Příspěvek: #2241

Červeným jetelem myslíte luční, nebo inkarnát?

Příspěvek: #2242

V dnešní době se zakládajů porosty jateliny aj přímým výsevem, podsev je tak nejak na istotu s tým že při přímém výsevu roste jatelina po setí stejně pomalu jak při podsevu, takže podsevem udělám jednu sklizeň z pola navíc. Ali chce ale tuším dostat jatelinu, jetel nebo neco iného do založeného lučního porostu.
Červený jetel je jetel luční, ikarnát je jetel nachový.

Příspěvek: #2243

Na pozemku, kde se vojtěška nikdy nepěstovala, je třeba naočkovat půdu bakteriemi, které vojtěška hostí na svém kořenovém systému a pomocí kterých dokáže poutat vzdušný dusík. Nejjednodušší a nejlacinější očkování je zeminou z vojtěškového pole.

V některých krajích to možná není potřeba, u nás na okraji Vysočiny a České Sibiře rozhodně ano. Aspoň se to tak dělalo za mého dětství a mládí, bez toho špatně rostla, porost byl pak řídký a mizerný.

Teď si nějak matně vzpomínám, že jsem někde slyšel, že je těmi bakteriemi snad naočkované osivo a to by vysvětlovalo fakt, že to někdo nezná, zvlášť pak mladší člověk. Možná jsou taky vyšlechtěné lepší odrůdy.

Příspěvek: #2244

Vojtešku treba zasiať a nič inšie nepotrebuje a žiadne bakterie. Dáva hodne nektáru a veĺmi sladký a med je žltočervenkavý. Porast je hustý a nie riedky a jej je to uplne jedno aká nadmoská výška.

Příspěvek: #2245

Tome, při vší úctě k vám v tomto se mýlíte a nebo jen žijete s mylnými informacemi. Vojtěška, jako všechny jeteloviny a nejen ty i i všechny pěstované luštěniny mají tu úžasnou vlastnost vytvářet kořenové hlízky obývané symbiotickými bakteriemi s vzácnou vlastností vázat jinak inertní dusík z atmosfféry do organických sloučenin.
Nevím přesně jak tento mechanismus funguje, ale už každé semeno dané rostliny je obaleno sporami těchto bakterií,
Jsem sice jen geolog, ale měl jsem deset let malou biofarmu a tudíž vím, že jetele, ať už červený nebo nachový (inkarnat),
nebo vojtěška jdou nejlépe právě na na vyčerpaných úhorech..

Příspěvek: #2246

Nemýlí.
Tvrdí že je třeba naočkovat, možná není potřeba naočkovat, že už je naočkované.
Každý si může vybrat které informaci uvěří.

Příspěvek: #2247

Vojtěška blbě, u nás sa říká že ku....ky vscházá. Po zasetí je háklivá na sucho a na mrazíky. Dlůho po vzejítí sa enom tak škňůří. Hlavně proto sa sela, nekdo ju tak seje furt, formů podsevu, nejčastější s ovsem. Oves rychle vyroste a vojtěška je chráněná. Dyž se obilnina poseče nazeleno, vojtěška už má rozrostlý kořenový systém a na kořeňách hlízky. Pak už roste hezky. Dyž sa zaseje samotná a neskolí ju sucho nebo mráz, je dobré ju přihnójit dusíkem, ať má z čeho růst než si dusík "vyrobí" sama". Aspoň tak mě to učili a v praxi to tak funguje. Je docela možné, že v nekerých oblasťách s chudů půdů jakésik "očkování" dřív při tehdejších znalosťách využívali. Su ale přesvěčený že aj do tychto oblastí pronikly nové znalosti a poznatky. To je ten pokrok....
Takže dyž hodím semeno vojtěšky na jaře do trávy nebo pak pozděj do posečenej, projedu to bránama, zaválám a nepřeschne to, nejaká vojtěška vyleze, dyž na to vscházání naprší aj celkem dost, ale celý rok je taká nedomrlá.

Příspěvek: #2248

Semeno se musí zaset do správné hloubky a když má vláhu tak roste. Když se jen rozhodí rukou a zavláčí tak mnoho semen zůstane navrchu a stojí to za prd.

Příspěvek: #2249

Na pole seju mašinů, ruků sem dosíval do trávy pod stromama, a tuším, že nejak tak to chce aj Ali...

Příspěvek: #2250

Ok, sazečů tu máme zjevně dost, tedy otázka:

Na podzim mám domluvený traktor, na louce mi přeorá 2-3 ary. Chci tam na další rok něco nasadit, otázkou co. Spíš to plánuju jako doplněk pastvy a prostě chci tam mít "políčko".

Svazenka je klasika, vysemení, vyroste znovu, během roku několikrát.
Hořčici nechci.
Pohanku klidně zaseju, z toho množství med "nezasmrádne", ale prý je háklivá skoro na vše (sucho, mokro, atd.).
Vlčí bob je hodnocen dobře, na zahrádce ho zlikvidovali slimáci, otázkou je co na políčku.
Vojtěška, lupina, inkarnát jsou další volby.
Je možné/vhodné, kombinovat víc rostlin najednou?

