu, ovoce a konkrétní vylučování slinami či trusem.

3. Predace: rozumně podložená možnost přenosu směrem ze včely na predátora.
Například studie u Vespula pensylvanica zjistila DWV také ve včelí kořisti přinášené vosami. To podporuje možnost získání viru potravou. Nevypovídá to však samo o sobě o opačném směru přenosu.

4. Replikace neznamená automaticky „plnohodnotný rezervoár“.
Replikace podporuje závěr, že daný druh může být skutečným hostitelem viru. Pro epidemiologickou roli rezervoáru je potřeba doložit také udržování viru a jeho dostupnost pro další přenos. Citované nálezy u sršňů tyto další kroky neprokazují. Výsledky jednotlivých druhů navíc nelze bez dalšího zobecnit na všechny vosy a sršně.

Praktický závěr bych proto opravil takto: přítomnost a někdy i množení včelích virů u vos a sršňů jsou doložené. Jejich podíl na přenosu virů zpět do včelstev a mezi úly však uvedené studie neurčují. Nelze z nich tvrdit, že podzimní návštěva vosy znamená zavlečení infekční dávky, ani že vosy významně podporují horizontální šíření na včelnici.

Zdůraznění zásadní role Varroa destructor u DWV je věcně správné. Závěr o vosách jako prokázaných šiřitelích mezi úly ale nelze připojit jako stejně dobře doložený fakt. Neprokázané zde neznamená nemožné — znamená to, že text vydává hypotézu za výsledek výzkumu.

Příspěvek: #146

ešte doplním moju otázku , ktorú som smeroval na AI:
******************
včely, virusy: môžu osy ktore zalietavajú občas do úla byt prenašačmi včelich virusov (dww, atd ..) ? su nejake renomovane publikacie o tom ?
******************
takže AI bola v tomto prípade použitá len vo fcii vyhladávania a analýzy obsahu článkov na nete, pričom bol jasne definovaný okruh čo sa má vyhladávať ... v podstate pre AI je to jednoduchá úloha ...
AI nedostala úlohu zamýšlať sa vo všeobecnosti čo všetko a v akej miere môže spôsobovať prenos patogénov medzi včelstvami

Příspěvek: #147

No právě - našla tam i to, co tam není. Ale můžeš to svést na špatně položenou otázku.

Příspěvek: #148

ku tejto téme, este doplnam otázku a odpoved z AI Claude (Opus5.5):

*************** otazka **************
prenos virusov z osí na včelu medonosnú:
daj mi analýzu možného prenosu vírusov z osí na včely medonosné
daj mi aj zoznam renomovaných publikácií ktoré to potvrdzujú
pre každú publikáciu ktorú mi poskytneš:
* prehodnoť dôrazne to čo sa píše v resuem ku článku
* prehodnoť čo sa píše v celom obsahu článku
go !

***************** odpoved ***************

Krátka odpoveď: v publikovanej literatúre zatiaľ nie je priamy dôkaz, že by osy alebo sršne prenášali vírusy na včelu medonosnú v prírode. Dobre zdokumentovaný je opačný smer, teda zo včiel na osy. Prenos z ôs späť na včely je biologicky možný, ale doteraz nebol preukázaný. Potvrdzuje to aj prehľadová štúdia Rodríguez-Flores et al. (2023): podľa nej neexistujú štúdie, ktoré by ukázali prenos z ôs na včely.

Analýza

Čo sa preukázalo:

Osy a sršne (Vespa velutina, V. orientalis, V. crabro, Vespula spp.) veľmi často nesú „včelie“ vírusy: DWV-A a DWV-B, BQCV, ABPV, KBV, IAPV, SBV, LSV. Prevalencia DWV býva 70–97 %.
V jedincoch sa opakovane našla replikatívna forma vírusu (negatívne vlákno RNA). Naznačuje to skutočnú infekciu, nielen prechod potravou. Pozor však: táto metóda je náchylná na falošne pozitívne výsledky.
Vírusy sa nachádzajú aj v larvách a kuklách v hniezdach sršňov. Ide teda o kolóniovú infekciu, nielen o kontamináciu dospelcov.
Varianty vírusov v osách sa zhodujú s variantmi vo včelách z tej istej lokality. Keď na Havaj prišiel roztoč Varroa, zmenila sa aj vírusová komunita ôs (Loope et al. 2019).

Pravdepodobné cesty zo včiel na osy: predácia včiel, kŕmenie lariev rozžutými včelami, vykrádanie úľov, požieranie uhynutých včiel a spoločné kvety.

