Příspěvek: #2381

To nevím v ceníku ho nemají, možno tam zavolat ..
http://www.tagro.cz/objednavka.html

Příspěvek: #2382

Mate niekto prakticke skusenosti s vysevom tychto rastlin:
salvia lekarska
materina duska
vrbica vrbolista/kyprej vrbice
smohla lekarska

Příspěvek: #2383

Ad mateřídouška: mám od stanoviště 800 metrů vzdušnou čarou zahradnictví a všechny tymiány tam jsou obsypané včelama.
Zkoušel jsem pěstovat ve velkých květináčích, ale moc se mi nedařilo.

Příspěvek: #2384

Nejlepší je vysev udělat do sadbovace, po té prehrnkovat do kvetinacku a až potom na stanoviště. Já pestuji tymián i Materidousku na skalce . Materidouska dělá krásně koberce na kamenech. Všechny tvrdé bylinky jdou i krásně rízkovat . Substrát musí být propustny s příměsí pisku .

Příspěvek: #2385

Dej na zem tvárnici pro ztracené bednění a zasyp zemí s pískem. Do toho mateřídoušku, bude výš, bude tam sucho a ona se tam na úkor všeho prosadí. Nesmí být na mokru.

Příspěvek: #2386

Dakujem za postrehy ... sadbovace uz mam nasiate. cca 1500 sadeniciek.... hlavna rastlina bude Yzop(ten uz mam odskusany ako sa sprava) na robotu asi aj dost no na 4ha ma toho caka este vela.... to debnenie asi na take mnozstvo nepojde....
Materinu dusku uvazujem dat medzi ihlicnate stromceky. (mam na zahori stromcekovu plantaz - piesku asi nebude malo) aby som nemusel tolko kosit. Neviem ale ci si nebudu tienit.... stromceky maju teraz len tak do 50cm vysku, no o 2-3 roky to bude ine...

V kutiku duse som cakal ze mi niekto napise ze to pojde aj s priamim vysevom.... vedel som ze nie ale tak dufat som mohol....

Příspěvek: #2387

Vysevem to také půjde. Ale až duben - květen. A určitě na stinné stanoviště. Nesmí tam být výpal.

Příspěvek: #2388

poradi si to s burinou (plevel)?

Příspěvek: #2389

Ahoj,
mám mateřídoušku, šalvěj, zběhovec a sem tam yzop, obecně ve všechno z čeledi lamiaceae dobrý, pokud se to nesnažíte nacpat na nevhodné stanoviště. Takhle odhadem pouhých 50m2, ale aspoň něco, jsou na tom spíš čmeláci než včely, ty na to jdou sice taky, ale když vezmu poměr mezi počtem čmeláků na zahradě a včel, tak bych řekl, že jsou tam všichni čmeláci a jen některé líné včely letět dál.

Mateřídoušku jsem vysel přímo do hlíny bez nějaké úpravy, jen lehce zapravil v dubnu myslím. Klíčí a roste sama, udělá zapojený koberec. Zbytek jsem si připravil v sadbovači o velikosti 3x3cm... takové to velké plato a vysazoval někdy červnu do té mateřídoušky.
Prvním rokem všechno hezky kvetlo a všemu se dařilo, tento rok uvidíme. Předpokládám však, že bude mateřídouška postupně vytlačována šalvějí, konkrétně nejlépe se mi daří Salvia nemorosa 'Adrian'. Zběhovce tam někde jsou, ale po těch jde mateřídouška a yzopům to moc nejde, žijou, kvetou, ale moc se nerozrůstají.

Perfektní rostlinou jsou rozchodníkovce, kvetou až hodně pozdě, rychle se rozrůstají, snadno se množí řízkováním a včely je zbožňují, protože v tu dobu už toho moc nekvete. U nás až do konce října.

Příspěvek: #2390

Mateřídouška může také dobře prosperovat ve štěrbinách dlažby, u obrubníků, u podezdívek a podobně. Ale nesmí přerůst vysokou trávou, které ji zastíní a postupně zahubí. nemám zkušenosti s jednotlivými druhy a kultivary, které se tu nabízejí v zahradnictvích, ale určitě by šlo vypozorovat, které jsou včelami preferovány, případně jestli je mezi nimi rozdíl v kvetení.

