Příspěvek: #801

Mne toho roku padlo 40 včelstiev na jednom stanovišti. 20 žije. Na druhom, vzdialenom cca 2 km žije všetko. Liečim, krmim , ošetrujem rovnako. Na prvom stanovišti min. roku jeden včelár neliečil 50 včelstiev - nestihol. Padlo mu všetko. Ešte jednému cca 1 km od nás padla polovica z chovu. Toho roku som nedával Gabon. Dávam každý druhý rok. V lete som videl pretlak vírusových ochorení - vreckovitosť na odložencoch. V septembri som prenášal 16 odložencoch z toho kde padli, tam kde nepadli a žijú všetky. Odložence, ktoré zostali na prvom padli, alebo su mrzáčikovia - likvidoval som. Liečim 2xVaridol a zima sublimácia kys. šťaveľovej. Všade rovnako. V 20 včelstvách, ktoré žiju padlo cca 200 až 500 klieštikov, žiadna pohroma. V tých čo padli zostalo minimum plodu, bez klieštika. Takže tak.

Příspěvek: #802

(12.11.2019 21:18)Josef Skala napsal(a):  Pokud si někdo stěžuje že mu uhynula včelstva ve velkém tak se ho ptám.
1 kdes bral matky
2 kolika leté matky jsi měl
3 kdy a jak jsi dezinfikoval úly
4 jak ošetřuješ souše
5 léčíš
většina odpovědí
1 no mám ty původní
2 copak já vím něco se rojilo
3 no před pěti lety byly nový
4 to se taky dělá
5 jo podle nařízení
jak bych si představoval odpověď
1 mám od prověřeného chovatele s podobnými podmínkami, chovám si své výběrem
2 maximálně dvouleté(netýká se chovných)
3 každé 3 roky vypaluji
4 sířím
5 podle nařízení v případě zvýšeného napadení použiji doplňkové léčení

Samozřejmě že to není všelék proti úhynům a i přes tato opatření může k masivnímu úhynu dojít z nějaké jiné příčiny. Ovšem je si třeba položit otázku proč nehynou včelstva u jednoho chovatele opakovaně každý rok , ale periodicky se opakují přičemž se snůškové podmínky markantně nemění co se ale změní určitě každý po úhynu musí osadit úl novým včelstvem s převážně mladou matkou novým dílem a když už je úl prázdný tak ho zřejmě nějak vydezinfikujou . Proč některým chovatelům včelstva masivně nehynou i když občas zaznamenávají jednotlivé úhyny se stejnými příznaky jako u masivně hynoucích včelstev.

Již jsem to tu psal neptejme se těch kterým včelstva dlouhodobě nehynou popřípadě mají jednotlivé úhyny kolik jim uhynulo včelstev ale zeptejme se jich jak včelaří a co soudí o svých jednotlivých úhynech pokud budou ochotni o tom mluvit tak srovnejme jejich názor na věc. Samozřejmě že dnešní chemické koktejly jsou obrovský problém a právě proto by jsme se měli snažit snížit úhyny zapříčiněné spíše naší neschopností.

Já si nemyslím, že je to všechno , tak jednoduchý. Největší problém je velká kumulace včelstev vedle sebe, pak se ty viry šíří snadno z jednoho včelstva na druhý, díky zalétávání včel. Pan Sedláček z Příšovic, který na toto téma přednáší, říká , že nesnáší když se někdo za velký spad odsuzuje, protože příčina může být i třeba u blízkého včelaře, který svoje výsledky falšuje nebo s úhyny se nechlubí.

