Příspěvek: #1

Začínám se zajímat o včelaření. Narazil jsem na firmu VAST-OIL. Dodávají úly z tvrzeného polystyrénu od Lysoň - Polsko. Má zde někdo zkušenost s těmito úly hlavně o rámkovou míru 39*24.

Příspěvek: #2

Zdravím, otec si pořídil tento jeden úl na zkoušku, ostatní ma dřevěné.
Zkušenosti jsou víceméně negativní. Jediná přednost je, že je lehký a včelám se v něm celkem daří, to je tak vše.

1. Nástavky včely během roku slepí k sobě a když je chcete oddělit, tak se plast dost štípe.
2. V zimě ho maji rádi datlovití.
3. Vypadá to, že bude mít kratší životnost než dřevo.
4. Krmítko, které je tam, tak má jiný rozměr otvoru než mají klasické 3l láhve.
5. Zásuvka na kontrolu varoozy je dost slabá a při používaní se rozláme.
6. Nemožnost provést desinfekci ohněm, snad jako konečné řešení. Nevím, jak lze použít chemikálie.
   

Příspěvek: #3

Martine, jsem proti používání nepřirozených (umělých) hmot pro včely, ještě tak kvůli teplotnímu režimu je využít na plemenáče. Také jsem v začátcích na tuto firmu narazil a hodně jsem se k plastu (polystyrenu) přikláněl, rozhodl jsem se však pro dřevo. Zkus si pročíst tady na Fóru Tenkostěný nebo zateplený úl a nebo ještě Plánky na zateplené úly a je toho tady možná i víc, když tak zkus trochu pohledat.
Ale ptáš se na zkušenost. Já zkušenost nemám, ale tady je pár odkazů na lidi, kteří možná zkušenost s něčím podobným mají:
http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vcelars...-plemenace
http://www.vcelarstvijirka.cz/
http://www.bartnik.cz/o-nas/
To poslední se ti asi bude líbit nejvíc , ten v tom nebo s tím? dokonce i farmaří , spíš chce farmařit, ale podle toho co píše, se mu v tom daří. Jak chovateli, tak i včelkám. Aby se nástavky k sobě neslepili, dají se styčné plochy natřít potravinářskou vazelínou nebo nějakým potrav. tukem. Proti ptákům se dají použít sítě. Krmítko si můžeš vyřešit po svém - zlaté české ručičky. A dno můžeš použít dřevěné - klasické varroadno.
Ale neodpustím si nakonec poznámku. Potom ta likvidace starých vysloužilých nástavků, dezinfekce a spousta dalších věcí, no, je to na tobě. A opět se budu opakovat, pro včely, včely "přírodní" , které z přírody pocházejí a v přírodě jsou, by měly být příbytky také přírodního charakteru. Pokud už ty včely sami chováme, tak bychom jim měli jejich příbytky vyrábět pokud možno z přírodních materiálů a tím je většinou dřevo. Pokud to však není divoké včelstvo, které si jako svůj domov vybere třeba nějakou starou plechovou bednu (transformátor). Konec konců ta plechová bedna je také pro včely "umělý" domov, vyrobený naší pokrokovou civilizací.
A nakonec taková polemizační věc. Každý říká a píše o tom, že včela žila miliony let ve dřevě a nikdo jí polystyrenem nic nezateploval a přežila. Tak, a jak ale bylo tlusté dřevo té dutiny? Byl snad někdo v té době? Změřil to, že říká, že včelám stačí nezateplený tenkostěnný nástavek? To byly dutiny se stěnami silnými jen 19 až 30 mm? On to někdo s jistotou ví, že jim to na přežití stačilo? Asi ano, jinak by tady včely dnes nebyly!
30 cm silné dřevo je jako 6 cm silný polystyren a má stejný tepelný odpor - R=1,6(m²K/W), tak proč ty nástavky nedělat z polystyrenu? Možná právě spousta včelstev se po vyrojení usadila v tenkostěnné dutině, ale na jaře jim byla tenká stěna v rozvoji překážkou z důvodu udržení dostatečné teploty pro plodování? Toť otázka
Já jsem se rozhodl pro 25 mm silné nástavky - pracnost a cena výroby. Pokud bych chtěl úly, které jsou na tom s udržením tepla lépe než tenkostěnné, volil bych alespoň palubkové, zateplené, ale ať je tam alespoň uvnitř dřevo. Dnes se nezatepluje jen polystyrenem, ale minerální i ovčí vlnou.
Rozhodnutí je však na každém, podle uvážení svých nároků a požadavků. Nikomu nic nenutím, jen jsem napsal svoje názory.
Včelařina je bohulibý, člověku a přírodě prospěšný zájem. A včelařit se dá v podstatě v čemkoliv, ostatně to je i vidět

