Příspěvek: #101

Z nízkého dna uděláš vysoké přidáním prázdného nástavku.
Nízké dno je konstrukčně jednodušší.
Nízké dno využiješ i pro oddělky nebo jako mezidno.

Ve vysokém můžeš krmit, vyhovuje-li Ti to tak a uzpůsobíš-li si ho na to.

Příspěvek: #102

To ma vzdy zaujimalo a nikde som zatial ziadnu studiu nevidel - kolko zabera vcele zber, kolko let (napr. 1 km) a kolko presun v ramci ula. Ale co som videl tak vcela sa v ramci nastavku presuva pomerne rychlo, takze preliezt nejake 3 cm navyse pri vysokom dne moze byt otazka 1 sekundy.

Příspěvek: #103

Tak a já mám ještě jeden bod do pranice:

mám vysoké dno (podle Nerada) a je udělané tak, že do něj můžu zavěsit rámky a pak pod nimi zbývá jěště 25mm. Výhodu to má takovou, že pokud mám oddělek, už nepotřebuju nástavek, stačí jen víko, až oddělek povyroste, tak dostane rovnou dva nástavky (rámky ze dna převěsím do nástavku).
Pak už mám krásný pozorovací prostor, protože se celý zadek dna dá otevřít, takže tudy na včely perfektně vidím, případně můžu olámat divočinu, nebo můžu fumigovat zespod. Krmení odspodu se mi moc neosvědčilo.

Příspěvek: #104

Pavle, nebyla by fotečka?
Jiří

Příspěvek: #105

Hmm to si umim představit, jen je proste dno 20 cm vysoke...., Myšlenka to neni špatna...

Příspěvek: #106

Pro Jiří Mátl: Fotky najdeš na http://inerad.wz.cz/

Pro Madra: vysoké dno - a to vidíš proč za nevhodné? Já za sebe říkám, že je dost dobrý.

Příspěvek: #107

Moc fotek nemám,
v podstatě je to toto dno:
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Planky...25#pid1725

Na první fotce jde trochu vidět zadní víko. To nízké vedle je krmítko. Je to foceno čerstvě po usazení oddělků.
Dnes už mají 2, respektive 3 plnohodnotné nástavky.

Příspěvek: #108

Dlouho jsem se rozhodoval, než jsem si zvolil typ dna co budu mít.
A tady mi došlo, že to je vlastně při troše vyšším rámku plodiště s neodnímatelným dnem. Taky to má své kouzlo a ve světě to leckdy mají a jsou happy.

Ale já mám rád jednoduché a modulární věci. A když se něco potento, tak vyměnit jen to něco malého a ne něco složitého.

A dno trpí na úlu nejvíc.

Tohle je jen o + a -. Ať si každý spočte a vybere co se mu líbí.
Ale až bude jako já dnes lámat česna rozpěrákem aby se dostal k trochu měli (a tuto demenci českého včelařství asi nikdo jen tak nezruší) tak bude rád, že si ničí dno z 10 latěk a ne něco, co ho stálo stovky či hodiny práce.

Příspěvek: #109

NB1: ja psal.. Myšlenka to NENI špatna....

Sam na dna použivam minimalne 12 cm prkna, človek se v podmetu koukne co se deje, když tak at si tam devčata stavi a ja mam čas udelat to co potřebuji....
Protože nepouživám větratelne dno, ale zadek dna, je pro mne lečeni aerosolem pohoda a jen kouknu přes dirku a vidim, bez toho, že bych je musel rušit...

Příspěvek: #110

Problém spojení dna s nástavkem v jeden celek vidím v nemožnosti rotace celých nástavků ( protirojové opatření, obměna díla ). Převěšení do samostatného nástavku je zbytečně pracné a pro včely stresující.

Příspěvek: #111

Hlavne Honzo se rozdíl pozná když maj bodavý potvory a matka v medniku... Je to vlastne univerzal....

Příspěvek: #112

Tak se připravuji na sezónu, už mám základ na 8 nových den. Udělal jsem je o 6 cm delší než nástavek kvůli letáku.
Teď budu také řešit výšku dna, možná je udělám nižší, vašim argumentům rozumím.

Příspěvek: #113

(07.03.2012 15:40)Scipio napsal(a):  No precital som si tu knihu "Vcelarime jednoduse" a musim povedat, ze v mnohych bodoch je to skor navod ako nevcelarit efektivne. Je tam viacero zlych rad ako napr. liecit proti kliestiku len kyselinou mravcou ci o zasietovanych otvorenych dnach. Je tam aj mnoho chybnych informacii (napr. o tom ako matka kladie trubcov) - celkovo to nie je napisane vedecky ale eko-amatersky.

Scipio ježia sa mi moje šedivé vlasy, keď dokážeš šmahom ruky znišťiť tak skúseného včelára ako je Dr. Liebig.
btw.
máš nejaké vlastné negatívne skúsenosti zo zasieťovanými dnami?

