Příspěvek: #141

Taky to registruji. Vysvětluji si to tak, že panenské resp. ty co staví prostě zavíčkují předčasně, jak jsou rozjeté s tou stavbou. Tmavé dílo víčkují méně ochotně a mají tedy delší čas na odpaření vody.

---

Jo a nejhustší bývá med z trubčiny, ten totiž prakticky nevíčkují.

Nicméně je to hezké téma na nějakou studii a článek.

Příspěvek: #142

(29.05.2016 1:02)tom.50 napsal(a):  pavelno

Nečetl jsem vlákno celé. Nikdo vám neodpovídá a když, tak tak stručné a obecné kecy, že i já mám co dělat porozumět tomu, co chtěl básník říct. Tahle doba heslovitých štěků je k zbláznění.

Není pravda co říká Pavel Holub, naopak, systém Dadant je to nejjednodušší, co si lze představit a ne jak tvrdí on. Naopak.

Popisovaná sestava je dobrá, tedy dno, polštář z NN a VN jako plodiště. Dál to máte úplně špatně a to je ten důvod všech vašich potíží. Pokusím se o heslovitost, případně dovysvětlím. Je vidět, že jste už hodně pochopil a že vám to myslí a tak následující.

Po zimě máte mít polštář, jen v něm před půlkou dubna nahradíte polovičku dělničích rámků 1 trubčím s hotovou trubčinou a asi 5 stavebních rámků. Na tom máte VN, nevěřte, že zužování není třeba a zužujte pomocí Blinovy přepážky. Díky zužování třeba obměníte část díla. Ale popořádku.

Asi týden před rozkvětem prvních třešní dáváte do VN první M a když kvete třešeň zpravidla druhou. Poslední rámek dáte stavební aby si mohly i ve VN chovat trubce. Obyčejně tam začnou dřív, než v polštáři. Plodiště je plné, začala kvést třešeň. Jestli jste v předjaří nezúžil, tak jste tam nemohl dát ty dvě (nebo aspoň jednu) M. Komorování taky umožní "vyčistit" nejstarší souše a při rušení komor je vyřadit bez zásob a pylu.

Nastal čas rozšířit. Dát jim naráz VN je blbost. Polštář zatím nepovažujte za obsednutý prostor a dát na VN další VN znamená rozšířit o 100% a to je pro vč šok a zpravidla zaviní zdržení ve vývoji (a taky může nastartovat RN). První, co přidáte na sestavu polštář a VN je NN bez mřížky. Mřížka totiž, naprosto vždy představuje pro vč strop a včely budou nejdřív plnit plodiště a teprve až budou muset, tak budou chodit skrz mřížku. Když to uděláte jak vám říkám, bude to mít za následek to, že vám nebudou plnit medem VN, ale ten NN co dáte na něj, podmínka ale je, že to bude bez mřížky! Některé vč zaklade v NN na jednom či několika rámkách půlměsíčky nad dolní loučkou. Nevadí. Když tam nedáte trubčinu či volnou stavbu, tak tam matka asi nepůjde a opakuju, když jo, nevadí.

Teď přijde doba, kdy odcházejí zimní včely a vč jakoby slábne, letos se to třeba nedělo, ale jiné roky to zná každý. I kdybyste nezúžil a tím pádem neměl ve VN žádnou M, nevadí, převěsíte plod. Ale já to nikdy nedělám a stejně obměním asi 50% plodiště, což je zbytečně moc. Podaří se to díky tomu zužování a oddělkům.
Ale zpátky v čase, kvetou jabloně a vy máte na dně NN polštář, kde je polovina rámků pro trubčinu, VN, kde je jeden SR a na tom NN s jen dělničími soušemi a nebo lépe napůl M a souše, jak se moderně říká nazebrovat.

