Příspěvek: #381

Mám styroduráče dělané podle vzoru pana Jindry asi 5 let, holý styrodur bez jakéhokoliv nátěru zevnitř nebo zvenčí a nepozoruji žádné dramatické problémy. Plošné vykusování zevnitř výjimečně, spíš moje chyba, když jsem jim tam dal na kraje dílo jako vlnobití. Pravda vykousaly si pár falešných oček při styku desek nebo u spodního rámu, ale je jich jen pár a mě to zvlášť netrápí, říkám si že ví proč to dělají, a když si je uhlídají, nemám problém. Při fumigaci do nich vrazím hrstičku listí ze země a pak zase odšpuntuju.
Taky mě překvapuje jak málo ten styrodur trpí sluncem, když jsem je dělal, nevěděl jsem že to může sluníčko sežrat, a zatím nijak zvlášť taky nesežralo. Je to takový ten hladký obyč zelený BASF, přesnější parametry nevím, ale nijak extrémně tvrdé to není a byl to ten nejběžnější co se dal koupit v super-hyper a stavebninách do stovky deska.

Možná to nevykusují i proto, že jim dávám trvale celkem hodně prostoru a mají v každém NN očko. Nevím asi by se k tomu měl spíš co vyjadřovat hlavně pan Jindra, ale mám z jeho stránek dojem, že dřív ty úly dělal z obyč kuličkového měkkého polystyrénu, kde bylo podobně účinné řešení naprostá nezbytnost.

Jinak díky za azbestový guláš, je to nářez!!!

Příspěvek: #382

(24.03.2014 0:57)tom.50 napsal(a):  Existuje cosi s názvem rosný bod. To je teoretické místo uzavřeného vytápěného prostoru, kde v případě stěn z jakékoliv hmoty dochází ke kondenzaci vodních par. Uzavřený prostor je myšlen stran stěn a stropu, otevřené česno (či zasíťované dno) na tom mění jen málo, otevřené očko pak VŠECKO.

Taky nejsem fyzik, ale taky si zamudruju Matně si pamatuju z meteorologie, že rosný bod není místo, ale teplota, při které začne kondenzovat voda ze vzduchu o dané absolutní vlhkosti. Viz zde: http://cs.wikipedia.org/wiki/Rosn%C3%BD_bod Taky se tím měřila tuším vlhkost vzduchu, změřením přesné teploty = rosného bodu, při kterém se orosilo kovové zrcadlo. Detaily už nevím.

Jde o to, že ten vlhký vzduch se musí nejdřív dostat na místo, kde je tahle správně nízká teplota, aby z něj mohla voda vykondenzovat. Takhle fungují takové ty parozábranové folie, že nepropustí vlhký vzduch, takže za ní se nemůže ta vlhkost vysrážet, bez ohledu na izolace.
Jestli se nepletu, kdyžtak mě někdo opravte, ani tvrzený polystyren, navíc třeba i s nátěrem nebo vrstvou propolisu, moc dobře vlhký vzduch nepropouští, a když může být v zimě vedle chomáče třeba i mínus teplota, tak se to zapotí, ať jsou stěny tlusté jak chtějí. Řekl bych že není pravda, že "v případě stěn z jakékoliv hmoty dochází ke kondenzaci." Uvnitř polystyrénu se to v podstatě nemá šanci zkondenzovat, i když někde napůl cesty to vymrzne na teplotu rosného bodu. Tam ale vlhkost neproleze, totéž zvenku na úlu. Narozdíl od těch hoblovaček, do kterých to proniklo a mohlo v nich zkondenzovat. Polystyrén buď promrzne naskrz a zkondenzuje to na vnitřním líci, nebo nic, protože to skrz něj neprochladne na teplotu rosného bodu. Nebo tam fičí studený vzduch zespoda apod, dejme tomu česnem nebo zasítovaným dnem, a pak může být ta izolace třeba metrová a ten úl se stejně zapotí.

