Příspěvek: #901

No to asi nepôjde. Do toho pol metra snehu sa to bude blbo siať

Příspěvek: #902

S tím výsevem opatrně. Jednou z výhod svazenky pro zemědělce je to,že nesnese mráz a tudíž není invazivní. Ku škodě nás včelařů. Já osobně nezačnu sít dříve než týden před ledovými muži.

Příspěvek: #903

Jestli chceš mít svazenku na květ ,dej pozor ať ji nezaseješ moc hustě. F.V.

Příspěvek: #904

(03.03.2015 9:32)TomasoFernando napsal(a):  Dej sem prosím Tě odkaz nebo kontakt na svazenku vratičolistou za 50,- Kč.... Před 4 lety stála 90,- Kč

Zkus Jahodárna Vraňany, loni jsem ji tam kupoval za 45,- nekecám. A Tomáší ta pauza mezi setím 10 dní je zbytečně malá já bych dal alespoň 3 týdny.

Příspěvek: #905

(03.03.2015 14:10)TomasoFernando napsal(a):  S tím výsevem opatrně. Jednou z výhod svazenky pro zemědělce je to,že nesnese mráz a tudíž není invazivní. Ku škodě nás včelařů. Já osobně nezačnu sít dříve než týden před ledovými muži.

Snese mráz do -7°C - ověřeno. Loni na Vánoce byla ještě zelená a pár květů a to bylo po pár slabých mrazících.

Příspěvek: #906

Jirko J. kam Ti můžu přijet dát pusu....ještě měli pro mě 100 kg za 45,- . sice nečištěná po sklizni,ale to je mi buřt. Pořád lepší jak za 150,-.

Příspěvek: #907

(03.03.2015 14:17)vlcek napsal(a):  Jestli chceš mít svazenku na květ ,dej pozor ať ji nezaseješ moc hustě. F.V.

Kvete i na husto. Mám ověřeno.

Příspěvek: #908

Ono záleží na tom, kde je. Jaké jsou půdní, světelné a tepelné podmínky.
Viděl jsem ji na okraji pole (medonosný pás) ale ve stínu. Tam byla vysoká jen cca 15-20cm tenké stonky ale jinak koberec květů nepříliš velkých.
Na záhonku doma před včelnicí - humozní vlhká půdat, světlo dopoledne. Nať se stonky tlustými 1cm - polehlá, délka stonku až 1,5m květenství se postupně rozvíjí jak kapradina a to celý měsíc a půl a po narovnání téměř 15cm (dole už semena koneček stále kvítky). Tam pokud je nahusto, tak jednak polehne a jednak chytá plísně ale spolehlivě přeroste a zadusí plevel.

Příspěvek: #909

U svazenky se mně vyplatilo včas porýpat povrch, pak nechat vyběhnout plevele. Podle podmínek jsem sel tak, aby to vyšlo pod lípy a i přes ně (květen). Nechytám jednodruhové medy. Před setím jsem všechen vyrostlý plevel postříkal "totálem" a do toho před deštěm naházel osivo. Klíčí dobře, ale nemůže být holý úhor - vysuší se vzcházející rostlinky a vydrží minimum. Ten zasychající plevel dělá krásné krytí. Měl jsem ale jen 300 m2. B.

Příspěvek: #910

I herbicidy mají zásluhu na kolapsu včelích kolonií (CCD)...

Příspěvek: #911

Je to svinstvo. Dneska kdo nestrika sajrajty vsude kolem sebe jako by nezil. Pritom se to da delat i jinak. No a spousta plevelu je pro vcely vitanym zdrojem nektaru i pylu. Staci se obcas projit po zaplevelenych polich jak to tam bzuci. Treba bodlaky vcely primo miluji. V nekterych zemich z toho maji i jednodruhove medy. Myslim, ze hubit plevele na 100% je velmi kratkozrake. Monokultury jsou hezke, ale rozmanitost stravy nenahradi. Prezit na bramborach se da, ale zdravi z toho nebudeme.

Příspěvek: #912

Není plevel, jako plevel. Neznám moc polí, kde by se neošetřovalo poslední léta chemicky. Svazenka má krátkou vegetační dobu a pokud ji chci mít na ploše více let, musím jí pomoci. Sama není agresor, kopřivy, svlačce, mochny a další zemí se rozšiřující plevele nezastíní a vyrábím si tak porost, který se dalším zpracováním mnohonásobně namnožím. Bodlák - výborná plodina - ovšem krátce po odkvětu posekat, než se chmýří roznese větrem. Nežijeme na samotách (většina), trávníkáři mají také zájem na čistotě svých porostů. Šíření úporných plevelů pak musí zabránit na náklady majitele nebo pronajímatele příslušný úřad, pokud to majitel na vyzvání neprovede sám. Podobné téma - viz akáty atd... B

Příspěvek: #913

Svazenka a hořčice mají rychlý růst a žádný plevel je neohrožuje. Potřebují mít ale kvalitně zpracovanou půdu v dobré struktuře ( zpracováni půdy ve správné vlhkosti ) .
Mě se osvědčilo seti ihned po zpracováni půdy ( to proto aby semena plevele neměly náskok v klíčeni ) a válcování půdy. Zlepšuje se procento vyklíčených rostlin.
Komonice bílá ( dvou léta) je náročnější na předseťovou přípravu jelikož v prvním roce vytváří pouze přízemní růžice ( riziko konkurence plevele ) a v druhém roce jde do kvetení.

