Příspěvek: #101

Alberte pokud by fungovalo šlechtění na odolnost, tak se ti nebudou tak velké úhyny opakovat ob rok.....ale samozřejmě si můžeš říkat, že šlechtíš, alespon budeš mít lepší náladu. Já osobně bych se na tvém místě zamyslel nad stylem léčení, které evidentně nefunguje.

Příspěvek: #102

To Gupa
(omlouvám se, sám opravdu vím houbeles, jen to co jsem načetl)
nezdá se, že akaricidy mají přímý vliv na snižování množství viru

Barbara Locke v tom článku píše, že

1) vyhubení kleštíka ještě neznamená potlačení virózy, naopak po vyhubení subklinické napadení znovu rapidně roste bez vlivu přenosu z kleštíka,
2) pravděpodobně tau-fluvalináty mohou zvyšovat titr viru ve včelstvech (!)

(takže bych to vzal jako varování: nejen, že gabon přestává fungovat na kleštíka, ale je kontraproduktivní u DWV)

A věřil bych Albertovi a dalším:
Akékoľvek liečenie predlžuje problem.

Příspěvek: #103

Tak zatím mi padlo jedno z osmi. Zdá se, že všechny příznaky ukazují na SBV.

Příspěvek: #104

Nebudu někoho odrazovat od šlechtění včel na odolnost. Já na to k dnešku obětoval asi 400 včelstev a už po 300 jsem to vyhodnotil jako slepou uličku. Prostě to nefunguje tak jak to předvedl pan Kefuss kdysi v Praze. Spoléhat se jen na chemii jako mnozí je druhá slepá ulička. Možná to funguje na řídkém zavčelení, ale u Prahy určitě ne. Spoléhat se jen na ničení VD jakoukoliv cestou to se nedá nazvat nijak než včelařovou duševní zaostalostí. Přitom je to v podstatě hodné jednoduché. Všechny zdravotní problémy včelstev možná až na nějaké vyjímky souvisí nějak s plodem a nepřímo tak nějak se starými plásty. No a od toho se to musí odvíjet. Takže si přestaňte hrát na chemiky a zkuste něco jiného. Co například to, co včely provádějí miliony let a přežily s tím daleko horší časy než 21 století. zdraví R. S.

Příspěvek: #105

Rudo, vyjmenoval jsi v čem to není, a tak nám teď teď pověz, v čem to ty milióny let je.

Příspěvek: #106

ak máte na mysli Rojenie- nie je to celkom pravda, bo aj roje vedia padnúť do konca roka. Snáď plodová pauza s následným nejakým ošetrením - ale to sa v prírode nevyskytuje..

Příspěvek: #107

(07.10.2021 14:45)marek. napsal(a):  2) pravděpodobně tau-fluvalináty mohou zvyšovat titr viru ve včelstvech (!)

To je pěkná blbost!! Nic takového tam není.

Příspěvek: #108

(07.10.2021 16:05)Rudolf Stonjek napsal(a):  Co například to, co včely provádějí miliony let a přežily s tím daleko horší časy než 21 století. zdraví R. S.

Bylo jich méně, mnohem méně, snad na takové kmenové - plemenné úrovni. Tz. že území ČR typuji tak maximálně několik sto, možná až tisíc vyzimovaných včelstev když se poštěstilo. Samozřejmě do doby kdy je člověk objevil a začal přemýšlet a konat proto aby jich přežilo více. Asi tak to vidím.

Příspěvek: #109

Pavle,mám li si tě vážit, měl bys pokládat inteligentnější otázky. Začátečnikovi bych se nedivil! R. S.

Příspěvek: #110

Pavel Holub napsal:
Rudo, vyjmenoval jsi v čem to není, a tak nám teď teď pověz, v čem to ty milióny let je.

Pavle to ti asi neodpoví, protože není čeho se chytit. Jedno je však jisté nestačí zvládat techniku ošetřování, která stačila dříve. Kdo chce zvládat virová onemocnění, musí si o tom něco nastudovat. Nestačí se jen dívat do včel a myslet si, že něco vykoukám.

