Příspěvek: #2701

Ale je aj veľa včelárov, ktorí pri rovnakej metodike mali 100% úhyny. Už pred 15 rokmi.
Rád by som vedel, ako tieto včelnice prosperujú dnes a čo sa tam zmenilo. Bola by to inšpirácia pre návod na obsluhu ?

Příspěvek: #2702

A o tom to je.

---

Myslel jsem předchozí příspěvek

---

Albert Gross : Včelaři múžou léčit upně stejně a ve stejný čas a výsledky mohou být zcela protichúdné. Nikdo nebere v úvahu jak dobře byla včelsva očištěna o vánocích předchozího roku. Je totiš obrovský rozdíl léšit poškozené beznadějné včelsvo a nebo zdravé včelsvo s plnohodnotnou zimní generací.

Příspěvek: #2703

Taky jsem si myslel že nejde zachránit zdánlivě beznadějně napadené včelstvo varoázou, ale už mnohokrát jsem se přesvědčil že to lze. Neříkám že přežije v nějaké velké síle, ale i v srpnu to jde.

Příspěvek: #2704

Pred 30 rokmi všetci rovnako liečili včelstvá zdravé so zdravou varoázou podľa rovnakej metodiky. Niektorí tak úspešne liečia doteraz. Vrátane aerosolu.
Kedy nastal u niekoho problém a u niekoho nie? Po zavedení kyselín ?
Už ste mi odpísali, že vtedy nebola NC resp. vírusy. OK, tiež už viem, že včelár si musí poradiť sám Potom sú tieto diskusie zbytočné.
https://colosscz.webnode.cz/vizualizace/
2/3 včelárov podľa Colossu lieči tradične syntetikou a 1/3 org. kyselinami. Z dotazníka sa dá zostaviť porovnávací graf, ktorý by porovnal straty syntetikov a kyselinárov a teda úspešnosť liečiv a postupov.
Další graf ukazuje, že len 20-30% včelstiev malo viditeľné príznaky viroz. Súvislosť úhynov so spadmi VD tiež nie je v dotazníku vyhodnotená.
Nie je to frflanie, ale požiadavka na efektívne použitie dotazníka. Problém nie je s melecitozou, MVP, alebo stratou matky. Tu sme stále v 5% strát.

Příspěvek: #2705

Pavel. v polovici 7 som odoberal všetok plod z niekoľkých včelstiev a urobil som z nich 4 "silné odložence". Po vyliahnutí plodu som ich preliečil KM a vložil som im MB. Včelstvá do zimy vyrástli, na Vianoce boli OK a teraz z nich dve padli a 2 sú na 2 rámikoch = mám dve vyselektované M, z ktorých môžem chovať
Takúto bilanciu by som mal vo včelstvách, keby som im plod neodobral.

Příspěvek: #2706

Liečili nie - trávili klieštika.

A vaše problémy se nejmenují VAROAZA.

Vy mi přijdete jak ten kluk co hledal hodinky na pasece protože tam bylo světlo a hodinky ztratil v lese kde byla tma.
Jak středověcí včelaři co uměli pouštět žilou neděláte nic jiného než ničíte roztoče a přitom vám včely hynou na chudokrevnost.

A tu léčit neumíte, tak léčite kleštíka

Příspěvek: #2707

Albert, pod KM myslíš k. mliečnu či mravčiu ?
Ako si ich kŕmil od vytvorenia až do zimy ?
Ako si ich ošetroval od vytvorenia až doteraz ?

"odoberal všetok plod z niekoľkých včelstiev" - koľko máš na tej včelnici včelstiev a z koľkých percent si odobral všetok plod ?
Ako blízko máš v dolete včiel včelstvá susedov ?
Ako zimovali, na koľkých rámikoch akej veľkosti a koľkých nástavkoch ?
Môžeš popísať stav tých padnutých ?

Příspěvek: #2708

Virozy aj NC sa prenáša na larvy zimnej generácie krmením, alebo VD. Ak zdecimujeme VD na 300, tak VD priamo ohrozí max 100 lariev v každom rozmnožovacom cykle počas tvorby zimnej generácie. Spolu odhadom 500 včiel.
Ale nám zostane z 12 000 zimných včiel len hrstka včiel s M.
Takže tých dalších 10 000 zimných včiel sa nakazí vírusmi a NA krmením = kontaminovaný peľ a kontaminované krmičky.
Ak premetiem včelstvo, tak vo včelstve zostanú kontaminované krmičky a v okolí kontaminovaný peľ /hlavne NC/. Napriek tomu sa včelstvo spravidla ozdraví a úspešne prežije zimu.
Vo včelstvách s odobratým plodom sa infekcia redukovala do takej miery, že včelstvo prežije, aj napriek tomu, že sú zimné larvy stále krmené kontaminovanou kašičkou od kontaminovaných krmičiek. Takže existuje hranica, kedy sa vírus/NC stáva zabijakom, ale my ju nepoznáme. Taktiež nepoznáme parametre spolupráce NC a vírusov, ktoré spôsobia úhyn.
Naša metodika je len krycia streľba do vrbín, ale my nevieme, či sme trafili. O dva roky z vrbín zase vyjde bubák.

