Příspěvek: #861

Dle mých zkušeností včely na pámelník lítají dlouho - takže doporučuji.

Příspěvek: #862

Měl jsem pámelník u včelína u lesa a musel jsem trvale klučit náletové dřeviny, hlavně doubky a třešně.

Příspěvek: #863

(20.01.2015 0:44)yaw napsal(a):  ...@MatesP... tak sázej a nebreč, kolik jsi toho už vysadil Takový pámelník může růst všude a starost o něj je úplně minimální.

No, už toho bude pěkná spousta. Všechny možný ovocný stromy (jabloně, třešně, mandloň, hrušku, dříny, atd ...), akáty, levandule, maliny, všechny druhy bylinek (mateřídouška, kostival, ostropestřec, yzop, dobromysl, bělotrn, pohanka, a celá řada dalších bylin). Kanadský borůvky, rakytníky, zlatobýl. Zahrádka plná trvalek pozdně kvetoucích. Sakuru, lísku, kaštanovník a všechno možný. Už kloudně nevím, co všechno je na zahradě a okolí ní.

Příspěvek: #864

Priatelia, potreboval by som poradiť. Chcel by som približne zistiť kedy sa začalo v jednej lokalite včeláriť. Jednou pomôckou je agát ktorý tam určite nezasadil nikto iný ako včelár. U nás sa agáty nevyskytujú a preto nemám predstavu o tom ako rýchlo rastú. V celej Zázrivej viem len o troch a tento je jeden z nich. Je to slnečné stanovisko ale v nadmorskej výške 830m takže rástol skôr pomaly ako rýchlo. Jeho obvod som nemeral ale z fotiek si viete predstaviť. Skúsite typnúť jeho vek? Ďakujem.

Příspěvek: #865

Zdá se ,že podle fotografie je to v lese.A mohu ti říct,že v Hoštejnským polesí bylo sázen akát lesními dělníky.
Podle toho bych to asi neurčoval.
Zkus kroniky.Obecní,městské,almanachy.Divil by ses co tam občas najdeš.F.V.

Příspěvek: #866

Dík,
Nie je to v lese, je to vedľa starého včelína (vľavo vzadu) , preto predpokladám že to zasadil včelár. Kedysi to tam bolo holé ako detská ritka. Stromami to zarastá až posledných 50 rokov keď ľudia opustili lazy.
Kroniky a všetko čo sa dá zháňam. Práve som dočítal požičanú kroniku ZO ale nič moc som sa nedozvedel.

Typne si ešte niekto , aspoň hrubý odhad?

Příspěvek: #867

Podobné jsme s otcem před cca 15 lety kácely a on říkal že je pamatuje jako malé stromečky - takže jim mohlo být tak 50 let, ale to bylo v cca 270 m. n m. Takže pokud tyhle rostli pomaleji, tak typuju tak 70 - 80 let.

Příspěvek: #868

Pochybuji,že by ten akát měl nějakou souvislost s včelařením,v této nadmořské výšce téměř jistě nemeduje. Stáří odhadnout nedovedu.

Příspěvek: #869

(22.01.2015 10:26)Vítězslav Richtr napsal(a):  Pochybuji,že by ten akát měl nějakou souvislost s včelařením,v této nadmořské výšce téměř jistě nemeduje. Stáří odhadnout nedovedu.

Ba práve ja to dávam na 100% do súvisu. Koho iného ako včelára by napadlo vedľa včelína sadiť agát. Nevčelársky gazdovia popri svojej drine mali určite iné starosti ako zháňať a sadiť agát s ktorého nebude osohu. Včelári pred sto rokmi iste ešte nevedeli že nebude medovať. Veď aj ja som sa ho ešte pred dvoma rokmi pokúšal zasadiť ale dnes už viem že to bola zbytočná robota a radšej som posadil nejaké lipy. Vyzerá že medzi včelármi nemáme žiadneho dendrológa čo by poradil.

Příspěvek: #870

..odrež ho,a spočítaj letokruhy (podľa mňa,má okolo stovky)

Příspěvek: #871

Existujú vrtáky do dreva na zisťovanie veku stromov. Robí sa tenký vrt, ktorý veľmi nepoškodí strom. Skúsim zistiť, či ho niekto z bývalých kolegov nemá. Dalo by sa to možno aj x-ray spectrometrom, ale ten ťažko niekto požičia, ak by ho aj mal.

---

Pre orientačný odhad by mal stačiť takýto výpočet: Vek stromu = obvod (cm) x 4/10

---

Obvod sa meria v 1,3 m nad zemou.

---

Ešte existuje vzorec: priemer kmeňa v palcoch (vo výške 1,3 m) x rastový faktor. Len zatiaľ nemôžem nájsť rastový faktor pre agát.

Příspěvek: #872

To odrezanie a spočítanie letokruhov je isté ale aj keby to bolo na mojom pozemku , neurobil by som to len kvoli tomu. Jaro, o tých špeciálnych vrtákoch som už zháňal informácie. Tiež sú dosť drahé , tak zatiaľ vďaka za snahu. Podľa toho výpočtu to vyzerá na cca 90 rokov. Napadla ma ešte jedna možnosť. Odrežem prvý hrubší konár nad zemou a pokúsim sa letokruhy spočítať na ňom. Neviem či budú čitateľné ale určite budú poriadne nahusto. Ak sa to podarí tak vek agátu by mal byť o pár rokov vyšší pretože konár začal rásť o čosi neskôr. Dostanem sa k tomu asi až niekedy na jar. Potom dám info ako to dopadlo.

