Příspěvek: #1201

(09.03.2017 9:31)Milan Havelka napsal(a):  

(09.03.2017 1:32)Radek Krušina napsal(a):  Myslíš, že jde najít odolnější včelstva proti roztočům, a mít v nich stav roztočů do 50ks?

Varoatolerance, o který chceš asi mluvit, podle mě není genetická záležitost.

No já jsem zatím nemluvil o varroatoleranci. Zatím obecně jen o odolnějších včelstvech, dokázat vidět ve včelstvech nějaké rozdíly.
Měl jsem docela konkrétní dotaz - jestli si myslíš, že jde najít včelstva odolnější proti roztočům tam, kde počet roztočů ve včelstvu nepřekročí (celoročně) 50ks?

Docela mě překvapilo Tvé přesvědčení, že odolnost není dána geneticky.
Tam si dovolím s Tebou zásadně nesouhlasit.
Měl jsem možnost být na přednáškách Ing. Čermáka, Ing. Dvorského, Joachima Mirandy, stačí si přečíst stránky Jakuba Dolínka.
Odolnost proti roztoči je dána geneticky.
Když to hodně sploštíme na jednu vlastnost - VSH. Již před několika lety na přednášce Ing. Čermáka jsme se dozvěděli, že právě tato vlastnost je prokázána, že je dána geneticky.

(09.03.2017 9:31)Milan Havelka napsal(a):  Je to soubor zásahú při ošetřování včelstev. Pokaž si třeba systém krmení nebo výměnu matky.... a roztoči jsou mimo kontrolu. Těch událostí je spousta - které množení VD ovlivňují a včelař je hlavní příčina.

Já s tebou souhlasím v tom, že u chovaných včelstev je včelař velmi významný faktor.
Pokud se to naučí, může včelařit třeba s minimálně odolnými včelami, nebo naopak pokud je necitlivý, může pohřbít i včely, které by si bez jeho zásahů poradily samy.

To ale přece není důkazem toho, že odolnost proti roztoči není dána geneticky.
Naopak, od začátku se ptám právě na to, jak ošetřovat včelstva, aby bylo možné ty odolnější najít a rozchovávat.
A ptám se i Tebe, jestli se nad tím chceš zamýšlet, nebo Ti to je jedno?

Příspěvek: #1202

To Marek:
Ani 5 desek Formidolu ,tj. 2x krátkodobý a 1x dlouhodobý účinek, mezi těmi třemi ošetřeními během krmení v červenci ještě vložen Gabon a na podzim od října do vánoc 3xVaridol a to každoročně a nezabrání úhynům. Tohle je popis stanoviště včelaře co z cca 80ti včelstev přišel 60. Spad měl v podletí průměr roztoč za dva týdny.
Pořád předpokládáš, že problém je roztoč a jeho likvidace vyřeší vše. Nebudu tě přesvědčovat, to prostě musíš zažít a získat zkušenost.

Příspěvek: #1203

Přímo v Drahanech mám vcelin, zatím uhyn žádný a to jsem měl strach ste medovicove snusky v trvalé do konce září

Příspěvek: #1204

Třeba se ještě dočkáš

Příspěvek: #1205

(09.03.2017 22:30)Radek Krušina napsal(a):  Docela mě překvapilo Tvé přesvědčení, že odolnost není dána geneticky.
Tam si dovolím s Tebou zásadně nesouhlasit.

A ptám se i Tebe, jestli se nad tím chceš zamýšlet, nebo Ti to je jedno?

Mohl bych se nad tím zamyslet....sám mám doma několik koček a psů geneticky odolných proti blechám.

Příspěvek: #1206

VSH je dána geneticky, o tom jsem přesvědčen. Genetika u včel je krapet odlišná, ale jsou jisté věci, které se v každé další populaci, jež je vystavena selekčnímu tlaku fixuje..

