Příspěvek: #2541

Dobra metoda-nechci se rozvadet, tak se nebudu zenit

Příspěvek: #2542

ono je to tak, ak ošetrujem amitrazom napusteným v pásiku, ktorý mi nezhorí celý a ja si to neskontrolujem, je na chybe pásik alebo ja? to isté je aj o KM. Nikomu nevnucujem ani KM ani KŠ, pre mňa je toto priateľnejšia cesta, pretože nezanecháva rezíduá vo vosku a to je všetko. Žiadny iný rozdiel medzi tzv. mäkkou a tvrdou chémiou nevidím. Dávnejšie som si prečítal o hodnotení rezíduí vo vosku od MVDr. Staroňovej a to ma len utvrdilo v ceste formou aplikácie kyselín, ale to neznamená, že varidol nemám "vo vrecku".
Priebežný monitoring zamorenia včelstiev má zmysel a nie je to len o odčítaní z podložky. Ak ho nerobíte pri ošetrení s KM tak je to ošetrenie naslepo a môžem sa len spoliehať že kyselina zabrala.

Prax: tento rok som obetoval 20 včelstiev na pokus. Všetky dostali 14 dní odparu KM 85 % formou Nassenheider. 5 odložencov dostalo koncom októbra ekopol, po mesiaci som kontrolne odpálil pásik varidolu (včelstvá bez plodu). Najviac spadlo 7 kusov (včelnica v nadmorskej výške 112 m.n.m.). 15 produkčných rodín dostalo rovnako 14 dní KM 85% začiatkom augusta, druhé ošetrenie koncom novembra sublimáciou KŠ s najvyšším spádom 44 kusov po mesiaci od sublimácie (včelnica v 385 m.n.m.). Táto cesta sa mi páči a keď sa človek naučí a osvojí si to tak to nie je nič komplikované ani zložité. Na včelniciach mám varoózu typu A, v 112 m.n.m. aj s trochou DWN.

Nemám k tomu žiadne porekadlo.

Příspěvek: #2543

BOBC - tak to vám, pane kolego nezávidím. I v tak vysoké nadmořské výšce, máte tyto problémy.
V případě, že to alespoň některé včelstva přežijí, tak je na jaře zkusit ozdravit přemetením. Ideálně za vhodného (teplého) počasí dalších dní po přemetu a dostatečného množství snůšky, s pomocným přikrmováním.
Pokud nemáte - připravil bych si blinovovi přepážky, budou se na to hodit. Kdyby byla možnost, udělat i plemenáče/oddělky a vytvořit si nové matky.
Lehce se to píše, já vím, ale je to mazec. Přeji mnoho úspěchů. Myslím, že s podobnými problémy nás tady bude v budoucnu víc.

Příspěvek: #2544

(30.12.2020 18:26)BOBC napsal(a):  @Jiří V. děkuji za identifikaci chyb, některé které píšeš jsem vydedukoval i sám. Některé by mi asi nenapadli. Jo jak píšou i jiní KM je třeba umět. I tak si myslím, že kdybych ji nepoužil, měl bych už některá včelstva pryč. Do jara ale daleko a je jasné, že problém není vyřešen a potáhne se i příštím rokem.

@Tome 50. Děkuji za komplexní rady. Jo KM za chemii beru a mám máslo na hlavě, nadužití jsem se dopustil.
Očka zkusím omezit, dna mám pevná. To krmení nad tím už špekuluji déle, krmím pomalu a tím dlouze, to není dobře a ten prostor nahoře při krmení mi taky dává smysl. Léčení se ještě pokusím KM a pak pokap KS.

Standart tady u nás je formidol 80, 2 x varidol a aerosol aceton s mar1. Gabon se tu za dobu mého včelaření nedává. Ve svazu jsem a funguje to tu pro toho kdo se účastnit chce. Do loňska jsem se toho plně účastnil, ale i těm co to dodržují někdy padne i celá včelnice. Jsme tu samý malochovatelé. Jo pomoct mi nevadí, letos jsem s kompresorem jezdil, protože v trvalé partě co to zajišťuje byl zdravotní výpadek.

Bez monitoringu Vám to funguje, to Vám přeju, ale kdo má problém s tím, že mu včelstva občas padají, nebo se teprve učí, tak jak já, tak tomu doporučuju monitorovat! A v podzimu/zimě léčit bez plodu.

@ Louky,JosPr - souhlas.

