Zdravím v předvánoční náladě všechny včelaře.
Musím se Alberta zastat v tom jeho hledání vědeckých poznatků všudemožně. I já bych se bez hledání v různých dizertačních pracech a vědeckých či odborných publikacích neposunul k poznání potřeného k pomoci včelám k přežití. To bych nezlehčoval v žádném případě. Je však třeba umět tyto poznatky patřičně vnést do „včelaření jednadvacátého století“. Tím chci říci, že nestačí být teoretik, ale i praktik. Praktikem se člověk může stát, když prožije se včelami jejich onemocnění, které správně určí a vidí jeho dopady na včelstvo. V tuto chvíli mu budou načerpané poznatky načtené z prostudovaných materiálů určitě k té správné pomoci. Pravda je také, že ne každý má vlohy být dobrý teoretik a zároveň i dobrý praktik.
Určitě nejsi Alberte vadný.
To jsou jenom takové bláboly o ničem. Otázka zněla jasně a jednoduše, žel odpověď k věci nijaká jen kecy o ničem. Jinak jsem Jirko začal zkoušet princip tvého léčení a jsem příjemně překvapen i když jsem si ho podle svého trochu upravil. Budu dále zkoušet Zdraví R. S.
Rudo dík za poklonu znáš mou cestu již nějakých 10 - 12let (začátek - hobrový odpařovač). Za tu dobu jsem se posunul od boje proti VD více k ochraně a zlepšování zdravotního stavu svých včelstev jen KM a pelyňkem. Toto tady v příspěvcích nezaznívá. V oblastech, která jsou převčelená se prozatím jinak uspět nedá. A k tvé poznámce mohu jen konstatovat, že když bys chtěl někoho naučit novým věcem nezbytně nutný by byl osobní kontakt při řešení problému. Jinak psanou formou to může být tak 5% úspěšnosti. Takže nezbývají jen ty kecy. Těch včelařů, znalých problémů ve včelách zas není tak mnoho. Alespoň v okolí. Nečekáš snad, že to tu bude nějaká nalejvárna.
Ahoj Jiří. Pelyněk roční nebo planý Černobýl beru a ten první používám. V okyselování jdu svojí cestou. Výsledky mě mile překvapily. I včelnice, která se měla přemetat má pěkné včely bez úhynů druhá také. třetí jsem jel postaru a tam úhyny mám. Takže je možné a věřím, že další pokusy to potvrdí. Na hodnocení je příliš brzy. I když apivědu nehodnotím nijak kladně v tom co pro nás dělá, přeci jenom občas se dá něco zachytit a proto je důležité být včas na správném místě a naslouchat a zkoušet. Prvotní myšlenku na okyselování jsem si přitáhl z Collosu z bezvýznamné tabulky z nudné přednášky prakticky o ničem. No a sám se divím co se z toho vyklubalo časem. R. S.
chtěl bych zhodnotit, co se dělo s mými dvěma oddělky 3NN a 4 NN v loňském roce. Kupodivu obě včelstva stále žijí – drobí měl na několika uličkách. Sečetl jsem spad VD u více napadeného včelstva na 3 NN a došel k obrovskému číslu cca 8000 ks. Přitom oddělek vznikl v polovině června a toto množství spadlo během září – října, kdy jsem VD začal monitorovat. Včelstvo přišlo o matku a plodová pauza ho asi zachránila, koupenou matku jsem přidal koncem září.
Byl příčinou vysoký startovací počet VD v oddělku ? Nebo by tento oddělek mohl loupit ve včelstvech okolních včelařů a VD si donést? V mém okolí uhynulo mnoho včelstev: soused 250m má 4/0, další soused 350 m má polovinu pryč, další 500 m 5/0. Ve vedlejších vesnicích spolužák má 14/0 a jeho soused 18/1. Předseda naší ZO uvedl žádost o odevzdání měli velmi smutně: „Ti co ještě mají včely odevzdají měl do ….“
To včelstvo na 3 NN drobí měl jen na kraji nástavku a nechce se přesunout doprostřed, tak ho dokrmuji shora MDC těstem, asi již plodují. Je to tak dobře nebo je lepší na kraj nástavku vložit plást se zásobami ? Moc se mi do nich nechce nyní zasahovat.
to první je jisté (vyšší základ dá vyšší počet namnožených VD) a to druhé dost dobře možné.
léčil jsi a čím od založení těch oddělků?
až bude tepleji, tak bych rychle ke straně chomáče přisunul zásobní plást, to kde je chomáč usazen je jejich věc, hlídej jeho rozšiřování a pohyb podle spadu měli a případně přepážkou zmenši prostor jen na počet rámků, na kterých chomáč sedí plus cca 1-2 zásobní a pak to hlídej a další zásobní jim před přepážku přidávej dle potřeby - rozvolňování chomáče a plodování. můj názor/postup, který mi funguje. někdo to dělá třeba jinak. záleží na velikosti chomáče/počtu uliček, dělám to jen u těch nejmenších.
