Příspěvek: #61

Např. ve fakultní nemocnici Hradec Králové, někteří lékaři používají roušky, které jsou napuštěny speciální látkou a chrání proti virům. Tato rouška byla nedávno představena novinářům a označena jako protivirová maska. Podle jejího výrobce firmy GlaxoSmithKline rouška obsahuje protivirovou vrstvu virucoat, která zneškodní chřipkové viry do jedné minuty. Je to tím, že napodobuje kyselé prostředí uvnitř lidské buňky a vyvolává tak změny struktury viru, které brání nákaze. Chrání tak nejen před viry prasečí chřipky, ale i sezónní chřipky.
Není to jediný příklad využití kyselého prostředí proti virům. V praxi to dělám (KM)již mnoho let. Ale jestli čekáte nějaké publikace z výzkumu, tak nemohu sloužit.

Příspěvek: #62

Ale když budeme takhle uvažovat a konat, dopadne t s virózami stejně jako s VD. Nikdy nezjistíme, zda jsou naše včelstva odolná. A že jsou některá včelstva na virozy odolnější než jiná, je fakt.

Příspěvek: #63

Jirko, toto ale nie je o uvažovaní. Bohužiaľ triediť včelstvá na toleranciu či už na VD, virózy, ... ide len tam, kde máš možnosť kontroly vonkajšieho tlaku okolia. Okrem svojich včelstiev mám v blízkom dolete cez 300 rodín. U nás sa nevieme dohodnúť ani na rovnakom čase kŕmenia nie to ešte nejakej selekcii. Bohužiaľ je to fakt. Ja mám už zakŕmené, ostatní len začínajú "vytáčať" zbytky medu v polke augusta. Vieš aký je to tu frmol?

U mňa pomôže čo? Likvidácia na pohľad slabších včelstiev v polovici augusta? Ani to nie je pravda, často odchádzajú špičkové rodiny, ktoré rabujú o sto šesť. Je to začarovaný kruh.

Ale súhlasím, že aj čiastočná selekcia je lepšia ako žiadna. Tak isto odolnejšie včelstvá existujú to je tiež bez debaty.

Příspěvek: #64

To je ono - 2 vcelari, 3 nazory

At je to na VD, viry, nosemu, lecit/nelecit, ...

Je to jako v manzelstvi - vsechno spatne, at udelas co udelas

chose

Příspěvek: #65

https://www.noviny.sk/slovensko/68052-na...sove-masky
Takže maska chráni skôr pacienta než lekára, ktorý môže ako nositeľ narušiť sterilné prostredie napr. pri oepráciach. Vrstva je kontaktná a 1 cm okolo nej už nie je sterilné prostredie. Vzduch v úli by sa musel filtrovať cez takúto vrstvu = maska na letáči.
Vaše skúsenosti s kyslým prostredím v úli rešpektujem, ale obyčajne sa snažím pochopiť súvislosti, potvrdiť fakty a pokračovať ..., preto sa ospravedlňujem za nepríjemné otázky. Hyper kyslé prostredie v úli škodí aj včelám a neviem posúdiť čo je pre ne prijatelná koncentrácia.
Stotožňujem sa s Jirkom Marxom a dalšími, že včely by si mali poradiť aj bez nášho liečenia. Môžeme pokračovať Bond testami a prísť o 90 % včelstiev, alebo vývoj urýchliť šľachtením, čo nie je tiež voči prírode košér, ale ako reštart môže byť. Akékoľvek liečenie je brzda nielen na VD a vírusy, ale aj clona na spoznanie a selekciu odolných včelstiev. Delta-jemné vlastnosti odolných včelstiev sú pre bežného včelára takmer nespoznateľné. Preto tvrdím, že by nám pomohla výskumná laboratorna technika a nie prázdne reči zväzových a štátnych panáčikov.

Příspěvek: #66

My vidíme jen ty včely, ale součástí včelstva je i mikrobiom, a to jak vnitřní, ve včele, tak ten vnější na díle, v medu, v pylových zásobách, ...
Každý zásah nějakou chemií složení mikrobiomu nějak ovlivní, a tím celé všelstvo. Proto preventivní zásahy v zásadě odmítám.
Nevím o tom, že by někdo provedl experimenty, které by vyhodnotily vliv konkrétních akaricidů na mikrobiom a v souvislosti s tím na fitness včelstva.

