Příspěvek: #1161

Řidiče kontroluje státem řízená policie. Včelaře by podle nějakých dalších pravidel musela kontrolovat SVS. Rozhodně ne nějaké lidové milice. Je jen na státu zda uzná za vhodné a ekonomické nalít další peníze do restrikcí v této oblasti, obzvlášť, když ani odborníci na univerzitách a v Dole neví, co způsobuje ty hromadné kolapsy při malém napadení VD. Názor vám neberu. Z mého pohledu je lepe nalít peníze do pořádného výzkumu a pak nařízení odpíchnout od prokazatelných faktů. Pokud budeme nařizovat boj proti tankům, zatímco na nás budou házet bomby z letadel, tak bitvu těžko vyhrajeme. Ano, i ty tanky jsou nebezpečné, ale zapomenout na krytí a protiletadlovou obranu se nevyplácí.

Příspěvek: #1162

(08.03.2017 21:36)Radek Krušina napsal(a):  Milane, pokud něco přežilo, má to zřejmě větší šanci být odolnější, než to, co nepřežilo.
To snad je logické.
Z toho tvého příspěvku jako by čišela skepse k možnosti hledání a rozchovávání odolnějších včelstev.
Jak vybíráš včelstva k rozchování?
Zajímá tě jejich odolnost proti roztočům, virům nosemě?

Tak jako Tomtečkapadesát nemůže všechny včelaře sjednotit na metodice, stejně tak nejde chovatele sjednotit na chovu plemene (kmene, ekotypu, ...). Někdo raději intenzívní chovy s maximální péčí a podporou v optimálních včelařských podmínkách. Včela se stává bezmezně závislou na péči včelaře. Někdo jiný zase preferuje extenzívní způsob chovu s důrazem na odolnost včelstev. Chová více včelstev s omezenou péčí. Nemá význam tyto přístupy komfrontovat. Jediné, co má smysl zpochybnit je to, že se s brojlery extenzívně včelařit nedá. To by si měl každý dobře rozmyslet, co vlastně chce.

Příspěvek: #1163

(08.03.2017 21:36)Radek Krušina napsal(a):  Jak vybíráš včelstva k rozchování?
Zajímá tě jejich odolnost proti roztočům, virům nosemě?

Jo, to teda čiší. Jak chcete vědět který jsou ty odolnější, když nemáte čas ani se do nich podívat abyste věděli jak to v nich vypadá.Možná že čas máte ale zase se držíte toho - nerýpat se jim často v úle. Bez toho, abyste viděli, jak se včelstva vyvíjí a jak se chovají, nikdy nemůžete na nic přijít. Já mám jako hlavní vodítko v posuzování zdravotního stavu stavbu. Je jedno jestli na divočině nebo mezistěnách. Včelstva co nestaví nemají šanci abych od nich rozchoval. Tam je něco v nepořádku - nezkoumám zatím co, ale něco je tam špatně. Začněte touhle věcí a vyřaďte to co nestaví - a už máte včely 2x zdravější než doteď.
Taky mám včelstva, která dokážou z dnešních 7-8 rámků postavit všechno na 5Vn 39x24. Tam je to v pořádku...ale i tak z nich budu odchovávat až po dalším přezimování, protože odolnost včel k virům a VD hodně souvisí s aklimatizací včel na určitém stanovišti. Jestliže si nejseš schopnej udržet materiál, aby sis mohl vybrat a odchovat - nemůžeš mít nikdy nic odolnýho. Na to prostě nestačí odchovat 1. matky F1 a myslet, že už je to dobrý....někdy to trvá 3 i 4 generace. Ale zase to není jen to. Všechno souvisí se vším....takže to, že moje super silná včelstva měla vloni při třech fumigacích spad od 17 do cca 48 ks VD..(mimochodem od fumigace do fumigace nebylo ve včelách nic) souvisí nejen s aklimatizací na stanoviště ale hlavně se systémem ošetřování. Nedá se tady popisovat jak odlišně se chovají včelstva, kde zimuješ 1,5 kila včel a ty které mají včel 5 nebo 6 kg.včel. Což mimochodem není geneticky možné.
K tý N.c. - asi před dvěma roky mi MVDr. Martin Kamler dělal testy a jednokřížková byla z deseti v jednom včelstvu. V loni už jsem testoval sám, a nenašel jsem ji v žádném včelstvu. Tak jak mám jinak vybírat?
Další záležitost při které ze mě čiší skepse je popisování "včelího wellnesu" No stres - žádný prohlížení, volná stavba, velké plástové plochy.....atd. Jak sakra můžete vědět co je pro včely větší stres?.... Letos se snad má testovat ve výzkumu, co je pro včely větší stres - a já si osobně myslím, že snůška je pro včely větší stres, než je prohlídnout. Zamyslete se jednou sami nad sebou...stres v práci?...brnkačka. Problémy s dětma ve škole?....zívačka...ale zkuste se zamyslet nad stejným stresem v kombinaci s tím, že nemáte co huby....a to myslím doslova . Chcete mít stále stejný problémy jako doteď? - řiďte se tím minimem 4-5 kg zásob ve včelstvu.
Jen tak mimochodem - vloni jsem měl projevy viróz na trubcích - pouze na trubcích. Nic jsem s tím neudělal - ani KM jsem nedal - a přesto jsou včely v pohodě. Jen jim udělám "co jim na očích vidím" A protože za 36 let vím na co mám koukat - tak vidím.
Jestli budeš mít možnost někdy přijít na mou přednášku - je to v základu na 5 hodin povídání. Pak se ptej.