Příspěvek: #111

Nie je umenie povedať mnoho.

Příspěvek: #112

(07.10.2021 18:51)Jiří V. napsal(a):  Pavel Holub napsal:
Rudo, vyjmenoval jsi v čem to není, a tak nám teď teď pověz, v čem to ty milióny let je.

Pavle to ti asi neodpoví, protože není čeho se chytit. Jedno je však jisté nestačí zvládat techniku ošetřování, která stačila dříve. Kdo chce zvládat virová onemocnění, musí si o tom něco nastudovat. Nestačí se jen dívat do včel a myslet si, že něco vykoukám.

Jenže jsou situace, kdy ani mnohaletý zkušený praktik nemá šanci. Stačí aby v jeho doletu včelařilo dostatek totálních laiků naverbovaných dotačními pobídkami z dílny ČSV.

Příspěvek: #113

Pavle, ale právě o tom tady již dlouho píšu. Včelařím na rozhraní tří ZO a je zde zavčelení až 40vč. na km2. Dvě z nich jsou postiženy skoro každý rok dosti velkými úhyny. Přemýšlet nad těmi nemocemi je třeba z hlediska vnímavosti k nakažení. A nejsou to jen viry. Největším ničitelem obranyschopnosti včelstva je roztoč a v poslední době se přidala NC. Odstraňovat včelám tyto „škodiče“ je jen první krok k ozdravění včelstva. Musí následovat další, o kterých jsem se již mnohokrát rozepsal a nechci se opakovat. Pak mne relativně nevadí, co se děje v okolí, protože svá včelstva chráním a přeruším kontinuitu viróz. Problém je, že virózy se vrací každý rok, ale v jiné intenzitě. Proto nemohu souhlasit s tvrzením, že zkušený praktik nemá šanci.

Příspěvek: #114

Jiří, omlouvám se, že vstupuji do této debaty, ale mám jednu technickou otázku - jak se počítá zavčelení na 1 Km2? Napříkal v lokalitě jedné ZO. Jde mi o to, zda do plochy a počtu včelstev započítávat

1/ také plochu v rádiusu doletu "krajních" včelstev na hranici ZO, tedy i plochu za hranicí ZO, protože je v doletu včelstev patřících do ZO, čímžto pádem by se tam měla započítat i obdobná včelstva ze sousedních ZO, která mají rádius doletu do domácí ZO,

nebo

2/ započítávat striktně jen včelstva na území domácí ZO a striktně plochu pokrytou domácí ZO.

Podle 1/ mi to dává větší smysl a soulad s tím, proč to zavčelení zjišťuji - zjednodušeně kolik včelstev se dělí o kytku v konkrétní lokalitě, ale nevím.

X krát jsem četl o zavčelení, všichni s tím operují, ale nikde jsem nečetl, jak se to počítá. Tak mě to zajímá a dovolím se tady ptát, když mě to napadlo, než to zapomenu.

Protože pokud bych zjistil, jak to spočítat, tak bych to chtěl schválně zjistit a spočítat u naší ZO.

dík za odpověď, jestli to někdo víte, jaká je ta metodika.

Příspěvek: #115

(07.10.2021 22:31)TomasK1 napsal(a):  (...) jak se počítá zavčelení na 1 Km2? Napříkal v lokalitě jedné ZO.(...)

Je to statisticko-geografická záležitost.
Tedy vycházíš z dostupných statistických údajů (počet vykázaných včelstev - což není totéž jako počet všech včelstev) v určitém definovaném zeměpisném areálu. Např. státu, kraji, okrese, obci, katastrálním území. Volba je na autorovi. Klidně to lze počítat i na "území spolků", jakkoliv mi to přijde úsměvné.