To je podle mě i důvod těch mokrých stěn u zateplené bytovky, jak psal Kohout tady http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Ul-z-t...1#pid72071 Není to nějakým přesunem rosného bodu. Bytovka prostě přišla o možnost difůzně odvětrat ze svých stěn vlhkost a ta se tam sráží jako dřív (naopak blíž k venkovní straně, protože ta nízká teplota rosného bodu nastává tam - polystyrén to nenechá promrznout tak hluboko), rozdíl je v tom, že ta voda už nemůže pryč jako dřív, tak se projeví nacucanými zdmi. Ona se ta voda srážela ve zdech už dřív, jen mohla ven.

Takže z toho mi vychází analogicky jako nejlepší řešení, než izolovat x nebo y cm polystyrénu, umožnit odchod přebytečné vlhkosti z úlu ven, třeba prodyšným stropem, nebo pootevřeným očkem Tak aby té vlhkosti bylo v absolutním množství ve vzduchu míň, kondenzovala při ještě nižší teplotě a nevyždímalo se jí z toho vzduchu tolik. Tedy v zimě. Na jaře stačí tolik polystyrénu, aby neprochladnul přes zahřívání prostoru včelami k nízké teplotě rosného bodu až dovnitř do úlu, na což si myslím že 8-10 cm není zdaleka potřeba, a aby to pomohlo včelstvu proti úniku tepla prochladlou stěnou. Já myslím že i u pana Smělého to bude spíš hodně dobrým stanovištěm a asi i dobrou metodou ošetřování.

Ale jak říkám nejsem fyzik, spíš taková selská úvaha

Příspěvek: #383

Pokud ros bod posuneš do polystyrénu tj teplota pro kondenzaci bude uvnitř polyše, tak na zdích nic kondenzovat nebude, protože teplota bude vejš. Tohle se právě děje tím zateplením baráku. Prostě pokles teploty prostupem konstrukce. Vme si to zvenka, venku je třebas -10°C uvnitř je 23 °C. ros bod bude třeba 9°C. A teď pujdeme zevnitř ven. tj omítka má 23°C, 30cm Ytong, od začátku ytongu teplota klesá klesá, urpostřed ytongu je už jen 16°C (ccaaa) a teď jsme na rozhraní zed polyš, na polyš se dostane teplota 15°C a jdeme polyšem skrz do venkovního prostředí, jsme uprostřed polyše teplota je už jen 10°C, jsme ve 2/3 polyše a teplota je třeba +5°C (taka tady by už mělo bejt vlhko jako "kráva" ale nebude, protože do polyše se vlhkost prakticky nedostane) . Pak už jsme u konce polyše a teplota dál pade až na venkovní teplotu okolí -10°C.
A právě pokud bude někde tepelnej most, tak těch řekněmě uvedených 9°C nebude v polyši, ale třebas když bude někdě něco co víc vede-třeba ukotvení okapu, tak 9°C bude třebas v ytongu a to je už průser bo tam to zvlhne a plíseň je na světě. Je to velmi zjednodušeně řečený, ale snad pochopytelné..

Příspěvek: #384

(05.05.2014 13:41)indrah napsal(a):  

(24.03.2014 0:57)tom.50 napsal(a):  Existuje cosi s názvem rosný bod. To je teoretické místo uzavřeného vytápěného prostoru, kde v případě stěn z jakékoliv hmoty dochází ke kondenzaci vodních par. Uzavřený prostor je myšlen stran stěn a stropu, otevřené česno (či zasíťované dno) na tom mění jen málo, otevřené očko pak VŠECKO.

Taky nejsem fyzik, ale taky si zamudruju Matně si pamatuju z meteorologie, že rosný bod není místo, ale teplota, při které začne kondenzovat voda ze vzduchu o dané absolutní vlhkosti. Viz zde: http://cs.wikipedia.org/wiki/Rosn%C3%BD_bod Taky se tím měřila tuším vlhkost vzduchu, změřením přesné teploty = rosného bodu, při kterém se orosilo kovové zrcadlo. Detaily už nevím.

