Příspěvek: #1721

(31.10.2016 11:54)joseff napsal(a):  Také se musím "pochválit" mým spadem .
O víkendu jsem také poprvé zafumigoval, celý rok jsem nijak neléčil (ani žádná kyselina). No a i tak to u některých včelstev vypadá. Zažil jsem to už i horší, včelstva v pohodě přezimovala. Nepočítám to.

(31.10.2016 15:50)Pavel Holub napsal(a):  Ty spady nesvědčí jen o účinnosti či neúčinnosti ošetření. Ty spady hlavně avizují současný potenciál parazita a ten není malý. Pokud budou pro parazita pokračovat vhodné podmínky je nutné v příští sezóně býti ostražitými a zasahovat včas.

Ahoj. Ano potenciál má velký. Mé spady při stejném způsobu ošetření jsou v jiné oblasti téměř třetinové. K těmto včelám ke mne v září nakočoval včelař se 60ti včelstvy(asi 5ha svazenky). Asi za 14 dní začal chodit po okolních včelařích (i u mne), že má hodně Varroa a odchází mu včelstva, co s tím má dělat. Nechci to svádět na něj, radost z toho však nemám. Ta tvá ostražitost je tedy třeba i v takových případech.

Příspěvek: #1722

Nelze vnímat míru napadení parazitem jen jako problém jednoho konkrétního včelstva nebo mých včelstev na včelnici ale jako problém všech včelstev v doletu. Proto tu horuji pro monitorovací stanice v každé větší vsi pod patronátem SVS.

Příspěvek: #1723

Nevím, jaký přínos by byl sledovat stav roztoče, když někdo nemá problém a jinému včelstva padají. Pak jedině stejně zdatné včelaře.

Příspěvek: #1724

To jsi právě ten případ, který si myslí, že když je u něho klid, že se nemůže nic stát. Opak bývá pravidlem. Takoví se pak nejvíc diví.

Účelem stanic by nebylo jen sledování vlastních včelstev, ale bylo by to informační místo, kam by včelaři své poznatky předávali a kde by naopak varovné informace získávali. Veterináři by měli vyhlašovat ne MVO ale mimořádný stav pro danou oblast.

Příspěvek: #1725

Velmi bych se za tohle přimlouval. Ale to by fakt chtělo kompatibilní a dobrovolnou spolupráci informovaných chovatelů, což by byl výsledek komplexního procesu otevřeného toku informací, svobodného vzdělávání a vzájemné důvěry, protože postihnout to může každého. Obávám se, že v takové situaci většinově ještě nejsme. Možná někde ano ... Já to zkoušel několikrát, naprosto bez výsledku.
I když v kavárně s kamarády to najednou začne fungovat. Ale to je jiný rozměr a model. Kavárna je holt kavárna. V hospodě to taky funguje ...
Jiří

Příspěvek: #1726

Pokud jde o informace není problém obeznámit včelaře mejlem a věřím, že každá ZO to ráda pro své včelaře udělá, horší je že postižený včelař úhynem nic nehlásí. Zkušenost z 2014

Příspěvek: #1727

Letos jsem si vsiml, ze po ukonceni plodovani koncem rijna (overeno prohlidkou) zacaly vysoke prirozene spady roztocu. Mate nekdo podobnou zkusenost? Tlumil jsem pouze v podleti thymolem a za par tydnu se chystam na pokap. Zatim bez uhynu (25 zazimovanych vcelstev) a vetsinou pekne chomace pres cely ul.

Příspěvek: #1728

To je prece logické roztoc se nemuze schovat do plodu je pouze na vcelach a ty ho ze sebe uspesne obiraji. Posledni plod byva silne napaden roztoci a vylihlo se jich urcite dost.