A protože nepřevěšuju plod, (nikdy bych nejedl med z vysokých rámků - zúčastnily se léčení a ty tmavé, několikrát zakladené jsou plné výkalů larev a ty se dostávají do medu), tak jakmile je potřeba rozšířit, podstavím pod NN další NN a případný plod z prvního NN dám do toho přidávaného. Stejně postupuju když dávám třetí NN a i když se dává čtvrtý. Ano, vždy se musí další NN podstavovat pod ty, co už tam jsou. Dát ho nahoru nefunguje!!!! Snažím se o dílo v NN panenské a tak matka nahoře neklade (jak který rok, v drtivé většině ne).

Ano, zažil jsem úly, do kterých bylo vidět a tak se nemusely furt rozebírat. Dnes je moderno a tak se dřeme. Ale o tom se nyní nebavíme.
V plodištích včelstva plodují až k horním loučkám vysokých rámků a medu je tam minimum. Někdy matka klade i dělničinu v polštáři, od toho ho tam včelstvo má.

Z uvedeného vyplývá, že vůbec nemám mřížky ( mám jich asi 50, drátových, ale nanic) a nemám vysoké a těžké medníky a zatím to unesu a nemusím vymýšlet zvedací zařízení.

Zpátky k našemu včelstvu. Je teď, odkvetly jabloně a i řepka, dokvétá divoký hloh a nebo je za půlkou, každým dnem rozkvete malina. Je třeba odebrat nějaký med. Vezme se horní NN, bude už zavíčkovaný až ke spodním loučkám (někdy se dají vzít dva NN a nebo se dal vzít jeden už před týdnem, to podle roku a zralosti medu). Průměrné vč má jako medník 3 NN. Je třeba dát další. A tak se tři NN dají stranou, ano, jsou těžké, ale samosebou se nesundavají najednou ale po jednom, to snad dá rozum. Případný plod se dá do jednoho a ten přijde na VN. Když je to rozebrané, udělá se kontrola co se tam děje a případná opatření, nejlépe oddělek i třeba jako prevence. Já tam mám nejméně 2 letošní M a nyní dám další 2, někdy tři, jindy souši, prostě podle toho, co je třeba. Na VN přijde NN s případným plodem + mezistěny, na kraje souše. Pak další suchý NN, zase na kraj souše a určitě několik M, úplně všechny M v NN nedávám nikdy. A na to dva už zamedované NN v pořadí, jak tam byly před zásahem.

Teď máte odebraný jeden, nejstarší NN s medem a na včelstvu jsou nad VN 4 medníkové NN. V plodišti se uvolnilo místo pro další plod (a pyl), včely mají kam dávat novou snůšku a necpou to do plodiště a včelstvo funguje.

Jestli po malinách vč ještě zesílí, pak stejným způsobem přidáte pátý NN. Víc už asi letos potřeba nebude.

Co je na tomhle fyzicky náročného = těžkého a co je na tom složitého, že by to měli dělat až pokročilí? Právě toto je jednoduché, nejjednodušší co si umím představit.

Tak ať se daří.

Jo a vytáčet med jen z NN je super už kvůli dřívější zralosti medu a příjemné práci, kor když s tím pomáhá žena nebo děti. Těm se pracuje s velkými rámky fakt obtížně a nechtějí to dělat.

Moc hezký příspěvek. Včelaření v takovémto systému bez mřížky se mi také osvědčilo, matka si sice trochu zařádí na středu prostředních tří rámků, ale silná jarní snůška ji tam odtud rychle vyprovodí (resp. masa dělnic). Zatím jsem použil max. 3 nízké nástavky jako medníky, snad to tak i zůstane. Mám sice skoro 190cm, už tak je to slušná sestava Chtěl bych se Vás Tome zeptat na takovou začátečnickou - kdy přidáváte další medníky? Obecně když je ten předchozí z poloviny zanesen nebo máte jiné pravidlo?

