Příspěvek: #221

Jak psal Milan Havelka, já dneska paralýzu považuji za největší problém u mých včel. Předloni jsem ji měl rozjetou na dvou stanovištích a to byla před úly vrstva včel na palec až to smrdělo mršinou. Včelstva ale statečně bojovala a nakažené včely nepouštěly domů. Největší bitky byly při proletu mladušek, které vyletěly ven a už je nepustili zpět. Tisíce na pohled zdravých včel uhynuly před úly. Paralýza se krásně šíří řadou úlů a je pak nezávislá na množství kleštíka. Většina včelstev zeslábla ale přežila, část uhynula v předjaří. Loni po výměnách matek už byla situace lepší, ale stále je na těchto stanovištích paralýza přítomna. Sfiňa.
Snad se přiložil obrázek podložky před česnem od včelstva, které již paralýzu celkem zvládá, ale pořát mají před úlem množství včel, které nepustili domů. Ostatní mají podloždy vypucované.

Příspěvek: #222

Jak rozeznám paralýzu od pokusu o loupež.
Nemyslím už prováděnou loupež kdy kolem oček nebo na česně jsou stopy vosku.

Příspěvek: #223

(07.02.2019 10:35)Miroslav Vochozka napsal(a):  Jak rychlý je průběh chronické a akutní paralýzy?
Je nějaká obrana?

Príznaky niektorých vírusov sú zjavné, ale to už je po funuse. Proti vírusom je ochrana obmedzená až nemožná. Výmena M, dezinfekcia, výmena diela, ale vírusy sa vo včelstve cítia dobre. Ak existuje 20 vírusov včiel + NC, tak je ťažké zistiť príčinu úhynu po úhyne. Proces infekcie prebieha naplno vo včelstve, ktoré sa javí ako zdravé, ale o týždeň je preč. Včelstvo je vyrabované len v 5 %.
Účinná ochrana pred vírusmi a NC zatiaľ nie je. Iba odložence na vyrovnanie strát, najlepšie 50%.

Příspěvek: #224

Jak rozeznat paralýzu od loupeže? Možná někdo ví jak to rozeznat lépe, ale. Loupíci včely mají často tendenci přistát na úlu a někudy krajem proklouznout. Nemocné včely přistávají nic netuše na česno, často s pylem či nektarem a i přesto nejsou vpuštěny. Loupeže probíhají často dlouho do večera, zatímco boje u paralýzy končí s normální letovou aktivitou včel. Dále je možno pozorovat souběžně klasické příznaky - pochodující včely, včely s vyvrácenými křídly motající se v kruhu, včelstvo nesíli...

Příspěvek: #225

Nemám s tim zkušeností, ale logicky stačí asi otevřít víko a člověk vidí, jestli jsou v úle lupičky a nebo je tam relativní klid......což u tý paralýzy zřejmě bude.

Příspěvek: #226

Neviem čo chcete vidiet,toto sa deje už v riadne rozvinutej forme, dá sa povedať pred kolapsom. Skor si treba všímať už od jari ,či sa nenachádza váčšie množstvo mrtvoliek pred úlmi,stavba medzistienok,pozdejšie zásoby-ich nadmerná spotreba/vlete/ oproti iným už niečo signalizuje. Ináč nejako postrehnuť iba náhladom do úľa,na množstvo včiel-neusúdite nič. A to hlavné-klieštik je v počiatočnom štádiu hlavným spúštačom chorôb-potom to ide aj bez klieštika,-rabovaním apod...

Příspěvek: #227

Když zavzpomínám, měl jsem poslední dva roky podobné chování včel jako Radim Gavlovský. A přistuju k tomu jako JosPr v Příspěvek: #214. Nebo jako k chřipce, ošetřím jen nemocné.
Ani si nemyslím, že janR "A to hlavné-klieštik je v počiatočnom štádiu hlavným spúštačom chorôb-potom to ide aj bez klieštika" má úplně pravdu.
Přímý kontakt včel ať už mimo úl, na česně nebo zalétáváním a loupeží je výraznější "přenašeč" nežli kleštík samotný. A že by něco začínal, když už je to téměř v celé krajině?
Rozhodně jim kleštík dává zabrat a hlavně když jsou nemocná. Ale začátek, si myslím, že je zapomenutý někde daleko v čase zpět, a kleštík je nyní jen potřebný hromosvod.

Příspěvek: #228

Děkuji za odpovědi.
Radim Gavlovský loupeže znám i obranu proti.
Proto jsem psal o rozeznání mezi pokusem o loupež.
Závěr vaší odpovědi je pro mne přínosem.
Děkuji.
Louky.
Při pokusu o loupež nejsou ještě lupičky v úlu, tudíž nadzvihnuté víko nic neprozradí.
Děkuji za snahu.
janR.
Větší množství mrtvolek včel pod česnem může mít více důvodů.
Důvody proč paralýza vzniká nepopírám nic o ní nevím, ale takhle se přenášejí prakticky všechny nemoci včel. Kontaktem a loupežemi.
Taky vám patří můj dík.