Příspěvek: #1729

No to právě nemusí být vůbec pravda, Jiří. U posledního plodu se velmi silně projevuje tzv. VSH i u včelstev která ho nemají zvlášť vyvinut protože zvýšeným infekčním tlakem tato vlastnost vzrůstá, zesiluje se. A co teprve která mají VSH 147, tj 147 infikovaných ze 100% do 24, resp. 20 hodin. No a to co přežije má sníženu reprodukční schopnost (tzv. zakladatelky).Dál pak nastupuje tzv grooming (tím vládnou skoro všechna včelstva a začíná už v srpnu, teda i na jaře, ale s tím se nikdo nezabývá, jak jinak u nás). Moc jich teda nepřežije, hlavně pokud je plodování včas ukončeno, tj. nejpozději v první dekádě října. Když si vezmeš, že začátek plodování může ´být v polovině března, začátkem dubna, tak je skoro po V.d. a musíš nebo je jeho reprodukční schopnost tak oslabena, že je u mně vyhlášen jako chráněný druh (stejně tak jako N.c.). Pak nezbývá než čekat na snůšku, kde se infekce zase může trochu rozšířit. A to jsem vzal jen závěr a začátek roku,kdy nastupují ty více specializované vlastnosti včel (pokud je mají, ale ony je zpravidla mají, pokud ne dají se napodobit). V sezóně je to ještě jednodušší, jenže včelaři mají oči zaslepeny medem a nevnímají ani tak evidentní vlastnosti tlumící V.d, které jsou podstatně důležitější než to VSH, protož působí na začátku a ne až konci, to jsem ale zase někde jinde. Zde se to opakuje rok co rok´stále stejně. V době, kdy se rozhoduje, je klid a od srpna, kdy pomalu nastupují měsíce pravdy, se nervozita stupňuje a přerůstá až do h......e. Nabývám pomalu dojmu, že včelaři V.d. potřebují aby měli vůbec co dělat. Možná se pletu, ale vypadá to tak. Varoáza A v této podobě je prostě brnkačka. No a B a C (i s jeho 9ti variantami) už také umíme "stačí" jen včas správně diagnostikovat. Právě proto jsem přesvědčen, že by varoáza (pro ty více vzdělané než já - varoóza), měla být vyškrtnuta z nebezpečných nákaz a to už jen proto, že vlastně všechny důležité brzdící i ozdravné mechanizmy, které včelstva používají, lze napodobit v provozní metodě (pro ty více vzdělané, zootechnice). Myslím, že k řešení máme důležitější věci než kleštíka a nebo dotace. Teda myslím nás obyčejné včelaře. ld

Příspěvek: #1730

Přesně tak, jakmile se dolíhne plod, samičky VD běhají a snaží se nějaký plod najít a když nenajdou snaží se osedlat včelu a někde prokousnout povrch včely. Při tom je velká šance, že ho včela sklepne a spadne na podložku, kde se snaží dále hledat a osedlat co leze podmetem. Proto někde je podložka az pod sítem a někdo ji maže olejem aby VD neutekl. Když používáš thymol, tak se stane, že krystaly thymolu propadnou sítem na podložku a pomaličku se tam ještě v říjnu odpařují. Pokud mezi ně spadne VD tak ho ještě sekundárně likviduje ten thymol na podložce.

Příspěvek: #1731

Prave v souvislosti s timto zjistenim jsem premyslel co se vlastne deje s roztocem po ukonceni plodovani. Kde pak vegetuje... zda na vcelach nebo se schova v prazdnych bunkach. Jak dlouhe bezplodove obdobi vubec muze prezit. Zda je prokazana nejaka souvislost mezi delkou plodove pauzy a intenzitou napadeni v naslednem roce. Pokud ano (coz predpokladam), dalo by se toho vyuzit v selekci. Take by me zajimalo jak to ma roztoc s delkou pustu v oblasti puvodniho vyskytu. Kdyz prihlednu k tamejsimu klimatu, tak bych rekl ze se tam s tak dlouho prestavkou nesetkava

Příspěvek: #1732

Přesně toto je stěžejním tématem výzkumu a selekce doktora Büchlera z Bieneninstitutu v Kirchhainu.