Příspěvek: #143

Dáváte těžké otázky

Já to vlastně nemám jako nějaké pravidlo. Prostě citem? Nikdy jsem nad tím takto neuvažoval. Až je třeba, přidám další NN. Myslím si, po uplynutí nějaké doby, že je třeba dát další NN. A jak přijdu na to, že je správný čas?
Od jara mám, jako asi každý, nějak pomyslně včelstva rozdělená do tří skupin. "Koně", střední a slabá. Uplynul, řekněme týden až 10 dní od posledního rozšíření o NN a tak vlezu do nejsilnějších a když nic netřeba, vlezu ještě do jedněch či dvojich a přidání odložím. Jestli je potřeba přidat, udělám ta silná a vím, že během dvou-tří dní a nebo déle, to opravdu záleží na citu, zkušenosti a taky se to někdy nepodaří, musím udělat ta slabší atd.

Jsem si vědom, že je toto vágní odpověď, ale honem mě žádné pravidlo, kterým bych se řídil, nenapadá.

Jo, čtu to po sobě a vlastně jsem vám nic neřekl. Takže, když otevřu silné vč, vždy musím do toho spodnějšího - tedy naposledy přidaného NN a vidím, jak je obsedlý a jak stavějí a jak je zaplněný (nemám váhu a tak takto odhaduju zda je a jaká snůška). Jestli je nahusto obsedlý, na M intenzivně staví a souše jsou zaplněné (i ty "u zdi"), je třeba dát další NN. Tak asi tak.

Pokud vím, profíci mají taky tři skupiny, přijdou na stanoviště, u jedné skupiny u dvou-tří vč zjistí co a jak a potom u celé skupiny udělají daný zásah už mechanicky a jednotlivě se s tím nepatlají. Jistě to tak jde a je to efektivní. Já jedu na zábavu, toho bláznovství víc, vejš, rychlejc, efektivnějc, konkurenceschopnějc, tržnějc, flexibilnějc, kreativnějc a podopbně, tak toho mám v práci tolik, že si tím nehodlám ku..it ještě i včelařinu!

Příspěvek: #144

Nadviazem na tento starsi prispevok - dalsi NN by sa mal podstavit ked ten existujuci je zaneseny, no u mna je ta jar vacsinou taka kadejaka, ze sice je nejaka znaska, vcelstvo silnie, ale len najsilnejsie vcelstva dokazu aspon ako tak ten NN zaniest (casto najskor vytvoria vence zasob v plodisku), aj to casto nie po posledny ramik resp ani nezacnu vieckovat, no obsadeny je, aj MS postavia - podstavit teda aj v takom pripade, alebo cakat na dalsiu znasku?

Příspěvek: #145

Juraj ja si myslím, že pridavat druhy mednik ked je ten existujuci "zaneseny" je už neskoro, to už ukladaju med do plodiska a akonahle sa plod vzdiali ( je vytlačaný medom) od hornej latky vysokeho ramika v plodisku môže byť s obsadením ďalšieho mednika problém... ja radsej podsuvam novy mednik skór, kym ešte nie su vsetky ramiky v existujucom " zapratané". Včely to donosia a zavickuju aj v hornej pozicii... kto sa hrá rád s ramikmi, môže 3-4 menej zaplnene rámiky s pôvodného mednika vybrať a vlozit do stredu novopridavaneho mednika...
Btw.
predpokladám že prvý mednik neopridávas hneď s mriežkou, lebo ta spolahlivo zabezpeči ukladanie medu do plodiska

Příspěvek: #146

Nie, mriezku v kombinovanom systeme nepouzivam vobec. Mednik som nasadil podla mna nacas, no aj tak vytvorili a zavieckovali nad plodom na velkych ramikoch vence a dalsiu sladinu doplnali a zacali vieckovat do ramikov so zasobami co ostali v zadnej casti plodiska po zime, a nieco dali samozrejme aj do toho mednika, ale zjavne nie vsetko a velka cast skoncila v plodisku.