Jinak já pěstuju různé druhy na zahradě bez záhonů, kde se mi líbí, nebo kde se to líbí jim. Dělám to tak, že do trávy dám špalek, kamen, kus plechu nebo eternitu, prkno... to mi přes sezónu vyleží místo, které na jaře dalšího roku trošku nakypřím a do něj buď vyseju semena nebo nasadím předpřipravené rostliny. Takže mám takhle jednotlivé druhy v "hnízdech". Když chci větší místo, postavím tam na dva roky štůs dříví.

Příspěvek: #2391

(02.02.2021 9:53)Heteropteryx napsal(a):  Jinak já pěstuju různé druhy na zahradě bez záhonů, kde se mi líbí, nebo kde se to líbí jim. Dělám to tak, že do trávy dám špalek, kamen, kus plechu nebo eternitu, prkno... to mi přes sezónu vyleží místo, které na jaře dalšího roku trošku nakypřím a do něj buď vyseju semena nebo nasadím předpřipravené rostliny. Takže mám takhle jednotlivé druhy v "hnízdech". Když chci větší místo, postavím tam na dva roky štůs dříví.

Jak dlouhá doba je potřeba, aby se místo dostatečně "vyleželo"?

Potřebuju osít pruh cca 25 metrů dlouhý a třeba jen 1,5 metru široký nějakou rostlinou vysokou ideálně alespon 0,6 metru (potřebuji pohledově oddělit horní část pozemku od spodní, pod tím pruhem jsou chatky a i jen tak vysoké rostliny dokáží úspěšně zabránit ve výhledu).

Jenže je to část louky a tráva vše nemilosrdně zadusí.

Traktor na to nevolám, do rytí se mi nechce. V listopadu jsem ten pruh vyholil, co to šlo, křovinořezem s tím, že tam dám nějakou folii k zastínění. A zapomněl jsem to udělat.

Když tam tu folii natáhnu během 14 dnů, kdy tam půjde něco zasít?

Případně krom svazenky by se tam dalo zasít co, aby to rostlo/kvetlo dostatečně dlouho?

Příspěvek: #2392

(02.02.2021 10:33)Hrk napsal(a):  Jak dlouhá doba je potřeba, aby se místo dostatečně "vyleželo"?

Potřebuju osít pruh cca 25 metrů dlouhý a třeba jen 1,5 metru široký nějakou rostlinou vysokou ideálně alespon 0,6 metru (potřebuji pohledově oddělit horní část pozemku od spodní, pod tím pruhem jsou chatky a i jen tak vysoké rostliny dokáží úspěšně zabránit ve výhledu).

Příprava je nutná traktorem s kultivátorem, jezdit tak dlouho až je kořenový systém původních rostlin fatálně narušen. Zpravidla se používají pérové mělké přitížené závažím kultivátory, traktor Zetor modrý má 1,8m, takže bývá šíře min. 2m. Ideální jsou pevné slupice.

Zemědělstvím toho pásku se země dělá, tz. když se přikryje země nějakou plachtou, nejde o zemědělání ale o ochranu země před SLuncem. Zeměděláním se drobí do optimální struktury hlina, nesmí být ani moc jemná ani hrubá, dodává se vzduch v nárazové vlně zamýšlené výsadbě nebo výsevu. Ten dodaný vzduch nejen optimalizuje prostup vláhy obouma směry ale hlavně započne nové mikrobiální podloží pro klíčící semena. Takže je potřea aby to staré mikrobiální podloží už nefungovalo a zůstaly jen výživové prvky které se okolo nich kumulují.

Zemědělství je střednědobé až dlouhodbé rozhodování. Nelze si myslet, že hop na krávu a hned je tele. Ten pásek měl být napodzim už minimálně jednou kultivátorem načatý a do doby výsevu včelařské vysoké směsky až 4X zemědělán.

Směska by mohla být typu komonice, slunečnice, svazenka, ostropestřec (jednoletky), ... divizna (ta je vhodná pro údržbu ploch přesrok, jde o dvouletku) Pelyňky, řepík, (trvalka), Topinambur, výška až přes 2m.