Příspěvek: #4

Mezi chomáčem a ostatním jsou souše, plásty atd.
V prvé řadě je chomáč, nebo plodiště izolováno okolními plásty.
Takže otázka je podle mě, jaké jsou izolační schopnosti plástu se zásobami (a tepelná setrvačnost-kapacita) a prázdné souše.
Až to najdu, můžu sem dát záběry z termokamery shora do uliček.
I v izolovném úlu v zimě jsem naměřil mínusové teploty hned o dvě uličky od chomáče.
Na co nemám odpověď je jarní rozvoj. Existuje podle mě určitá velikost včelstva od které to nemá význam, a ty slabší včelstva - tam by šlo komorovat izolovanou přepážkou. Nebo je položit nad silné včelstvo a nechat vytápět zdola.
Ale to je otázka, nebylo by rozumnější potom včelám na jaře topit? Je to v podstatě jednodušší než vyrábět izolované úly. Na jaře jim zasunout do podmetu topné těleso a za dva měsíce vyndat. A celou sezonu mít výhodu jednoduchých nástavků.
Zajímavé, že zastánci izolování jdou málokdy do takové důslednosti. A zkušenosti s vytápěním jsou prý různé.
Já to zkoušel jen jedno jaro a rozhodně to nezavrhuji. Jen nevím, jestli to funguje, ale skoro určitě neškodí.

Příspěvek: #5

(29.11.2010 20:51)Martin Suchopár napsal(a):  Začínám se zajímat o včelaření. Narazil jsem na firmu VAST-OIL. Dodávají úly z tvrzeného polystyrénu od Lysoň - Polsko. Má zde někdo zkušenost s těmito úly hlavně o rámkovou míru 39*24.

..čas od času mám možnost v těchto úlech pracovat. Co mě nesedí jsou originální rámky od výrobce. Dřevěná "párátka" pro vložení mezistěny s plastovými bočnicemi bez výpletu.Vytahování a manipulace těchto originál rámků je na mrtvici.
Jinak lehkost úlu na přenášení,pevnost proti výkusu včel se zdá být ideální.

Příspěvek: #6

Před rokem měl Vastoil polystyrenové úly v akci - jeden se 3 nástavky přišel na necelé 2 tis Kč i s dovozem, takže si je řada včelařů koupila. S některými jsem nedávno mluvil a slyšel jsem samá pozitiva. Prý zase nějaká akce běží, takže někteří budou kupovat další.
Kdo máte jaké zkušenosti?

