Příspěvek: #1901

Lukáši, dovol abych Ti jako služebně starší včelař, který pamatuje počátek invaze kleštíka ve střední Evropě trochu oponoval. Vyřezávání trubčího plodu nestačí. Nakonec od toho upustíš jako od pracné a málo účinné metody. Daleko účinnější je v období letního slunovratu na cca 24 - 30 dnů klíckování matek a po té použití na př. kyseliny mravenčí, nebo fumigace Varidolem ve včelstvech bez plodu. Je to sice také pracná metoda, ale zbavíš se cca 95 % kleštíka. Jsou i jiné a účinnější metody biologického boje proti tomuto parazitovi. Například "Třetinová metoda uveřejněná v MV MVDr Klímou". Můžeš také zkoušet tepelné ošetření včelího plodu atd.. Faktem však je, že použití Gabonů v plném létě je docela pohodlná metoda, pokud je používána podle foršriftu a jeho účinnost nezmaří některý/ří včelař/i myslitelé ve Tvém okolí. Co je však důležité. Ať použiji kteroukoli metodu, musím znát stupeň napadení včelstva. K tomu slouží monitoring. Monitoring před v průběhu i po aplikaci té které metody. A o tom se mimo Jiřího V nikdo zde nezmiňuje. Jak říkali staří "bastlíři" : "měřit, znamená vědět". To, že jsem zde uveřejnil snímek spadu kleštíka po aplikaci Gabonu s uvedením spadu před aplikací, mělo být varováním. Na místo toho, aby se včelaři vrhli na zjištění jak na tom se stavy napadení skutečně jsou, vedou zde diskuze na úrovni plácání jater, alespoň někteří.
Přeji všem, aby jejich včelstva nepotkal syndrom prázdných úlů. Kolegové, to není o CCD, to je ve většině případů o lajdáctví, pohodlnosti a kecech.
Vše v dobrém JK

Příspěvek: #1902

Info o spadu v jednotkách za den na Sv. Annu je velmi nepřesný, přesto je důvodem k nějakému razantnímu zásahu. Pokud to je jenom jeden za den, je ve včelstvu 100, do půli října to je 6x reprodukční cyklus, tedy cílový stav je dvě na šestou krát sto = 6400! Takto to dopadne u varroasenzitivní populace a v současnosti s přítomností viróz je to likvidační stav, zimu nepřežijí. Pokud tam byl spad 2/den, je to 2x tolik a ke kolapsu dojde už na podzim. To je vyjádření prosté reprodukce ale k tomu se ještě může přidat invaze z kolapsů. V tom smyslu Pepova oprávněná obava, že to letos nebude mít lehké.

Příspěvek: #1903

Nevim co je pracného na tom dát na jaře do včelstva stavební rámek a když je zavíčkovanej, tak ho vyndat a dát do tavidla? To mi přijde stokrát náročnější hledat matku a klíckovat jí. Když jsem měl kdysi problémy s kleštíkem, tak už v téhle době to bylo na včelstvu znát, včel málo, kleštík na každé druhé včele atd, já si budu stát za tim, že zimní generace už je dávno vylíhlá a ta kleštíkem zasažená není, pokud se ted bude kleštík v úle rapidně množit, tak to není na dlouhověkých včelách, tudíž mi to nevadí a s jeho likvidací počkám na zimu a sublimací štavelky ho sundám na jeden pokus. Vy si dál do včel lejte litry chemie a říkejte si jak máte rádi přírodu, když jste ty včelaři.

Příspěvek: #1904

Tady to změní jen špatné zkušenosti a delší praxe.

Příspěvek: #1905

po vložení gabonu a následné kontrole kleštík nepadá,včelstva téměř bez spadu,3 kleštíci ze všech včelstev,tak čisté podložky nepamatuju,oblast podhostýnský region přeji všem ten pocit kdy kleštík nejde najít

Příspěvek: #1906

A který typ gabonu jsi použil?