Takže bych po oschnutí, někdy v březnu ukázal traktoristovi jak to myslíš a řekl mu ať jezdí dokud to nepřipraví potom jen kopálem dobrat pýr pokud tam je a může se směle pod hrábě ručně vysévat a ručně válet.(topinambur sázet jako brambor nebo do spon)

Příspěvek: #2393

To je určitě optimální postup, nicméně sám Heteropteryx ze své praxe uvádí, že na běžné osetí nevelkých ploch stačí ta proležená a následně prokypřená plocha.

A i onen trik s neprůhlednou folií mi doporučilo z praxe několik lidí, tedy to funguje. Výslovně radili, že je ideální nepropustná folie, aby na půdu šlo minimum světla a minimum vláhy. Následně po odkrytí prokypřit, případně upravit.

Jen prostě jsem zaspal a nyní nevím, za jak dlouho ta půda může být pod folií připravena.

Na 25 čtverečních metrů se mi volat traktor finančně neoplatí.

Příspěvek: #2394

Hrk: Já tam ideálně na jaře jednoho roku něco dám na zakrytí a příští jaro tam něco seju nebo sázím. Ale jsou to bodové výsadby. To, co píše gupa je nejlepší.

Ohledně bylin na zakrytí pohledu doporučím astry (od 30 do cca 150 cm), slunečnici topinambur, slunečnici vrbolistou, případně další vyšší druhy (jsou to trvalky i vyšší než dva metry), pokud tam nehrozí odnos vodou, tak klidně i křídlatky. Dále třeba zlatobýl kanadský nebo obrovský (obojí cca 120-160 cm). Vyšší třapatkovky (Rudbeckia nitida, R. maxima, R. laciniata), udatna lesní, zápleváky, tužebníky. Dále slézovité - topolovka (Alcea), slézovec (Lavatera) (obojí kolem dvou metrů) a sida (klidně i přes tři). Dále štětky (ke 2 m), bodlák ostropes trubil (2-3 metry) nebo bělotrn, některé druhy pelyňků. Jestli je tam vlhko, tak některá rdesna mají kolem dvou metrů, kyprej k metru a půl. A moje milované omany - oman pravý, oman hroznatý, oman vznešený - ty mají také přes dva metry, působí impozantně a včely je milují. Dále velmi atraktivní rodgersie, příbuzná Astilboides tabularis a Darmera peltata, dále třeba devětsil japonský, zvláště forma s panašovanými listy vypadá hezky, sápa, klejicha hedvábná, chrpa velkohlavá, líčidlo jedlé a americké. Kultivar hosty Empress Wu dorůstá k metru a půl, jen o něco málo menší je Sum and substance nebo Blue mammoth. A pak asi největší byliny, co se tu dají pěstovat - Gunnera manicata a Gunnera tinctoria. Jo a ještě nejen okrasné rebarbory, ty nejsou při správné péči zrovna trpasličí...

Příspěvek: #2395

No nazdar, to je zase seznam.
Je mi jasné, že jak to budu hledat, co je co, tak uvidím spoustu rostlin a věcí na zahradu/hospodářství, které NUTNĚ budu potřebovat přikoupit

Jen at si rozumíme, nejde mi o keře, spíš jen o "kytky".

Každopádně oběma díky za rady.

Příspěvek: #2396

Všechny zmíněné rostliny jsou byliny - trvalky. A s tím hledáním to mám taky tak .

Příspěvek: #2397

Z vyšších bylin mě ještě napadly kolotočník, mužák, vernonie, divizna, popelivka, řepík, máčka agávolistá a jukolistá, sporýše, janeby, náprstníky, některé kultivary čechrav, floxy, sadce, žluťuchy, některé druhy zvonků, liliochvostec, mák východní, agastache, česneky (kultivary Globemaster, White giant, Mont Blanc, Ambasador apod.).

Příspěvek: #2398

Hoši neblbněte, já to již nemám kde sadit

Příspěvek: #2399

Heteropteryx, niektoré sú invázne, netrápi ťa to?

Příspěvek: #2400

Jistě se vám doma stane, že vyraší cibule. Nezahazujte jí a vysaďte do kypré půdy. Na nic jiného pak včely nepoletí. Podobné to je např. i s pažitkou.