Neuvažuje se akční rádius včel ve skutečnosti. Protože by to bylo neskutečné složité spočítat (nejedná se o kružnice) a stejně by v tom byly chyby. Ty jsou i v tom statisticko-geografickém pojetí, s rostoucí velikostí areálu se ale s ohledem na statistiku "zahlazují" a umožňují srovnání v obecné rovině. Při stejné a stálé metodice lze pak dělat i srovnání v čase.

Podle mého názoru počítat hustotu zavčelení na příliš malé areály (katastrální území či obce) nedává příliš smysl (nesrovnatelná velikost, reálný dolet včel, falešný dojem přesnosti), byť výsledek je díky obrovským rozdílům populisticky líbivý.
Vytvářet si "území spolků" je z pohledu geografie nesmysl (máme státní zřízení, spolky jsou v čase nestálé, "jejich území" není nikde řádně ukotvené, "území spolků" se mohou navzájem překrývat, ...).

Jako každá práce se statistikou má hustota zavčelení svoje chyby. Zásadní je způsob počítají včelstev v ČR (1x ročně k 1.9.), pak taky definice včelstva pro účely statistiky, nepočítání oddělků, včelstva mimo systém (volně žijící, partyzánská). Ty chyby ale vadí hlavně v absolutních číslech, v relativních zdaleka ne.

Příspěvek: #116

(07.10.2021 18:51)Jiří V. napsal(a):  Kdo chce zvládat virová onemocnění, musí si o tom něco nastudovat. Nestačí se jen dívat do včel a myslet si, že něco vykoukám.

To si jaksi odporuje. Kdo by ty moudra co chceš nastudovat sděloval jiný, než ten co kouká do včel jak divý. Tím chci sdělit, že roztočovití jsou přirozenou součástí včelího společenství ty miliony let jak Ruda nadhazuje. A problém viróz tím pádem byl i po tu dobu. Proto se věří že se nalezne odolná včela, protože ovládá mechanismus který jí zajistí přežití. Jenže to se musí koukat do včel aby to co člověk vidí pochopil a chytil se myšlenky která by úhyny mohla vyřešit.

Po miliony let měla toho včela hodně, svá území se specifickými životními podmínkami, své anatomie a tím pádem i rozměry toho co dělá, své parazity a nemoci kterým se tím jak se člověk nedokázal rychle pohybovat zvládala na místní úrovni podmínek. Hodně kmenů včel takto vyhynulo aby se plemenně vyvíjelo, proto se hledají kombinace v chovech, které tyto mechanismy oživí. Proto Pavel mluví o brojlerech a Ruda o tom samém ale ve smyslu, co ta včela po miliony let dělala že přežila. Proto zase jsem přesvědčen, že každá živá nebo neživá mechanika je to, co pojme či jí. Protože od toho se odvíjí vlastnosti a hlavně to co zase vydává a poskytuje svýmu okolí. Jako další vstup pro další mechaniku která z toho je, existuje.

---

(07.10.2021 22:31)TomasK1 napsal(a):  Protože pokud bych zjistil, jak to spočítat, tak bych to chtěl schválně zjistit a spočítat u naší ZO.

dík za odpověď, jestli to někdo víte, jaká je ta metodika.

Najdi to opět v čítance, nebo v originálech z minulého století okolo Mississipi. Jde o metodu množin. Jestli si to člověk na ploše převedl na kružnice, je detajl jestli se v pohoří stává z kružnice tvořící radius doletu nějaký ovál. Ale hustota je tak nějak v přehledu.

Na aktivitu včel a tím pádem hustotu má vliv třeba i vůně tz. větr, poloha Slunce, nějaká větší vodní plocha, třeba nato navazují i ty včelí nemoci jak se šíří takže kde bylo husto je naráz řídko a více místa pro další rozvoj něčeho jiného když to zase zhoustne.

Příspěvek: #117

(07.10.2021 21:01)Pavel Holub napsal(a):  Jenže jsou situace, kdy ani mnohaletý zkušený praktik nemá šanci. Stačí aby v jeho doletu včelařilo dostatek totálních laiků naverbovaných dotačními pobídkami z dílny ČSV.