---

@Tome 50 prosím Vás ještě o informaci,kdy je vhodné plod vyřezat. Dá se to přibližně určit dle počasí, dlouhodobé předpovědi, nebo stavu přírody a rozkvětu rostlin okolo stanoviště, nebo stavu rozvoje včelstev? Děkuji za odpověď.

Já Klímovu přednášku neměl sílu skouknout. Prý tam říká, že původně měla být jen jedna fum, ale protože se ví, že spousta lidí nekontroluje plod, dělá se druhá, která má pozabíjet roztoče, kteří pod víčky dostali Amitrazu z fumigace tak málo, že jsou rezistentní. Aceton-varidol má údajně pronikat do chumáče i při méně než 9 (lépe 12 radím já). Dělal jsem vždy (od 2009 kdy jsem zase začal včelařit) jen jednu fum a pak aceton kolem 10-20.12. jako ránu jistoty. Letos prvně jsem vynechal aceton a dal si odborně udělat vykouření KŠ v polovině 11 měsíce.

Plod nevyřezávám, tedy na podzim. Nemám ho ve vč. Zjara jsem nevyřezával, ale natíral. Jen ten první rok než jsem najel na popsané a byl to ode mě hazard a skok do tmy, který mi vyšel, k tomu jsem ještě používal Formidol. Pak jsem s ním přestal, když si kámoš Nasenheiderama odpravil 8 vč z 10 a ty dvoje byly zjara bez matek a zubožené.
Polopatě, bylo to ode mně nezodpovědné (omezit léčení na G v srpnu (august), jednu fum a jednou aceton a nic víc). Ale aspoň teď vím a teď už i vy, že to jde! Musí ale předcházet to jarní "vyčištění" nátěrem nebo vyřezáním plodu, když je ho málo, tak jako dvě dlaně max. Jo a někoho s tím tady už štvu, ale nesmíte mít nikdy v roce sejto místo dna a ani jediné očko a jen nízké dno. Jinak vám to samé jako mě fungovat nebude.

Že ihned dokonale zastaví ty díry vím od kámoše a souběžně od jednoho pána nezávisle na sobě. Když se kdysi vyřezával plod před první fum, dostavěly to ihned.

Kámoš, co si KM zničil včely (blbě sešteloval odpar) je v MO, kde se fasuje G ob rok. A v letech s G měl včely super a další rok jen KM a když si je neotrávil, měl mizerné. Tak mu ho v letech u nich bez G zajistím já a od té doby má nádherné včely jako já.

Jak někde píše JosPr, KM je jako Boening (ten jak jsou teď uzemněné) a mě stačí rogallo a ještě líp koloběžka. Až zvládnu koloběžku, zkusím větroně a na B nejspíš vůbec nedojde (dokud budou koloběžky a větroně).

A pozor, jednou to zanedbáte jako já letos a problém se dostaví. Mě zatím padly jedny ze 44, není ale ještě jaro. Pravdivě to tu napíšu. A píšou sem dva chlapi, kteří to u mě znají dokonale a můžou potvrdit pravdivost co uvádím.

Gabon vám napíše veterinář (třeba ten co jezdí k jezedovi do kravína), ale pozor, je drahý, víc než dvojnásobek než co umí Svaz.

Jo a k tomu "vzdušnému" či studenému krmení. Zkontrolujte přítomnost plodu toho 10.10. než dáte fum a pokud někde bude, něco děláte jinak, nebo máte jiné podmínky jako výšku, snůšky a nebo něco jiného. A pozor na hustotu krmení, 1:1 a nebo raděj na 10 kilo cukru 11 l vody. Roztok vždy studený (rozpouští se zastudena).

Snad jsem na nic nezapomněl.

Příspěvek: #2545

Uplne nahodou jsem narazil na youtube na toto video o souziti stirka a roztoce hypoaspis se vcelami.

---

---

a jeste jedno video na tema bone s VD za pomoci Hypoaspis roztoce

Příspěvek: #2546

Nevite nekdo z vas, kdo vcelarite a "bojujete" s VD delsi dobu, jestli se v CR/SR/CSSR zabyval vyuzitim roztoce Hypoaspis k potlaceni VD? To polske video sem si obsah nejak domyslel, ale videu v anglictine jsem rozumel a popisuji pokus s dvema srovnavacimi vcelstvy, kfe jedno lecili klasickou cestou (chemie) a druhe nasazenim toho roztoce Hypoaspis. Vysledkem bylo ze u chemie snizili stav VD ale po case se zase vratil na zvysenou uroven, ale v pripade uziti Hypoaspis se jim darilo drzet stav VD na snizene urovni.