K těm jednotlivým bodům.
1. proč by místní matka měla být horší než ta kupovaná?
2. nevím proč by měl být u včelstev se starší matkou horší zdravotní stav?
3. někdy se ptám jestli desinfekce včelařem není to, co včelám škodí, včely si dezinfikují úl propolisem a včelař jim to neustále ničí (ne nadarmo se říká, že největší škodnou včel je včelař)?
4. u souší znám ještě lepší způsob ošetření - všechno vytavit, nic neskladovat mimo včelstvo
5. souhlasím, že jenom léčit podle nařízení je cesta do pekel

---

(14.11.2019 11:38)Josef Křapka napsal(a):  Je docela dobře možné, že do příčin zimních úhynů či snížení kvality včelstva, můžeme do mozaiky ostatních příčin zařadit i nekvalitně připravené krmivo.
JK

Možná bych ještě doplnil, že nejlepší krmné zásoby jsou ty medové, protože med obsahuje i spoustu látek, které v cukernatých zásobách chybí. Potom se divíme, že včely padají na různé viry, když je nenecháváme zimovat na té jejich nejpřirozenější potravě.

Příspěvek: #803

Misoka
Zřejmě špatně chápeš odpovědi
1 nikde není napsáno že místní matka je špatná ovšem matka od neprověřené chovatele
klidně může být
2 z mích zkušeností matka starší dvou produkčních sezon již v dalších sezonách není to
pravé ořechové a na včelstvu to je znát samozřejmě vyjímka potvrzuje pravidlo
3 pokud je včelstvo usazeno do nového nebo ošetřeného úlu plamenem bývá
spokojenější nakonec i v přírodě roj když má možnost výběru ta se radši nastěhuje
do vypálené dutiny i když jim to v dnešní době je prd platný
4 většina včelařů určitě nelikviduje každoročně všechny přebytečné souše
5 tady je to jasné
Opět opakuji že je možné že masivní úhyny mají i další příčiny o kterých se tu diskutuje. Je tedy možné že i včelař který dělá vše poctivě může přijít o včelstva ve velkém to v žádném případě nerozporuji. Jenže jsou i tací včelaři kteří si myslí že příroda vše zařídí.
Přeci všichni víme kolik přežívá u nás v přírodě divokých včel já tedy nevím ve svém okolí ani o jedněch. Pokud nějaký roj přežije první zimu tak nepřežije druhou. Přitom není to tak dlouho tak bylo veřejným tajemstvým v kterém stromě či zdi včely dlouhodobě přežívají. Sami(mi páni tvorstva) jsme si zaseli a teď holt přišla doba sklizně.

Příspěvek: #804

Misoka- zimovať na medu-najlepšia možnosť.-podľa mojich len skoro dvojročných skúsenostiach to niektoré včely nedajú -treba aj tam selekcia včelstiev, ktoré vedia v slušnom množstve na ňom vyzimovať,takže nie je to také jednoduché ako sa zdá. Ak je znáška v júli a aj v auguste je to na tých včelách poznať ak nie tiež poznať ,ale k horšiemu.Treba zrejme dobrú líniu včelstiev aby preklenuli také dlhé obdobia bez znášky a bez straty podstatnej časti nevychovanej zimnej gener.včiel. Takže ano na mede, len s podobnými včelami /liniami/ ako má M.Havelka,J.Marx ...alebo vlastnými postupne -nie za rok-vyselektovanými... také sú moje postrehy-myslím si že správne..A ešte som zabudol na L. Dvorského- na hlavného propagonistu zimovania,včelárenia s M.komorou..

Příspěvek: #805

Cely zivot som zimoval včely na slnečnicovom mede,občas ked som nestihol vytočit a zostali mi plne plásty repkového,tak som ho pridal na zimu do plodiska..bohužial tie časy su preč,dnes medná komora z repkoveho medu u nas ponechana na vcelach znamená ich koniec..a tŕpnem ako dopadnú túto zimu,lebo vacsinu zasob maju zo slnecnice,ktorá sa chemizuje posledne roky už takmer ako repka..

Příspěvek: #806

(14.11.2019 16:07)Misoka napsal(a):  

(14.11.2019 11:38)Josef Křapka napsal(a):  Je docela dobře možné, že do příčin zimních úhynů či snížení kvality včelstva, můžeme do mozaiky ostatních příčin zařadit i nekvalitně připravené krmivo.
JK

Možná bych ještě doplnil, že nejlepší krmné zásoby jsou ty medové, protože med obsahuje i spoustu látek, které v cukernatých zásobách chybí. Potom se divíme, že včely padají na různé viry, když je nenecháváme zimovat na té jejich nejpřirozenější potravě.