Čo nebolo preukázané (opačný smer, z ôs na včely):

Žiadna terénna štúdia neukázala, že by sa včely nakazili od ôs.
Jediný experiment v tomto smere (Remnant et al. 2021) ukázal, že vírus podobný Moku vírusu z ôs je po nakŕmení ohomogenizovanou larvou osy zistiteľný vo včelách v klietke. Replikácia sa však nepotvrdila a nejde o prirodzenú cestu prenosu.
Teoreticky možné cesty: kontaminácia kvetov, vykrádanie medu, kontakt pri útoku na úľ. Žiadna z nich nebola kvantifikovaná.

Praktický význam: Pre DWV, BQCV či ABPV sú hlavným rezervoárom samotné včely a Varroa. Aj keby osy vírus späť prenášali, ich príspevok je v porovnaní s Varroou pravdepodobne zanedbateľný. Toto je môj odhad, nikto ho nezmeral. Väčším rizikom by boli vírusy, ktoré sa udržiavajú prednostne v osách (napr. Moku virus) a mohli by preskočiť na včely. Súčasné údaje to zatiaľ nepotvrdzujú.

Spoločné metodické slabiny celej oblasti: malé vzorky (často 6 až 44 jedincov), väčšinou iba jedna sezóna a jedna lokalita, chýbajúce kontroly, replikácia potvrdená len PCR na negatívne vlákno a takmer žiadne infekčné experimenty.

Publikácie a ich prehodnotenie (abstrakt vs. plný text)

Pri každej uvádzam, z čoho hodnotím, aby bolo jasné, kde som videl celý článok a kde len abstrakt.

1. Loope et al. 2019, Proc. R. Soc. B 286:20182499. Havajská osa Vespula pensylvanica pred príchodom Varroy a po ňom (plný text).

Abstrakt: Varroa zmenila patogény osy a po jej príchode klesla diverzita variantov DWV.
Plný text: prevalencia DWV sa nezmenila (80 % pred, 83 % po). Nezmenila sa ani vírusová záťaž. Klesol iba podiel viacnásobných infekcií (46 % → 18 %) a diverzita variantov.
Vzorky z oboch období sa líšia rokmi aj metódou zberu. Viaceré korelácie neprežili korekciu na mnohonásobné testovanie (FDR).
Autori uznávajú, že príčinnosť nie je dokázaná, no v závere píšu, že „potvrdzujú“ kaskádu cez celé spoločenstvá. To je silnejšie, než údaje dovoľujú.
Hodnotenie: najlepší dôkaz smeru zo včiel na osy. Pre smer z ôs na včely nedokazuje nič.

2. Mazzei et al. 2018, Sci. Rep. 8:10091. Replikatívne KBV a BQCV vo V. velutina v Taliansku (plný text).

Abstrakt hovorí o „spillovere“ z včiel na sršne.
Plný text: 36 sršňov, pričom replikácia sa testovala iba u 6 jedincov z jedného hniezda. Chýbajú pozitívne kontroly aj kontroly bez reverznej transkripcie (no-RT). Sezóna, lokalita a kasta sa navzájom prekrývajú.
Elektrónová mikroskopia podľa morfológie nevie rozlíšiť KBV od BQCV, a predsa sa uvádza ako dôkaz.
Úvahy o kŕmení lariev a o „adaptácii“ vírusu nie sú podložené dátami. V tabuľke je aj chyba (spomína DWV, ktoré sa netestovalo).
Hodnotenie: zaujímavá prvá správa, ale slabá. Spillover je hypotéza, nie výsledok.

3. Dalmon et al. 2019, Viruses 11:1041. Metagenomika V. velutina vo Francúzsku (plný text).

Abstrakt: 19 vírusov, dominuje DWV-B, ktoré je „možnou príčinou“ deformovaných krídel. Opatrné formulácie.
Plný text: RNA-seq iba zo 4 vzoriek a jediného sršňa s príznakmi. Replikácia sa netestovala priamo, odvodzuje sa len z polymorfizmu sekvencií a z rozloženia v tkanivách.
Nadpis kapitoly („…potvrdil skutočné infekcie“) a diskusia („aktívne infikujú“) idú za hranicu toho, čo údaje ukazujú.
Smer prenosu: autori predpokladajú prenos z koristi (včiel) na predátora.
Hodnotenie: abstrakt je primeraný, telo článku miestami preháňa.