Jde o to, že ten vlhký vzduch se musí nejdřív dostat na místo, kde je tahle správně nízká teplota, aby z něj mohla voda vykondenzovat. Takhle fungují takové ty parozábranové folie, že nepropustí vlhký vzduch, takže za ní se nemůže ta vlhkost vysrážet, bez ohledu na izolace.
Jestli se nepletu, kdyžtak mě někdo opravte, ani tvrzený polystyren, navíc třeba i s nátěrem nebo vrstvou propolisu, moc dobře vlhký vzduch nepropouští, a když může být v zimě vedle chomáče třeba i mínus teplota, tak se to zapotí, ať jsou stěny tlusté jak chtějí. Řekl bych že není pravda, že "v případě stěn z jakékoliv hmoty dochází ke kondenzaci." Uvnitř polystyrénu se to v podstatě nemá šanci zkondenzovat, i když někde napůl cesty to vymrzne na teplotu rosného bodu. Tam ale vlhkost neproleze, totéž zvenku na úlu. Narozdíl od těch hoblovaček, do kterých to proniklo a mohlo v nich zkondenzovat. Polystyrén buď promrzne naskrz a zkondenzuje to na vnitřním líci, nebo nic, protože to skrz něj neprochladne na teplotu rosného bodu. Nebo tam fičí studený vzduch zespoda apod, dejme tomu česnem nebo zasítovaným dnem, a pak může být ta izolace třeba metrová a ten úl se stejně zapotí.

To je podle mě i důvod těch mokrých stěn u zateplené bytovky, jak psal Kohout tady http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Ul-z-t...1#pid72071 Není to nějakým přesunem rosného bodu. Bytovka prostě přišla o možnost difůzně odvětrat ze svých stěn vlhkost a ta se tam sráží jako dřív (naopak blíž k venkovní straně, protože ta nízká teplota rosného bodu nastává tam - polystyrén to nenechá promrznout tak hluboko), rozdíl je v tom, že ta voda už nemůže pryč jako dřív, tak se projeví nacucanými zdmi. Ona se ta voda srážela ve zdech už dřív, jen mohla ven.

Takže z toho mi vychází analogicky jako nejlepší řešení, než izolovat x nebo y cm polystyrénu, umožnit odchod přebytečné vlhkosti z úlu ven, třeba prodyšným stropem, nebo pootevřeným očkem Tak aby té vlhkosti bylo v absolutním množství ve vzduchu míň, kondenzovala při ještě nižší teplotě a nevyždímalo se jí z toho vzduchu tolik. Tedy v zimě. Na jaře stačí tolik polystyrénu, aby neprochladnul přes zahřívání prostoru včelami k nízké teplotě rosného bodu až dovnitř do úlu, na což si myslím že 8-10 cm není zdaleka potřeba, a aby to pomohlo včelstvu proti úniku tepla prochladlou stěnou. Já myslím že i u pana Smělého to bude spíš hodně dobrým stanovištěm a asi i dobrou metodou ošetřování.

Ale jak říkám nejsem fyzik, spíš taková selská úvaha

Zas mě admin "zjebe" že to nechávám moc dlouhé, ale neumím vybrat váš přebytečný text abych ho vymazal.

Řeknu to zjednodušeně. Nepochopil jste nic. V zimě včely úl nevytápějí a tedy si jednou pro vždy vyškrtněte ze svých úvah stěnu, izolaci, opocení či zvlhnutí atd. v souvislosti s chumáčem. Jestli panují takové podmínky, že se vč stáhne do chumáče, to je přesně ta chvíle, kdy úl nevytápí. To je kolem +9, taky tehdy nefunguje fumigace, například, prostě se včely stáhnou do chumáče. To je zima, či podzim, včely neplodují.

Patrně reagují na slunovrat a jakmile začnou plodovat, nároky na teplo včelstva stoupají až nastane chvíle, kdy včelstvo úl začne vytápět. Tehdy, polopatě až tehdy je potřeba izolace. Jen tehdy a pak už jen v jednom, dle mého nezanedbatelném případě.