Příspěvek: #67

Pavle máš pravdu..ale ten mikrobiom dostava na frak hlavne z toho,čo si donesú zvonku,vo vode,peli,nektári..hodne sledujem zahraničné veci,ale na včelu odolnú pesticídom som este nenarazil..co sa týka odolnosti proti varoa,vírusom,obidvom nozémam to ano,tam sú velké rozdiely..ale životné prostredie- či už chémia z neho,alebo podvýživa,tak z toho dostavaju na frak všetky druhy včely medonosnej bez rozdielu..

Příspěvek: #68

(26.09.2019 10:16)patko79 napsal(a):  Jirko, toto ale nie je o uvažovaní. Bohužiaľ triediť včelstvá na toleranciu či už na VD, virózy, ... ide len tam, kde máš možnosť kontroly vonkajšieho tlaku okolia. Okrem svojich včelstiev mám v blízkom dolete cez 300 rodín. U nás sa nevieme dohodnúť ani na rovnakom čase kŕmenia nie to ešte nejakej selekcii. Bohužiaľ je to fakt. Ja mám už zakŕmené, ostatní len začínajú "vytáčať" zbytky medu v polke augusta. Vieš aký je to tu frmol?

U mňa pomôže čo? Likvidácia na pohľad slabších včelstiev v polovici augusta? Ani to nie je pravda, často odchádzajú špičkové rodiny, ktoré rabujú o sto šesť. Je to začarovaný kruh.

Ale súhlasím, že aj čiastočná selekcia je lepšia ako žiadna. Tak isto odolnejšie včelstvá existujú to je tiež bez debaty.