Příspěvek: #1207

Tak se nám tu do sebe zakousli Tom, Milan a Karel a shoda je v nedohlednu! Nejspíš nikdy. Každý má totiž svůj díl pravdy a jak už to bývá není jenom černá nebo bílá. Pravdou je, že postaru jdou léčit včely docela dobře. Chce to trochu víc myslet a vše domazlit podle svých podmínek a funguje to! Stanete se zručnými chemiky a nejspíš to ještě pár let půjde. Ale budoucnost v tom není! Dávám přednost řízeným úhynům a rozmnožování vyzkoušených nejlepších včelstev. Pakli za úly nestojí namachrovaný a neschopný blb, hodně se při tom naučíte je to taková hodně dobrá škola nového včelaření. Včely vám na sebe poví hodně věcí o kterých se nikde nedočtete, na přednáškách nedovíte, o vědcích raději ani nemluvím. Na pokusné včelnici jsem vloni použil jen 1x fumigaci a i x formidol jinak nic. Polovina včelstev uhynula, polovina včelstev žije a je Ok. Jenomže žijí ta, u kterých již druhým rokem používám nová zootechnická opatření. Kontrolní skupina až na jedno lehla celá. Žel abych takhle poskočil musel jsem za ta leta obětovat asi 300 včelstev. A teď teprve začnu sklízet - možná. Kdybych se na to vykašlal, tak bych byl pouze zručný chemik a nic víc! Letos to na PV zkusím bez chemie vůbec. Jinak moje PV je na konci obce a včely tam zdravotně ze všech včelnic nejvíc trpí. Na ostatních dávám chemie víc, někdo musí vydělávat peníze! A jinak poslední moje úvaha na konec. VD je už pouze komplikace a to že něco nastartuje tomu už poslední dobou vůbec nevěřím!!!! R. S.

Příspěvek: #1208

A jaký smysl má to vaše šlechtění přes úhyny, když z přeživšího plemenného materiálu se matky spáří s trubci od F1 matek včelařů, kteří je pravděpodobně koupili od šlechtiletů kde máma matky byla inseminka. Trubci dávají půlku genů a heritabilita z té půlky genů vaší matky co zbyde je např. u medných výnosu kolem 20%. Za předpokladu, že jste skutečně něco vyšlechtili, jaké mizivé procento se objeví v dcerách oné matky??

Včela se přizpůsobuje podmínkám okolí za stovky, tisíce let... vy si vážně myslíte, že během několika let šlechtění toto výrazně změníte? Sami? Řešením jsou zootechnická opatření a věda, ne geneteika. Bohužel.

Příspěvek: #1209

A věda o čem Frey?

Příspěvek: #1210

(09.03.2017 22:30)KaJi napsal(a):  Pravda. Problém je, že to tam zůstává. Jak píšeš. Kde? Ve včelách!
A když ty včely odletí s loupicími, je úplně jedno že je pak u sebe zbavím roztočů. V úle ti přibydou nemocné včely s viry a dalšími breberkami.

KaJi,

Pravda, toto mám aj z vlastnej skúsenosti. Včelstvo zakŕmené cca na 30 kg zásob lietalo celú jeseň a niekde lúpilo, v novembri sa z úľa vytratilo, ostali tri plné nadstavky medu!!! Ani nebolo čo fumigovať. Otázka znie, čo s tým? Moje včelstvá nelúpilo, ťahalo si to odniekiaľ inde.

Příspěvek: #1211

(10.03.2017 0:23)Rudolf Stonjek napsal(a):  Pravdou je, že postaru jdou léčit včely docela dobře. Chce to trochu víc myslet a vše domazlit podle svých podmínek a funguje to! Stanete se zručnými chemiky a nejspíš to ještě pár let půjde. Ale budoucnost v tom není! Dávám přednost řízeným úhynům a rozmnožování vyzkoušených nejlepších včelstev.

A jinak poslední moje úvaha na konec. VD je už pouze komplikace a to že něco nastartuje tomu už poslední dobou vůbec nevěřím!!!! R. S.