Příspěvek: #7

Nebudu se vyjadřovat k tomu co neznám, tedy PS úly. Chci jen namítnout, všichni hodnotí uteplené či PS úly z liského hlediska, to je obava ze zimy a chladu. Nezanedbatelná otázka je také otázka mechanické pevnosti. Otázka hmotnosti nástavku, pokud nehodnotíme hmotnost "náplně". Nikdo však dosud zde nezvažoval otázku letního přehřívání. Z tohoto titulu je možno PS úly postavit na sluneční úpal a včely budou v našich krajích schopny v těchto úlech udržet pro ně přijatelnou teplotu. To je podle mého hlavní přínos uteplených úlů. Také jsem svého času zvařoval materiál ze kterého zhotovím své úly. Po zhodnocení PS, hobra ve kterých jsem dvacet roků včely choval, úvaha o lehčeném betonu ze kterého svého času jeden náš "mořeplavec" vyrobil i jachtu, to nakonec vyhrálo dřevo. Proti přehřívání úlů mi slouží stín korun stromů. Je možno též použít včelín, včelník či maskovací sítě které mají i tu funkci, že naše úly částečně skryjí před zvědavýma očima pod nimiž jsou někdy i nenechavé ruce. V PS plemenáčích zimuji pouze záložní včelstva odchovaná z oddělků pro náhradu případných jarních úhynů či výměny matek. Zde bývá problém s ptáky, ten řeším pokrytím těchto plemenáčů sítí.

Výhoda PS - nižší hmotnost (u mých nástavků) o cca 3 - 4 kg na jeden nástavek - ovšem pokud uvážíme hmotnost plástů a medu v nástavku je tato úspora hmotnosti zanedbatelná. Je však problematická, oproti dřevu, pevnost takového nástavku a tím i celková životnost. Výhoda je při přehřívání úlu vystaveného slunečním paprskům - včely vnitřní teplotu velmi dobře uregulují na optimální hodnoty. Teplodržnost v zimě je velmi diskutabilní, avšak vzhledem k "otevřeným oknům a dveřím" naprosto bezpředmětná. Jarní rozvoj - díky teplodržnosti bývá až překotný a nemusí korespondovat s realitou aktuálních povětrnostních podmínek a výsledkem bývá předčasný vznik rojových nálad. Tuto zkušenost jsem nabyl u záložních včelstev zimovaných v plemenáčových nástavkových úlcích ( 3 - 4 nástavky).

Tolik bych dodal k tomu co kolegové již výše zmínili. Ono nic není ideální a my si musíme umět vybrat podle zkušeností svých vlastních a zkušeností kolegů to, co nám vyhovuje. Ono to zkoušení a hledání a konzultace s ostatními je také to co nás v chovu včel naplňuje. Někdy to však stojí i dost peněz. Zvláště, pokud nám někdo nabízí je samé "výhody a životní jistoty".
JK

Příspěvek: #8

Také je třeba vzít v potaz ekologickou náročnost pro živ. prostředí, ať už při výrobě PS, tak při jeho likvidaci.

Příspěvek: #9

Josef, pekne a rozumne si to napísal, máš cit pre zhodnotenie problému, nezakazuješ len jemne upozorňuješ, že môže byť aj lepšie riešenie ako PS úľ pridám, že každý začínajúci včelár chce svojim včelám to najlepšie, pretože to vie, počul alebo videl, že bytovky obaľujeme do teplého plášťa, Potiaľ je to v poriadku, len tí istí ľudia nechcú vidieť, že tieto opláštené domy majú okná a dvere. Naše úle či v zime majú letáče či očká otvorené a musia prijať takú teplotu aká z vonku prichádza cez otvorený letáč.

V podstate je jedno či je úľ uteplený alebo nie, ja som za úľ drevený s hrúbkou stien 22 mm, je ľahký a včely sa v ňom dobre cítia, ľahko a rýchlo sa zhotovuje a ak mu rohy dobre spevníme, vydrží dlhé roky. Čo je cenné, včelár s týmito debničkami dokáže pracovať skoro bez únavy. Antoni

Příspěvek: #10

Získal jsem kontakt na jednoho včelaře, má 25 včelstev a už leta včelaří jenom
v úlech z polystyrenu. Není to z Prahy daleko, tak jsem si s ním smluvil na zítřek schůzku. Jsem zvědav.