I když nepovažuji roztoče VD za hlavního pachatele úhynů včel, přece jen je to parazit a nemám ho ve svých včelách rád.
Už víc než 15 let si vždy v polovině února prohlédnu podložky, zda tam nějakého roztoče nenajdu. Většinou je pozitivní nález tak u 10% včelstev.
Taková včelstva v nejbližší době, kdy to teploty dovolí, ošetřím nátěrem M1 Aer a fumigací.
Letos jsem v jednom včelstvu našel 2 VD a v jednom 1 VD.
Zítra má být přes 10 st C, málokdy to počasí dovolí tak brzo. Ideální doba je právě konec února nebo začátek března, kdy plocha zavíčkovaného plodu je malá.
Ošetření dvou včelstev mi zabere tak 15 minut a odměnou je to, že celé léto nenajdu jediného roztoče a při první podzimní fumigaci jsou spady v jednotkách, vyjimečně v desítkách VD.
V příloze je podrobnější povídání, které bylo otištěno ve Včelařství 2008 . Ale pořád to platí
díky za sdílení zkušenosti s jarním přeléčením.
z toho co uvádíte mi pak ale vychází, že tzv. reinvaze = přínos VD domácími včelami z jiných včelstev nebo zalétnutím cizích včel do domácích úlů není významným, respektive je bezvýznamným zdrojem VD v domácím úlu.
V řadě příspěvků zde na foru a možná i ve včelařských časopisech se reinvaze VD uvádí jako významný zdroj VD po letním/podletním přeléčení, ale u Vás to tak není, respektive k reinvazím v masivním měřítku nedochází.
Co je toho podle Vás přičinou? Metodika chovu včelstev po celou "letovou" sezonu?
Dostatek podněcovacího krmení a zazimovacího krmení, či dokonce zakrmení po vytočení, aby včelstva nemusela vykrádat cizí včelstva?
Mám tu výhodu, že nejbližší ,,větší" včelař, který má 30 včelstev, je ode mne asi 800m, takže k masivním reinvazím skutečně nedochází.
K těm ale dochází většinou tehdy, když slabá nebo nemocná včelstva začínají kolabovat a to je doba, kdy už je málo plodu, donesení roztoči jsou foretičtí a je možno je úspěšně hubit.
Z případných donesených virů nemám strach, zdravá peritrofická membrána je do mých včel nepustí.
Proč nemám strach?
(07.09.2022 8:27)Student napsal(a): Prosím o radu. V polovině srpna jsem zjistil pomocí posypu práškovým cukrem napadení kleštíkem cca 10 % (30 roztočů ve vzorku zhruba 300 včel z plodových plástů).
Protože mám špatné zkušenosti s kyselinou mravenčí (vč. Formidolu apod.), nasadil jsem Gabony. Po 24 dnech jsem provedl kontrolní diagnostiku a zjistil jsem zhruba dvojnásobné napadení na kontrolovaných včelstvech.
Vysvětluji si to tak, že Gabon vůbec neúčinkoval - to je možné. Jak ale teď nejlépe postupovat?
(07.09.2022 8:55)#beekeeper napsal(a): Desetiprocentní napadení v půli srpna?! Nechci malovat čerty na zeť, ale to už je asi konečná...
Neuvádíš, jaký Gabon jsi použil. Podívej se, jestli náhodou nevčelaříš v oblasti, kde je prokázaná rezistence na tau-fluvalinát > https://www.svscr.cz/rezistence-roztoce-...uvalinatu/
Pokud ano, ta moc možností nemáš. Na KM už je poměrně chladno, ale asi ti nic jiného nezbyde. Další možností je třeba Apivar, což je dlouhodobý nosič s účinnou látkou amitraz. Jestli je dlouhodobá aplikace amitrazu zrovna to, co do svých včel chceš. Další otázkou je, jestli je ještě co zachraňovat...