4. Power et al. 2022, Front. Cell. Infect. Microbiol. 12:896932. Vespa orientalis, Taliansko (plný text).

Výsledky z 30 dospelcov: DWV 25/30, ABPV 19/30, BQCV 13/30, KBV a SBV po 1/30.
Replikácia sa netestovala a údaje o pôvode vzoriek sú chudobné.
Úlohu sršňa ako „mechanického vektora“ autori formulujú opatrne. Dáta však ukazujú iba prítomnosť vírusov, nie ich prenos.
Hodnotenie: abstrakt a obsah sú v súlade, dôkazná sila je nízka.

5. Remnant et al. 2021, Viruses 13:1431. Virom Vespula vulgaris a infekčný test na včelách (plný text). Ako jediná práca testuje smer z osy na včelu.

Abstrakt: kŕmenie včiel vírusom podobným Moku viedlo k „aktívnej infekcii“.
Plný text: autori sami priznávajú, že test replikáciu vo včelách nedokazuje. Negatívne vlákno sa vo včelách netestovalo.
Nárast vírusu na 10. deň stojí na 3 včelách na skupinu bez štatistiky. Inokulum nebolo titrované.
Hodnotenie: najväčší rozpor medzi abstraktom a obsahom zo všetkých hodnotených prác. Dokazuje iba to, že vírus z osy je po nakŕmení vo včele zistiteľný, nie prirodzený prenos.

6. Mehmood, Palmer-Young & Huang 2023, J. Invertebr. Pathol. 201:108005. Chovy sršňov v Yunnane v Číne (len abstrakt, plný text je za paywallom).

Výsledky: DWV-A a IAPV prechádzajú zo včiel na sršne, replikácia aj v kuklách. Vírusy sa v kolóniách sršňov prirodzene vytrácali, sršne sú teda skôr náhodní hostitelia.
Hodnotenie: z abstraktu vyplýva, že sršne vírusy dlhodobo neudržiavajú. To skôr znižuje pravdepodobnosť ich úlohy ako rezervoáru. Metodiku som overiť nemohol.

7. Rodríguez-Flores et al. 2024, J. Invertebr. Pathol. V. velutina z 11 včelníc v Galícii (len abstrakt).

Abstrakt: 44 sršňov, DWV 97 %, prvý nález LSV, replikatívna forma DWV u všetkých 44.
Vnútorný rozpor: 97 % zo 44 nevychádza na celé číslo, aj keď DWV údajne mali všetky. Percentá ako 67,4 % či 46,3 % zodpovedajú skôr menovateľu okolo 67, teda pravdepodobne vzorkám alebo tkanivám, nie jedincom. Abstrakt to nevysvetľuje.
Záver o „riziku spilloveru do včelníc“ údaje netestujú.

8. Santos et al. 2026, Biol. Invasions 28:165. V. velutina z 38 hniezd v Portugalsku, 534 vzoriek (prehľad článku, open access).

Najsilnejší súbor dát: všetky vývinové štádiá a všetky pozitívne vzorky replikatívne.
Vertikálny prenos cez kráľovnú sa opiera iba o 3 kráľovné. Vzorky boli zlúčené (pooly).
Riziko „spillbacku“ autori uvádzajú ako obavu, nie ako výsledok.

9. Rodríguez-Flores et al. 2023, Insects 14:6. Prehľadová štúdia, 117 prác (plný text).

Kľúčové zistenie: dôkazy smerujú zo včiel na osy, štúdie opačného smeru neexistujú.
Hodnotenie: abstrakt je alarmistickejší („emerging risk“) než samotný obsah, ktorý priznáva veľmi malé poznatky o mechanizmoch prenosu.

Ďalšie relevantné práce, ktoré som nemal k dispozícii v plnom texte, a preto ich nehodnotím:

Brenton-Rule et al. 2018, Biol. Invasions 20:3445–3460: štyri včelie vírusy vo Vespula germanica na viacerých kontinentoch.
Marzoli et al. 2021, Transbound. Emerg. Dis. 68:2261–2273: NGS sršňov a včiel z rovnakého územia.
Mazzei et al. 2019 (DWV vo V. velutina) a Forzan et al. 2017 (DWV vo V. crabro), obe v Bulletin of Insectology.