Příspěvek: #229

Příspěvek: #230

Mě se vrstva mrtvých včel objevila před úlem asi 3 hod po vytáčení. Tak asi znám důvod. J.

Příspěvek: #231

Chlapy,
zacinate me plasit.
V roce 2017 jsem mel v sezone vcely pred ulem (nic ale drastickyho), prikladal jsem to otraveni od nasich milych JZD, v tom roce mam echo i o otravenych vcelach vcelarky kus ode me ve vesnici. V zime, resp leden-unor 2018 jsem prisel o vetsinu vcelstev. Nicmene myslim si, ze jsem udelal par chyb, ktery se secetly a uhyn jde spise na my bedra, ale koukam, ze to paralyza mohla byt a byl to posledni hrebicek do rakve.
Na druhou stranu cisty plasty jsem pouzil letos (po vymrznuti v ulech venku po zbytek zimy) a zatim je vse OK. Ale uz jsem poucen z lonskych, resp. predlonskych chyb a vcelstva jsou na tom nesrovnatelne lip a vetsi.
Chose

Příspěvek: #232

Coloss už frčí niekoľko rokov, ale na Slovensku je to asi tajný projekt. Ďakujem českým účastníkom projektu za posunutie informácii na východ.
Po niekoľkých sezónach sa už vyselektovalo veľa serióznych včelníc a so zvyšujúcimi sa úhynmi záujem rastie. Možno nastal čas, aby sa projekt rozšíril na organizovaný odber vzoriek a špecifických informácii. Posunulo by to Colos zo štatistickej analýzy do diagnostiky a dalej do hľadania postupov a prostriedkov na záchranu včiel. Myslým, že medzinárodný včelársky výskum je rozdrobený. Možno medzinárodný Coloss by mohol byť spájajúcim koordinátorom na koncentráciu informácii z celosvetového výskumu. Efektívne by sa spojili zdroje na podporu výskumu a ľahšie by sa hľadali riešenia a súvislosti príčin úhynov.

https://www.vcelarskeforum.cz/tema-COLOS...ev-2017-18

Příspěvek: #233

To, co píše Milan a Radim dává smysl. Při nevpouštění nemocných včel se vžebrávají do vedlejších úlů, proto padají sousední úly. Dále se to nedá dostat ze stanoviště - mám zkušenost zatím 3 sezóny. Jedna sezóna rozjezd a úhyny, další to díky dobrým podmínkám můžete udržet na uzdě a třetí sezónu nadejde dlouhý teplý podzim a vrátí se to jako první sezónu. Kleštík od první první průšvihové sezóny už nehraje roli. Ale stojí na počátku průšvihů a je to jediná možnost prevence - nedopustit tu první průšvihovou sezónu. Dále už můžete včelstvo ukyselinovat, uthymolovat nebo uamitrazovat a je to houby platné, pokud pro viry nastanou příznivé podmínky. Letos jsem však zachytil pro mě nový typ úhynu, již tu o něm psal tuším Jožko - krásné zdravé včelstvo, které voní najdete celé padené na podložce - takový včelí infarkt jakoby v jeden okamžik.