To zcela jistě platilo do doby "agrochemické". Od jisté doby však o úplné nezávadnosti medových zásob nejsem zcela přesvědčen. Ale nevím jak z toho ven, Co stohoven, dvěstě, třista, ...
JK

Příspěvek: #807

Ještě by mne zajímalo kdo z vás kteří máte plošné úhyny měl minulý rok ve včelstvech červenec- srpen gabony? To mně samotného zajímá kdo měl a kdo neměl a jak je to s úhyny v následujícím roce. To by rozhodně stálo za to vytvořit statistiku.

Příspěvek: #808

Gabon dávam na striedačku s ekopolom ob rok...
Úhyny na včelnici kde bol vlani gabon neboli, nič neuhynulo... (zatiaľ?)

Příspěvek: #809

(09.11.2019 15:00)mik1278 napsal(a):  Dobrý den
V říspěvku 655 popisuji ,že padlo i včelstvo připravené na zimu jen a jen na medu. Tak bych řekl ,že cukr nebo invert se může vyloučit.(a VD spad 42 kusů po 1 .VARIDOLU)
MK

1) Když už se včely loupí...cukrem krmená Nosematická včelstva
2) Na dně úlů hynou matky na Nosemu...
3) Do zbývajících zatím "zdravých" včelstev odnáší Nosemu z včely z loupeže, tak zimování na medu nepomůže....

Pomůže jedině pořádná z e j m a, ale ta letos nebude...

Příspěvek: #810

(14.11.2019 19:07)gusto napsal(a):  Cely zivot som zimoval včely na slnečnicovom mede,občas ked som nestihol vytočit a zostali mi plne plásty repkového,tak som ho pridal na zimu do plodiska..bohužial tie časy su preč,dnes medná komora z repkoveho medu u nas ponechana na vcelach znamená ich koniec..a tŕpnem ako dopadnú túto zimu,lebo vacsinu zasob maju zo slnecnice,ktorá sa chemizuje posledne roky už takmer ako repka..

(14.11.2019 19:07)Josef Křapka napsal(a):  

(14.11.2019 16:07)Misoka napsal(a):  

(14.11.2019 11:38)Josef Křapka napsal(a):  Je docela dobře možné, že do příčin zimních úhynů či snížení kvality včelstva, můžeme do mozaiky ostatních příčin zařadit i nekvalitně připravené krmivo.
JK

Možná bych ještě doplnil, že nejlepší krmné zásoby jsou ty medové, protože med obsahuje i spoustu látek, které v cukernatých zásobách chybí. Potom se divíme, že včely padají na různé viry, když je nenecháváme zimovat na té jejich nejpřirozenější potravě.

To zcela jistě platilo do doby "agrochemické". Od jisté doby však o úplné nezávadnosti medových zásob nejsem zcela přesvědčen. Ale nevím jak z toho ven, Co stohoven, dvěstě, třista, ...
JK

Já nevím jestli si to uvědomujete, ale v podstatě píšete, že v našem medu jsou chemické jedy, tak pak by jsme i my měli přestat med jíst a nedej bože ho dokonce prodávat?!!!

---

Jen bych ještě dodal: "Nemáte ten dojem, že pokud včely neumějí přežít na medu, že je něco špatně???"

Příspěvek: #811

(14.11.2019 19:20)Zdeněk Barnat napsal(a):  Ještě by mne zajímalo kdo z vás kteří máte plošné úhyny měl minulý rok ve včelstvech červenec- srpen gabony? To mně samotného zajímá kdo měl a kdo neměl a jak je to s úhyny v následujícím roce. To by rozhodně stálo za to vytvořit statistiku.

