Příspěvek: #2221

Dát za osivo na zelené hnojení kolem 3400 kč na hektar je nesmysl, taková hořčice vyjde na pár korun.

Příspěvek: #2222

2000 klidne muzes ubrat, svazenku sezenes i pod 90 kc. Kupoval jsem i za 50.
Horcice je slaba nahrazka, svazenka vytvari krom zelene hmoty i hmotu korenovou.
Tak mne ted napadlo, jestli u tech dotovanych nektarodarnych biopasu se pouziva osivo proverene na nektarodarnost, nebo je to pro nazrani uredniho simla, ktery bude hodnotit % slozeni osiva.

Příspěvek: #2223

Zobrat im všetky dotácie a by sa hneď videlo koľko x budú postrekovať repku a zrejme je nevyhodné pestovať slnečnicu lebo to postrekujú len 2 x, proti plesny a na uschnutie .

Svazenka svojimy koreňmi zabraňuje vysichaniu pôdy a keď sa poseká a zadyskuje potom sú tam samé červíky a krčice, pôda pekne lahká a vláčna ako po maštalnom hnoji....

Příspěvek: #2224

Zemědělcům je ukradený mít kvalitní půdu, oni ji potřebují jen jako držák na kořeny, všechno ostatní vyřeší umělým hnojivem, chemií, postříkají to různými energeny a mají i tak obrovské výnosy.

Příspěvek: #2225

Nerozumíte tomu a píšete o tom? Nejsou všichni stejní, vy popisujete rabování půdy bioplynkařů a menšiny hlupáků - vždy nájemců půdy, proto bylo nutné půdu vlastnit a ne jí mít v nájmu. Většině na půdě záleží. Ale když je státem a EU a dotovanými dovozy ze zemí, kde jsou dotace vyšší než tady, povolen dovoz masa, je tu málo dobytka a tudíž málo hnoje a v důsledku toho není čím hnojit než chemií. ....

Navíc je sláma biomasa a z té jde udělat zdroj obnovitelné energie = palivo, ale že bude chybět její zetlelá hmota v půdě je fuk, po nás potopa, teď je tu v první řadě zelené grétošílenství.

goro upravil 15.07.2020 14:05 tento příspěvek z důvodu: odstránené ironické napádanie iného účastníka diskusie

Příspěvek: #2226

No nerozumím tomu, v zemědělství se pohybuji od začátku 90 let.

Příspěvek: #2227

Tak to je stejný, jako ve včelařině.
Někdo vydojí včely ze všeho medu, plod neplod, klidně vytočí zaplodované rámky, hlavně že je víc medu v konvích. Někdo vytočí rozumně s ohledem na včely.
No a někdo má půdu jen jako držák, ždíme dotace, na co jde, zatímco jiný k té půdě přece jen má vztah jiný a myslí i na budoucnost.

Příspěvek: #2228

Hrk mal by si sa zobudiť lebo ja sa aj postarám o včely..

Příspěvek: #2229

Znáte to o trefené huse?

Abaddón
no vidíte a ani za 30 let jste to nepochopil a píšete jen naučené papouškovací floskule, je to tak jak píše Hrk i já

škoda že cenzor mazal

hrk

Jistě by stálo za to místo Collosu a věčného monitorování toho, co se už stalo - co už uhynulo, snažit se přijít na příčiny úhynů. Tedy v jakých úlech je nejvíc úhynů. Já mám z veteriny zprávy, že nejvíc padají vč těm, co je vydojí do mrtě jak píšete vy. Některé úlové systémy to umožňují víc, jiné méně. Ve Škvařilově době (autor míry vysoké 30 cm = 39x30x11) se Adamcově míře na Moravě říkalo "raubsystém" proto, že právě umožnila včelám vzít do mrtě všechno, o L 1/1 nebo 3/4 a NN systému ani nemluvě!

Příspěvek: #2230

To není o dotacích ani o úlové míře. To je charakteru, o člověku, o úsilovné smysluplné poctivé práci.
Mimochodem, jde jetel vyset jen volně do posečené louky bez zapravení ? Nebo něco jiného mimo bodlák.

Příspěvek: #2231

Jetel tak vyset jde, ale nevzejde 100%.Tak se mnozi prirozene, vysemeni, ale sam se samozrejme do zeme nezahrabe.Dosevam louku jetelem vzdy na jare, kdyz vyhrabu travu a rozhrabu krtci vytvory. Prskl jsem tam i trochu inkarnatu, vykvetl. Ted mi tam nadherne kvete kakost lucni. U kazde sece se ho snazim obejit a nechat rust a vysemenit. Pribyva ho neskutecne.