Rudolfe, nebýt té poslední věty, dal bych deset palců. Ale to je jen běžná odchylka názorů. Já si zase myslím to, že kus pravdy sice na tom je, že doprovodné patogeny varroózy a špatná genetika nabývají na síle, ale varroa je stále ten nosný element. Já to nehodnotím podle jednotlivých úhynů, já se snažím to pojímat globálně, protože si myslím, že to, co se děje, není nemocí jednoho včelstva ale většinou velké skupiny včelstev v daném území. Pokud je odolná celá skupina problémy nenastanou. Pokud do toho někdo zavleče jistý podíl nepřizpůsobivých a k nemocem náchylných jedinců, celá skupina se ocitne v problémech. Na druhou stranu je tu ještě vliv podílu neošetřovaných včelstev ve skupině, která nám houpají s populací roztoče. Výsledné projevy takových systémů v reálu vidíme.
Zajímavá je ta synchronizace jevů na obrovském území. Jediným vlivem, který mne napadá, mohou být odlišnosti v průběhu ročního klimatu.

Příspěvek: #1212

Tak mi genetikové vysvětlete, co budete tvrdit příště? Když se dopraví do našich končin tumida, budeme zodolňovat proti tumidě, když dojde tropilaelaps budete prodávat včely odolné proti tropiaelaps, nějak se mi to nezdá. Když nic, tak alespoň proti nosemám nebo proti askám zvápenatění.

Umocňují tu nutnost šlechtit jedinci, kteří se navzájem rádi poslouchají. Také záběry obrázků poškozených roztočů stím, že se tato otázka řeší geneticky.

Myslím si, že nemáte pravdu, poškozování roztočů nastává při učení jak poškozovat a stím i vznik feromonu coby povel, k poškozování těl varoázy.

Jenže tento signál napodzim i třeba mizí, protože signály - feromony lze přebíjet jinými situacemi s feromonální signalizací.

Takže vysvětlení, že geneticky lze jít proti roztoči, je proti logice a zákonech vyváženosti včelařských našich podmínek co tu ve střední evropě máme.

1. Nemáme tu v ČR ostrovní genetické podmínky, práce je to marná, kšeft věčný.
2. Máme tu ČSV a jejich chovatelský systém, který když to bude mít nějakou chválihodnou cenu - pojme to za svůj úspěch.
3. Rozmáhá se tu idealismus podložený přednáškami ale nepodložený revizemi. Pokud to mohu nějak popsat, tak prokazatelné úhyny odolných včelstev existují. Jen to veřejně nikdo nesděluje jako informaci, že mu uhynuly dotované matky - co neměly uhynout.

Situace je taková, že tu máme na Zemi několik ostrovních materiálních základen pro šlechtění včel, naše nejvyšší chovy ale působí v tomto pojetí jako odběratel z těchto ostrovů. Unás jsou jen rozmnožovací snahy a málokdy v našich podmínkách něco smíchaného z těchto genetických zdrojů vydrží.

Příspěvek: #1213

U nás se již šlechtí.Okolo mne již zprávy - Přišel jsem o třetinu včelstev,polovinu ,zůstalo mi jedno popřípadě dvě .
Jen se to teď svádí - byl spadek - popřípadě točil jsem ještě září nebo říjen .........
Velká zháňka po včelstvech .....
Počítám do dvou let nastane u nás čas kolapsů - letos se koupí včelstva,oddělky kdoví kde a kdoví od koho a následek ..... F.V.

Příspěvek: #1214

(19.03.2017 19:53)gupa napsal(a):  Tak mi genetikové vysvětlete, co budete tvrdit příště? Když se dopraví do našich končin tumida, budeme zodolňovat proti tumidě, když dojde tropilaelaps budete prodávat včely odolné proti tropiaelaps, nějak se mi to nezdá. Když nic, tak alespoň proti nosemám nebo proti askám zvápenatění.

Takže vysvětlení, že geneticky lze jít proti roztoči, je proti logice a zákonech vyváženosti včelařských našich podmínek co tu ve střední evropě máme.