(07.09.2022 14:52)#beekeeper napsal(a): Ono záleží, kolik tam toho zavíčkovaného plodu bude. Vyčištění několika tisíc kukel není pro včelstvo na několik hodin. Musíš si rozmyslet, co chceš - jestli včely bez roztoče anebo úl plný zásob, odhaduji nejpozději do konce října bez včel...
Neber to prosím nějak špatně, ale prostě jsi zaspal. Vědět v půli srpna o 10% napadení, něco sice udělat, ale nesledovat pravidelně co se děje a probrat se po 24 dnech... Pokud jsou ostatní včelstva OK, tak tady toto zavčasu zlikviduj. Jinak přijdeš o všechno. Pokud to udělat nechceš, tak si už nyní objednej vyzimované oddělky, ať ti má na jaře co létat z úlů...
(07.09.2022 16:36)#beekeeper napsal(a):
Citace:Zatažením za tuto záchrannou brzdu zachráníme silněji napadené včelstvo i během srpna.
Dnes je 7. září. O zimní generaci je již rozhodnuto.
Nevím, co bude zítra, ale dnes jsou všechna včelstva naživu a v obvyklé síle. Tedy i ta, co měla v září 10% napadení. Jen dodám, že plod jsem nelikvidoval. Aplikoval jsem Formidol.
Nyní jsou včely bez kleštíka (podařilo se mi o vánočním oteplení fumigovat Varidolem, vč. neměla zavíčkovaný plod).
Toliko zpětná vazba ode mě.
KM dokáže zachránit v srpnu i září, pokud včelstvo má z čeho brát a dokáže nahradit nemocné včely, které kyselina vyžene z úlu.
Co je snad ještě důležitější, tak KM vytváří tlak na včelstvo a testuje tedy jeho vitalitu.
Já se k ní s pokorou vrátil po všech mylných úvahách o její škodlivosti pro včely (samozřejmě včelař se s ní musí naučit).
Časem nám stejně nic jiného účinného nezbyde, než organické kyseliny.
Dále záleží na tom, jakou virulenci nese v oblasti kleštík - někdy včelstvo přežije 10 000 a někdy jich stačí stovky.
PS: Vítám zpět KaJiho
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 30.03.2023 11:45 od Ivík.)
Všechno zrezatí a brouky nevymýtí. To by musely včely ze zoufalství a předávkování zrušit plod.Poškozenou vytvářející dlouhověkost v červenci nezachrání nic. Může přežít zinu čtvrtinové včelsvo ale základní problém to neřeší. Kdeže v srpnu něco léčit. Základ boje je o uplynulých vánocích před třičtvrtě rokem.
Když někdo léčí KM v srpnu tak si částečně vytváří dobrou situlací na následující červenec příštího roku. Krátkověké včely které se vyztrácí nevyléčí nic!
Králíky pod Kralickým sněžníkem, včelsva umístěna 600-760m.n.m. 230 včelstev 42x36 +42x27,5 medníky 42x17 vše tenkostěnné 22mm
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 30.03.2023 12:23 od Zdeněk Barnat.)
Brouky vymyti jen ohen .
U ty KM jde i o dalsi "pozitivni" vlivy, krome roztoce se resi pripadna nosema, neduzivy vcely atd. Jde o to eliminovat z mozaiky co nejvice negativnich vlivu na vcelstvo.
chose
Chtěl jsem hlavně poukázat na "zaručené" předpovědi typu "konečná", "do konce října bez včel", "přijdeš o všechno", "již je rozhodnuto" apod.
Netroufám si hodnotit, co se proč (ne)stalo, jestli tam byly viry nebo nebyly, atd. To ví jen pámbu.
K té eliminaci negativních vlivů možná může přispívat i to, že včelám nedávám žádný cukr. A podobně jako děda občas vystříkal králíkárny vápnem, tak po zimě včely přeložím do jiných, plamenem vyžehnutých nástavků. Třeba ani jedno ani druhé k ničemu nepřispívá, nevím. Ale dělám to tak.
Citlivosť na viry ,nosema a iné ,,okolnosti ..či počet klieštika vo včelstve je u každeho včelstva iná-s tým treba proste počítať. Jedno zdrží viac , iné sa zosype- Len tolko.
(30.03.2023 12:50)Josef Karliak napsal(a): Brouky vymyti jen ohen .