Robil som taký "mikro colos" na vzorke cca 50 včelárov z trnavského kraja (ten zacína na maďarských hraniciach a končí na českých) plus pár vcelárov z inych lokalít.. Tí ktorí v sezóne 2018 pouzivali kyseliny boli takmer bez úhynov..naopak tí ,ktorí isli klasicky leto flumethrin/fluvalinát plus jeseň amitraz mali fatalne uhyny..nepripisujem to ale vyssiemu ucinku kyselin proti varroa,ale tomu že kysle prostredie nesvedčí niektorým šmejdom sposobujucim úhyny..velmi dobre vyzimoval dokonca včelar s 500 vcelstvami v haklivej lokalite susediacej s južnou moravou ,ktorý síce lieci klasicky ale cukrový roztok podávaný na zimu okyseluje pridaním obycajného octu..momentálne aj tento rok aktuálne zatial uplne bez problémov..tento fenomen okyselenia uloveho prostredia tu okrem Jirku Vítamvása zatial nikto nespomenul..

Příspěvek: #812

Mně 1 včelstvo zdechlo před podáním gabonu a druhé během léčení gabonu. Zbylé sedmero včelstev zatím v pohodě.
Za mne je Gabon bez podezření.

Příspěvek: #813

Gusto maroš nepoužíval tvrdú chémiu, liečil hlavne KM a 400 rodín pošlo...

Příspěvek: #814

Goro, to je veľmi široký pojem.
Ako ju používal,
kedy ju používal,
v akej koncentrácii,
pri akej vonkajšej teplote,
v akom množstve,
v akej forme,
počas akej doby,
koľkokrát,
pred, alebo po nakŕmení,
aký bol jej denný odpar, ...

Keď dvaja robia to isté, nie je to vždy to isté.

Příspěvek: #815

Opatření proti úhynům Nosemou z krmení cukrem:
1) mírně povařit roztok....
2) ? nějaké bylinky?
3) kyselina mléčná?
4) …..?

Příspěvek: #816

zdechlo,pošlo ...to už je na mne fakt moc...

Příspěvek: #817

I ja zdechnu nebo pojdu nebo chcipnu, me je to burt... Ikdyz u holek je mi to taky proti srsti ..

Příspěvek: #818

Pro Misoka
Jen bych ještě dodal: "Nemáte ten dojem, že pokud včely neumějí přežít na medu, že je něco špatně???"
A Vy pane kolego ten dojem nemáte?
JK

Příspěvek: #819

Vloni gabon, z 22 včelstev do jara 18,a jen jedno jsem vytacel, zbytek jsem rozhazel do oddělků, takže gabonem to nebude aspoň za mě. Vysočina 750 m.n.m

Příspěvek: #820

U mňa bieda. Z 11 včelstiev žijú ešte 3, aj tie sú slabé.
Minulú zimu som v novembri doliečoval aerosokom M1, tento rok som po prvom vytáčaní 10.6 preliečil KM- slabý spád niekoľko kusov, po 2 dňoch som znovu naložil medníky. Po druhom vytáčaní 16.7 som hneď preliečil Varidolom, spády veľké - od 100 do 1500 klieštikov, rámiky hojne zaplodované. Hneď som zakŕmil 2x po 10 l cukorného roztoku. Prvú várku zobrali za 4 dni, druhú za 6 dní. Asi 4 včelstvá už druhú várku nedobrali . V septembri preliečené druhý krát Varidolom - spády 50 - 100 ks.
Všetko vyzeralo v poriadku, zvyšných klieštikov som plánoval doraziť v novembri. Dnes sú úle prázdne, pár včiel spadnutých na zasieťovaných dnách. V každom úli plné rámiky zásob.
Tento rok som prvý krát nevyrezával trúdie rámiky, zdá sa mi, že to nemalo výraznejší účinok. Každý rok dezinfikujem vždy inú tretinu nástavkov a rámikov 5 minút v 190 stupňovom parafíne. Doteraz som nemal úhyny pred zimou, v zime od 0 do max 20 percent.
A teraz babo raď!