Příspěvek: #2621

Pavell: Nevím, ale z vikvovitých bych šel do sesterských rodů: Vičenec ligrus a komonice. Dnes se prodává semeno i jednoletých komonic, které vykvetou v roce vysetí.

Příspěvek: #2622

vikev setá..med podobny agatovemu,svetly,chutny ,dlho tekuty..a vyborna vydatnost porastu..

Příspěvek: #2623

komonice byla svého času perfektní včelařská rostlina.
Spíš je ale třeba prostudovat podmínky a biotop, ve kterém rostlina roste a nasít či nasadit ji tam, kde bude prosperovat. A když to není jenom pro podněcování, ale pro plný medník, tak je třeba mít na to dost pozemku.

Příspěvek: #2624

V rámci svých letošních pozorování jsem udělal zajímavou zkušenost. Poprvé mi vykvetlo několik rostlin kiwi a byl jsem velmi mile překvapený, jakým magnetem jsou pro včely a čmeláky. Cca kolem deváté dopoledne několik desítek včel a cca do deseti čmeláků. A to je mám 645 metrů nad mořem.

Příspěvek: #2625

Komonice je na suchší půdy a na různé propustné štěrky kolem silnic, železnic a na štrkovištích atd, kde se moc rostlin neuchytí. Voda může být i hluboko, protože komonice prý sahá kořeny pro vodu a živiny až dva metry hluboko. Zrovna před pár dny jsem pozoroval komonici u cesty, kde před 10 - 20 lety tu cestu postavili a dodnes v okolí cesty je povrch z štěrku a písku, kde se jiné rostliny nechytají, ale semeno komonice tam přes zimu v soli přežije a komonice na jaře vždy vyroste. Na normálních plochách zarostlých třeba trávou proti té trávě nevyraší a nevyroste.
Za měsíc až tři pak bude doba, kde na takových místech, třeba v okolí čerstvě postavených silnic a podobných staveb zdrhnout z rostliny dozrálá suchá semena, dosušit je a vysít tam, kde je třeba. Na nějakou holou půdu, kde není příliš vysoko podzemní voda.
Podle mě může mít takové nasbírání slušný efekt, pokud se podaří ty semena rozšířit či vysít na větší plochu.

Příspěvek: #2626

randy23: Komonice zvládá i určité zasolení. Například na D35 mezi Olomoucí a Mohelnicí jsou teď žlutě rozkvetlé krajnice komonicí lékařskou na mnoha stovkách metrů. V zimně se tam divoce solí a komonice skvěle prosperuje.

Příspěvek: #2627

To bude zvládat, když u nás taky roste u cesty a dokonce u křižovatky. Akorát u nás roste klasická komonice bílá, žlutou jsem nikde neviděl. Ta bílá by měla být o něco mohutnější a asi by měla zvládat i horší podmínky, silnější vrstvu štěrku a podobně.
Jak jsem napsal výše, kdo by potřeboval semena komonice, v menším množství, nemusí je shánět v eshopech a nechat si je posílat. Stačí tak za měsíc a až do cca září si ty zrající semena na usychajících koncích rostlin nadrhnout nebo i otrhat.

Příspěvek: #2628

...a stačí ich potom len voľne vysiať na určené miesto?

Příspěvek: #2629

Na těch místech u silnice, kde to znám, rostou už tak 10 - 15 let a vysévají se každý rok samy od sebe. Hodně na místech, kde je právě na povrchu ten písek a štěrk a proto tam neroste nic nebo skoro nic. Jinak, co jsem jinde viděl, se u nás objevují jako pionýrské rostliny první roky třeba kolem nových silnic. Na podobných víc holých nezarostlých a suchých místech by mělo stačit roztroušení těch semen.
Našel jsem na internetu "Komonice lékařská (Melilotus officinalis) je nenáročná dvouletá bylina, která se dá pěstovat na slunných až polostinných stanovištích s propustnou půdou. Vysévá se od dubna do června do zahradnického substrátu. Není náročná na zálivku a prospívá i v sušších podmínkách. "
a "Semena komonice se vysévají od dubna až do června do spařeného zahradnického substrátu. Půda by měla být lehká, propustná, s neutrálním až kyselým pH. Komonice není nijak náročná na pěstování. Vyhovuje jí plné slunce či polostín a pouze občasná zálivka."
Kdysi obě komonice vyseli rodiče u nás na zahradě do běžné půdy místo trávy, bílou i žlutou a rostly a kvetly normálně.

Příspěvek: #2630

Hezký den, dovolím si přidat několik včelobotanických pozorování:
1) Asi 10 let mám na zahradě všechny tři křídlatky a celé ty roky byl zájem včel o ně minimální. Nevím, co je letos jinak, ale křídlatka česká několik dní včelami jen hučela. Je to "keř" o průměru asi 3 metry a byly na něm stovky včel. Sachalinská teprve nakvétala, ale i na ní byly desítky včel.
2) Přesadil jsem si v květnu na zahradu asi 5 dospělých rostlin pilátu lékařského. Doloval jsem to z kamení, měly dost poškozené kořeny. Kupodivu se rychle vzpamatovaly, celou dobu až do teď kvetou a též jsou magnetem pro včely. Na těch několika rostlinách je jich sice tak do pěti, ale celý den. Nestalo se mi, že bych přišel a nebyla by tam včela.
3) Literatura neuvádí nijak pozitivně rostliny rodu máčka vzhledem ke včelám. Letos jsem pozoroval, že máčka alpská i agávolistá, které mi kvetly, přitahovaly docela dost včel.
4) Bezy se uvádějí pro včely na sběr pylu a nektaru jako bezcenné. To platí pro stromy. Jen tak bez očekávání jsem si dal na zahradu bez chebdí - bylinný, jedovatý. Překvapilo mě, že o jeho květy mají včely docela zájem a jsou pro ně docela atraktivní.

