Příspěvek: #121

Kedze sa podielam na managemente jednej z najuspesnejsich firiem v SR, tak casu je malo a na knihy bude az na dochodku. Okrem toho mam penazi dost takze rozdavam rady a mudrost zadarmo - som proste altruista.

Příspěvek: #122

Velká škoda, tak mi budou muset stačit (a ostatním) vaše zkušenosti jen zde na fóru.

P.S. Ta nejúspěšnější firma se asi bude zabývat výrobou chemických léčiv pro včely nebo výrobou úlů s pevným dnem? A doma jistě máte certifikovanou spalovnu nebezpečného odpadu. Jen pozor na neposlušné včely! Mohli by se bez vašeho svolení rozhodnout uklidit v úle a nějakou měl se spóry moru vynést z úlu. Jo a ještě k tomu spaní v zimě v síti - přimáčkněte se min. k pěti děvčatům a uvidíte jak vám teplota těla stoupne.

(Odpověď, prosím, asi jen do SZ aby jsme neodběhli od tématu)

Příspěvek: #123

scipio,
nedá mi na k tvojim skúsenostiam zo zasieťovaným dnom zareagovať.
Ak na super uteplenom dome bez kúrenia (úľ) necháš celú zimu otvorené dvere (t.j. letáč) za pár dní je teplota vonku a vnútri vyrovnaná....
Tvoje včely boli v chumáči ako moje na zasieťovanom dne, aj teplota okolo ich bola rovnako mrazivá a rovnako včely žijú a prežili....
píšeš, že máš " drevene uzavrete odoberatelne dno" ako teda vieš, že
"Vcely su pocas sliedivosti neustale drazdene zospodu atakmi sliediciek na sietove dno, co neustale rozrusuje vcelstvo." ....asi to s tým dnom nesúvisí....
Keby si priebežne v čase medzi znáškami nedokrmoval včely cukrovým roztokom, nesliedili by okolo úľov celý rok....
Tvoje tvrdenie:
" (spory moru veselo zamoria cele okolie ula). Ovela lepsie je zachytavat to na podlozku a palit"
radšej nekomentujem, dodávam len toľko - ano spáliť ale celé tie úle so spórami moru ....
Ale aby som ti dal aj za pravdu, ak nie je úľ na špeciálnych stojanoch, platí čo si napísal :"Mravce maju celorocne dvere do ula otvorene"
ano a čo ?

ešte k tomu polystyrénu na strope, ak tam je a horné očko je otvorené, režim je udržateľný a ak je pod polystyrénom vložená fólia v tomto čase majú včielky tak majú prepotrebnú vodu pre plod a nemusia vylietávať a zbytočne krehnúť

Příspěvek: #124

Taky si myslím, že ty scipiovy argumenty nemají moc společného s realitou.
Letos jsem zimoval pokusně různými způsoby - všechno ale na vysouvacích celozasíťovaných dnech. Umřela mi dvě včelstva z patnácti, jedno kvůli nedostatku zásob v horním nástavku, asi byly slabší a prošly nástavkem plným zásob do horního, kde bylo zásob poskrovnu a jak je snědly, tak vyhladověly, druhé zase nepřešlo ze spodního nástavku do plného horního, ale ani jedno úmrtí nebylo kvůli zimě, nebo že by na ně foukalo. Naopak si pochvaluji, že během několika vteřin mám přehled o stavu včel díky varroapodložkám a mrtvolkách - díky výsuvnému dnu můžu zjistit i to, odkud padají a přijmout opatření, pokud jich je hodně. A včely se prakticky neruší tím otevíráním. Škvírou pro zasouvání varroapodložky tam stále může vzduch. Jinak jsem zkoušel i zakrytí fólií a na to polystyren, zakrytí plátnem a na to sáčky s hoblinami, do zimního slunovratu otevřená horní očka, která jsem většinou potom zavřel, žádný zásadní rozdíl necítím. Při kontrole jsem navíc našel jen dvě plástve (pod fólií), kde byly flíčky plísně, všechno ostatní v pohodě. Teď budu sledovat jarní rozvoj, jestli jim nechybí voda, ale zatím si to spodní větrání pochvaluji. Rychlým vysypáním mrtvolek a odpadu z výsuvného dna navíc podle mne včelám šetřím práci, kterou můžou využít na sběr vody. A taky mám jistotu, že vevnitř žádný odpad nezůstane, tedy ani ten s MVP
A mravenci mi nevadí - stejně jen sbírají odpadky a včely neruší. Když bych chtěl nutně znát přesný stav spadu roztočů, tak ty varroapodložky po krajích natřu vrstvičkou vazelíny a mám jasno, stejně je podle mne jedno, jestli jich pár mravenci odnesou, důležité je chytit nástup většího množství.