Po dobu deseti let jsem tyto plodiny sel jako zelené hnojivo ( aniž jsem měl včely ) a posledních šest let co včelařím pouze hořčice.

Na základě mých zkušenosti s těmito rostlinami nejlépe se pracuje s hořčici . ( dobře se seje , dá se po odkvětu zaorat silným traktorem i při 1 metrové výšce )
Svazenka velmi přitažlivá pro včely , zaorávání katastrofa ( trhá se v kořenovém krčku a zamotává na pluh , nutno nejprve mulčovat )

Komonice bílá , dvouletá. Přes dobrou přípravu půdy některé místa asi 20% ovládl plevel ( bez herbicidu se tomu asi nedá předejít.) nutno mulčovat před zaoráváním.

Jelikož jsem každým rokem takto sel na 3/4 ha okolní včelaří tuto činnost vítali s povděkem. Ukončil jsem pěstováni ....... , takže ani zelené hnojení už není aktuální.
Momentálně mám zasety bílý jetel.
Ekonomika seti pouze pro přínos svých včelstev je hluboko v mínusu. Sousedí včelaří to ovšem vyhodnotí jinak a budou mít pravdu.

Mnohem ekonomičtější je najít pro včely kvalitní stanoviště s pestrou nabídkou a trochu tomu pomoct výsadbou keřů a stromů které mnohdy z dovolením majitelů pozemku vyrýpneme z náletu ( lípa, javor atd ) .

Josef

Příspěvek: #914

(03.03.2015 16:22)TomasoFernando napsal(a):  Jirko J. kam Ti můžu přijet dát pusu....ještě měli pro mě 100 kg za 45,- . sice nečištěná po sklizni,ale to je mi buřt. Pořád lepší jak za 150,-.

Tu pusu ani snad ne, ale jestli pro ni pojedeš kolem Roudnice n.L. mohl bys mě vzít s sebou, taky bych si pár kilo koupil.

Příspěvek: #915

Pošli mi mobil do sz

Příspěvek: #916

Doufám že jim tam ještě aspoň něco zbude, v pátek jedu okolo a chci se tam stavět. Tak jestli můžete tak mi tam něco málo nechte - já toho fakt moc nechci - chci letos jen zkoušet.

Příspěvek: #917

(03.03.2015 17:17)JKL napsal(a):  Ono záleží na tom, kde je. Jaké jsou půdní, světelné a tepelné podmínky.

Hlinito-jílovitá půda.Mrazová kotlina 310 m.n.m.

---

(03.03.2015 19:37)stefanos689 napsal(a):  Je to svinstvo. Dneska kdo nestrika sajrajty vsude kolem sebe jako by nezil. Pritom se to da delat i jinak. No a spousta plevelu je pro vcely vitanym zdrojem nektaru i pylu. Staci se obcas projit po zaplevelenych polich jak to tam bzuci. Treba bodlaky vcely primo miluji. V nekterych zemich z toho maji i jednodruhove medy. Myslim, ze hubit plevele na 100% je velmi kratkozrake. Monokultury jsou hezke, ale rozmanitost stravy nenahradi. Prezit na bramborach se da, ale zdravi z toho nebudeme.

V pěstebních plochách mít plevel je děs.Bere živiny pěstovaným rostlinám,stíní a omezuje jejich růst. Pokud myslíte slovem "bodláky" třeba Pcháč oset,tak ho sice včely milují(hezky voní),ale jinak to je urputný plevel. Posekat nestačí,jak tu někdo psal.Vytvoří květy rychle znovu na krátkých lodyhách.
Nikdy nevyhubíte plevele na 100%.To můžete být naprosto v klidu. Semena roznáší ptáci,vítr,chmíří,mají oddenky atd...Vždy to je jen na chvilku. Jinak souhlasím.

Příspěvek: #918

Potlacit plevely lze i vhodnou agrotechnikou bez pesticidu. Na soucasnych polich jiz plevel skutecne prakticky neni, pouze na souvratich a to je jeden z mnoha duvodu proc maji vcely problemy. Nejde jen o bodlaky, ale treba takovy vlci mak byval vybornym zdrojem pylove snusky. Dnes je vetsinou vytlaceny opravdu jen na okraje poli. Tech uzitecnych plevelu je cela rada a mely velky vyznam. Jejich misto casto zaujimaji introdukovane invazivni plevele, takze jsme si stejne moc nepomohli. Proste to pojisti dalsi a dalsi jedy. Problem je, ze dnes ma vetsina zemedelcu velmi chabe znalosti o skutecnem hospodareni s pudou a podle toho to vypada. Umi jen namichat postriky, rozhodit umele hnojiva a shrabnout dotace. Zelene hnojeni, mrva, stridani kultur - to jim nic nerika. Cest vyjimkam. Ano, podekujme i EU, dotacim a buresovi. Pachame zlocin, pristi generace nam nepodekuji.

Příspěvek: #919

Dobrý den,
doporučte mi rychle rostoucí keř, včelařky významný? Kromě vrb...
Děkuji

Příspěvek: #920

To je dost široké zadání. Jak rychle rostoucí, do jakých podmínek, jak velký, kdy má kvést ...?