---

(31.03.2023 9:05)Aculeus napsal(a):  Albert, pod KM myslíš k. mliečnu či mravčiu ?
Ako si ich kŕmil od vytvorenia až do zimy ?
Ako si ich ošetroval od vytvorenia až doteraz ?

"odoberal všetok plod z niekoľkých včelstiev" - koľko máš na tej včelnici včelstiev a z koľkých percent si odobral všetok plod ?
Ako blízko máš v dolete včiel včelstvá susedov ?
Ako zimovali, na koľkých rámikoch akej veľkosti a koľkých nástavkoch ?
Môžeš popísať stav tých padnutých ?

Pýtaš sa na tie 4 zberné odložence ?
1. Kyselina mravčia - vyradenie poškodených včiel.
2. Veľa zásob vo vencoch a neskôr stropné krmitko spolu s ostatnými v 8. Včelstvá boli na 1VN Jumbo, doplnené v 9, 5-6 pásikov meliva
3. Po vyliahnutí spomenutá KMr, potom nič iba peľová placka a na Vianoce pokap KŠ s prídavkom tinktúry /palina, orech. listy, mäta, vratič - patent. recept/
4. 46, odoberal som zo 6 a pridával som nové M - kranka žltá.
5. Veľa včiel na site a pred letáčom /30%/, desiatky včiel v bunkách pod zbytkom zásob, nepokalené, nedeformované
6. V dolete do 2 km pár včelstiev, 3 km 100 včelstiev, ktoré nemajú úhyny
Ja som tu čierna ovca

Příspěvek: #2709

(31.03.2023 8:54)KaJi_ napsal(a):  Liečili nie - trávili klieštika.

A vaše problémy se nejmenují VAROAZA.

Vy mi přijdete jak ten kluk co hledal hodinky na pasece protože tam bylo světlo a hodinky ztratil v lese kde byla tma.
Jak středověcí včelaři co uměli pouštět žilou neděláte nic jiného než ničíte roztoče a přitom vám včely hynou na chudokrevnost.

A tu léčit neumíte, tak léčite kleštíka

Pár príspevkov naspäť som písal o nedostatku peľu a výživových plackách. Pracujem na tom a potrebujem čas na vyhodnotenie.
Karle, ja hľadám aj v tme, ale musím si nález vyniesť na svetlo, aby som vedel, či sú to hodinky. Slepý nenájde hodinky ani na lúke

Příspěvek: #2710

(30.03.2023 23:15)Dominik z Beskyd napsal(a):  Byl jsem na návštěvě u kolegy přes kopec, má včelstva loni ošetřováná takto. V červnu po posledním medobrani ihned gabon, říjen/listopad 3x fumigace a v prosinci aerosol.Za mě strašná chemoterapie. Jenže takové krásné včelstva už jsem dlouho neviděl... Já léčím, štavělka, formidol 1x fumigace a zdaleka ale zdaleka se mi nedaří dostat se mu po kotníky s kondici mojich včel...A ještě k tomu nemá úhyny....

Znaskove podmienky,genetika,mikroklima stanovista..vcelstva so slovinskou genetikou(mas tam Havlinky) mali u nas mensiu pocetnost nez napr obe rakuske S-S

Příspěvek: #2711

Souhlasím. Ještě bych dodal, že je to množství zásob po celý rok, i v létě to nesmí klesnout pod 10 kg, a pak hodně krmit.
Pokud jsou zdravá - vidím přímou úměru mezi množstvím zásob a počtem včel. Samozřejmě do nějaké míry. Když nakrmím 50kg cukru tak ty včely nejspíš zaleju a budou slabé. Matka nebude mít kam a upracují se zpracováním zásob a nové se nenalíhnou.
Největší včelstva jsem měl, když jsem točil 3x. Snůška jela celou sezonu a pak jsem nakrmil ještě 30kg cukru. Zimovaly na 4NN optimal. Na jaře 95% včelstev obsedala 3NN naplno. V chudých letech taková včelstva prostě neudělám i kdybych se stavěl na hlavu.

Příspěvek: #2712

(31.03.2023 13:03)MatesP napsal(a):  Souhlasím. Ještě bych dodal, že je to množství zásob po celý rok, i v létě to nesmí klesnout pod 10 kg, a pak hodně krmit.
Pokud jsou zdravá -

No, pokud jsou zdravá. a votomtoje.
A když nejsou jak to poznáte a co s nima uděláte???