Příspěvek: #1164

Tak jsem zvědav, co na toto napíšou posmívači, co tu ze mě dělají blbce. Celou dobu tu neříkám nic jiného. Jde to když se to umí. Musí se ale chtít umět, musí se člověk vzdělávat a holt jezdit k těm, co to umí na přednášky a nebo 50 let číst a studovat sami či v kombinaci s přednáškami těch, kdo něco umí! A taky se tomu musí věnovat maximum času a práce, přesně jak v předešlém příspěvku i v tomto píše Milan.
A furt se učit a třeba i měnit názory když člověk pozná něco lepšího a nebo pozná, že se mýlil. Ne každý je ochoten se pořád učit. Schopen je každý.

I já na to školení pojedu. Na té jediné Milanově přednášce, kde jsem byl, jsem vydržel tři hodiny nebo jak dlouho sedět a poslouchat, poslouchat a fixovat si informace v paměti a konfrontovat je s tím, co umím sám.

Příspěvek: #1165

(09.03.2017 0:46)Milan Havelka napsal(a):  Jo, to teda čiší.

Díky za upřímnost.

(09.03.2017 0:46)Milan Havelka napsal(a):  Jak chcete vědět který jsou ty odolnější, když nemáte čas ani se do nich podívat abyste věděli jak to v nich vypadá.

Já myslím, že taky nevíš, jak kdo se dívá do úlů, a na co se dívá.
Ale zajímá mě, jesli se snažíš vyhledat a rozchovávat odolnější včelstva.
Osobně souhlasím s autory stávající metodiky, že pokud budeme vybíjet roztoče co nejčastěji na 0, potom to ohrožení pro včelstva bude menší i od ostatních hrozeb. Roztoči ty další hrozby zvětšují. Ale to je asi docela logické.
S tím co píšeš o stavbě asi nemám potřebu polemizovat. Ale i včelstva co dobře staví umí přes zimu uhynout.

Jde mi o to, jestli máš názor na to, jak postupně zvyšovat odolnost včelstev a zmenšovat dávky jedů na "léčení"
Myslíš, že jde najít odolnější včelstva proti roztočům, a mít v nich stav roztočů do 50ks?

Doufám, že se můžu zeptat i bez účasti na přednášce.

Příspěvek: #1166

Při debatách o úhynech mě fascinuje přesvědčení mnohých lidí že k vyřešení problkému by stačila pouhá aplikace praxe která je v každé knížce pro začátečníky co má 50stran. Víc stránek na ty základy není třeba.

Pro ty co přemýšlejí, tak jen malý poznatek z mého včelího wellness,abych ty kydy uvedl na pravou míru. Zásoby - jak se zde naznačuje - v sudých letech obzvlášť nevytáčím květový med, je výpadek letní medovicové snůšky. Ale obyvkle to nechávám i v lichých kdy medovice přechází do melecitozy někdy velmi rychle.
Vzhledem k hnilobě v okolí - totální obměna díla - neprokázáno.
Prohlížení - jo i s fotodokumentací. Taky bez vlivu.