Příspěvek: #234

Zmierme sa s tým, že nám nepadajú včelstvá na to isté! Hoci je výsledok rovnaký, začiatok, priebeh, tlmenie nákazy, opatrenia, ... robíme rôzne. A na toto by sme sa mali zamerať, pretože nám v tom NIKTO nepomôže, môžu byť dotácie aké chcú, jednoducho sa "prežerú" a drobní včelári si musia pomôcť sami.
Na jeseň 2017 som mal straty 40%, časť išla na môj vrub, ale trúfam si povedať, že bez starostlivosti o ostatné včelstvá by som možno prišiel o 80%. Ideálne by bolo, mať včelstvá na 4 - 5 stanovištiach, letáče čo najďalej od seba. To samozrejme realizovať nešlo, takže bez milosti som vytrácajúce sa včelstvá likvidoval, zásoby uzavrel a hlavne nepodlamoval kyselinami už tak naštrbenú imunitu - v tom čase je už na to pozde, kyseliny ich dorazia, niektoré dorazí aj amitráz. Zúžil som ich čo najviac to šlo, letáče boli tak na 5 včiel. Po dvoch týždňoch sliedenie úplne prestalo (to bolo koncom septembra). Už som len chodil a likvidoval slabochy. Pred úľami žiadne mŕtve včely ani lezúce. Tipol som to skôr na nozému a tak nasledujúcu jar dostali všetky včelstvá NOZEVIT +. Začal som vo veľkom robiť odložence, na pôvodný počet som sa zatiaľ nedostal, ale odložence prežili tento rok všetky až na jeden a sú na tom čo sa týka vitality lepšie ako kmeňové včelstvá. To čo prežilo zimu 2017/1018 považujem za odoolný materiál hoci boli niektoré na tom fakt biedne, do agátovej znášky sa ich podarilo dostať aspoň do stavu, že doniesli 1NN. Všetko ostatné som im už v sezóne nechal, podporil som ich prikrmovaním a dostali ešte raz pred zakŕmením NOZEVIT +. Dva krát v sezóne som redukoval klieštika Ekopolom. Takýchto rodín som mal zhruba 30 - 40 %. Zvyšok prezimoval 2017/2018 viac menej štandardne. Keď to tak rátam, mohlo to byť tak 30% pôvodného počtu včelstiev. Čo sa týka poznakov. Jednoznačne ak máte možnosť, dávajte úle čo najďalej od seba! Ak sú v jednom rade, je to katastrofa!!! V roku 2017/2018 som ich mal 10 cm od seba. Túto sezónu pôjdu minimálne meter od seba.
Jeseň 2018/2019 mám straty 11%. Rátam však do toho aj včelstvá, ktoré som musel spájať kvôli strate matky. Ak beriem do úvahy len uhynuté, je to 5% a s tým sa dokážem zmieriť.

Příspěvek: #235

S tou vzdialenosťou máš pravdu. V Poľsku maju včelstva viacej rozhádzane ako v Česku alebo na Slovensku. Tiež mam v plane dat nove oddelky po 2-3 na jeden stojan a stojany 2-3 m od seba.

Příspěvek: #236

Sú to náklady navyše, ale nepoznám lepšie riešenie.
20 úľov na stanovišti, vzdialenosť 3-5 m ako v Poľsku - na striedačku a ešte do kríkov. Stojan s rezervou, na dva úle /preleták a pod/. Premetenie na medzisteny, dezifikované a nové úle ako dobrý začiatok.

Příspěvek: #237

Tak já sem hodím ještě jednu záhadu. Úhyny ve velkém se mi zatím naštěstí vyhýbají (klepu na dřevo). Každou zimu mi umře maximálně jedna rodina. Proto jsem letos zazimoval o jedno včelstvo navíc. Mrtvé a lezoucí včely v létě také nacházím v okolí úlů, ale to je skoro vždy v době květu řepky. Myslím si, že to jde tedy na účet zemědělců. Ale to, co je pro mě záhada, je právě ten jeden úhyn každou zimu. Na svém stanovišti mám řadu úlů a na jednom konkrétním místě (krajní úl blíže lesu) vždy umře matka ještě do prosince a hrstka včel to táhne tak max. do února. Zvláštní na tom je, že se to stalo již 3 sezóny po sobě. Je jedno, co tam dám (plnohodnotné včelstvo, roj, oddělek), vždy se stane to samé. Až do září vše ok. Od října do prosince se stane to samé. Buď najdu matku na podložce, nebo se z úlu prostě vytratí. V úlu jsou dlouho poté ještě přítomni i trubci. Tak co vy na to?

Příspěvek: #238

Patrik: roztiahnutie včelstiev od seba nijako nepomôže. Pravdepodobne sa to šíri vzduchom obdobných spôsobom ako chrípka.. Včely si to donesú z napájačky, z kvetov, z prostredia v ktorom sa pred tým nachádzali choré včelstvá. Rozťahovanie včelstiev od seba nič nevyrieši.
MY ich máme v maringotkách jedno vedľa druhého a ako som písal oslabené včelstvá striedajú silné. Pričom ich od seba delí tak 5 cm.. Čiže ja som názoru že nie je za tým len vírus, resp. len jeden vírus. Musí v tom byť aj niečo iné..

Příspěvek: #239

Včely v rade zalietavajú až 40 % . Rozdielná citlivosť je potom kritérium na selekciu - brakovanie a rozmnožovanie - ak niečo zostane.

Příspěvek: #240

Včely vo voze majú jednú vôňu a keď je vietor tak zaletujú do vedľajších čo je normálna vec, preto treba tam držat silné včely aby sa nestalo to že pôjdu pod kytičky doradu. Robiť z nich odložence a brať to preč aby sa nevrátili lietavky nazad do pôvodného úľa. Aspoň sa viac skoncentruje v úle nových včiel čo sa naliahnu a matka bude klásť o 106 aby dohnala stratu čo sa vzalo preč. Veď z troch plodových rámikov je deväť obsadených plástov včelami.