U ty KM jde i o dalsi "pozitivni" vlivy, krome roztoce se resi pripadna nosema, neduzivy vcely atd. Jde o to eliminovat z mozaiky co nejvice negativnich vlivu na vcelstvo.
chose
Co kdy vyřešila Kyslina mravenčí???? Kdo léčil nepostižená včelsva mluví o velkém úspěchu a jak je to dobrý. Komu se to vyztrácelo říká. Dával jsem formidol dával jsem gabon a včely se stejně vyztrácely. A světe div se oni umřely a žádný brouci tam na podložkách nebyly. Oni to fakt musej bejt nějaký vyrozy.
Králíky pod Kralickým sněžníkem, včelsva umístěna 600-760m.n.m. 230 včelstev 42x36 +42x27,5 medníky 42x17 vše tenkostěnné 22mm
S příspěvky do VF se snažím co možná nejvíce šetřit, ale to neznamená, že ho průběžně nesleduji. Z praxe vím, že každým rokem je zdravotní situace odlišná a nedá se predikovat jakákoliv předem úspěšná aplikace čehokoliv v předem definovanou dobu. Zde je třeba hodně vlastní invence a častých kontrol včelstev (sledování zdravotního stavu). Je třeba nejprve zjistit druh nákazy a toto zdůrazňuji ještě jednou. Proto si myslím, že nejde uspokojit ty včelaře, kteří chtějí od vás tzv. „kuchařku“. Těm já radím víc se zajímat o anatomii a zažívání, ale žádný návod nedávám. Kladu důraz na hledání alespoň varroa bomb během léta a používání zasítovaných den a taktéž jsem v pozoru, když se u nás vyskytne medovicový rok. Dříve mne velice mrzelo odsuzování KM a kyselinové clony, ale čas ukázal, že je to účinná pomoc proti patogenům. Souhlasím s názorem, že jsou oblasti, kde neřádí viry ani NC a tam si bez kyselin vystačí.
(30.03.2023 19:50)Jiří V. napsal(a): S příspěvky do VF se snažím co možná nejvíce šetřit, ale to neznamená, že ho průběžně nesleduji. Z praxe vím, že každým rokem je zdravotní situace odlišná a nedá se predikovat jakákoliv předem úspěšná aplikace čehokoliv v předem definovanou dobu. Zde je třeba hodně vlastní invence a častých kontrol včelstev (sledování zdravotního stavu). Je třeba nejprve zjistit druh nákazy a toto zdůrazňuji ještě jednou. Proto si myslím, že nejde uspokojit ty včelaře, kteří chtějí od vás tzv. „kuchařku“. Těm já radím víc se zajímat o anatomii a zažívání, ale žádný návod nedávám. Kladu důraz na hledání alespoň varroa bomb během léta a používání zasítovaných den a taktéž jsem v pozoru, když se u nás vyskytne medovicový rok. Dříve mne velice mrzelo odsuzování KM a kyselinové clony, ale čas ukázal, že je to účinná pomoc proti patogenům. Souhlasím s názorem, že jsou oblasti, kde neřádí viry ani NC a tam si bez kyselin vystačí.
Je třeba nejprve [b]zjistit druh nákazy a toto zdůrazňuji ještě jednou. [/b]
Jiří, vieme zistiť prítomnosť VD, ale nevieme zistiť prítomnosť NC. Klinické príznaky vírusov zistíme až v stave, kedy je už infekcia nezvládnuteľná a vírusy sú už roznesené na celej včelnici a aj u susedov zalietavaním resp. rabovaním. Tak neviem, ako chceš zistiť ich prítomnosť.
- dvaja kolegovia so 40 včelstvami používajú stále dolskú metodiku a liečivá a ešte úhyny nemali. Môžu tvrdiť, že ich metodika je správna ?
- pri rovnakej metodike padne 30-50 včelstiev na tej istej včelnici. Prečo nie 100% ?
- ak včelár nemá intuíciu, inveciu, kreativitu a gríf, tak potrebuje kuchařku /metodiku, pasport, protokol, návod.../. Takých je 96%. Každý včelár s úhynmi je vďačný za každú zrozumiteľne definovanú konkrétnu radu od tých 4% geniálnych včelárov - Těm já radím víc se zajímat o anatomii a zažívání, ale žádný návod nedávám.
Byl jsem na návštěvě u kolegy přes kopec, má včelstva loni ošetřováná takto. V červnu po posledním medobrani ihned gabon, říjen/listopad 3x fumigace a v prosinci aerosol.Za mě strašná chemoterapie. Jenže takové krásné včelstva už jsem dlouho neviděl... Já léčím, štavělka, formidol 1x fumigace a zdaleka ale zdaleka se mi nedaří dostat se mu po kotníky s kondici mojich včel...A ještě k tomu nemá úhyny....