Příspěvek: #1881

(03.01.2020 22:54)Pavel Holub napsal(a):  Radku, v kontextu diskuze kdybys napsal "Mimo Českou repuliku žijí neošetřovaná produkční včelstva včely medonosné , která dloluhodobě nehynou", pak by to bylo relevantní srovnávání. To by bylo fér. Ale taková včelstva na produkčních včelnicích dosud nejsou nikde na světě. Na pokusných územích s nízkým zavčelením přežívá jistáúroveň populace, ale to neznamená, že tam nějaká z nich na varroózu neuhynou. Nehodlám křivit skutečnosti ve prospěch varroatolerance, i když jsem jejím skalním zastáncem.

Pavle, kde křivím skutečnost.
Pouze upozorňuji na to, co bylo dříve popírané - včely mají geny na to, poradit si s varroázou i v kombinaci s virózami a nosemózami.
A to je prokázaný fakt u neošetřovaných včelstev.
Je jedno jestli při tom některá včelstva uhynou, to je přece v přírodě součástí přírodního výběru, navíc se při tom do okolí šíří i nákazy a stejně přežívají.

My včelaři se holedbáme, že včely chováme, máme všehcny trumfy v ruce včetně vědy, chemie. A daří se nám to, co bylo v uvedených případech prokázáno v těch neošetřovaných populacích?

A v tom kontextu nám všem pokládám i ty další otázky.
Zkazili jsme si za těch 30 let genetiku včelstev naším chovem tak moc, že by opravdu populace včelstev v naší republice do jednoho včelstva vyhynula, pokud by to bylo ponecháno na přírodní výběr? Nebo tam ty geny Jsou?
A pokud tam jsou, jak ta včelstva objevit, nezabít svým chovem, omylem jim nevyměnit matky pro naši slepotu...?

Příspěvek: #1882

Už jsem slyšel, že pokap KŠ ukázal neúčinnost amitrazu, ale vědecký to u nás potvrzeno není. Nicméně lidé přemýšlejí ve svůj krátkodobý prospěch, takže jakmile se masověji začne používat Apivar nebo Apitraz, tak k rezistenci tak jako tak dojde. A zrušíme si ke včelám šetrnou, krátkodobou a účinnou fumigaci Varidolem.

Příspěvek: #1883

(05.01.2020 23:09)Radek Krušina napsal(a):  

(03.01.2020 22:54)Pavel Holub napsal(a):  Radku, v kontextu diskuze kdybys napsal "Mimo Českou repuliku žijí neošetřovaná produkční včelstva včely medonosné , která dloluhodobě nehynou", pak by to bylo relevantní srovnávání. To by bylo fér. Ale taková včelstva na produkčních včelnicích dosud nejsou nikde na světě. Na pokusných územích s nízkým zavčelením přežívá jistáúroveň populace, ale to neznamená, že tam nějaká z nich na varroózu neuhynou. Nehodlám křivit skutečnosti ve prospěch varroatolerance, i když jsem jejím skalním zastáncem.

Pavle, kde křivím skutečnost.
Pouze upozorňuji na to, co bylo dříve popírané - včely mají geny na to, poradit si s varroázou i v kombinaci s virózami a nosemózami.
A to je prokázaný fakt u neošetřovaných včelstev.
Je jedno jestli při tom některá včelstva uhynou, to je přece v přírodě součástí přírodního výběru, navíc se při tom do okolí šíří i nákazy a stejně přežívají.

My včelaři se holedbáme, že včely chováme, máme všehcny trumfy v ruce včetně vědy, chemie. A daří se nám to, co bylo v uvedených případech prokázáno v těch neošetřovaných populacích?

A v tom kontextu nám všem pokládám i ty další otázky.
Zkazili jsme si za těch 30 let genetiku včelstev naším chovem tak moc, že by opravdu populace včelstev v naší republice do jednoho včelstva vyhynula, pokud by to bylo ponecháno na přírodní výběr? Nebo tam ty geny Jsou?
A pokud tam jsou, jak ta včelstva objevit, nezabít svým chovem, omylem jim nevyměnit matky pro naši slepotu...?

Ano, s tím vším souhlasím, ale nelze šmahem takové principy aplikovat v našem prostředí. Z těch diskuzí to ale vyplynulo a méně zkušený začátečník to vezme jako běžný fakt. K pokroku, k hmatatelným výsledkům lze dospět s velkou ostražitostí a zkušeným výběrem nejzdatnějších včelstev. K tomu, abych se stal zkušeným, potřebuji praxi a musím přijmout vědecky ověřená fakta a né okultní vědy chytrolínů.