Příspěvek: #1907

Na co nějaký termosolární ul za tisícovky. Stačí to počasí co je teď a doufám, že to tomu broukovi pěkně natře Už sem sám zvědav co po formidolu bude padat Ale v tomhle vedru ho tam nedám

Příspěvek: #1908

(31.07.2018 8:02)ZdenekM napsal(a):  Na co nějaký termosolární ul za tisícovky. Stačí to počasí co je teď a doufám, že to tomu broukovi pěkně natře Už sem sám zvědav co po formidolu bude padat Ale v tomhle vedru ho tam nedám

tak to se rovnou zeptam vsech: Poradi mi nekdo jak mam lecit, kdyz ma byt doleceno do pulky srpna a max do 25 stupnu, kdyz to vypada, ze do pulky srpna bude 30 stupnu?

Příspěvek: #1909

Na 5 produkcnych rodin som predminulu sobotu nasadil odparovace nassenheier (professional ci ako su oznacene). V kazdom bolo ~ 290 ml 65% roztoku KM, pouzil som mensi knot. Ule 2/3 Langstroth, 5 nastavkov, jedna rodina 6. Odparovac ulozeny v prazdnom nastavku polozenom navrchu (pod nim sietka proti komarom, aby to vcely cele nezapropolisovali).
Ule stoja na slnku, do toho tieto horucavy, takze po tyzdni bola vsetka KM odparena. Spad v najsilnejsej rodine 15 roztocov, ostatne rodiny este menej.
Otazka je, nakolko to zodpoveda realnemu stavu v uloch a kolko roztocov je zalezenych na plode.

Příspěvek: #1910

(31.07.2018 8:51)Baktus napsal(a):  tak to se rovnou zeptam vsech: Poradi mi nekdo jak mam lecit, kdyz ma byt doleceno do pulky srpna a max do 25 stupnu, kdyz to vypada, ze do pulky srpna bude 30 stupnu?

Pochopil jsme správně, že se ptáš na Formidol? Ten se nesmí použít při teplotách nad 25 stupňů?

Četl jsem příbalový leták. Tam je napsané "Pravidelný odpar zaručují nejvyšší denní teploty nad 20 o C, pokud rozdíly mezi denní a noční teplotou nejsou extrémně vysoké. Vysoká vzdušná vlhkost snižuje odpar".

Pouze se nemá skladovat při teplotách nad 25 stupňů.

Nebo máte jinou zkušenost?

Proč musí být doléčeno do půlky srpna?

Příspěvek: #1911

Ošetřovat se má podle aktuálního stavu včelstva a né podle přiblblých termínů plánovačů zisků. Pokud je stav akutní, musí se jednat hned, pokud není nemusí se dělat nic. Je tu už fůra VLP, tak si mohu vybrat.

Příspěvek: #1912

Při kontrole spadu VD jsem za 2 dny na 5 včelstvech napočítal 0 roztočů.
Je to možné?
Může to být způsobeno tropickými vedry?
Má někdo v těchto dnech podobnou zkušenost?
Znamenalo by to, že není potřeba léčit?
Nebo raději dát kontrolní Formidol? (Gabon nechci.)

Příspěvek: #1913

Mám spad i za 14 dní 0.
Je dobré k tomu napsat, jakým způsobem je ten spad vyhodnocen. Pokud jenom okem na podložce, tak se roztoč snadno přehlédne. Dva dny je krátká doba, nechávám podložku nejméně týden.
Vážné napadení se ale nedá přehlédnout ani prostým okem. Proto, alespoň tak.

Pokud včelstva jednotně prošla zimním ošetřením, tak měla přibližně shodný start. Uvidíte, že rozdíly ve spadech jsou enormní. Proto tyto varianty nekompromisně při první příležitosti brakujte (u mne jdou na oddělky). Pokud jste matku kupovali, víte, že už ji tam nikdy nekoupíte.

Příspěvek: #1914

Spad vyhodnocen prostým okem. Roztoče jsem snad nepřehlédl, moho měli tam nebylo.
Z tvého grafu (Pomůcka pro rozhodování...) vyplývá, že se nacházím ve velmi bezpečné oblasti a léčení není potřeba. Chápu to dobře?

