Příspěvek: #1541

Ambrózia je naozaj silný alergén, ktorá nemusí spôsobovať zdravotné problémy len tebe. Je to nenáročná rastlina ale pomerne dosť vytrvalá. Môj syn ju pred niekoľkými rokmi priniesol zo smetiska a doteraz je problém sa jej zbaviť. Ale to podstatné je, že som na nej včielku nevidel. Pritom odložence boli postavené niekoľko desiatok centimetrov od nej.

Příspěvek: #1542

Ambrózia palinolistá(Ambrosia artemisiifolia), Trojsky kôň z pekla.
Svojím pôsobením silný alergén vyrovná sa Bolševníku. Až 80 miliónov peľových zrniek môže mať v čase kvitnutia jeden kvet ambrózie, pričom na spustenie alergickej reakcie stačí 30-40 zrniek peľu v metri kubickom. Včelať je tvor mierumilovný no svojou nevedomosťou a zápalom môže susedom poriadne zavariť. Šíri sa (ČR,SR) aj spolu s osivom Slnečnice, sóje. Lepšie pre včelára riešenie sú Mrkvovité buriny (Apiaceae) a jednokosné srpnové louky, záhony.

Příspěvek: #1543

Roberte můžeš být prosím konkrétnější. U nás je problém s nedostatkem pylu v červenci a srpnu. Potom přijde čas Netýkavky žláznaté a Zlatobýlu.
Přijde mi divné, že by středoevropská příroda neměla přirozené zdroje pylu pro období po lípě. Předpokládám, že zemědělská činnost se postarala o současný stav, ale co byly přirozené zdroje pylu u nás pro pozdní léto před sto lety, to by mě moc zajímalo.

Příspěvek: #1544

Starší knihy uvádějí - Čistec - i dal nektar. F.V.

Příspěvek: #1545

(03.01.2018 9:57)roslp napsal(a):  ale co byly přirozené zdroje pylu u nás pro pozdní léto před sto lety, to by mě moc zajímalo.

Jetel plazivý. ....

Příspěvek: #1546

ROslp: Problém včelej paše, nedostatku v neskorom lete je všade od nížin (extrémny problém "také somálske dietovanie včiel do podstaty ich bytia" ) až po podhorské oblasti (domnievam sa v súvislosti klimatických zmien počasia do extrémov a zmeny skladby rastlinných spoločenstiev).
Priemyselné poľnohospodárstvo, obľúbená mantra nadnárodných agro korporácií " svet hladuje-svet nasýtime" premenila domovskú krajinu na zelenú púšť. A paradoxne napr. taká ranní rosa až do oběda běžně dnes kedy ste žažili naposledy? Krajina je bez vody, vzdučnej vlhkosti (nie je rosa- nie je nektár) jak sušená švestka.
Takže občan KAIN sa postaral: Časy když všechno vzkvetlo jen tak od lasky boží jsou pryč a opakovat se nebudou... včelař si to bude muset programovat, pracne transplantovať. Dnešné včelárenie je podstatne tažšie pre nováčika ako včeláriť pred 30timi rokmi, neberiem do úvahy technické možnosti a zázemie.
2.Prirodzenými zdrojmi včelej paše ako poznamenal Vlček bol Čistec roľný po žních/ seči - a Čistec hájny/lesný (rod lat. Stachys) nasledne byliny latinsky. Archangelica, Aster,Pipinella, Cnicus, Betonica,Bodláky, Nigela, Divizna,Komonice, Pohanka, léčivé rostliny. Louky se pásly a seč na nich byla 1x. Dnes 2-4 kosby pred kvetom na senáž to nebylo. Zmien v neprospech včiel skoncentrovaných do dietneho kokteilu v krátkom čase je dosť ak nie veľa. No alebo je to inak...

Příspěvek: #1547

(03.01.2018 10:54)vlcek napsal(a):  Starší knihy uvádějí - Čistec - i dal nektar. F.V.

U nás starý včelári nedali na čistec dopustiť , tvrdili mi že z neho bola lepšia znáška ako z agátu ! Čistec rástol vždy po žatve , v strnisku , žiaľ doba herbicídov si žiada svoje obete

Příspěvek: #1548

Tak za sebe doporucuju Pamelnik je super kvete dlouho po nem Orechokridlec Klandonsky navazuji kvetenim na sebe a oba dva se snadno mnozi a sazeji a kvetu je na nich mraky a jinak spocitat to a naset Svazenku nebo Komonici a Cekanku ty dokazou rust prakticky vsude a poskytuji pyl i nektar.Presne mam par Cistcu na zahrade a jsou od rana do vecera obaleny vsim moznym od čmelaku a motylu pres samotarske vcely..

Příspěvek: #1549

Jen doplním k Čistci - za hladomoru kořeny zachraňovali i Homo sapiens . F.V.

Příspěvek: #1550

Mám otázku ? Kde sa dá zohnať osivo čistca ?