---

Když tak sleduji debatu a rady některých místních moudrých, vzpomínám na veselou historku co nám vyprávěl učitel počtů na postgraduálu.

Přišli dálkaři ke zkoušce z počtů, na tabuli napsané soustavy diferenciálních rovnic (pro neznalé, to se nad proměnné dělají tečky podle derivací) a najednou to jeden zkoušený po pár minutách odvezdává, ostatním se potí brejle nad prvním příkladem.
To už to máte? Jo, to bylo lehký. Fakt? Snadný.
Jo, mimochodem, proč jste tam dělal na těmi xyz ty tečky?
Odpověď cholerika co nezvládl složitou pedagogickou situaci byla neslušná, ale dlouho tradovaná: To je tam n..s..no od much.
Jo, když tam nemáte ty tečky, pak je to úloha ze Základní školy.
Takže dokud vás to nepotká, máte určitě dojem že jde o řešení ze základní školy, nebo z 30.stránky včelařské učebnice. A stačí si ji přečíst a je to. Tak nezapomeňte radit, dokud s tím nemáte zkušenosti.
Pak vás sranda přejde, až budete stát u úlů, co uhynly podle příručky. Zásoby, dílo, nátěr, gabon, gumigace aerosol, formidol, krmení a přesto:
Včely tu knížku nečetly a v zimě odletěly do teplých krajin na jih.
Takže to žádný úhyn není a je to, můžete jít radit.

Příspěvek: #1167

(09.03.2017 0:46)Milan Havelka napsal(a):  K tý N.c. - asi před dvěma roky mi MVDr. Martin Kamler dělal testy a jednokřížková byla z deseti v jednom včelstvu. V loni už jsem testoval sám, a nenašel jsem ji v žádném včelstvu.

Jen tak mimochodem - vloni jsem měl projevy viróz na trubcích - pouze na trubcích. Nic jsem s tím neudělal - ani KM jsem nedal - a přesto jsou včely v pohodě. Jen jim udělám "co jim na očích vidím"

Tohle je podstatné, ta časová nenávaznost jednotlivých nemocí. Tohle všechno jsem pozoroval i u svých včelstev. Jednotlivé nemoci jsou v pohodě, včelstva je bez problému zvládnou, jsou silná, mají dostatek místa, zásob, minimum roztočů. Ale všechno to funguje do té doby než se tyto nemoci spojí v jednom včelstvu. Většina to nepřežije, ale jsou i taková co tu kombinaci N.C. a virů dají. Najdeš v nich N.C. i viry, zeslábnou tak na kilo, ale na jaře mají obrovskou chuť se rozvíjet. A nepozoroval jsem, že by nějak byl rozdíl v úhynu ve stáří včelstva. To množení oddělků má spíš význam, že z většího počtu víc zůstane než, že by mládí vpřed a stáří na svá místa.

Příspěvek: #1168

Když bych včelařil kvůli prachům, tak pak nemám úhyny žádné.

Kdykoli by se mi jedno včelstvo v létě nezdálo, nebo tam šly vosy, včely atd. na jaře pokálené atd. atd. - tak večer kanystr benzínu a do ohně jde to jedno a s ním i 4 nebo šest sousedních. Neměl bych žádné úhyny (V létě se to nepočítá, ne, to je netrpění slabochů) a včely bych měl v pohodě. Plus další opatření.

Jenže když to neuděláte, pak tam obvykle v řadě nejdete jedno co to dá, na rozdíl od těch sousedních přežilo a to je "moje včelstvo".

Obyvkle ta část kde došlo k takové probírce je pak po pár dalších let naprosto v pohodě.

---

A k té péči.
SOused, bývalý větší včelař je už často nemocný. Postupně mu to odešlo a měl loni na jaře jen dvacet včelstev. Rozšířil to a šel do LDNky a byl tam až do zimy.
Chlapi mu to na podzim foukli a teď byli zkontrolovat.
Všech dvacet OK.

Co by za to ti co se včelám věnovali každý týden dali.