Příspěvek: #1733

Někdo tvrdí, že boj s varroózou je válka a když se chce vyhrát válka, je potřeba nasadit veškeré dostupné prostředky.
Při tomto způsobu myšlení, už tady hezkých pár let leží radioaktivní popílek. Lze jen doufat, že zodpovědní úředníci nepodlehnou takovýmto destruktorům a budou v rámci zachování chemikáliemi nezdegenerovaného života používat diplomatictější cestu, než házet na nepřítele synteticko-chemické bomby, a to už jenom proto, že takové "diplomatické" cesty existují, ba co víc fungují.
Chemickým generálům doufejme dojde časem zpráva, že od chemických zbraní se z důvodu možného otočení větru a otrávení vlastních řad, postupně upustilo.

Příspěvek: #1734

Zajímavou věc včera zmínitl Philipp Maier v Olomouci.
Mullerova přepážka.
Jde o mezidno zasíťované nahoře sítem s okem 2mm a dole sítem 0,2mm.
Nad Mullerovu přepážku se dají rámky se zavíčkovaným plodem dole je pak matka. Roztoči nad přepážkou se ženou za vůní otevřeného plodu a uvíznou tak mezi dvěma síty. Samozřejmě nad sítem musí být dost včel, dá se tam chovat matka atd. viz odkaz výše.

Další pro mne zajímavá informace byla, že 20% foretických roztočů spadne ze včely a pokud máme dole síto s propadem na zem a nebo lepivou podložkou dá se to považovat za metodu omezující populaci roztoče.

Příspěvek: #1735

Zatím mne to nepřesvědčilo o tom, že by roztoč opustil "taxi" a rozhodl se jít k cíli po svých. Spíše bych to viděl tak, že ti nešikové, co náhodou upadli a propadli horním sítem, už nebudou mít tendenci vylézt po svých k první včele nahoru, ale dolu.

Příspěvek: #1736

Ale oni neopouští taxi, ale buňky kde se vyklubaly včely. Součástí je totiž přeložení veškerého plodu nad to dno a matku pod to dno. Něco jako přeléták. S Müllerovou pastí na kleštíky.

Příspěvek: #1737

No, já to chápu, ale roztoč se v úlu pohybuje převážně pomocí včel. Preferuje kojičky pečující o nejstarší larvy a ty ho dovezou spolehlivě k cíli. On to roztoč nemá tak složité, neboť jsou mladé včely pokupě a on přelézá ze včely na včelu. Že by se rozhodl vzít směr do jiného nástavku po svých, to se mi zatím zdá býti málo pravděpodobné. Podle mne se primárně drží té správné včely.

Příspěvek: #1738

To, o čem se včera debatovalo v Olomouci na semináří Colossu, bylo moc zajímavé a chtělo by to další rozvedení. Zejména tahle metoda. Na to moc nebyl čas, ale je fakt, že na podobném principu funguje víc vychytávek. Nikdy jsem tomu moc nefandil, ale přečtu si o tom, co bude v dosahu. Takže Petrovi dík za odkaz ...
Zajímavý byl v principu už sám souhrn všech zootechnických či biotechnických metod, který tu myslím kolega Maier presentoval jako první takto pojaté pohromadě ...
Jiří

Příspěvek: #1739

Ano metody vyjmenoval a hezky ukázal kam jde vývoj.
Od kumaphosu přes kyselinu mravenčí k různým pastím a kyselině šťavelové.
V tom vidím přínos, že nebudem muset to třicetileté přešlapování na varidolu a gabonu, následovat objevováním objeveného, ale nastoupit do projíždějícího vlaku.

Očem mluvil vyjmenuji pro představu těch co nebyli

• otevřené dno (rozuměj zasíťované)
• odstraňování trubčiny
• celkové odstranění plodu
• klíckování matek do klícky s rámkem/bez rámku
• umělé roje - přemetení na mezistěny
• tvorba oddělku
• termická léčba se včelama/bez včel
• cukrování
• zmenšení buněk
• VSH včelstva
• chov místní včely
• Mullerova přepážka
• štírci

Příspěvek: #1740

Jenom mám takový pocit, že PIN test je spíše o hygienickém chování než o Varroa SH.
Při tom PIN testu co Martin ukazoval přece nejde o detekování kleštíka, ale jen a pouze o detekování mrtvé larvy což bývá případ bakteriální a houbových onemocnění.
Z tohoto pohledu se mi to jevilo trochu zavádějící.