U toho se pozastavím, sice to odb. lit. popisuje, včelaři to ale nějak, ví Bůh proč ignorují. Vážení, napadlo někdy někoho co nastane ve včelstvu, když je mu "horko"? Včely mají jediný způsob, jak ochladit vnitřek úlu. Větrání to není, vzduch může být horký nad oněch cca +36 což je teplota smrtelná pro plod a tedy větrání fakt nepomůže. Ono nepomůže ani když je teplota vnějšího vzduchu výrazně nižší, v úle vzniká neustále metabolické teplo. Jediným způsobem, jak může vč regulovat, přesněji snížit teplotu vnitřku úlu je odpaření vody. Odpařením vody dojde k jevu, kde se teplo zdánlivě ztratí do tzv tepla skupenského. Na tomto principu fungují všechny lednice a klimatizace. Jestliže se v nějakém prostoru nechá odpařit nějaká kapalina, pojme při tom do sebe ze svého okolí určité množství tepla. Takto vzniklý "plyn" se odvede někam mimo onen prostor a ve chvíli, kdy tento "plyn" zkondenzuje zase na kapalinu, uvolní se přesně stejné množství tepla (každá lednice zezadu hřeje).
Včelstvo tedy přináší do úlu vodu, tam jí nechá odpařit a vzduch nasycený vodní párou odvětrá. A tak pořád dokola. Čím tepleji je venku, tím intenzivněji musí vč nosit místo nektaru nebo medovice vodu. To bude to kouzlo ing. Smělého a nejenom jeho stanoviště.

Hlavně ale. Jsme Češi. Prostě Smělý něco říká, dokonce to sděluje zadarmo (to bude asi ta potíž), ovšem my mu nevěříme, nechápeme, že je někdo prostě hodný a snaží se jiným nezištně pomoci. Lid ovšem nevěří a nevěří, mudruje, ale nevyzkouší.

Všem, co fyziku ovládají se omlouvám a prosím o prominutí nepřesností, kterých jsem se jako laik nemohl nedopustit. Věda není předmětem tady toho povídání.

Příspěvek: #385

Tome, já mu věřil, fotky zbytků nástavků můžu vyfotit. 4,5 nebo 9cm EPS polystyrenu (bílého kuličkového). Zázrak se nekonal.

Pokud dneska chci popostrčit včelstvo ve vývoji mám desky - přpeážky - pro které Ing. %Reháček zavedl zavádející pojem Blínovy, a ta jim zajistí teplo právě v tom prostoru kde plodují. To dělám u slabších. S kondenzací máš pravdu, pak je za přepážkou kondenzační zona kde vlhkost z plodového tělesa kondenzje na medu a včely mají hned za přepážkou vodu k dispozici a na rozdíl od uteplených nemusím napájet.

Za druhé, pokud by jim teplo a zateplení celého úlu pomohlo - ale to jedině tehdy když jim tam budemem dodávat vodu - ta jim právě díky neexistence kondenzační zony chybí, tak pak je namístě jim topit.
Myslím, že jsem tehdy spočítal že 4kg cukru odpovídají asi 20W (nebo desítkám watů trvalého výkonu.
Takže pak by bylo logické jim při poklesu venkovní teploty a za TMY (!) přitápět.
Opět jsem nezjistil rozdílu - "rozvaděč" (topil jsem bezpečným napětím) i topná tělesa mi tady ještě překážejí.

Takže z mého pohledu - jsou to rady zadarmo, ale neděkuji, až pan Inženýr udělá srovnání a vyhodnotí na trochu větším souboru tak pak to budou zajímavé rady k nezaplacení.

Vím, že jsem nevěrohodný, ale v tomhle jsem pár pokusů udělal.
A jediný důvod proč používat tyto hmoty je jeich výborné konstrukční vlastnosti - tvarová stabilta (na rozdíl od dřeva výborná, lehkost a tepelná izolace nakonec. Por dodělky a lsabší včelstva výborné.