Tvému druhému odstavci v kontextu celého příspěvku nějak nerozumím... Můžeš prosím objasnit?
(Jen upřesním: včelstva prošla jednotným zimním ošetřením, rozdíly nyní jak jsem psal nejsou - 0 VD / 2 dny)

Příspěvek: #1915

Řeknu to jinak. Ke včelstvům přistupuji stejně, přesto se u některého projeví schopnost nadměrně produkovat roztoče. Tak to už moc do hloubky neřeším a pryč s ním. Ano, mohu se netrefit ale v součtu všech řešení budu výrazně v plusu. O to jde. Pár omylů to nezhatí. Permanentní selekcí se docílí zlepšení. Skvěle to je popsáno v článku Štěpánky Dlouhé „Darvinova černá skříňka“ MV 5/2018, který je pro mne TOP za posledních několik let.

Příspěvek: #1916

Pavle,akým mechanizmom alebo sposobom produkujú niektoré včelstvá nadmerne roztoče? dlhšie plodujú,viac plodujú,alebo chovajú viac trubčiny,alebo niečo iné? U mna najviac roztočov mávali najlepšie medárky..tam to bolo ale jasné,že výborne vyhladávali sladinu v krajine,okrem nektáru a medovice,bohužial aj včelstvá ktoré vyrabovali a kliestika si potom priniesli..

Příspěvek: #1917

Ten mechanismus je komplikovaný, proto "Black box" a hodnotit komplexně. V tom boxu je v první fázi varroózy, kdy se odehrává rozvoj populace roztoče uvnitř včelstva (horizontální přenos je minoritní) několik podstatných vlivů - VSH (bílá tykadla na podložce), přerušované plodování, vysoká atraktivita trubčího plodu, grooming, uvíznutí roztoče v kokonu (malé buňky), délka plodování (září), zimní očista, teplotní a vlhkostní mikroklima v úlu. Dále hraje roli vitalita a virová odolnost včelstva, přirozené prostředí rozvoje včelstva a kvalita a dostatek potravy.
Ve druhé fázi, kdy je horizontální přenos významný, se projeví hlavně loupeživost včelstva, pak migrace trubců (pokud jsou), migrace létavek, koncentrace včelstev a doprovodné patogeny.
Spousta výzkumníků ztroskotala na tom, že vyšlechtí varroaodolnou včelu. Když se jim to podaří pro fázi 1, např. ostrovní ustálené populace, tak vyhoří ve fázi 2, kdy se včelstvo přesune třeba k tobě. Šlechtí konkrétní vybrané vlastnosti, ale zásadní je ten komplex a jeho dědičné znaky jsou neuchopitelné, proto jsou mimo.
Proto jsem přistoupil k permanentní selekci většího počtu včelstev v rizikovém prostředí a v přirozeném chovu včelstva (dosažitelně přirozeném, volná stavba, ....) a pátrání po příčinách proč které včelstvo prospívá není na prvním místě, to s pokorou přenechávám přírodě, jen v souladu s ní se snažím urychlovat proces výběru. Takto postupují myslím ti perspektivní, viz předchozí odkaz na článek v MV. Ono, až se to jednou povede a já věřím, že se to povede, tak až potom ti současní chytrolíni zpětně vypátrají, čím to asi bude, těm nejde primárně o včely, ale o publikační činnost a jejich vědeckou kariéru.

Silná včelstva se projevují jako náchylnější jak ve fázi 1, tak hlavně ve fázi 2 ale to platí hlavně u těch senzitivních. U mne už ta nejsilnější nevykazují vyšší napadení. Pravdou ale je, že malá včelstva jsou odolnější. Mám taková dvě, která pozoruji, která se odmítají rozjet více jak 3x 2/3L. Ta, kdyby byla někde na pustém ostrově, tak jistě budou fungovat bez ošetřování.

Příspěvek: #1918

Zažili jste toto? Ve včelstvu nenajdete včelu na které by byl varroa a matka je celá obalená.
Po odléčení kyselinou mravenčí ji opět noví varroové dávají přednost a časem ji obalí. Čím to je, že některá královna je pro ně tak lákavá a jiné si nevšímají?        

Příspěvek: #1919

včelomorka. tabák kouř..

Příspěvek: #1920

to je včelomorka