Příspěvek: #873

MMacku: Jestli je zdravý, tak ho ještě neřež... Byla by ho škoda a navíc takto je "v klidu". Až ho někdo skácí, tak potom začne to správné peklo. Skácet se dá, až začne sám v koruně prosychat.
Také jsem nikdy neviděl akát tak vysoko, takže ti také neporadím přesně (to nikdo), ale klidně může mít i přes těch zatím nejvyšších 100 let...
Zahradnický slovník říká, že se k nám (do jižní Evropy) dostal na začátku 17. století a odtud se šířil dál. Tak jde o ten správný odhad

Ta větev by šla, ale došlo k tomu větvení jak dlouho po výsadbě????
Také strašně nepřesná věc...
A navíc by se ten řez musel nějak vyleštit, nebo aspoň zhoblovat. Akát není smrk.

Příspěvek: #874

(22.01.2015 22:32)Doktor napsal(a):  Ta větev by šla, ale došlo k tomu větvení jak dlouho po výsadbě????
Také strašně nepřesná věc...
A navíc by se ten řez musel nějak vyleštit, nebo aspoň zhoblovat. Akát není smrk.

Strašne nepresná vec áno ale ak sa letokruhy podarí spočítať tak budem vedieť aspon že agát je určite starší ako ... rokov. Áno, to leštenie je potrebné. Nedávno som počítal letokruhy na klátiku z jedle ktorý bol priemeru asi ako tanier. Vyleštil som ho flexou s lamelovým kotúčom a najhustejšie letokruhy som počítal pod lupou. Tá jedľa mala asi 150 rokov!
Jedľa je tiež včelársky veľmi významná , tak som moc neodbočil od témy

Příspěvek: #875

Stejně podle stáří akátu nebudeš vědět jak dlouho tam už dotyčný včelařil. Mohl ho tam zasadit 80letý dědeček, který tam už 50let včelařil stejně tak puberťák ze včelařského kroužku, ale také bych vysazení tří akátu přisuzoval rekreačnímu včelaři.

Pokud je ta dřevěná chatrč včelín, není hodnotnější údaj, kdy byla postavená? A kdyby ses chtěl držet dendrochronologie, tak ze dřeva, které bylo na tu chatrč použito zjístit, kdy byly stromy, ze kterých jsou desky pokácené? U gotických trámů to dokáží s přesností na rok, pokud má trám zachovaný aspoň kousíček nejmladší vrsvy xylému.

A proč tě zajímá zrovna tohle místo, když to není ani Tvůj pozemek? Včelaři byli v každé vesnici od nepaměti a po vynalezení rámku byly včely třeba v naší vesnici u každého druhého většího stavení, že když člověk stojí u jednoho včelínu, vidí na druhý, dnes jsou to bohužel kurníky, šopy, dřevárny...

Příspěvek: #876

To já bych ho dole tak 0,5 m nad zemí zkušebně navrtal. Ne kvuli věku, ale kvůli bezpečnosti. Je velká pravděpodobnost, že bude dutej.

Příspěvek: #877

... a pokud by dutý byl, tak bych tu díru zvětšil na velikost očka a počkal až se do této brtě nastěhuje nějaký roj. Ideální materiál na bond testy. Bez pokácení stromu by se do toho nedalo nijak zasahovat.

Příspěvek: #878

Já bych udělal úplně něco jiného.Jestli jsi ho objal způli, jak vidím, je ta nadmořská výška pravdivá.
Tak věř, že má minimálně 100 let.Ani větev bych neřezal.Ten už je tak na zapsání - Památný strom.
O to bych se pokusil.Ale musíš mít souhlas majitele.
Mám vedle sebe akáty a tam vím kdo je sázel ,v lepších podmínkách.A samozřejmě i rok.Mají nejvíce
v průměru 40 cm.A dutý asi nebude. F.V.

Příspěvek: #879

..určite ho nenačínaj odrezovaním konára..má toho hodne za sebou,tak by som neriskoval zbytočne rezné rany kvôli nejakej infekcii..

Příspěvek: #880

Nebojte sa priatelia, určite agátu neublížim a ak by som aj odpílil nejaký napol uschnutý konár , skôr mu tým len pomôžem. Ak treba aj ranu zavoskujem.
Vek agátu chcem zistiť preto lebo v dobe keď ho niekto zasadil sa tam už určite včelárčilo ale takisto by som rád zistil kedy bol postavený ten včelín. Skúšam to takýmito „tipovacími“ metódami , lebo zatiaľ som sa k nijakým písomným záznamom nedostal a najstarší pamätník 89 ročný mi tiež nevie presne poradiť , hoci pamäť má výbornú. Odkaz pre Mara´akame : ak sa nijakým spôsobom k veku včelína nedostanem, asi bude nasledovať dendrochronológia. Viem o tejto disciplíne a už dlhšie si nad tým lámem hlavu. Najskôr som si myslel že to trochu poštudujem a pokúsim sa rok odpílenia stromov zistiť sám ale zisťujem že to nie je také jednoduché. Odborníci sa tým zaoberajú celé roky , majú k tomu vypracované dendrologické krivky , používajú na to software... Na trámoch sú zachované podkôrne letokruhy čo znamená že by to vedeli určiť úplne presne. Ale na odborníkov to nechám až keď vyčerpám všetky iné možnosti pretože za to bude treba platiť a až po dokončení včelárskeho minimúzea uvidím či si to budem môcť dovoliť. Zatiaľ to ťahám z môjho vrecka a s materiálom mi trochu pomohla obec. Takže včelín už nestojí pri agáte ale medzi dvoma smrekmi v centre obce. Viac vo vlákne Historické včelíny.