Příspěvek: #2631

Křídlatka by asi měla být hlavně na sladinu S pylem to si bude horší.
Dát si křídlatku na zahradu nevidím problém. Zahradu obvykle majitel dobře ovládá, křídlatka se tam zlikviduje, když se tak tři roky pečlivě všechny co z křídlatky naroste nad zemí, usekne nebo ustřihne.
Měla by být aspoň tři metry od plotu, aby neprorůstala ven oddenky a zahrada by neměla být v místech, kde by vodním tokem nebo přívalem vody mohlo dojít k vymletí půdy a roznesení oddenků křídlatky do okolí. To by byl dost průšvih. Tolik k tomu, že to je silně invazivní rostlina.
Jinak mladé rašící oddenky křídlatky na jaře by měly být jedlé podobně jako chřest, dá se tedy, když už tam roste, využít i k jídlu.

Příspěvek: #2632

Randy23: Ten potenciál křídlatek je druh od druhu různý. Japonská se rozrůstá nejméně a její udržení je v pohodě. Sachalinská už se snaží víc, ale stále to jde. Česká je masakr, tam už je to hlídání dost na hraně. Sekám to normálně sekačkou do koše a mulčuju tím. Křídlatka se občas z nějakého nepoškozeného kousku v mulči ujme. Dnes nevítané výmladky vytrhávám a dávám je na hromadu kamení, kde uschnou.
Zaznamenal jsem, že se rašící křídlatky cca 10 cm velké kvasí mléčným kvašením. Kulinářsky jsem je ale nezkoušel.
Z hlediska invazivnosti na mé zahradě bych vypíchnul pupalku, oman hroznatý, kolotočník a kozlík. Křídlatky (hlavně českou a sachalinskou) bych pak dal hned za ně.

Příspěvek: #2633

Aha. dík za upřesnění. Já křídlatku znám jenom z přírody, co jsem viděl v lese u řeky a a viděl ji skomírat na louce sekané na seno. To, že dokáže zakořenit z nějakého posekaného kousku je pro mě novinka.
Jinak u mě jako invazivní rostliny funguje rozrazil rezekvítek - je tak drobný, že nejde odstranit a běžné sekání přežívá a pod stromy ve stínu medvědí česnek. Kde nechávám sněženky a bledule je to na ruční trhání, kde nejsou, se ale dá snadno likvidovat jarním sekáním.

Příspěvek: #2634

Má pro včelstva smysl, když mi ještě na zahradě rozkvete třeba za týden hořčice, kterou dávám jako zelené hnojivo (a možná naivně pro včely)? Sice to je jen malý pruh treba 5x1m, ale spíš mi jde o to, zda je to pro ně přínos. Nebo je lepší když už maji klid jako v přírodě, kde už nic nekvete.

Příspěvek: #2635

včely teraz ešte stále potrebujú peľ.. jedno stanovište mám v záhradkárskej osade a tam mi vždy idú do zimy silnejšie včely a na jar toho viac a skôr začnú nosiť..

Příspěvek: #2636

Potvrzuji. Včely již nejsou tak aktivní jako dříve, ale ty co lítají nosí stále pyl.

Příspěvek: #2637

Včely potřebují a sbírají pyl vždycky, když plodují nebo když se chystají plodovat.
Hořčice přináší hodně pylu, ale 5x1 metr je tak sotva pro jedno včelstvo a ještě spíš k podněcování. To by chtělo osít hořčicí tak aspoň 100 m2 na jedno včelstvo Což je stejně pořád setina hektaru. Mnohem víc pylu jim přinášejí rostliny v okruhu cca do 3 kilometrů od stanoviště, které ještě kvetou, například v málo sekaném trávníku nebo pozdní ostružina ve vlhčím lese a podobně. Nebo invazivní netýkavka či zlatobýl. Pokud je v okruhu těch asi tří kilometrů aspoň pár hektarů takového biotopu, kde to roztroušeně kvete hluboko do po podzimu. To jsou ty biotopy, co přinášejí pozdě do podzimu pyl, kterými se potom dokrmují včely zimní generace nebo který se ukládá pro první jarní rozvoj.

Příspěvek: #2638

Jsem teď šel kolem jedné zahrady s plotem úplně prorostlým břečtanem a břečtan nyní začíná kvést plus zřejmě tam to vypadá i na nějakou medovici, létalo tam plno včel. Tak dvoumetrový betonový plot je zarostlý starým břečtanem úplně a pokud mají ten břečtan kolem dokola všude na plotu a všude tak starý jako od cesty, aby kvetl, tak z toho bude i slušná podněcovací snůška pro pár včelstev.

Příspěvek: #2639

tak u mňa si včely na brečtane každý rok doslova musia vybojovať miesto, aj teraz je kvitnúci brečtan plný včiel rôzneho druhu, múch a sršňov, ten bzukot a boj o peľ je fascinujúci... áno hrá sa o peľ, žiadna medovica...

Příspěvek: #2640

Zažil jse to při návštěvě hradu Malbork nedaleko Gdaňska v Polsku. Byl jsem tam na podzim za krásného slunného dne a jedna obrovská hradní zeť byla porostlá kvetoucím břečťanem. To co jsem tam viděl a slyšel se nedá popsat, to se musí zažít. Byl to tam jeden velký sluncem prosvícený hučící včelí ráj.