Patko, Patko. Co ti na to zoufalství napsat ?
Už mne fakt nebaví ty různé nářky a výlevy, že něco nejde, že za to může někdo jiný. Tenhle bolševickej přístup je pro mne zkrátka TABU, ale občas ujedu (jako nyní).
Selekci za tebe nikdo neudělá. Profík nemá zájem a ani možnosti. Profi chovatel nemá zájem (potřebuje aby ses jako zákazník vracel) a hlavně ani možnosti a u nás je navíc motivován k nekvalitě dotacemi (dostane zaplaceno každý křídlo). Představ si, že v přírodě přežívá první rok tak cca 30% rojů. Takovou selekci žádný chovatel ani profík nemůže napodobit i kdyby chtěl, by umřel hlady. Tohle je jen na těch, kteří si to zaplatí ze svého (třeba jiného podnikání nebo jen ze zájmu). Měl by to ale dělat každý včelař, chovatel v rámci svých možností, je to jen v jeho zájmu. Problém není úplně jen v genetice, protože ten boj hostitele a třeba parazita probíhá a bude probíhat neustále až do skonání věků a my k tomu přispíváme měrou vrchovatou (to je ta naše "humanitární" chemie ve včelách i na polích). Selekce je nepřetržitá práce na doživotí, to je na tom to krásné a vzrušující.
Dnes ale vím, že selekce je tak 20-30% řešení problémů (mohu se mýlit, ale tak to nyní vidím). Ten zbytek je způsob ošetřování a ten vychází z celkového náhledu na svět. Jsou chovatelské postupy, kterými za jakéhokoli (tedy prozatím to tak bylo, třeba to tak ve skutečnosti zcela ale není) udělá velice rychle materiál „odolnější“. Selekce, šlechtění je nutná. Způsobem vedení včelstev a selekcí současně se dá velice rychle dosáhnout slušných výsledků bez chemie. Jistě, lez preferovat je jedno nebo druhé, ale je to jako s loďkou. Když máš jen jedno veslo, točíš se dokola, když zabereš oběma vesly, vyrazíš kupředu. Jsou to spojité nádoby a z toho vycházím. S každým „materiálem“ ale lze včelařit a bez chemie. Je třeba ale znát slabá místa. Naříkáš, že je to začarovaný kruh. Tak z něj prostě vystup a spoléhej jen sám na sebe. Co to je ten kruh? Tzv. klasický způsob ošetřování, kdy se nerespektuje biologie včelstva jako takového, natož aby bral v úvahu rozdílnosti jednotlivých plemen, kmenů, linií. Kratším způsobem to nazvat nemohu. Nebudu konkrétní, bylo by to na celý článek nebo spíš knihu. Jak tak tuším, mám podobnou situaci jako ty (stejně tak jako ostatní, kteří se o něco snaží nebo to pozorují), ale nenaříkám. Naopak jsem vděčný za ten infekční tlak a i na ten z velkých širých rodných lánů…. V mém okolí jsou úhyny skoro každoročně jen a jen proto, že to soudruzi prostě nechtějí pochopit a chodí od čerta k Dˇáblu. Dál to nebudu upřesňovat, je to stejně zbytečné. Jak se ale říká, je hodně povolaných, ale málo vyvolených. Dnes se každý cítí být povolán něco komentovat a radit, psát, překládat, opisovat…... Ale jen ti vyvolení úhyny nemají nebo v míře naprosto zanedbatelné a vědí proč, to je důležité. Vědět proč, protože jinak se to bude opakovat a to je to, co se děje a já si myslím , že se tak snad i děje záměrně. Sice každá snaha je dobrá, ale točit se v kruhu tak dlouho, to je už podle mne hloupost a u nás (nevím jak u vás) navíc vypadá, že organizovaná. TO, co tady probíráte, je z velké části vyřešeno, tedy, V.d. N.c, viry i ta chemie (ta ale s vykřičníkem ). „Stačí“ jen umět vše včas definovat, rozpoznat a učinit opatření tak, aby to včely zvládaly. Ta tzv. varroáza (dle mé definice varroázy typu A, ale i B a C) se řeší mnohem dřív, než píšeš. Pak ti stačí případné bodové ošetření (nejde zdaleka jen o chemii, ale o celou řadu zootechnických opatření). Tj. takové, které se týká třeba jen jednoho včelstva na stanovišti (předané několika dalších, jsou to ale minimální počty). Tenhle přístup si osvojit je mnohem levnější, než neustále čekat, co kdo vyvede nebo nevyvede v mém okolí. Ujišťuji tě, že je to také mnohem zábavnější.
Každý ví, kdy bolí jeho křečka břicho, kůň ztratil podkovu, rybičky potřebují vyměnit vodu......, ale co se děje ve včelstvu a okolí, to nikoho nezajímá. Nojó, ono se o tom moc nepíše. Vše ale máme k dispozici. Je to jako s těmi puzzlema, máme obraz v krabice komplet, jen to umět poskládat v ucelený obraz. To je tvoje, moje práce, naříkání nepomůže, ale jen ta práce, štěstí totiž pomůže jen někdy.
Nemusíš se mnou nijak souhlasit, ani jsem tě nechtěl urazit, ani nikoho jiného. Jen chci řídi, že pomoci si můžeš pouze ty sám. Je to moje zkušenost ale nikomu ji nevnucuji. ld.

Příspěvek: #69

Jirka.Marx napsal:
Ale když budeme takhle uvažovat a konat, dopadne t s virózami stejně jako s VD. Nikdy nezjistíme, zda jsou naše včelstva odolná. A že jsou některá včelstva na virozy odolnější než jiná, je fakt.

Jirko viróz je spousta, jistě máš svou pravdu, ale to, jestli má odolná včelstva nemusí nikdo zkoumat, to se ví a mnohdy pozdě. Každý není natolik fundovaný, aby použil tvůj názor a nechal včelstva jen tak bez pomoci a vybral jen to odolné. Další rok se může objevit jiná varianta jako v lidské populaci. Musí být jako chovatel včel součástí jejich života, jak umí. Pozorovat a učit se, ale ze začátku je nutné si pomoci chemií (KM snad i alkoholový aerosol*). Hledat první příznaky a tam zasáhnout včas. Za jeden rok se to jistě nezlepší a v okolí asi také ne. Zemědělci nás do budoucna také nepotěší, bude to stále složitější – to včelaření. Kdo dnes tvrdí, že to jde bez chemie je o level výš než já.
*Alkoholový aerosol zatím jen zkouším- výsledky zatím nemám.