A tvrdi tam, ze nezjistili, ze by ten roztoc Hypoaspis skodil (=zivil se, napadal) vcely, vceli larvy, vajicka,.

Podle jejivh pozorovani ten Hypoaspis na VD pusobi tak, ze ho napada, ukusuje nohy, proste vyvadi z "komfortu", vysledkem je velky spad casti roztoce VD i tel roztoce. Neposlouchal jsem to cele, tak nevim, jestli v pokusu pokracovali a s jakym vysledkem. Ale zatim jsem o tomto biologickem zpusobu boje s VD necetl.

Příspěvek: #2547

Citace: Roztoč Hypoaspis aculeifer se dodává v podobě směsi všech stadií v sypkém substrátu. V České republice je tento druh povolen pro použití v kulturách okrasných rostlin a dřevin, v žampionárnách, ve skleníkových kulturách a pěstitelských substrátech proti larvám smutnic (Diptera: Sciaridae) a třásněnce západní (Frankliniella occidentalis). Aplikace se provádí rozhozem substrátu v kultuře napadené cílovým škůdcem. Při teplotách pod 11 °C přestává být H. aculeifer aktivní. Naopak jeho aktivita narůstá se s rostoucí teplotou do 30 °C (Helyer et al., 2003).

Nevím, jestli je povolen pro použití ve včelách, ale nikde jsem nečetl, že by byl zakázán.

Příspěvek: #2548

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6286145/

Příspěvek: #2549

Tato i několik dalších studií se dívají skepticky na využití roztočíka v boji proti VD:
Problémem je snaha roztočíka vrátit se co nejdříve z úlu do půdy.
Jeho schopnost redukovat počty VD ve včelstvu je omezena tím, že nenapadá roztoče VD, kteří jsou přichyceni na včelách a nedostane se k vajíčkům a nymfám VD, protože jsou kryty zavíčkováním. Zbývají jen roztoči, kteří se uvolní od včel.
Vzhledem k tendenci roztočíků prchat co nejdříve do volné přírody by se musely jejich stavy často doplňovat.
Nemělo by se zapomínat ani na to, že roztočíkům chutnají i vajíčka a larvičky včel.

Příspěvek: #2550

Nevím proč, ale v tomto včelíně se jim opravdu daří, snad sežerou pár VD

Příspěvek: #2551

Včera jsem vyrezal trochu trubciny a vidličkou vytáhl pár trubcu v některých buňkách bylo i 5 roztočů. Ve většině nebylo nic . Ale překvapilo mě že, když už v buňce byl brouk vždycky jich tam bylo víc.

Příspěvek: #2552

---

Nastuduj si životní cyklus roztoče.

Příspěvek: #2553

Děkuji za podnět.Už je mi všechno jasné.
Až sem se zastyděl. 2-5 vajíček do jedné buňky.

Příspěvek: #2554

Pozor, záleží na tom, v jakém stádiu byl plod. Pokud to byla larva či předkukla, tak to není o reprodukci roztoče v buňce, ale o dost zajímavém a dosud neprobádaném jevu agregace roztočů do jediné buňky.

Příspěvek: #2555

Byli to trubci těsně před vyklubanim z buňky.

Příspěvek: #2556

Jen poddotaz - ty roztoče lovíte na dně, nebo na kukle - nahoře, nebo u křídel? Díky, B

Příspěvek: #2557

Dotaz. Jak jste na tom letos v varroa. Léčím nyní KM a spad mám 1 ks kleštíka na úl za 3 dny

Příspěvek: #2558

Jsem na tom podobně, v polovině úlů KM , v druhé polovině Gabon. VD sem našel zatím jednoho ! , jinak nic

Příspěvek: #2559

A proč tedy ten frontální útok?
Nech přehnanou aktivitu na monitoring a na ten moment, kdy (možná) začnou loupit.
Ošetřuje se tehdy, kdy je to potřeba. Toto "preventivní" ošetření vůbec nic neřeší, jen zatěžují včelstva.

Příspěvek: #2560

Už potreba prevencie tlmiť varoázu je začiatok 6 až koniec 6 mesiaca a znovu a znovu, potom už vidno aké ovocie to prinieslo..