---

(05.01.2020 23:11)Ivík napsal(a):  Už jsem slyšel, že pokap KŠ ukázal neúčinnost amitrazu, ale vědecký to u nás potvrzeno není. Nicméně lidé přemýšlejí ve svůj krátkodobý prospěch, takže jakmile se masověji začne používat Apivar nebo Apitraz, tak k rezistenci tak jako tak dojde. A zrušíme si ke včelám šetrnou, krátkodobou a účinnou fumigaci Varidolem.

Pokud by se Apitraz používal jak má, tak by k rezistenci nedošlo. Když tam ale pásky někdo nechá do jara, stejně jako Gabon, tak to samozřejmě bude velikým rizikem pro získání rezistence. Časo opakovaná fumigace na plod a hlavně aerosol k té rezistenci také spěje.

Příspěvek: #1884

(05.01.2020 19:40)Zdeněk Barnat napsal(a):  Nevím jestli všichni pochopili jaké počítání roztočú jsem myslel:
MUDr.Vladimír Šumera : Za rozhodující pro počet roztočů v létě a v podletí považuji počet VD, kteří jsou ve včelstvu v předjaří a začátkem jara.
Přibližně můžeme odhadovat, že je to 50x až 60x více živých roztočů, než kolik je přirozený spad za jeden zimní měsíc .(VÚV Dol i SVS pracují
od začátku s chybným výpočtem 10x).
Za cca 3 měsíce od dubna do konce června tak může stoupnout množství roztočů i 80x proti počtu v předjaří.
Jednoduché počty nám pak řeknou, že měsíční spad 3 roztočů v únoru
na podložce může znamenat, že je jich ve včelstvu přes 150 živých.
Do července může jejich množství dosáhnout 7 tisíc i více.

Zdeňku,
z čeho u těch počtů vycházíš?
Údaje z literatury říkají něco jiného, např. od Ing. Čermáka:
http://vigorbee.cz/clanky/varrooza/
Tedy počet roztočů ve včelstvu se zdvojnásobí cca za měsíc u včelstev bez výrazné varroatolerance ....
Tedy od dubna do června cca 4x... (při startovacích 150 v dubnu cca 600 v červnu)

Příspěvek: #1885

(05.01.2020 20:17)Frey napsal(a):  Hromadne uhyny letos hlasi Rusko, USA, Francie, Belgie atd.. To jsou vsichni lemplove co maji nezvladnutou varoazu? Preslechtene vcely? Rezistence na ruzne druhy a typy leciv?

Resime to porad dokola. Varoaza nemuze byt hlavi pricinou uhynu. Spoustec je jinde! A musi byt spolecny pro vsechny ruzny plemena vcel, praxe osetrovani, snuskove podminky.

Varoa je hlavní spouštěč.

---

(06.01.2020 7:59)Radek Krušina napsal(a):  

(05.01.2020 19:40)Zdeněk Barnat napsal(a):  Nevím jestli všichni pochopili jaké počítání roztočú jsem myslel:
MUDr.Vladimír Šumera : Za rozhodující pro počet roztočů v létě a v podletí považuji počet VD, kteří jsou ve včelstvu v předjaří a začátkem jara.
Přibližně můžeme odhadovat, že je to 50x až 60x více živých roztočů, než kolik je přirozený spad za jeden zimní měsíc .(VÚV Dol i SVS pracují
od začátku s chybným výpočtem 10x).
Za cca 3 měsíce od dubna do konce června tak může stoupnout množství roztočů i 80x proti počtu v předjaří.
Jednoduché počty nám pak řeknou, že měsíční spad 3 roztočů v únoru
na podložce může znamenat, že je jich ve včelstvu přes 150 živých.
Do července může jejich množství dosáhnout 7 tisíc i více.

Zdeňku,
z čeho u těch počtů vycházíš?
Údaje z literatury říkají něco jiného, např. od Ing. Čermáka:
http://vigorbee.cz/clanky/varrooza/
Tedy počet roztočů ve včelstvu se zdvojnásobí cca za měsíc u včelstev bez výrazné varroatolerance ....
Tedy od dubna do června cca 4x... (při startovacích 150 v dubnu cca 600 v červnu)

Já vám to jen vokopíroval a vložil. Čtěte pořádně ,takto to vypočítal přítel Šumera. Já si také myslím že roztočú tam bývá spíš více než méně.

Příspěvek: #1886

(05.01.2020 23:32)Pavel Holub napsal(a):  K tomu, abych se stal zkušeným, potřebuji praxi a musím přijmout vědecky ověřená fakta a né okultní vědy chytrolínů.

Kdo jsou ti okultisté? Určitě jsou to ilumináti a stojí i za úhyny.

Příspěvek: #1887

Jak prosté,
citace:
k hmatatelným výsledkům lze dospět s velkou ostražitostí a zkušeným výběrem nejzdatnějších včelstev.