Příspěvek: #70

(25.09.2019 7:35)Josef Karliak napsal(a):  Vcera jsem byl rozskrabat plod u jednoho vcelstva na 3VN, ktery ma nejvetsi spady proti ostatnim na stanovisti, dneska musim jeste jeho sousedy (zalitavani) a dodam na uterce KM. Plod byl oboustranne na 3 ramkach, tak na 70% plochy, krajni min. Vytahl jsem par plodu vidlickou, bez problemu. Ale na vaze mely zase prirustek, doufam ze rejovej z blizkych poli a ne z padlyho vcelstva varoazou. Ale diky spadu klestika to vypada na to druhy
Chose

Dobrý den
Domnívám se že ničení plodu v této době je velká škoda.Před pár lety jsem na netu našel výsledky pokusu monitorování dlouhověkosti zimní generace včel .Včely byly postupně jak se líhly označovány v průběhu září a října a pak bylo monitorováno jak se postupně vytrácejí.Nejvíce dlouhověké včely se líhly na přelomu září a října .Ty se začaly vytrácet až v půlce dubna a poslední až v polovině května.
Pokus byl prováděn ve Švýcarsku, ale dle mého pozorování svých včelstev se domnívám, že platí i u nás. Zjara mám nejlepší včelstva ty u kterých byla v polovině září největší plocha zavíčkovaného plodu a kleštík se dá zredukovat v 2. polovině října.Podíl poškozených včel kleštíkem bude daleko menší než počet zdravých včel. pokud bylo včelstvo od července monitorováno na výskyt kleštíka a případně včas přeléčeno.
MK

Příspěvek: #71

Nie je to jednoznačné a sú to len subjektívne úvahy. Treba uviesť aj percentá zimujúcich včiel. Ak však včelstvo ploduje v teplej zime aj v januári a intenzívne vo februári, tak stále sú aktívne nepoškodené včely, ktoré sa vyliahli v júli. Je veľká škoda, že výskum okolo včiel nie je koordinovaný: švajčiarskí, americkí, austrálskí a další vedci zistili ... září - říjen je po funuse. Ale akékoľvek liečenie je feťácky zlozvyk. Neliečenie je východisko na zachovanie umelého chovu včelstiev.
Mám autentickú výpoveď. Maďari používajú Fureto častejšie, ako rozperák. Liečili amitrazom v auguste a septembri v dvoch sériach vždy po 2 dňoch - 12 dní - tutovka na vybiehajúceho klieštika a po 3 týždňoch znova = kobercové bombardovanie. Dnes sú na 50-60 % stratách. Aj ekologické liečenie ponúka včelám len protézu, tak si nerobme ilúzie, že je to správne východisko. Odolné včelstvá, možno štiplavé a menej produktívne, sú šanca na zachovanie umelého chovu. Netreba sa báť, včely určite prežijú aj bez našich "aktivít", len na nich nebudeme zarábať

Příspěvek: #72

(26.09.2019 11:45)Leoš Dvorský napsal(a):  Je to moje zkušenost ale nikomu ji nevnucuji. ld.

Leoš,
neboj, neurážam sa, rád si prečítam o selekcii od niekoho, kto si tým prešiel Sám robím, čo viem, ale jednoducho to nestačí. Matky nenakupujem, občas jednu dve a neodchovávam z nich prvý rok, pokiaľ neviem, ako sa u mňa "udomácnia". Na jar "zamorujem" okolie svojimi trubcami z najlepších včelstiev. To sa mi darí vcelku dobre, ostatní ešte nemajú ani stavebné rámiky a ja už pomaly vyrezávam trubčinu zakladenú druhý krát. Zootechniku sa priznám musím vylepšiť. Hlavne prestanem robiť odložence z "podozrivých" včelstiev. Hoci odložence u mňa problém nemajú, ale načo roznášať slabšiu krv?
Nečakaj odo mňa, že sa všetky vychytávky naučím za 5 rokov. To je totižto čas, čo u nás začali prvé hromadnejšie kolapsy včelstiev. Pred tým bolo 15 rokov včelárenie malina. Ale som rád, že si aspoň napísal, že to ide. Hoci neviem ako , ale už ten fakt je povzbudzujúci.