Příspěvek: #11

Používám úly dřevěné ve včelíně sololitové mírně zateplené kartonem.Připadá mi dřevo pro včely přirozenější krom již zmíněných předností jako je trvanlivost a další.Zkoušel jsem úl z polysteru je pravda že to byl obyčejný polyster a nálepka pozor sklo by měla své opodstatnění.Neustále se to drolilo i přes rady provést nátěr dokonce i myšim to chutnalo a nedej bože s tím někde štrejchnout tvrdší roh.Rozdíl ve včelstvech mezi dřevěným a polyster nic převratného.Na druhou stranu technoligie postoupila dopředu a pokud se někdo zhlédne v úlech z polyestyrenu tak proč né.Mne už spíše zajímá jednoduší a lehčí včelaření než prohazování nástavků ať už z čehokoli protože tu váhu jak popsal přítel Křapka dělá především obsah obzvláště pokud budeme posuzovat nezateplené nástavky s polyestyrenem tam to zas až tak markantní rozdíl s ohledem na váhu obsahu nebude.

Příspěvek: #12

Polystyrén je zbytečný problém. Hodí se to na oplodňovací úlky a t.d. Na pořádné úly to není. Mám část nástavkových úlů zateplených polystyrénem, stáří 25 let. Ten polystyrén je vděčným hostitelem mravenců. Nadělají z toho polystyrénový prach a ten mi pak při flotaci roztočů dělal hrozný problém, teď mám formistopy. Nástavky s mravenci jsem musel vždy odstavit do sklepa, aby se z nich mravenci vystěhovali. Tuším, že v některých nástavcích už žádný polystyrén není, ale to nevadí, skladba prkénko-vzduch-palubka stačí. Nyní přecházím na masiv Langstroth.
Jestli si někdo dává tu práci s konstrukcí vnitřní prkénko - tep. izolace - palubka, tak bych použil třeba pěchovanou slámu, papír ze skartovačky nebo hoblovačky. Ale i tak je to mravencův ráj.

Příspěvek: #13

Já na nástavky ze styroduru nedám dopustit.
To že to občas kousek někde vykously byla spíš moje chyba nedodržením včelí mezery.Prostě jsem nalepil poslední rámek moc blízko stěny a bylo to.Včelky si pak místo udělaly.Není to ale žádná katastrofa a nástavky normálně fungují dál.Chtěl bych ještě do jara postavit styro-ležan.Konstrukce stejná jako u nástavků,odnímatelné dno,asi 30rámků 39x24.Uvnitř natřené voskem a zvenčí barvou.Co se mi ale teď honí hlavou je jak v nich potom pohodlně krmit.
Odebrat třeba 6 rámků a místo nich tam nainstalovat něco,nějakou krabici nějaké krmítko abych při plnění nepřicházel do styku se včelami.
Vlastně proč ho neprotáhnout rovnou na délku desky styroduru asi 125cm.Už si přesně nepamatuji rozměr desek po uříznutí pera.Pak už by byl prostor i pro oddělek asi nějakých 35 rámků,posunovací přepážka ze sololitu natřená také voskem.
No uvidíme.Jdu se mrknou na ty desky a počítat kolik by bylo odpadu a tak.

Příspěvek: #14

Jo, jo, Míro. Kdo si hraje nezlobí. ALe pro to krmení mne napadá kapsové krmítko s plovákem shora zakryté pro včely neprůleznou sítí pro nalévání roztoku. Co Ty na to?
JK

Příspěvek: #15

No tak to by šlo.
Pokud by se tam dal zavěsit třeba nějakej ten plastovej truhlík jako to má jeden kolega (někde jsem to viděl na fotkách) co by tam pásnul akorát tak by to bylo ještě lepší.Raději bych tam viděl právě zavěšenou nějakou tu plstovou nádobu.Takže hledat a koukat co by se tam šiklo.Já tomu kapsovému krmítku ze sololitu a laťkám moc nevěřím že to nebude někde prosakovat a nepodnítí to pak loupež.Stejně tak s těmi stropními krmítky z těchto materiálů.
Takže metr do kapsy a šmejdit.