Příspěvek: #125

sem si trošku hrál a vylezlo z toho TOTO.

fotky mají 105 MB tak ať Vás to nepřekvapí

Příspěvek: #126

Já tu knihu považuji za jednu z nejlepších pro začátečníky. Je třeba ji posuzovat v kontextu doby - tedy kdy byla napsána.
Odhaduji, že nejmíň 10let je starý český překlad. Ať je jaký je, byla to bomba po všech příručkách typu:"Včelaříme složitě".

Já ji vděčím za to, že jsem se na další české knihy přestal dívat jako na Bibli. To tradované rotování a jiné věci.

Od 2000 je dost velký odstup, takže je myslím dost včelnic, kam se dá zajít podívat a vidět že to jde bez Varidolu, nebo s varidolem atd. jednou za rok. A nemusí se jezdit až do Stutgartu.

Příspěvek: #127

(09.03.2012 19:27)RadimO napsal(a):  ... druhé zase nepřešlo ze spodního nástavku do plného horního,

Radime, píšeš o úľoch vlastnej konštrukcie, aká je medzera medzi hornou lúčkou a spodnou časťou rámikov v nástavku nad nimi ? Nie je to viac ako 8-10 mm?
to by mohol byt problem...

Příspěvek: #128

Tu mezeru jsem si hlídal, má 7-8 mm. A pozitivní informace - včera jsem si prohlížel to včelstvo, o kterém jsem si myslel, že odešlo do návi, a bylo tam a bylo ho dost. Jen bylo v pro mne naprosto nečekaném místě - v dolních dvou nástavcích ve třech krajních uličkách a protože jsem si předtím prohlížel jen horní nástavek uprostřed a v poměrném chladu, tak jsem si jich nevšimnul, teď bylo tepleji, tak na mne ihned vyletěly, i když jsem to nečekal a byl jsem spíše smířený s tím, že jen odeberu rámky se zásobami a někde je schovám. Tak že jsem přišel jen o to jedno, které prošlo zásobami a vyhládlo v tom horním nástavku. Víckrát to neudělám - i když u dalších tří včelstev, kde jsem to také udělal, to je v pořádku. To výsuvné varroadno mám i u medné krávy a jsem s ním spokojený i teď na jaře, na kontrolu mi skutečně stačí několik vteřin a žijí si v pohodě, při kontrole ani nezjistí, že tam jsem, můžu je kontrolovat častěji a pokud bude problém, ihned zakročím. A to jsou teď ostré - asi létavky nemají co sbírat, tak se drží v úle. Kontrola všech 14 úlů včetně vymetení mrtvých včel a varroapodložek mi zabrala ani ne půl hodiny, a bez žihadel.

Příspěvek: #129

tak to je fajn, aj tá medzera aj to že včeličky žijú.....
nie vždy idú pod strop aj ja mám asi tri rodiny, ktoré nevyšli pod strop ako ostatné a sú v dolných nástavkoch, hlavne že sú....

nech sa ti darí....

Příspěvek: #130

Já mám v současné době nízké varroa dno s výškou podmetu 2,5 cm. Na to mám v plánu udělat nadstavec 5 cm, kdy zadní část bude prosklenná. Po loňských zkušenostech, když jsem otevřel zadní dvířka vysokého podmetu, tak si to včely popletly s česnem a bylo problém je zavřít Navíc si myslím, že 10 cm je zbytečně moc a je to prostor, který včely neovládají, v případě včelaření s očky.