Příspěvek: #1169

Pozorný čtenář a začátečník jako já si vezme od každého něco, od Milana to s tou stavbou je dobrá inspirace, KaJiho wellnes a jeho nečesna a jen očko ve spodním nástavku, od Toma jeho praktické zkušenosti. Proč to píšu? Že tato stránka je o různých názorech jak to kdo dělá ale je vedena "korektně" bez nějakých osobních invektiv a odbočování. A to je to Tome, co u Vás někdy převažuje (invektivy a odbočování) a někdy se neubráním, abych na to reagoval. Prostě každý z vás inspiruje a v různorodosti je síla, ne v jednotném a vynucovaném postupu. Začínající včelař potřebuje inspiraci a ne vedení za ruku, když chce, tak mu to bohatě stačí.

Příspěvek: #1170

(09.03.2017 9:03)KaJi napsal(a):  Jenže když to neuděláte, pak tam obvykle v řadě nejdete jedno co to dá, na rozdíl od těch sousedních přežilo a to je "moje včelstvo".

A to ti padne v dalším roce.

---

(09.03.2017 1:32)Radek Krušina napsal(a):  Myslíš, že jde najít odolnější včelstva proti roztočům, a mít v nich stav roztočů do 50ks?

Doufám, že se můžu zeptat i bez účasti na přednášce.

Varoatolerance, o který chceš asi mluvit, podle mě není genetická záležitost. Je to soubor zásahú při ošetřování včelstev. Pokaž si třeba systém krmení nebo výměnu matky.... a roztoči jsou mimo kontrolu. Těch událostí je spousta - které množení VD ovlivňují a včelař je hlavní příčina.

---

(09.03.2017 9:03)KaJi napsal(a):  Když bych včelařil kvůli prachům, tak pak nemám úhyny žádné.

Karle, zkus to dělat kvůli penězům. Všem se ulehčí.

Příspěvek: #1171

(09.03.2017 9:31)Milan Havelka napsal(a):  A to ti padne v dalším roce.

Jak to můžeš tvrdit? Ty máš takové úhyny?

Podle mě v totmo nemáš pravdu. Někdy ano a někdy ne. A ty co to přežijí pak přežijí i dlouho po ptom.

Mám konkrétně doma jedno chovné a to je tam tak dlouho, jak paměť sahá. Tedy od reorganizace stanoviště, nejméně 8 let zpět. Přežilo hodně sousedů. Kupodivu bylo založené s F1 matkou.
Další dvě co přežily kolaps stanoviště , tak jedno odešlo letos na "datla", druhé funguje skvěle.
A pak mám jeden poklad, pamatuje časy před rokem 2005. Celou dobu nijak vynikající, moc nestavělo, nijak velká velikost, medu průměrně atd atd. ale celou dobu bez problémů.

Data, fakta a čísla hovoří. Gaussova křivka je nepopirátelný fakt. Dědičnost taky.

---

(09.03.2017 9:31)Milan Havelka napsal(a):  Karle, zkus to dělat kvůli penězům. Všem se ulehčí.

To mám spadnout do běžného českého úhynového průměru.

To mi přeješ pěkné věci.

Příspěvek: #1172

(09.03.2017 9:56)KaJi napsal(a):  A pak mám jeden poklad, pamatuje časy před rokem 2005. Celou dobu nijak vynikající, moc nestavělo, nijak velká velikost, medu průměrně atd atd. ale celou dobu bez problémů.

Taky se nechá napsat "pro stromy nevidíš les" .

Jestli to není zrovna zdroj problémů. Nestaví - už by nebylo. Teda u mě.... u tebe poklad. Máš z toho pokladu rozchovy? Jak fungují? Proč už tu genetiku nemáš všude když ti drží 12 let ?... přežily 4 úhynové roky....

---

(09.03.2017 9:03)KaJi napsal(a):  Když bych včelařil kvůli prachům, tak pak nemám úhyny žádné.

Tak jak jsi to myslel?

---

(09.03.2017 8:44)KaJi napsal(a):  Prohlížení - jo i s fotodokumentací. Taky bez vlivu.

Tak to zase pozor - bez vlivu. Znám jednoho včelaře, kterej si dělal při prohlížení včelstev tak důkladnou fotodokumentaci, že mu včely stačily za tu dobu narazit nouzový matečníky.