Z hlediska kondenzace jdou i nazeteplené úly vyřešit, ale chce to trochu pokusů a znalosti fyziky - tak základní až střední škola.

Příspěvek: #386

(06.05.2014 1:19)tom.50 napsal(a):  Řeknu to zjednodušeně. Nepochopil jste nic. V zimě včely úl nevytápějí a tedy si jednou pro vždy vyškrtněte ze svých úvah stěnu, izolaci, opocení či zvlhnutí atd. v souvislosti s chumáčem.
...
Vážení, napadlo někdy někoho co nastane ve včelstvu, když je mu "horko"? Včely mají jediný způsob, jak ochladit vnitřek úlu.

Tome, já myslím že není nutné se tu snad hádat nebo tak něco. Když to řeknu zjednodušeně já, přečtěte si můj příspěvek ještě jednou. Já o vytápění úlu v zimě nic nepíšu, naopak to rozlišuji na jaro/zima. Psal jsem, že v zimě když je včelstvo v chumáči, mu 10 cm izolace není vůbec k ničemu, protože v úle je stejně zima a bude tam voda kondenzovat. Takže totéž co Vy, že na tu izolaci můžu klidně zapomenout. A že na jaře je 10 cm zbytečně moc, protože na to aby polystyrénová stěna neprochladla na rosný bod až naskrz dovnitř už vytápěného úlu, stačí toho polyše mnohem míň.

Ani v plném létě u styroduráčů se stěnou 3 cm nemám dojem, že by se v létě nějak hodně rozhicovávaly, a včely musely kvůli tomu nosit tolik vody, že by to mělo až takový dopad na výnos. Ale to je zas jen můj dojem, máte pravdu že 10 cm stěnu nemám a ani to nehodlám testovat. Ověřit nějakým jednoduchým srovnáním by to měl pan Ing. Smělý, který to propaguje jako převratnou myšlenku. Nic proti němu nemám, ale zkoušet mě to neláká, když tomu nevěřím (důvody jsem uvedl). Ani by se mi s takovýma briketama nechtělo dělat a vyšly by dost draho, a prostě to není můj šálek kávy. Asi se k pokusu nehecnu a na ty metrákové výnosy si nechám zajít chuť. Stejně včelaříme hlavně pro radost, ne?

Co se týká toho odpařování vody, rekuperace a vůbec mikroklimatu v úlu, vřele doporučuji článek Pavla Holuba v moderním včelaři, Mikroklima v úle , který o tom velmi podrobně pojednává. Tohle téma mě tak zaujalo, že jsem ho četl postupem času asi 3x (no dobře občas mi to chvilku trvá, než se věci přemelou )

Citovaný text v příspěvku se dá zkrátit promazáním toho textu v odpovědi, je ohraničený hranatými závorkami s nápisem quote

S přátelským pozdravem

Honza I.

Příspěvek: #387

Tak ja rosný bod riešiť nemienim.
Mám 1 mm hliníkové samonosné skelety nástavkov. Faktický, keby som to mal doma vo dvore, tak by som sa ani polystyrénovým obkladom nezdržoval... Testujem to druhým rokom. V zime pekne vidím cez letáč aké je silné včelstvo podľa toho aké hrubé cencúľe (rampouchy) visia zo stien do podmetu. V lete matke nerobí problém naklásť vajíčka až do vonkajšej strany krajného rámku. A tiež plieseň som na rámkoch nezaznamenal. Uvidíme ďalej. Ako píšem je to skelet s obkladom. Teda nie je tam zaručená priliehavosť týchto vrstiev. Uvidím čo na to povedia mravenci.
Kolega (zdravotný dozor) mi obdivoval jarný rozvoj.