Příspěvek: #131

jozef,
moja skúsenosť so zasieťovaným dnom vysokým 10 cm je taká, že tvoje tvrdenie "je to prostor, který včely neovládají, v případě včelaření s očky" platí len pre slabé rodiny, pekné silné rodiny to majú podelené, peľ, nektár či voda cez očko k plodu ale to by nestíhali tak veľa ich vylietava a chodí cez veľký letáč a okrem toho keď v tom priestore postavia trúdiu stavbu, drží to dolu nielen včely ale aj matku, plodisko a netreba používať materskú mriežku...

Příspěvek: #132

Dobře, píšeš o divokém trubčím díle ve dně a jeho přínosech, ale jak s takovým spodním nástavkem pak manipuluješ? Po jakou dobu jim to tam necháváš? Vyřezáváš jim to někdy? Taky mi to loni některé postavily a teď na jaře nevím, jak se k tomu dílu zachovat. Nechat? Zrušit? A kdy? Děkuji předem za radu.

Příspěvek: #133

Pokud budeš se spodním nástavkem, kde je vystavěná divočina nějak manipulovat, tak tu divočinu odřež a vytav. Není nic jednoduššího.
Také mne to letos čeká.
Vysoké dno bez stavební uzávěry je dobré místo jako přetlaková komora, když včelař nestíhá přidávat nástavky.

Příspěvek: #134

Koupil jde úly s výškou dna cca 3cm myslíte že je dno nízké?

Příspěvek: #135

Vysoká zasíťovaná úlová dna byla vyvinuta jako vzdušník a "přetlaková komora" při kočování. Pro stabilní stanoviště vysoká dna být nemusí.
JK

Příspěvek: #136

(14.03.2012 9:03)Josef Beneš napsal(a):  ... teď na jaře nevím, jak se k tomu dílu zachovat. Nechat? Zrušit? A kdy?

ja teraz na jar vkladám do horného nástavku trubčí rámik (bez medzisteny) a súčasne odoberám dolný nástavok (produkčné včelstvá som zimoval a štyroch nástavkoch).
ak je trudia stavba v podmete staršia, tak ako píše peter, odrezať, vytaviť...
ak
je z minulého roku, niektoré plásty odložím a v etape, keď je trúdi rámik v hornom nástavku dostavaný a zaplodovaný a ja nástavok dávam ako najnižší na dno, nahradím v ňom časť plástov z vyjedenými zásobami, ktoré nestihli zaplodovať...,
čiže majú okrem trubčieho rámika v novom N1 ešte ďalší dôvod zliezť dolu....

súhlasím síce z Jozefom, že tie dná sú vynikajúce pri prevoze na kočovku
ale aj na stabilnom stanovišti v plnej sezóne lietavky silnejších rodín ani nechodia večer do úla a nocujú v podmete.....

Příspěvek: #137

Dnes jsem dokoncil takovou svou stavebnici.

Příspěvek: #138

Zajímaly by me dvě věci ohledně použití varroadna ve včelstvech:

1. Jak je používáte v průběhu celého roku? Stále otevřená nebo jen v některých obdobích, apod.
2. Není lepší používat nižší dna, aby včely nebyly tak vyvěšené v podmetu, ale byly spíše v uličkách a případně ohřívaly plod, apod.?

Honza

PetrM upravil 02.06.2012 12:23 tento příspěvek z důvodu: Pište příspěvky do správného tématu. Příspěvek přesunut.

Příspěvek: #139

ad 1.) Je to jedno. Jen jim s tím necvič moc často - pro něco se rozhodni a tak to nech. Výjimkou je léčení a diagnostika.

ad 2.) Namísto vyvěšení do vysokého dna se ti vyvěsí před česnem nízkého dna. Nevyřešíš tím příčinu a vlastně ani důsledek... Včely nejsou blbý - plod budou zahřívat bez ohledu na výšku dna - tak, jak to bude ten plod potřebovat.

Příspěvek: #140

Já mám všude stále podložky.
Teď si nemohu vzpomenout kdo, ale někdo měl problémy s vyšším obsahem vody v medu, když jim dával podložky jen pro počítání spadu a zbytek času měl otevřená bez podložek.

Varroa dno je vlastně kočovné dno s větráním, u kterého bylo posléze síto zvětšeno na celou plochu pro lepší odečet VD.
Tedy mi přijde přirozenější mít úl zespodu uzavřený, na což jsou včelky zvyklé.