Příspěvek: #1173

(09.03.2017 0:46)Milan Havelka napsal(a):  Jak chcete vědět který jsou ty odolnější, když nemáte čas ani se do nich podívat abyste věděli jak to v nich vypadá.

Přesně. Tady se často udílejí knížecí rady o tom jak se nemají včelstva zbytečně rušit, rozebírat. Jak se dá vše vypozorovat z česna. OK - možná po 30 letech praxe ano. Ale začátečník, který nebude do včel chodit a neustále sledovat co se v úle děje, je odsouzen k tomu zůstat věčným začátečníkem.

Prostě k poznání nevedou žádné zkratky. Je třeba si to odpracovat.

Příspěvek: #1174

(09.03.2017 10:09)Milan Havelka napsal(a):  Taky se nechá napsat "pro stromy nevidíš les" .

Jestli to není zrovna zdroj problémů. Nestaví - už by nebylo. Teda u mě.... u tebe poklad. Máš z toho pokladu rozchovy? Jak fungují? Proč už tu genetiku nemáš všude když ti drží 12 let ?... přežily 4 úhynové roky....

No, možná ti to přijde divné, ale já kromě toho stanoviště co jím tedy předtím prošla povodeň úhyny nemám.
Tedy takové jaké jsou po okolí.
Když vynechám to stanoviště, tak v roce 2014 jsem byl na 10% zimního úhynu, spíš pod.
Do té doby znám pouze menší v 2008 - asi do 30% a v 2002/3 melecitoza.

Pokud je úhyn něco nad 20% zimních ztrát tak až loni a letos - tedy to co jde za tím dílem. Takže pro mě za dva roky prokázáno, dílo - ne roztoč jak jsi tvrdil - chybu dál dělat nebudu.


Jaký ty vidíš rozdíl mezi tvým - "u mě už by nebylo" a ztrátou. To že už není, není ztráta.
Někdo prostě nemá úhyny neboť to nazývá likvidací slabochů.
To je věc termonilogie a neochota si přiznat problém.

---

(09.03.2017 10:32)stefanos689 napsal(a):  

(09.03.2017 0:46)Milan Havelka napsal(a):  Jak chcete vědět který jsou ty odolnější, když nemáte čas ani se do nich podívat abyste věděli jak to v nich vypadá.

Přesně. Tady se často udílejí knížecí rady o tom jak se nemají včelstva zbytečně rušit, rozebírat. Jak se dá vše vypozorovat z česna. OK - možná po 30 letech praxe ano. Ale začátečník, který nebude do včel chodit a neustále sledovat co se v úle děje, je odsouzen k tomu zůstat věčným začátečníkem.

Prostě k poznání nevedou žádné zkratky. Je třeba si to odpracovat.

Milanovi se nezavděčíš, pak o tobě bude za chvíli tvrdit že ti při prohlídce stihnou narazit matečník.

Příspěvek: #1175

Nevíš o co jde, ho nepopichuj.... Se "Stefanos689" to nemá nic společnýho. Nekoukat do včel - je jako chovat králíky s plnejma dvířkama bez pletiva.

Já karle ty ztráty - utracení včelstva přiznávám.... ale i s tím jsem do 5ti%. Přeci nezazimuju včelstvo anebo ho nechám do dalšího roku, když vidím že to nemá smysl a prodlužováním jeho existence - nedej Bože, že bych to spojoval nebo posiloval - bych si ohražoval stanoviště něčím, co neznám nebo nedokážu detekovat. Stavební pud je nejzákladnější pud včelstva a je vázanej na zdravotní stránku včelstva - látkovou výměnu. Pokud tohle nefunguje - a upozorňuju, že je mi jedno proč - nemá to tam co dělat. Dělat rozbory - sám říkáš, že ani vědci na to nepřijdou - je zbytečný. Zaměřuju se na to co lze vidět. S psychickými problémy včelstev se nezabývám.