Příspěvek: #388

Tak jsem dneska okusil první plody projektu VčelařFarmář. PSNV objednával pro Blatnou u Stránského m.j. plemenáče a jemu zůstalo pár kusů na krámě. Jinak by do Langů nešel.
Prý je v tom veliký binec v rámkových mírách.
Tak jsem díky tomu koupil na zkoušku jeden nástavkový (asi 5 mu jich tam zůstalo) - s oddělitelným dnem. Na první pohled to vyzerá jako 23cm, větrání dole s děrovaným Al plechem a deklem, není sice krmítko ale zato jsem viděl jedny z nejlépe řešených závěsů pro loučky - hliníkové sedlo i - hrana a na čele dřevěná laťka.

Materiál velice tvrdý bílý PS vypěněný do formy, falcový a cena 1150. Řekl bych ještě o něco tvrdší než ty PS úly co prodává.

Jsme zvědav jak se na to budou tvářit včely.

Osobně mně chybí k dokonalosti krmítko - stropní.
Chtělo by jej zaplavit objednávkama a by pochopil že i Langstroth má zákaznjíky.
A nebo aby konečně někdo v ČR zainvestoval do formy. Pode mě nebude moc drahá podle nabídek co jsem řešil na přepravní obaly.

Příspěvek: #389

Ahoj Karle,
Vloni jsme spolu resili ty plemenace z thermoboxu,vzpominas? Ten pan z firmy,co to vyrabi,rikal cenu za formu cca 250.000,- kc.
Honza

Příspěvek: #390

(06.05.2014 13:52)indrah napsal(a):  

(06.05.2014 1:19)tom.50 napsal(a):  Řeknu to zjednodušeně. Nepochopil jste nic. V zimě včely úl nevytápějí a tedy si jednou pro vždy vyškrtněte ze svých úvah stěnu, izolaci, opocení či zvlhnutí atd. v souvislosti s chumáčem.
...
Vážení, napadlo někdy někoho co nastane ve včelstvu, když je mu "horko"? Včely mají jediný způsob, jak ochladit vnitřek úlu.

Ani v plném létě u styroduráčů se stěnou 3 cm nemám dojem, že by se v létě nějak hodně rozhicovávaly, a včely musely kvůli tomu nosit tolik vody, že by to mělo až takový dopad na výnos.

Honza I.

Honzo, mrzí mě, že to berete jako hádání. Omlouvám se.

Asi se vyjadřuju nejasně. Víte, polystyrenová izolace, tedy tepelná izolace funguje tak i naopak. Já tím létem měl logicky na mysli přehřívání tenkostěnných dřevěných úlů. Jasně, že i jen centimetr polystyrenu bude lepší, než dřevo. A tak když jsem napsal, že nechápete nic, myslím si to stále. Přece tepelně izolační plášť působí proti prochládání, ale i proti přehřívání. Nota bene, zima je taky teplo, ale malé a nedohadujme se, zda zima proniká někam do uzavřeného prostoru a nebo že z toho samého prostoru uniká teplo. Obojí je pravda. Neřešte to.

Příspěvek: #391

(06.05.2014 23:10)Honza Veber napsal(a):  Ahoj Karle,
Vloni jsme spolu resili ty plemenace z thermoboxu,vzpominas? Ten pan z firmy,co to vyrabi,rikal cenu za formu cca 250.000,- kc.
Honza

Takže prvních 1000 plemenáčů to zaplatí . Neznám cenu koplenu či jak se ty kuličky nazývají, ale 1/4 z ceny by se dala asi na amortizaci vyčlenit.
Tady je to asi větší byznys, plemenáč je stavebnice z dna, víka nástavků. Takže to může být i univerzální. Jen nástavkem se dá adaptovat na kratší rámkové míry a různé výšky. A těch je.

Ale lang se dá prodávat poměrně ve velkém po světě.

Příspěvek: #392

Ted jde o to, kdo da tech prvnich ,,dvestepade,, na drevo ..