PetrM upravil 07.03.2012 18:16 tento příspěvek z důvodu: Přesunuto do správného tématu.

Příspěvek: #114

Myslím si, že chyby v knihe skôr vznikli prekladom, ako z autorovej neznalosti, alebo neskúsenosti.

Příspěvek: #115

No neviem neviem, nič proti názorom iných ľudí ale liečbu iba KM a zimovanie na celozasieťovaných otvorených dnách by som odporúčal a nevyhlasoval za amatérske a nevedecké.

Příspěvek: #116

Takze k celozasietovanym dnam:

1. Teplotne to vcely musi nicit zhruba tak ako keby som sa ja rozhodol celorocne spat vonku vo vysutej sieti. Ked si predstavim co bolo vo Februari v SR: -20 stupnov, sneh a vietor tak mi az vlasy dupkom vstavaju, ze by som mal v takychto podmienkach otvorene spodky ulov. Z toho vyplyva urcite aj neskorsie jarne plodovanie a pomaly jarny start = zbabrana sezona. Potom sa necudujem, ze ako uvadza v knihe ak ma 50 kg od rodiny tak je to super. To by som ja povazoval za mizernu sezonu (pritom repku a agat mam tak 4km daleko aj to male plochy).
   Ja mam drevene uzavrete odoberatelne dno, v nom 4 cm skaru a tak sietove dno. V skare mam neustale 2 cm polystyren (okrem dymenia). Este sa mi nestalo, ze by mi ramik v uli splesnivel - to sa stava iba ak kvoli nedostatocnej izolacii ula ak je rosny bod na krajnych ramikoch a nie mimo priestoru ula, voda kondenzuje na krajnych ramikoch a vznika plesen.
2. Vcely su pocas sliedivosti neustale drazdene zospodu atakmi sliediciek na sietove dno, co neustale rozrusuje vcelstvo.
3. Odpad a kliestik pada priamo pod ul kde prichadza casto do kontaktu s prilietavajucimi na zem dopadajucimi vcelami (spory moru veselo zamoria cele okolie ula). Ovela lepsie je zachytavat to na podlozku a palit.
4. Mravce maju celorocne dvere do ula otvorene.

Kyselina mravcia: Bohuzial je stale popularna. Pametam sa ako vcelar kolega z nedalekej obce naletel na tuto blbost (liecil iba KM) a na jar 2010 mal 3/4 vcelstiev padnutych. Tak som mu dal zbytok svojho varidolu a po predymeni mu z toho zbytku padalo okolo 1000 kliestikov na rodinu. Boh nas chran pred vcelarmi co pouzivaju tuto zieravinu na vcely a myslia si, ze robia dobre (potom znova zamoruju vcely aj vcelarom, co liecia poctivo amitrazom).

Este tam bola perla o tom ako sa matka rozhoduje ci z vajicka urobi trubca ci robotnicu - pre info to prebieha na mechanickej baze podla sirky bunky - ak je to robotnicia uzka bunka dojde k tlaku na brusko matky, vylucia sa spermie a vajicko sa oplodni.
Dalsia perla je izolovanie stropu polystyrenom - izolacia stropu musi byt paropriepustna. A tie jehe zlozite protirojove opatrenia - to urcite nie je jednoduche vcelarenie.

Příspěvek: #117

Ještě, že alespoň ty sám jsi přesvědčen o své pravdě. Co teď budeš dělat, když už jsi se zbavil Varidolu?

Příspěvek: #118

To bolo pred 2 rokmi. Varidol mam vzdy cerstvy a funguje na 100%. Zatial tohto roku vsetky rodiny ziju. Bohuzial aj dnes rano pri Kosiciach -13 stupnov a ani cez den nevystrcia sosaky von z ula. Hold "globalne oteplovanie" bezi naplno.

Příspěvek: #119

(08.03.2012 8:43)Scipio napsal(a):  Este tam bola perla o tom ako sa matka rozhoduje ci z vajicka urobi trubca ci robotnicu - pre info to prebieha na mechanickej baze podla sirky bunky - ak je to robotnicia uzka bunka dojde k tlaku na brusko matky, vylucia sa spermie a vajicko sa oplodni.

prosil bych nějaký odkaz na výzkum, který toto 100% potvrdil... toto je stále pouze jedna z možných teorií, která není ani potvrzena a ani vyvrácena

Na toto téma tu měl nedávno Anton Turčáni založené téma...

Příspěvek: #120

Scipio - koukám, že znalostmi a odbornostmi jen přetékáš. Vše máš dlouhodobě prověřenené. Pak už zbývá jen následující!
NAPIŠ KNIHU JISTĚ TO BUDE NEJČTENĚJŠÍ KNIHA VE VČELAŘSTVÍ, HLAVNĚ KAPITOLA LÉČENÍ.