Příspěvek: #16

Na plasty jsem se také díval a průběžně se dívám. Nic vhodného jsem ale na trhu neviděl. To neznamená, že to neexistuje. Ale z nedostatku vhodných a levných plastových nádob na našem trhu, nepochodil jsem ani v IKEE, jsem zvolil hliníkový plech který jsem měl právě po ruce a těch dvacet krmítek na šířku jednoho plástu pro krmení oddělků, jsem zhotovil na požadovanou délku a hloubku a spáry utěsnil včelím voskem. Před použitím to každoročně naplním vodou. Pokud teče, to málo kdy, použiji páječku (letkulmu) a spoj nahřátím utěsním. Tato krmítka používám v PS plemenáčích.

Pro bezproblémové použití je možno tato krmítka zhotovit letovaná (spájená) z pozinkovaného plechu. To, že by někdo z nás pracoval s plastem a jeho lisováním či svařováním asi nebude hrozit? Nebo se někdo takový najde? Chci je dělat ještě o větším objemu i pro produkční včelstva.
JK

Příspěvek: #17

Trošku v reakci na poslední příspěvek odbočím od tématu snad mi to administrátor odpustí.Při dnešních možnostech kdy jdou zakoupit celé plastové desky stejný materiál jako jsou vodovodní trubky,není problém vyrobit krmítka jakýchkoliv rozměrů.Předem upozorňuji že to ale není zas až tak levné.Lepší by bylo najít nějaký šikovný obal od potravin.Přemýšlel jsem nad vaničkami od zmrzliny dělali to ve dvou rozměrech,ale nikdy jsem to nerealizoval.Pořád jsou pro mne dostupnější sklenice od okurek.U šestirámkovích oddělkovích úlků používám klasiku ukrajinská krmítka a už je s nimi počítáno při výrobě takže se schovají pod víka.Ani krmítka ze dřeva či kombinovaná se sololitem nebo vyrobená z jiných materiálů bych nezavrhoval.Při jejich výrobě se dají použít kvalitní lepidla která zaručují nepropustnost .Třeba sololak(sololit z jedné strany hladká povrchová úprava) se používal jako krycí obklad a než se přibíjel na rošty tak se na tři dny namočil do vody aby se obklady nevlnili.Voda desku nijak nnepoškodila.Hodně moderní je laminování ale s tím kromě korbičky na kolečku nemám zkušenosti.Kamarád má z toho víka na úly a nemůže si to vynachválit a prý to bylo i levné.Foto oddělkoví úlek a vanička od zmrzliny.

Příspěvek: #18

Prosím o podrobnější informaci o víku na úly podle Vašeho kamaráda.

MB

Příspěvek: #19

No tak to mě také zajímá.
Jestli se to dělá horkovzdušnou pistolí a nebo jak?

Nebo se jedná o laminaci pomocí pryskyřice jako u oprav lodí,aut atd?

Příspěvek: #20

Získal jsem při demolici desky do podlahy- Styrofoam - to je výrobce a ty desky Floormate 500. Jsou pěkně tvrdé, pomalu jak fošna.
Protože nejsou úplně rovné (od betonu) tak je mám jen pod víka, ale včely to nevykusovaly ani trochu.

Máte někdo zkušenosti s pevnějším styrodurem do podlah?

Dr. Šumera používá polystyren - normálně expandovaný - ale s hustotou 100 (asi 100kg/m3) Prý by mu nařezaly i z 200. Ten finský nástavek co mám je taky vyráběn z PS 100kg/m3.Letos se jej včely ani nedotkly a to jsem zkoušel, jak by se vněm pařilo voští vyvíječem páry. Takže i tuto zátěž snesl.