Příspěvek: #2232

Kakost u mě nehrozí, mám vyprahlou stráň. Ale jde tam v té sušině divizna, mám ji tam jak smrkového lesa dvoumetrových svící. To se hned tak nevidí. Ale ten jetel, vojtěška, inkarnát by se mi tam něco zahustit hodilo.

Příspěvek: #2233

(15.07.2020 16:37)tom.50 napsal(a):  Znáte to o trefené huse?

Toto je tema o MR a nie dakej kritike čo je vypovedná hodnota "0 a ešte to obhajovať blbými poznámkami kto čo robí a pritom po tom nie je nikoho nič...

Příspěvek: #2234

(15.07.2020 17:11)Ali napsal(a):  To není o dotacích ani o úlové míře. To je charakteru, o člověku, o úsilovné smysluplné poctivé práci.
Mimochodem, jde jetel vyset jen volně do posečené louky bez zapravení ? Nebo něco jiného mimo bodlák.

Zkuste si sehnat knihu od Vendelína Šístka - Svazenka z r 1947. Není jen o svazence, ale o všech kulturních plodinách, které mají něhajý význam pro včely a včelaře. Já jí bohužel ztratil. Ale pamatuju si, že tam píše, že se jetel přisévá zjara do rozhrabaných krtin a z toho dedukuju, že to naházet do "drnu" nejde. Přesněji, chtěl jsem to po statku (AS), ten mi sehnal semínko bílého jetele, já si ho zaplatil, do "strniště" seté trávy jsem to po jaru ručně vysel a nevzešlo vůbec nic. Semeno bylo s fakturou a tak mi asi nedali staré semínko bez klíčivosti. Jednalo se o pás cca 4 ha, zatravněný kvůli splachům kalenice při bouřkách aby to nezaplavovalo baráky a tak bylo zemědělcům jedno, zda to usušíí nebo ne. Měli zaplaceno za to, že to neobdělávají, ale jen sečou a vyhazují (nebo co s tím dělali).

Zemědělci v lukách jeteloviny likvidují postřiky, komplikuje jim to sečení a hlavně sušení (a stejně se to odrolí když se suší mechanizovaně) - déle to schne. Navíc některá zvířata raději žerou trávu setou 3-4 druhů než rozmanitou trávu (seno) z luk, to je jen taková romantická představa lidí, zvířátka žádnou pestrou stravu nepotřebují a nechtějí když si můžou vybrat. Mám to vyzkoušené.

O úlové míře to je a hodně! U některých měr raubsystém nejde i když by byl včelař tak nenažraný, že by to chtěl. Tedy když nevytáčí plod. Kdo je takové prase, že vytáčí z nenažranosti i plásty s plodem, toho nezastaví žádná míra, to máte pravdu.

Příspěvek: #2235

Kdyby to bylo /úhyny/ způsobeno v jakých úlech chováme včely a kolik jim odebereme medu tak to by jste dostal Nobelovku!!!!!!!!!
A to říkám z vlastní zkušenosti - trochu jste se překecl !!!!!
Úhyny jsou ve všech typech úlů /jen kláty nemohu potvrdit/, při zimování na cukru ,medu ,invertu .........
A můžete jim nechat všechen med nebo je vytočit do sucha .........
Když to přijde tak nikdy ,že by se dalo s určitostí říci :Příčina je ...........
Jen vedení ČSV má jistotu : Špatně jsi léčil - Varoáza .......... F.V.

Příspěvek: #2236

Tome dik, potvrdil jste mi JosPr-a, lehce zapravit zjara do krtinců. Mám toho cca 6.000m mezi cca 60-ti velkými ovocnými stromy. To by ještě šlo s tím jetelem.
A ještě který je vhodnější na takový sušší plac (luční, vojtěška ...) ?
Diky oběma.

Příspěvek: #2237

Vojtěšku ne! Jednak se musí naočkovat půda zeminou z pole, kde už někdy lucina rostla, na víc jak půl hektaru by jí bylo potřeba tak 10 i víc kýblů. To se asi musí zorat, navrch se asi vojtěška neseje a jestli stačí očkování navrch taky nevím. Hlavně ale vojtěška má v květu nějaký mechanismus, který hmyz praští. Sbírají z ní prostě blbě. Na druhou stranu je to meliorační rostlina. Jako mladý bojovník jsem místo vojny stavěl dálnici a dělali jsme montážní jámu na vojtěškovém poli. Kořeny byly v jílovité zemi víc jak metr a půl hluboko. Po vyhnití těch kořínků (tlusté jako tužka) zůstanou v zemi odvodňovací kanálky a organická hmota.