Příspěvek: #147

Doporučuji se to napřed naučit v nízkých nástavcích. Až bohatá praxe a hodně času (nebýt časově vázán) dovolí udělat krok do 1. ligy kombi včelaření.

Příspěvek: #148

Ide to aj v dadante bez vencov, len treba vedieť pristupovať ku včelstvu, tak isto ako treba vedieť včeláriť na NN.Já mám plodiská vytesnené plodom a vence sú v medníkoch a ani mi to dlho netrvalo,kým som na to prišieľ.

Příspěvek: #149

Juraj niekedy je to aj o sile prezimovanej rodine a kvalite matky, ak vo vysokom plodisku zaploduje 7 ramikov od hornej latky po dolnu, vcelám nezostáva nič iné ako prineseny nektár ukladať do medníka, ak je plodu málo, ukladaju bližšie k nemu do plodiska...

Příspěvek: #150

(09.05.2018 20:29)Jozef 333 napsal(a):  
Ide to aj v dadante bez vencov, len treba vedieť pristupovať ku včelstvu, tak isto ako treba vedieť včeláriť na NN.Já mám plodiská vytesnené plodom a vence sú v medníkoch a ani mi to dlho netrvalo,kým som na to prišieľ.

No ja som vlani s kombinovanymi zacal, tento rok v podstate prva plnohodnotna jar, takze este sa mam co ucit ale ked si uz na to prisiel, mozes mi dat nejake tipy ako sa dopracovat k takymto ramikom

---

(09.05.2018 20:33)goro napsal(a):  Juraj niekedy je to aj o sile prezimovanej rodine a kvalite matky, ak vo vysokom plodisku zaploduje 7 ramikov od hornej latky po dolnu, vcelám nezostáva nič iné ako prineseny nektár ukladať do medníka, ak je plodu málo, ukladaju bližšie k nemu do plodiska...

No ono nejake vence tam ostali uz po zime, takze to sa im asi uz nechce prenasat, o to viac ked je znaska, skor tam cosi este pridaju.

Příspěvek: #151

(10.05.2018 7:13)Juraj Kosmel napsal(a):  No ono nejake vence tam ostali uz po zime, takze to sa im asi uz nechce prenasat, o to viac ked je znaska, skor tam cosi este pridaju.

Právě v tom je zakopaný pes. Je to o správném zakrmení, zazimování. Jarní práce s přepážkou. Přesně načasovaná stavba v plodišti tak, aby střed plodiště byl nový, bez výrazných věnců, pouze plod a na něj navazuje medník. Postranní plodové plásty věnce mít mohou, dokonce musí, jsou součástí medné komory plodiště. To je teorie a zvládnutí praxe je vyšší dívčí.

Příspěvek: #152

Pouzivate mezisteny, nebo nechate volnou stavbu. Popř kombinace 1/2 mz, 1/2 volna stavba.

Příspěvek: #153

(10.05.2018 7:51)Pavel Holub napsal(a):  Právě v tom je zakopaný pes. Je to o správném zakrmení, zazimování. Jarní práce s přepážkou. Přesně načasovaná stavba v plodišti tak, aby střed plodiště byl nový, bez výrazných věnců, pouze plod a na něj navazuje medník.

Mohli by ste aspon strucne naznacit ako to robite? Ja som napriklad krmil s NN navrchu, no ked som ho na jar podkladal, tak bol takmer prazdny a vsetky zasoby vo VN, aj ked teoria hovori, ze by v NN malo nieco byt a vcely by si to mali po podsadeni preniest do VN. Btw. pouzivam MS, nie volnu stavbu.

Příspěvek: #154

(09.05.2018 18:16)Pavel Holub napsal(a):  Doporučuji se to napřed naučit v nízkých nástavcích. Až bohatá praxe a hodně času (nebýt časově vázán) dovolí udělat krok do 1. ligy kombi včelaření.