Příspěvek: #1888

Tak mi dnes dorazi časopis včelařství. Na straně 10 je článek o vlasních úhynech autora a je to jasné, a mně už dávno ! varoáza varoáza Tisíce i po gabonu. Zimní generace byla poškozena a následné léčení je už k ničemu. Prostě přezimovalo moc roztočú a k tomu začalo abnormálně brzo jaro.

Příspěvek: #1889

(05.01.2020 14:12)emer napsal(a):  Pred časom aj tu bola správa o včelárovi zo Slovenska, ktorému padlo 400 včelstiev a ten určite premetanie robil. A to viac rokov.

Daval sem informacie a o premetani nic nepisal.

Příspěvek: #1890

To bude tim Zdenku,ze jako jeden z poslednich jeste verite tomu,co se pise ve Vcelarstvi.

Příspěvek: #1891

Vážení rozumně myslící včelaři. Náš obor je poslední, který ještě nezareagoval patřičným způsobem na zhoršené životní prostředí, ve kterém naše včelstva žijí, protože nám chybí Výzkum. Jiné zájmové chovy hospodářských zvířat jsou již před námi. Uvědomily si, že k úspěchu v jejich chovech je potřeba svým svěřencům poskytnout to, čeho se jim z přírody nedostává. Každý obor má svá specifika, včelařství také. Měli bychom včelám také pomáhat přežít, a ne hledat jehlu v kupce sena. Místo řízených úhynů smysluplnou pomoc, kterou není přehnané užívání akaricidů, ale plést se jim do jejich uspořádání hnízda co nejméně. Ne všechny nové technologie jsou s tímto v souladu. Proto že včela navštěvuje pole ošetřovaná chemickými jedy, není potřeba jim je dodávat ještě do úlu. Jediným prokazatelně prospěšným chemickým prostředkem jsou kyseliny a zvláště KM. Jedním z problémů pro vás včelaře je způsob a intenzita používání. Včela a mravenci jsou si dosti příbuzní. Jistě víte že v medu se nachází KM také, no a ve včelím jedu taktéž. Takže nic nového, co do úlu nepatří. Už zemřelý prof. Svoboda vynalezl účinný prostředek proti roztočíkovi včelímu a bylo to na bázi KM a tehdy mu nenadávali do kyselináře. Víte jak působí kyselina mravenčí na roztoče, ale nevíte jak ji šetrně použít aby včelám i prospívala (čistila úlový prostor od patogenů). Není to psáno bez dostatečného prověření na mých včelách a stojím si za tím. Jediné, co ještě přesně nevím, je to, jak dlouho to bude fungovat a jestli nevznikne rezistence roztočů na KM, při menší koncentraci KM v úlu (kyselinová clona). Cílem by mělo být, naučit včelu, aby roztočům nedávala prostor k rozmnožování a ne selekce VD na rychlejší množení což se děje až dosud. Každý si může vyzkoušet, jak to dělám já a pak teprve soudit. Jen musí pochopit podstatu, bez toho se vám nezdaří nikdy nic.

Příspěvek: #1892

(06.01.2020 15:21)Jiří V. napsal(a):  Jediným prokazatelně prospěšným chemickým prostředkem jsou kyseliny a zvláště KM. ................ Jistě víte že v medu se nachází KM také, no a ve včelím jedu taktéž. Takže nic nového, co do úlu nepatří.

jirko nikto ti tvoj názor a skúsenosti neberie...
verím, že tomu veríš...
pre včelu ale dodávanie KM do úľa rozhodne prospešné nie je...

ja mám tiež v žalúdku kyselinu soľnú (HCl) je dokonca pre mňa dôležitá...
ale
keď jej mám viac ako jej "do mňa patrí" mám vážne problémy...

Příspěvek: #1893

Goro přesně si vystihl podstatu věci. Já to do včely neleju ale čistím úlový prostor od patogenů. Za 11let mi nepadlo ani jedno včelstvo. Jenom jedna nehoda při převozu. Začněte to brát vážně.