Příspěvek: #2713

Už mám konečně všude síta a sleduji spad. Když se zvýší přirozený spad, medníky (y) dám vedle na včely a hodím tam formivan. Případně pásky s KŠG a už včely nejsou na med. POkud se zasáhne včas, zatím nebyl problém.

Příspěvek: #2714

Mates, kde máš stanovenú hranicu medzi "prirodzeným spádom" a počtom klieštkov kedy treba začať niečo so včelstvo robiť (zachraňovať)....?

Příspěvek: #2715

Není to přesné. Začínám to sledovat po slunovratu. Ometu a po týdnu to zkontroluji. Mravenci a další věci mě nezajímají. Přijdu a vidím, že jich tam je 20 a víc a začnu něco dělat. V autě pořád vozím naplněné formivany s KM. Takže shodím medník, formivan hodím na háček na komorovací přepážku smeřem do včel (mám teplou stavbu) a nechám odpařovat. Když to padá hodně, tak následně dám další nebo KŠG.

Příspěvek: #2716

Ale po slunovratu to nikdo neudělá jako ty. Všichni čekaj na konec lípy a pak už je na vše pozdě. Otázka ale je proč léčíš brouky když je přece třeba léčit vyrozy a nosemy. Broukem to prý není

Příspěvek: #2717

tak možná je cesta zahubit nemocné VD aby zůstali jen ti zdraví VD)

nikomu se nevysmívám, do nikoho nereju, jen reaguju na to, jak tady vzájmně mudrujeme a stejně se nišeho ohledně VD nedobereme.

já mám na stanovišti v Praze jedno včelstvo z 11, které mělo celou zimu výrazně vyšší spad a když jsem 25/12/2022 vymetal mrtvolky ze dna, tak jich mělo výrazně víc.
všech 11 včelstev jsem léčil stejně a ve stejnou dobu (...ano, neléčil jsem individuelně každé jedno včelstvo po kontrole, zda v něm již není plod). 11 včelstev je na dvou stojanech, cca 10-20 metrů od sebe.

Vyzimovala všechna. Tohle jedno, které mělo konstantně vyšší spady (počítal jsem to jednou týdně), mělo při kontrole plodování roztažené na 4 rámcích horního nástavku a na okrajích asi 2 plodových rámků už zakladenou trubčinu.

Tak bych řek, že VD je nijak zásadně netrápí. To, že spad mrtvolek byl vyšší než u ostatních, jsem původně přičítal tomu konstatně vyššímu spadu VD a tedy negativnímu vlivu na včely. Jenže když jsem o tom přemýšlel, tak mi došlo, že to celé může být jinak - konstatně vyšší spad VD způsobený nepřerušeným kladením ve srovnání s ostatními včelstvy, nepřerušené kladení vede k potřebě přenášet zásoby ve dnech oteplení, což roztahuje včelstva po úle a pak když se náhle ochladí, tak ty co se nestihnou vrátit do chomáče, tak prochladnou a padnou na dno.

Toto jedno včelstvo není nejsilnější co do zakladené plochy, ale také není nejslabší.

Na stanovišti na písecku mám taky asi 3 včelstva z celkem 22 s podobným scénářem. Nejsou co do zakladené plochy a rozsahu kladení ve dvou nástavcích "nejlepší", ale také to nejsou nejslabší včelstva ze stanoviště.

Příspěvek: #2718

(31.03.2023 16:16)MatesP napsal(a):  Není to přesné. Začínám to sledovat po slunovratu. Ometu a po týdnu to zkontroluji. Mravenci a další věci mě nezajímají. Přijdu a vidím, že jich tam je 20 a víc a začnu něco dělat. V autě pořád vozím naplněné formivany s KM. Takže shodím medník, formivan hodím na háček na komorovací přepážku smeřem do včel (mám teplou stavbu) a nechám odpařovat. Když to padá hodně, tak následně dám další nebo KŠG.

Ad formivany: mixuješ a lisuješ staré formidoly? Nebo lze vyrobit z něčeho jiného?

Příspěvek: #2719

Je to přes kopec cca 0,5km ode mě vzdušnou čarou. Spíš se zamýšlím nad tím jak prosperujou včelstva takto prosakle chemii dlouhodobě bez uhynu. Měl jsem za to, že takové chemii nasycené včely budou hodně oslabené a bez vitality a že časem padnou a ono ne jedou jak květnový roj.

Příspěvek: #2720

Léčení je základ ale obrovská včelsva která jsi viděl u souseda se vytvoří taK jak popisuje MatesP a nevytvoří se z trápených ,převěšovaných ,zebrovaných ,podvýživených a jakkololiv znásilňovaných včelstev. I více mezistěn při slabé snůšce je pro včelsvo podraz. Ale to už není vúbec o léčení ale o komplexním pochopením fungování včelsva. Nadbytek zásob celý rok udělá divy.