Příspěvek: #1551

pár kusov mi kvitlo na záhrade,nechal som ich vysemeniť.. stále sa objavuje na súkromných políčkach, kde po žatve nieje kam sa ponáhľat, krásne biele strnisko plné včiel som uz zažil viackrát..med podla literatúry výborný, jemne kryštalizujúci,posobný agátovému,v minulosti bežne vytáčaný..prvá oficiálne robená medovina v 70 tych rokoch ing rekošom mala názov agátec,bola robená výhradne z agátového a čistecového medu..tieto rastlinky sú bežné v krajine aj dnes,len nie v súvislých vrstvách..

Příspěvek: #1552

Ono záleží, který Čistec chceš. Je jich více druhů.
Něco se da sehnat
Čistě v vlnatý
Čistec velkokvětý
do stínných míst Čistec lesní
Ten poslední považuji za plevel - hrozně se rozlezá oddenky v humózní půdě. Nějak se mi dostal do zahrady a ze záhonů kam se cpe ho likviduji.

Příspěvek: #1553

čistec ročný je tá včelársky významná bylina...

Příspěvek: #1554

Čistec vlnatý je fajn rostlina, která dokáže růst i na velmi suchých místech. Pozor ale na to, jaký kultivar máte. Existují i takové, které mají pouze nať a vůbec nekvetou. Ty se množí jen vegetativně. Takže když zístáte někde odkopek, tak pozor aby to nebyl právě takový kultivar.

Ořechokřídlec je super, snadno se rozmnožuje v létě zakořeněním bylinných řízků. Ale aby kvetl, tak je potřeba jej každé jaro SILNĚ ostříhat. Prakticky až k zemi. Pak opět silně kvete. Pokud jej nestříháte, tak během pár let výrazně omezí kvetení.

Nedoceněná je vrba trojmužná (Salix triandra) kultivar SEMPERFLORENS S-430, která kvete mohutně klasicky zjara, a pak již méně, ale po celé léto. Když ní osadíte příkopy, mokřiny a podobně, budete i z ní mít velmi kvalitní pyl od dubna do září.

Dále pak třeba svitel latnatý, netvařec křovitý...

Z bylin kromě výše zmíněných dále různé druhy omanů, zlatobýl obrovský, který nakvétá i o několik týdnů dříve než zlatobýl kanadský, mnoho druhů aster kvete už v létě, třapatky kvetou i několik měcíců ... nebo abych nebyl jen v hvězdnicovitých, tak třeba ještě štětky, zavinutky (monardy), paznehtníky... je toho spousta a je několik kvalitních knih o rostlinách vhodných pro včelaře. Hledejte tam.

Příspěvek: #1555

Zavinutky (monardy) jsou skvělé, jen trpí padlím. Kvetou úžasně dlouho stejně jako ty žluté třapatky.
Pokud pěstujete na zahrádce česnek, tak doporučuji v době kdy se začínají objevovat na česneku květy vysít mezi řádky slunečnici. Ta než povyroste tak stihnete česnek vykopat a záhon slunečnic pak stihne v srpnu, květnu krásně vykvést a dát včelám mraky pylu a nektaru. Mám po 2 roky ověřeno.

Příspěvek: #1556

Čistec roľny je Ohrozenou rastlinou v 50-70 rokoch bežna burina po žatve na poliach dnes ako šafranu.
Herbicidy-glyfosfaty / Chemická podmietka, nedodržiavanie druhovej rotacie Plodin na poli robia krajinu chudobnejšiu. A tak su na rade vo vyžive včiel inverty, sacharoza a raduju sa Obchodnici s cukrom, probiotikami.

Příspěvek: #1557

Poradte kríky ktoré sú podľa vás vhodné do živého plota a samozrejme by pomohli aj včelám? Ďakujem

Příspěvek: #1558

Já bych začal pámelníkem (Symphorikarpus albus) nevím jak se jmenuje slovensky, ale pro včelky je to poklad v snůškových pauzách a pokud má být plot vysoký tak to je hodně variant podle podmínek a představ o vzhledu živ. plotu.

Příspěvek: #1559

Záleží na představě o tom plotu - výška, tvarování, hustota, šířka...
Pak zda včely z něj mají mít spíše nektar nebo pyl a v jakém období.
Variant je hodně.
Ja třeba preferuji přírodní plot, který nemusím tolik stříhat a může se skládat z vice druhů, které kvetou v různou dobu.
Pak také záleží dost na tom v jaké půdě a klimatických podmínkách bude růst.

Pámelník je takový univerzál, vzhledově nic moc, i když existuje i varieta s růžovými bobulkami.

Příspěvek: #1560

"Růžovobobulkové" pámelníky jsou pro nezkušeného trošku problém. Jsou to dva nebo tři druhy a dva nebo tři kříženci. Některé jsou jen poléhavé, jiné jsou i vyšší. Chce to vědět, co správně koupit nebo nařízkovat, aby pak člověk nebyl zklamaný.

Živé ploty jdou nás udělat cca z 50-100 různých druhů rostlin a když by člověk nechtěl mít jen jednodruhový, dá se to různě namíchat, aby v něm něco kvetlo od brzkého jara až do podzimu. Je ale potřeba mít jasno, jak má být vysoký a široký a jak často bude stříhán, případně jestli bude nechán přírodní. A taky jestli bude na slunci, v polostínu nebo zastíněný. Pak už se o tom dá přemýšlet konkrétněji.