Příspěvek: #1176

Páni, rád čítam s úsmevom tieto riadky a žasnem čo kto dokáže za úhynom vlastných včiel hľadať. Prvý a základný predpoklad pre úspešné včelárenie v nasledujúcej sezóne po neúspešnom prezimovaní včelstiev, je priznanie si že za každým jedným padnutým včelstvom je chyba nie vo včelách, ale vo VČELÁROVI. Argumenty tipu že za to môže metodika liečenia, nossema, vírusy, varroa, zlá genetika, varroatolerancia a bohvie čo všetko možné sú len výhovorky.. Ak viem že mi dlhodobo padajú v zime včely, tak zrejme niečo robím zle. A to treba odstrániť. V opačnom prípade to bude stále len začarovaný kruh a hladanie chýb tam kde nie sú..

Příspěvek: #1177

A platí to i v případě, že ty ztráty nemám dlouhodobě a na ty nemoci mám lab. vyšetření?

Příspěvek: #1178

Marek- máš pravdu. Len príde jeden včelársky rok, všetko nasvedčuje ,že je to v poriadku,liečiš ako po iné roky až v oktobri /záři/ zistíš že máš veľký problém- včelstvá iba torzá a sleduješ ako sa to do jari vyvinie. Zatiaľ ma to nepostihlo, ale poznám zopár včelárov čo po jednom takomto roku začínali odznovu na nových úľoch,včelách,stanovištiach a sú to včelári aj so 40 ročnými skúsenostami. Myslím ,že čo sa týka úhynov je každá rada dobrá až žiadúca. Len toľko .Nech sa darí

Příspěvek: #1179

No o N.c. se nechá popřemýšlet. Ona N.c. napadá žaludeční stěnu, takže včela defacto trpí zánětem žaludku. V době, kdy si má vybudovat bílkovinotukové tělísko, aby byla dlouhověká, ji zrovna stoprocentně nefunguje látková vyměna. Včela, dá se říct, hladoví s plným žaludkem....3-4 měsíce a je vymetýno. Ale i rozšíření N.c ve včelstvu má včelař ve svých rukou. V době, kdy se líhne zimní generace je potřeba nechat včelám sníženou aktivitu. Tím, že po vytočení zásob v červenci okamžitě dokrmíte cukrem toho nedosáhnete. Proto vytáčím a krmím v září nebo i v říjnu už do dlouhověkých včel. Sice snížím jejich život třeba o 3-4 dny ale ne o půl roku.

Příspěvek: #1180

(09.03.2017 11:23)janR napsal(a):  Marek- máš pravdu. Len príde jeden včelársky rok, všetko nasvedčuje ,že je to v poriadku,liečiš ako po iné roky až v oktobri /záři/ zistíš že máš veľký problém- včelstvá iba torzá a sleduješ ako sa to do jari vyvinie. Zatiaľ ma to nepostihlo, ale poznám zopár včelárov čo po jednom takomto roku začínali odznovu na nových úľoch,včelách,stanovištiach a sú to včelári aj so 40 ročnými skúsenostami. Myslím ,že čo sa týka úhynov je každá rada dobrá až žiadúca. Len toľko .Nech sa darí

Marek by si měl doplnit profil. Pak se o jeho slovech dá přemýšlet, nebo k němu jít učit.

---

(09.03.2017 11:07)marek120 napsal(a):  Páni, rád čítam s úsmevom tieto riadky a žasnem čo kto dokáže za úhynom vlastných včiel hľadať. Prvý a základný predpoklad pre úspešné včelárenie v nasledujúcej sezóne po neúspešnom prezimovaní včelstiev, je priznanie si že za každým jedným padnutým včelstvom je chyba nie vo včelách, ale vo VČELÁROVI. Argumenty tipu že za to môže metodika liečenia, nossema, vírusy, varroa, zlá genetika, varroatolerancia a bohvie čo všetko možné sú len výhovorky. Ak viem že mi dlhodobo padajú v zime včely, tak zrejme niečo robím zle. A to treba odstrániť. V opačnom prípade to bude stále len začarovaný kruh a hladanie chýb tam kde nie sú..

Až na to přijdeš, navrhneme tě na včelařskou Nobelovu cenu a asi nebudu sám kdo se k tobě půjde učit. .
A nejenom já, myslím, že celá Evropská organizace Colloss bude naštavná, že už nemají nad čím koumat a půjdou studovat čmeláky.
Měli byste jim to tam jít už konečně vysvětlit.