Já tenkrát chtěl jetel bílý, už nevím proč, asi jsem to vyčetl z té knížky. Ale jestli hápu dobře, že to nesekáte (divizna), tak tam spíš rozhodně dejte komonici. Obě jsou dobré, ale nastudujte si je, jedna je lepší. Ty se vysemeňují samy, jsou to dvouletky.

Podle mě to tenkrát u mého pokusu chtělo povláčet to bránami a tím by se nějaké semínko možná pak zapravilo hloub a chytlo se.

Příspěvek: #2238

(16.07.2020 14:25)vlcek napsal(a):  Kdyby to bylo /úhyny/ způsobeno v jakých úlech chováme včely a kolik jim odebereme medu tak to by jste dostal Nobelovku!!!!!!!!!
A to říkám z vlastní zkušenosti - trochu jste se překecl !!!!!
Úhyny jsou ve všech typech úlů /jen kláty nemohu potvrdit/, při zimování na cukru ,medu ,invertu .........
A můžete jim nechat všechen med nebo je vytočit do sucha .........
Když to přijde tak nikdy ,že by se dalo s určitostí říci říčina je ...........
Jen vedení ČSV má jistotu : Špatně jsi léčil - Varoáza .......... F.V.

Nemáte pravdu. Na typu úlu, tedy výšce rámku, ale hlavně na technologii ošetřování vč záleží a já tvrdím, že rozhodujícím způsobem. Hlavně to nikdo nezkoumal (nebo to já nevím). Jen se mi před asi 10 lety dostala před oči studie nějaké americké doktorky, která draze po létech vyzkoumala to, co tu ví každá bába: "med dělá včely a teprve včely můžou dělat med". Prostě madam se svým týmem vyzkoumala, že kde se v plodových plástech nechá med a není nahrazený cukrem, takové vč je pak v další sezoně vitálnější a zdravější a v důsledku toho pak taky opylí více plodin (a přinese více medu dodávám já, v jůseji jim šlo o to, aby vůbec včely byly živé a opylily něco, nějaké plodiny). Bylo by tudíž potřeba jednoznačně vědět (z logiky to vyplývá), když vč chované na medu je životaschopnější, zda by se to taky projevilo u nás s naší včelou nižšími úhyny v některých typech úlů, které neumožní raubsystém.

Taky by byla potřeba studie, která by prokázala, zda se na vyšších úhynech náhodou nepodílí škrobové hydrolyzáty. To by šlo proti výrobcům a dovozcům těch šmakulád - tedy proti modle jakou je volný obchod.

Taky by bylo potřeba prokázat, souvislost úhynů a KM. To se taky zkoumat nebude, když výzkumný ústav místo zkoumání rejžuje na prodeji KM.

Pak už zbývá zdravý rozum každého včelaře. Protože stávající systém nemonitoruje PROČ vč uhynula, ale jen KOLIK jich každý rok padne. Je potřeba podotknout, že to je zkoumání toho, co se už stalo, tedy jen sběr údajů, který nemá pro praxi vůbec žádný význam.
Nakonec se ukazuje, že lidi nejsou hloupí a proto je zájem včelařské veřejnosti minimální.

Příspěvek: #2239

Jaké očkování kvůli jatelině ( vojtěšce ) ? Rozhodil sem na lůku semeno, projel bránama, zaválal a tráva je plná vojtěšky.... Luční jetel má rád vlhčej, na "sahaře" se mu líbit nebude

Příspěvek: #2240

Vojteska potrebuje v prvni fazi rustu kryt a zapraveni do pudy, proto se vysevala jako podsev do obili. Sklidilo se obili, zustala lucerka. Bily jetel naopak potrebuje k zivotu prostor, proto jsou koberce bileho jetele v kvetu vzdy brzy po seci travy. Cervenemu je to jedno, ten roste i ve vysoke trave, dokaze ji konkurovat. Komonice je dobry tip, snasi sucho, sama vysemenuje a tusim, ze jsou i jednolete odrudy.Videl jsem ji loni i pestovanou v kulture, zrejme semenarsky porost.