Příspěvek: #73

Myslím,že Leoš Dvorský má úplne inú zootechniku chovu včiel,či ako to nazvať, ako my ,pre mňa je to tiež podla mňa neokopírovatelné. Nemám volnú stavbu, zimovanie vo viac ako 3-4 nastavky je pre mňa po ročnej skúsenosti,menšia tragédia ,na mede držím včely druhým rokom-to je myslím v tomto roku u mńa veľké plus a+ vlastné medzisteny, Je to myslím moja reakcia čo sa deje v okolí, Liečba cca jar Ekopol 2 týždne potom v juli tiež Ekopol a v novembri varidool- prečo to píšem, lebo bez najme letnej liečby by to boli na tom včelstvá asi veľmi zle . hromadné uhyny som nemal ,ale mall som na mále. Ano toto je dá sa povedať po vírová situácia u nás , lenže vysvetlite mi tie celoplošne masívne úhyny v určitých okresoch.krajoch.

Příspěvek: #74

@mik1278:
Jak jsem uz nekde psal - vcelarstvi je jako manzelstvi, at udelas co udelas, je to vzdycky spatne .

Nekdo to rozskabava a zalezi jen 1x (neni VD na plodu), nekdo VD neresi, at si vcely porady. A nekdo na to dlabe.

Takze mladovcelar jako ja (nikoliv svym vekem) je mezi kameny, co si vybrat. Navic u kazdyho nejaka zootechnika muze fungovat jinak, jiny podminky. Nebudu ten, co na to dla, chci najit me vyhovujici a ostatnima overeny postup "skloubenej" s minimalizaci zasahu. Samotnymu mi rozskrabani plodu je proti srdci, ale toto si nechavam do vcelstev, kde MAJI spad VD a velkou plochu plodu.

Nicmene vyzkum co jsi zminil je zajimavej, chtelo by to synchronni vyzkumy pres vice statu. A myslim, ze asi by tam mohlo hrat roli plemeno a stari vcelstva (oddelek/produkcni). Je to jen muj nazor. Ale je to zajimavy, tady se rika, na skolenich, ze se dlouhovekej plod lihne od cervence do srpna.

Chose

Příspěvek: #75

5 let jsem o tom četl a už se to stalo i mně. Z 12ti včelstev na stanovišti u baráku jsou 4 bez včel, 4 s hrstkou včel a plodu... Matky jsem viděl, deformované křídla ne, ani náznaky paralýzy, apod... rodící se včely taky vpořádku. Na jedné včelce jsem našel roztoče. Loupeže to nebyly, zásoby v úle jsou.

Letos se mi posunulo podletní ošetření KM a zakrmení kvůli melecitózní snůšce. Nevím jestli to nesouvisí. Spady po KM byly vcelku veliké. Včelstva co jsou kaput či skoro kaput neměli už v srpnu jiskru. Takže jsem s tím vlastně počítal. Doufám že mi zbude aspoň těch pár včelstev na rozchov.

Příspěvek: #76

Hoj,
kolik jsi mel spady po lecbe ? A cim ? A jak prirozeny spady ?
Dikas za info.
Chose

Příspěvek: #77

(02.10.2019 14:15)martin.mikusek napsal(a):  5 let jsem o tom četl a už se to stalo i mně. Z 12ti včelstev na stanovišti u baráku jsou 4 bez včel, 4 s hrstkou včel a plodu...
Letos se mi posunulo podletní ošetření KM a zakrmení kvůli melecitózní snůšce. Nevím jestli to nesouvisí.

V mojom prípade to s melicitózou rozhodne súvisí. Včelstvá, ktoré boli na melicitóze celý júl do polovice augusta sú výrazne slabšie ako ostatné. Ako jediné už nie sú na plnom počte zakŕmených včelstiev. Zatiaľ to nie je dramatické, ale ešte nie je koniec.

Příspěvek: #78

jak moc se posunulo podletní ošetření KM a zakrmení ?

Příspěvek: #79

Léčebný spad odhadem tisíc? KM 65% na hobrafilt 2x (poprvé někdy v srpnu). Krmení část v srpnu, část v září.

Byl jsem na dalších stanovištích a krom jednoho včelstva vše OK. Včelstva co jsou KO mají na podložce dost roztočů...

Příspěvek: #80

Kolko to je "dosť roztoču" ??? odfoť podložku a hoď sem foto ...