.... Unás jsou jen rozmnožovací snahy a málokdy v našich podmínkách něco smíchaného z těchto genetických zdrojů vydrží.

Nevím, na koho tím reagujete a v tom příspěvku poněkud tápu. Mylím jasně to následně sděluje F.V. - taková je realita, příroda "šlechtí" nekompromisně. Na včelaře tu jediné odpovědné chovatelské sdružení z vysoka .... a čím vyšší úhyny budou, tím více chechtáčků do kasičky. To by mne zajímalo, jaký subjekt tady v Čechách existuje, jenž by profitoval na tom, kdyby úhynů ubylo, kdyby populace včelstev byla odolnější.

Příspěvek: #1215

Že by včelař?

Příspěvek: #1216

Dobrý večer, jsem rád, že Včelařské fórum opět funguje, pro mě je to nepřeberná studnice zkušeností, i když v poslední době bývala tahle studnice dost znečišťována. Třeba se situace změní…jsem optimista. Vždy tu fungovala rovnice mám problém – podělím se o něj s ostatními = možná mi někdo dá řešení. Nestojím o bezcílné tlachání a poučování, jak to dělám špatně. Tolik na úvod. Můj problém je nosema ceranae, možná i apis, dle mikroskopu těžko určit. Po zimě mi cca 40% včelstev uhynulo (původně jsem jich měl 55, teď mám 36 a čekám ještě na to, že vyloženě slabá včelstva to nezvládnou). Moje dotazy zní: setkali jste se s takto masivními úhyny? Jak byste jim čelili? Máte nějakou metodu (jedno jakou), která vám podobnou situaci vyřešila? Já zkouším zvyšovat vitalitu včelstev laktobacily, ale to bude běh na dlouhou trať. O výsledky se rád podělím Přeji pěkný den, děkuji za názory a zkušenosti.

Příspěvek: #1217

Ta u mě úhyny na na jednom stanovišti 50% (16 včelstev). Zapomenul jsem jim pod stříškou Formidolové desky a včely zimovaly o dva nástavky níž a nepřešly po zásobách. Celkově mám na 90ti včelstvech úhyn 30%, loni to bylo 5%.

Příspěvek: #1218

Divné. Formidol velmi rychle po kouskách vynosí, malé zbytky zalepí.
Slaboši?

Příspěvek: #1219

nevynesou pokud je mimo dosah.

Příspěvek: #1220

Zazimováno 14 kmenových včelstev a 5 oddělků. Všechna kmenová včelstva se jeví velmi dobře, matky všude plodují, nosí pyl, zásob přebytek. Jeden oddělek padl, pravděpodobně nosema. Jeden je sice dost pokálený, ale současně velmi vitální. Zbylé tři se zdály být rovněž v pořádku - ty jsem spojil s kmenovými včelstvy (měl jsem je pouze jako rezervní, nechci rozšiřovat).

Loni první týden v srpnu odebrány medníky a zakrmeno 11 l cukerného roztoku (3:2; Jakubovské krmítko) - po odebrání tohoto množství všemi včelstvy Formidol - po vyndání odparných desek dvakrát po sobě opět 11 l cukerného roztoku - druhý týden v září opět Formidol, protože jsem pozoroval zvýšený spad kleštíka, což se potvrdilo - poté koncem listopadu dle venkovní teploty první fumigace, začátkem prosince druhá fumigace a v půlce prosince třetí fumigace (na druhé včelnici aerosol). Toto se týkalo kmenových včelstev, oddělky byly zakrmeny méně a neaplikoval jsem u nich první Formidol.
Pro úplnost bych měl ještě vzpomenout, že mi koncem srpna padlo jedno kmenové včelstvo (pravděpodobně bezmatečnost, spoustu hrboplodu a postupně se snižující počet včel), tedy jsem ho nahradil spojením dvou oddělků a takto šlo do zimy.

To jenom tak velmi zhruba pro vaši představu.