Běžně zasazené neoplocené rostliny mi ovšem likviduje anarchista srnec, který na mých pozemcích pobývá, tak doufám, že do políčka se nepustí. Gang divočáků se zatím drží cca do 100 metrů od chalupy, tak snad nepřijdou na návštěvu.

Příspěvek: #2251

Existuje varianta přesazovák, ale je ku.. drahý. Kdybych ho měl přeci možnost půjčit, traktor mám, tak postup bych měl asi takový, že těžkým kultivátorem zpracovávat proti směru tekoucí vody, nechat a neřezat diskama ani nesrovnávat, velká hruda vydrží asi rok. Mezi to lípy a javory kleny které by mi pustil lesák coby hotové a ty neustále chystat prostokořenit (ořezávat přesazovákem dokola) a po roku do nějakého sponu nebo nahodile přesazovat, aby se mohlo projíždět traktorem, do toho hrubě zkultivovaného. Pokud osévat, tak prasata mají rády i dyně, stačí srovnat projetím jen kusu a pod motyku vyset každé dva metry.

Těžký kultivátor bez srovnávače nebo řezání proti erozi mám vyzkoušený, hrubší hruda je menší než oranisko a lze ji neustále obnovovat, v podstatě se tak úplně zamezí erozi. Výsev do srovnaného lze provádět po vrstevnicích v úzkých pásech které zadrží ta hruda. Do hrudy v našich podmínkách třeba i ta slunečnice nebo kdyby se z toho celňáci nepodělali i technické konopí. Nejlepší je asi jen svazenka.

Příspěvek: #2252

Na také kůsky dávám směsku

Příspěvek: #2253

Na každý kůsek patří něco jako dlouhověkký strom který dává včelám, několik úlů hodně vysoké kvetoucí trávy a časem jestli to je u frekventované cesty dát ceduli a naní že takto vypadá entomofilní ráj pro opylovače třeba s logem EU.

Z těch ožralých a vinohradů které se sázejí pro chlastačky je mi už nanic. Stejnak si koupí místo vína většinou jen rozmíchaný čínský aditiva rozpuštěný ve vodě.

Příspěvek: #2254

Komonice bílá vypadá dobře, ale jak potom zlikvidovat tu dvoumetrovou džungli.
http://www.vcelaristruharov.cz/wp-conten...ru_new.pdf

Příspěvek: #2255

Vojteška sadzba o hlubke 1,5 - 3 cm a vzíde poriadne pokial je dobré osivo a nie dáka plandravá jalová haraburda.. Podstatné aby tomu dobre zapršalo keď sa zaseje.

Příspěvek: #2256

(17.07.2020 12:28)Hrk napsal(a):  Ok, sazečů tu máme zjevně dost, tedy otázka:

Na podzim mám domluvený traktor, na louce mi přeorá 2-3 ary. Chci tam na další rok něco nasadit, otázkou co. Spíš to plánuju jako doplněk pastvy a prostě chci tam mít "políčko".

Svazenka je klasika, vysemení, vyroste znovu, během roku několikrát.
Hořčici nechci.
Pohanku klidně zaseju, z toho množství med "nezasmrádne", ale prý je háklivá skoro na vše (sucho, mokro, atd.).
Vlčí bob je hodnocen dobře, na zahrádce ho zlikvidovali slimáci, otázkou je co na políčku.
Vojtěška, lupina, inkarnát jsou další volby.
Je možné/vhodné, kombinovat víc rostlin najednou?

Běžně zasazené neoplocené rostliny mi ovšem likviduje anarchista srnec, který na mých pozemcích pobývá, tak doufám, že do políčka se nepustí. Gang divočáků se zatím drží cca do 100 metrů od chalupy, tak snad nepřijdou na návštěvu.

Já se letos na své divoké louce okolo včelnice (cca 1500m2) snažím mimo jetelovin a komonice maximalně podporovat hadinec (Echium vulgare)
Osivo jsem sehnal od kolegů z Ukrajiny, ale je to dvouletka tak uvidím až příští rok..

Příspěvek: #2257

(17.07.2020 14:25)Abaddón napsal(a):  Komonice bílá vypadá dobře, ale jak potom zlikvidovat tu dvoumetrovou džungli.
http://www.vcelaristruharov.cz/wp-conten...ru_new.pdf

Nijak. Rozpadne se to samo během zimy, máte tam diviznu? Tak kominice je proti ní zlatá.
Pak ještě existují křovinořezy například.

Příspěvek: #2258

Jak píše Tom neřeším estetiku až do podzimu v moji džungli stále něco kvete, a když už nekvete to vemu křoviňákem, letos jsem to nechal až na jaro a je to lepší...

Příspěvek: #2259

http://plantanaturalis.com/louky/
Vřele doporučuji tuto firmu z Markvartic u Sobotky.
Sám jsem si k nim dojel pro osivo na květnatou louku.
Mám ji druhým rokem a naprostá spokolenost.

Příspěvek: #2260

(17.07.2020 12:28)Hrk napsal(a):  Je možné/vhodné, kombinovat víc rostlin najednou?

aby to bolo vhodné pre medonosnú včelu je lepšie nasiať na menšej ploche rovnakú plodinu a miešať až pri väčších plochách...aspoň takú info nám dala p. Faková z nášho včelárskeho ústavu v Lipt. Hrádku.