Příspěvek: #1894

Dobrý den, chtěl bych se podělit o svou zkušenost. Už jsem na toto forum párkrát psal. Včelařím ve východní části Středočeskêho kraje v cca 350m.n.m., rámková míra 39x24. Již cca 3 roky, možná déle, se snažím včely vést ve "volné" stavbě, tzn. plásty je nechávám stavět a nic nevyřezávám. Domnívám se totiž, že trubci mají ve včelstvu funkce, o kterých ještě nemusíme vědět. Co se týče vytočeného medu, pohybuji se spíše v průměru. Včelstva zimuji na dvou nástavcích jen s otevřenými očky. Každý rok jsem měl záhadný úhyn 1-3 včelstev na stanovišti a to vždy v jednom místě. Zvláštní byl hlavně mechanizmus. Do prosince přišly o matku a bylo hotovo. Ve vzdálenosti cca 50 cm před česny těchto včelstev stála trnka. Bylo jedno, zda jsem na toto místo dal roj, včelstvo v síle, nebo oddělek. K úhynu došlo stejným způsobem. Na podzim jsem trnku pokácel a jsem bez úhynu. I taková prkotina, zdá se, může hrát roli. Teď ještě zpět navodit úhyn, přemístěním úlu k jiné trnce. Spady roztočů se pohybuji v průměru v desítkách (do 100). Pravda je, že nevím o velkých úhynech v okolí. Zatím nás to tady asi netrápí. Letos zimuji na medu. Myslím si, že díky volné stavbě si včelstvo reguluje lépe svou vlastní populaci vzhledem k venkovním podmínkám a svému zdravotnímu stavu. Jinak řečeno, včely, které nejsou v kondici, nejsou schopny tolik stavět, nemají místo k plodování, nemnoží se tolik ani VD, atd. Obecně je takové včelstvo prostě v útlumu, dokud si s tím neporadí. Takových mám do 30%. Nechávám je přezimovat. Pozoruji, že se většinou druhým rokem vzpamatují. Často si vymění matku. K rojům u mne dochází, když včas nedám další místo k stavbě. Jinak ne. Včely na mezistěnách mají výhodu v rychlejším rozvoji. Stavba mezistěn není tak náročna a umožňje expanzi a plodování i rodin, které nejsou v kondici. Představuji si to jako, když je venku zima a nemocný člověk se rozhoduje, zdá může jít ven. Pokud nemá oblečení, ven nepůjde. Zůstane doma a vyleží to. Pokud dostane teplé oblečení, riskne to a ven půjde. Zdravotní stav se mu ale po takové venkovní práci zhorší, protože neodpočíval. Není to idealní přiklad, ale tak nějak si to představuji. Je možné, že až k nám úhyny dorazí, nebude fungovat ani toto. Že dnes nevíme, na co nám včely umírají, bude tím, že je celý systém komplikovaný. Tzn. není to jen VD, nebo jen viry, nebo jen Nosema. Bude to vše dohromady. Hezký den

Příspěvek: #1895

(06.01.2020 14:24)JosPr napsal(a):  To bude tim Zdenku,ze jako jeden z poslednich jeste verite tomu,co se pise ve Vcelarstvi.

To si nevymyslela redakce to napsal skutečný včelař a předseda tamní ZO Karviná.Stačí mu zavolat a vyzvědět pravdu tak jak já to slýchám od mnoha včelařú.

Příspěvek: #1896

Pravdepodobnost vzniku rezistence V.d. na kyseliny je miziva. Jde o tak jednoduche slouceniny(jejich molekuly), ze roztoc nema mechanismus, jak si vytvorit rezistenci. Coz se neda o syntetickych akaricidech rici. Tedy i nizke koncetrace u kyselin nejsou problem.

Příspěvek: #1897

Ten predseda Zdenku jasne popsal to co se deje,byt s dovetkem,ze jim padaji po leceni spousty VD (zrejme jim nedoslo,ze gabon nebo formidol neplni ucel),na mnoha dalsich mistech probiha to samo bez padani roztocu.Smutne cteni,kdyz nekdo veri,ze system ala Dol funguje a je to jinak .Z nul ve vychvalovane zimni meli k tisicum VD..
O to smutnejsi je vymluva Vcelarstvi slovy redaktora po obvineni mnohych,ze ani Svaz,ani Vcelarstvi ani Dol na uhyny nereaguji,ze se chystaji clanky...Je to odborny casopis nebo platek k zverejnovani selficek predstavitelu svazu s politiky a uredniky MZe??? (naprosto zbytecne znehodnocena dvojstrana casopisu).A vubec nejvetsi perla,je vytka pana redaktora vcelarum,ze do pulky prosince nenahlasili vcelari ani jeden hromadny uhyn SVS,jako by vcelarum hlaseni uhynu SVS zachranilo vcely...
Cele cislo naprosto zbytecne,plne dotacnich formularu (kvuli cca 3000 zadosti?),snad jen uvodnik predsedkyne stoji tentokrat za precteni....

Příspěvek: #1898

Tomáši to se mi ulevilo je to druhý názor a druhé potvrzení, že by k rezistenci dojít nemělo.

Příspěvek: #1899

To že premetá, som počul od iného, ale pozri video a porovnaj plásty úľa, kde včely uhynuli a kde ostali živé. Reakcia na príspevok od deko1, nedalo mi citáciu.

Příspěvek: #1900

Jirko, to může být přesně ten důvod těchto brutálních úhynů, tedy rezistence na amitraz