Nemusím být mnohaletý zkušený praktik, aby každý laik pochopil, že kde nic není ani smrt nebere. Tz. když nemá včela potravinové zdroje když je nejvíce potřebuje, tak se omezuje a šetří a tím pádem, to si málokdo uvědomuje, strádá a zaniká pokud se na jejích zásobách něco dalšího přiživuje. Jestli to přiživování je v úle nebo na nebo v jejím těle je jedno. Každopádně pokud se může vyživit neškodnou a správnou potravou a hnízdo včel má bezpečnou dutinu, umí přežít hodně. Nato v doletu určitě nemůže být např. vůl, který nepozná plod napadající bakteriozu nebo houbu nebo vir a nic nekoná. To na prodotované amatéry bohužel pasuje, protože profík který na dotace kašle si úhyny nemůže dovolit. Samozřejmě že jsou amatéři i s velkým počtem včelstev než je stihne úhyn a stávají se lepšími a lepšími chovateli pokud jim nejde jen o zisk ale i o včelaření a pracují na sobě a zdokonalují své postupy. Bohužel je ale hodně slepých uliček.

Příspěvek: #118

(07.10.2021 14:43)Louky napsal(a):  Alberte pokud by fungovalo šlechtění na odolnost, tak se ti nebudou tak velké úhyny opakovat ob rok.....ale samozřejmě si můžeš říkat, že šlechtíš, alespon budeš mít lepší náladu. Já osobně bych se na tvém místě zamyslel nad stylem léčení, které evidentně nefunguje.

Výber na odolnosť funguje, dôkazov je dosť napr. Gotland...
To isté liečenie v jednom roku funguje a v druhom nie ? Aký detail rozhoduje ?
Koukat do včel nestačí, ak tam uvidíte nejaké patogenne zmeny, tak už je po funuse. Musíte liečiť preventívne. Niekto lieči klasicky 2-3 x amitraz od polovice augusta a včely mu nepadajú, susedovi padajú. Niečo je špatne, ale volným okom to nezistíte. Príčina sa dá hľadať vyraďovákom /pokus-omyl/, ako to mnohí robíme, ale pokiaľ nevymeníme "voľné oko" za labáky, tak sme stále len lotéria.
Každý rok príde veľa neomylných profíkov o včely, len sú ticho.

Příspěvek: #119

Nemohou volně přirozeně koexistovat plemena, ekotypy či linie, které patogeny tlumí a které naopak rozvíjí. Genetika jde do háje a nákaza jen kvete. Jedinou cestou je své okolí přežehlit vlastními geny.

Příspěvek: #120

(07.10.2021 16:05)Rudolf Stonjek napsal(a):  Nebudu někoho odrazovat od šlechtění včel na odolnost. Já na to k dnešku obětoval asi 400 včelstev a už po 300 jsem to vyhodnotil jako slepou uličku. Prostě to nefunguje tak jak to předvedl pan Kefuss kdysi v Praze. Spoléhat se jen na chemii jako mnozí je druhá slepá ulička. Možná to funguje na řídkém zavčelení, ale u Prahy určitě ne. Spoléhat se jen na ničení VD jakoukoliv cestou to se nedá nazvat nijak než včelařovou duševní zaostalostí. Přitom je to v podstatě hodné jednoduché. Všechny zdravotní problémy včelstev možná až na nějaké vyjímky souvisí nějak s plodem a nepřímo tak nějak se starými plásty. No a od toho se to musí odvíjet. Takže si přestaňte hrát na chemiky a zkuste něco jiného. Co například to, co včely provádějí miliony let a přežily s tím daleko horší časy než 21 století. zdraví R. S.

Souhlasím, že problém souvisí s plodem, ale nikoli se starými plásty. Stačí nějakým způsobem plod odstranit a to je velká berlička pro včelstvo.
Jinak pro méně vnímavé zde Ruda hovoří o přemetení na mezistěny.