Příspěvek: #393

(06.05.2014 23:21)tom.50 napsal(a):  Víte, polystyrenová izolace, tedy tepelná izolace funguje tak i naopak. Já tím létem měl logicky na mysli přehřívání tenkostěnných dřevěných úlů. Jasně, že i jen centimetr polystyrenu bude lepší, než dřevo. A tak když jsem napsal, že nechápete nic, myslím si to stále. Přece tepelně izolační plášť působí proti prochládání, ale i proti přehřívání.

Jediné co se snažím říct jiného než Vy je to, že 10 cm polystyrénu je zbytečně moc, protože i menší vrstva bohatě stačí proti přehřátí i úniku tepla. A že u nás v 660 m neudělám 100 kg výnos ani s metr tlustou polystyrénovou kostkou, protože to je v něčem jiném.

Příspěvek: #394

To Indrah: Já jsem pro tlustší polystyren a to alespoň 5cm, ale ne z důvodu zvýšení izolace, ale z důvodu pevnosti v lomu.
To Honza Veber: Myslím, že jít cestou "termoboxu" tedy nástavku z jednoho kusu, je cesta do pekel. Náklady na dopravu takovýchto nástavků by byly přinejmenším vysoké. Leda bys objižděl velkovčelaře po Evropě a lisoval jim to na místě.
Pozn. Předminulý týden jsem nařezal 6cm tlusté fošny, které budu dále řezat. Zdají se být docela festovní.

Příspěvek: #395

To asi záleží hodně i na rámkové míře a konstrukci, na rm 39x17 a při zpevnění dřevěnými rámy nahoře i dole jsem nikdy s lámáním problém neměl. Na větší míře, nebo i téhle bez rámů bych šel taky určitě do tlustšího.

Příspěvek: #396

Báli jsme se plísně v zimě, ale bylo to OK, ale letos byla tedy zima krátká a mírná. Zdá se, že včelám nevadí. Co se týče pevnosti a možnosti odštípnutí, a zalepení včelama, tak to není tak hrozné, jak to příspěvek uvádí. Výjimečně se stane, že musíme rozpěrákem mezeru trochu nadzvednout, že jsou nástavky přilepené. Záleží asi také na tom, jak často tam člověk leze. My tam chodíme dost často, tak to nestihnou zalepit možná. Ale okraje jsou vyztužené plastem. Máme jich 10 a zatím se nám nic neodštíplo. Výhodou je rozhodně váha.

Příspěvek: #397

Vážení přátelé,

v tématu jsem několikrát narazil na otázku ohledně úchopových lišt na PS (případně styrodur) nástavcích. Bohužel jsem ale neobjevil odpověď. S dovolením se tedy táži, zda má někdo zkušenost s instalací úchopové lišty na PS nástavek a v případě že ano, tak z čeho je, jak (a čím) instalujete a jak to drží. Děkuji

Příspěvek: #398

Záleží jestli tam máš nahoře a dole dřevěné rámy, na zpevnění, rozpírání a tak. Úchopovka přišroubovaná do horního rámu funguje dobře U polystyreňáků bez rámů nevím, napadá mě jen vyfrézovaná drážka. K lepidlu bych se asi neodvážil.

Příspěvek: #399

Já to řeším tak, že lišta úchopová je ta laťka nahoře co je v ní drážka pro ucha rámků.

Chtělo by to vědět zda se jedná o kupované N nebo samo doma.

Příspěvek: #400

(07.10.2014 11:42)RTE napsal(a):  Vážení přátelé,

v tématu jsem několikrát narazil na otázku ohledně úchopových lišt na PS (případně styrodur) nástavcích. Bohužel jsem ale neobjevil odpověď. S dovolením se tedy táži, zda má někdo zkušenost s instalací úchopové lišty na PS nástavek a v případě že ano, tak z čeho je, jak (a čím) instalujete a jak to drží. Děkuji

pokiaľ to máš čisto styrodurový nadstavok,tak samorezky+väčšie klampiarske podložky zvnútra cez stenu do hmatovej lišty,ktorú môžeš ešte aj podlepiť..