Záver
Hypotéza „osy prenášajú vírusy na včely“ zatiaľ nie je podložená dôkazmi. Doložené je, že osy a sršne sa vírusmi infikujú od včiel a že sú pravdepodobne aj ich hostiteľmi. Ich úloha ako zdroja nákazy pre včely je otvorená otázka. Zodpovedať by ju mohli kontrolované experimenty so živými osami a včelami alebo fylogenetické sledovanie smeru prenosu, ktoré zatiaľ chýbajú.
*******************************

komu sa nechce čitat cely horeuvedený text, postačí si prečítať záver
(na rozdiel od gemeni) tuto "vypočet" trval niekolko minut

Příspěvek: #149

Tak a potom, co jsem si to celé přečetl, mě napadla ta nejprostší otázka.
Pokud se Vespa velutina prokazatelně infikuje virem DWV při lovu nemocných včel a tento virus je nalezen i v plodu, onemocní kolonie stejně jako u včel a dojde ke kolapsu vlivem viru?
Strategie zimování sršní je odlišná, hnízda opouští a zimují jen matky, takže se asi nedá poznat, zda se z hnízda vytratili přirozenou cestou, nebo jim pomohl virus. Nicméně pokud by došlo k plošnému promoření, mohli by viry regulovat nekontrolované šíření Sršně Asijské po Evropě.

Příspěvek: #150

Ve Francii je VV již před dvacet let. Nevím o tom, že by tam za posledních dvacet let neměli problémy s VD a DWV a přesto se tam VV zjevně daří. Nicméně Rado či někdo jiný to dá do AI a když se vhodně zeptá, tak třeba dostane naprosto opačný výsledek, než tvrdím a u mnoha dalších to zde vzbudí neutuchající nadšení...

Příspěvek: #151

Poslední dobou na mě na FB vyskakují příspěvky slováků, jak najednou nemají včely v úlech a že neví proč to je? U vás na Slovensku ještě nebyly hromadné úhyny několikrát jako u nás? že jsou včelaři tak mimo? u nás už se nic takového nevidí a takový příspěvek jsem u nás letos snad ani nezaregistroval.....

Příspěvek: #152

Slováci úhyny zdieľajú, aby sa poučili. Ale úhyny budú asi rovnaké v celej ČSR.
Louky " příspěvky slováků " sa píše s veľkým S. Nejde o pravopis, ale prirodzenú úctu k inému národu.

Příspěvek: #153

ale češi taky sdílejí....akorát napíšou, jo padly mi na roztoče....ale slováci se diví, jaktože jim zmizely včely, jestli někdo neví, čím to je.....myslel jsem, že alespon ve včelařství jste na naší úrovni.....a ono je to asi všechno posunutý o 10 let dozadu

Příspěvek: #154

(05.11.2026 6:44)Albert Gross napsal(a):  Slováci úhyny zdieľajú, aby sa poučili. Ale úhyny budú asi rovnaké v celej ČSR.
Louky " příspěvky slováků " sa píše s veľkým S. Nejde o pravopis, ale prirodzenú úctu k inému národu.

Když už jste tak žádostiv uctivosti vůči Slovákům, zkuste to, prosím, i na druhou stranu. My už dávno nejsme Česká socialistická republika (ČSR). U vás je po tom možná smutno... Nám ne. Tedy většině.

Příspěvek: #155

Chlapci, tady diskutujme o úhynech, národnostní třenice si nechte do hospody.
Myslím, že tady se lidi moc nechlubí, jinak by dostali od Loukyho čočku.

Příspěvek: #156

klieštik, klieštik, klieštik ...určite včely zoslabuje ale nemusí ich hubiť, len klieštikom zoslabené včelstvá ľahšie podľahnú ceranae , ktorá sa nachádza skoro všade , zrejme v rozličnej sile...

NC - https://www.mdpi.com/2076-2607/14/3/694 -
„Celkovo bolo vyšetrených 6 221 vzoriek zo 43 slovenských okresov, odobratých v rokoch 2022 až 2024, a to pomocou mikroskopie s následným potvrdením metódou duplexnej PCR. *Nosema ceranae* bola zistená v 74,3 % vzoriek, zatiaľ čo *Nosema apis* nebola detegovaná.“

Příspěvek: #157

Stále mám 100%, jsem mimořádně překvapen. Jen jedna slepice se našla na zahradě tuhá, podezírám psa, a houser Franta byl pozván na zítřejší oběd, ten už taky opustil náš chov. Slováci zásadně s velkým, moravákům bych malý klidně nechal, zejména těm jižním od brna. Celá problematika monitoringu a vypovídající hodnoty spočívá v tom, že rozumný včelař úhyny nehlásí. Když jo, je to rozhodně blbec, který špatně léčí a ještě komplikuje život všem sousedům, případně je jeho přiznání zpětně zneužito na dalších platformách... Lukáši... k tomu, aby byla podpořena jeho nevěrohodnost. Zatímco ten, který nic nepřizná je zaručeně příborník na svém místě.