Nechci abych byl podezříván z nějakého osočování, ale není to tak úplně pravda. Kouzlo Dadantu a jemu podobných úlů je v naprosté jednoduchosti ošetřování a je zcela zcestné jít přes jakýkoliv mezistupeň. Jak jsem již několikrát napsal kup si metodiku Řeháčka a jeď podle ní. Uvidíš jak je to jednoduché! Zdraví R. S.

Příspěvek: #155

Komplikovat to ucenim sa NN systemu uz urcite neplanujem. Metodiku mam, len ta prax akoby niekedy zabudla co uci teoria

Příspěvek: #156

NN a dadant sú totálne odlišné systémy. Ja mám oba. Moje poznatky z 8 ročnej praxe sú však také, že to, čo funguje u nás v horách v NN, nikdy nebude fungovať v dadante a naopak. Na NN sa určite vo svojich podmienkach nenaučíš dadant. Ja som ale ešte vyššie ako ty, takže sa možno mýlim, ale ten rozdiel NN a dadant tu hore je obrovský. Určite nie je potrebné absolvovať cestu k dadantom cez NN. Dadant a NN si tu u nás vyžadujú absolútne iné zásahy a najmä v úplne inom čase. Treba si uvedomiť, že NN metodika bez manipulácie s plodiskovými nadstavkami nedáva zmysel. V dadante nedáva zmysel zase manipulácia s plodiskom. Logicky. Ale ten čas, kedy a aký zásah, je tu hore o niečom úplne inom pri dadantoch a NN (napr. v čase, keď sa s dadantmi už v plnej prevádzke pracuje, NN ešte môžeš dlho predlho nechať na pokoji..., jarný rozvoj pri našich podmienkach je v nich (NN) aj o polovicu pomalší). Na NN sa v horách dadant jednoducho nenaučíš. Je to ako učiť sa šoférovať na chrbte koňa. Buď jazdíš na koni alebo šoféruješ auto. Na aute sa nenaučíš jazdiť v sedle a na koni zase šoférovať.

Příspěvek: #157

Ano, presne preto sa neplanujem ani pokusat o NN v mojich podmienkach, doteraz som siel v dvojpriestorovych CS a z toho co som sa v nich naucil mi ako prirodzeny posun dalej vysiel dadant resp. kombinovany system, tak som si dva ule kupil a ucim sa ako na to

Příspěvek: #158

Jen věcná k Jarovi: NN např. na plastu fungují jako dadant, proto není nutné hýbat s plodištěm, jen se musí užít mřížky, protože tvoří celistvou stěnu. Sám tak včelařím. Jinak také doporučuji se držet jednoho kopyta

Příspěvek: #159

To není pravda. Kombinovaný systém je např. celý systém Langstroth. Umožňuje škálu kombinací. Začátečník začne např. na nejrozšířenějším nízkém formátu 2/3, naučí se jak se včelami - najde si jednotné vlastnosti (prostě stejné včely), zjistí, kde se za jakých okolností pohybuje čára plod/med a až to bude mít v malíku, tak místo dvou nízkých dá jeden vysoký a zavede si druhou míru. Absolutně žádná komplikace.

Příspěvek: #160

(10.05.2018 16:18)Pavel Holub napsal(a):  To není pravda. Kombinovaný systém je např. celý systém Langstroth. Umožňuje škálu kombinací. Začátečník začne např. na nejrozšířenějším nízkém formátu 2/3, naučí se jak se včelami - najde si jednotné vlastnosti (prostě stejné včely), zjistí, kde se za jakých okolností pohybuje čára plod/med a až to bude mít v malíku, tak místo dvou nízkých dá jeden vysoký a zavede si druhou míru. Absolutně žádná komplikace.

Zbytečný mezistupeň, prostě jde jen o to, co tě osloví a co cítíš, že ti bude vyhovovat. Já jedu jedno plodiště a NN jako medníky. Plodiště 39x24 a 39x30, medníky 15cm. Nic nepodstavuji.