Příspěvek: #201

Také vím kde se u nás paří matky a je to hukot jako když v dálce jezdí terénní motorky...

Příspěvek: #202

díky všem za vysvětlení a sdílení pozorování z praxe.
jiří V.: jestli jsem správně pochopil co píšeš, tak v tvém případě se matky z daného stanoviště setkávají s trubci na oplozovacím stanovišti, které je fakticky na stanovišti včelnice, tj. neplatí, že vždy je shromaždiště trubců a oplozovací stanoviště vzdáleno od včelnice/stanoviště. Je to tak?

Příspěvek: #203

(11.06.2020 9:48)Jiří V. napsal(a):  Na tento stav mne upozorní zvýšený hukot trubců v okolí nad stanovištěm. Je to jako by se včely rojily, ale je to hukot trubců. Tito trubci doprovázejí matky zpět jen asi do výšky více jak 5m, pak se zvednou a hledají nový objekt. Letos bylo chladněji a první várka matek kladla později a jen z 50% z nich. Od 20 května byla úspěšnost přes 90%. Kladou již za 10 dní. Matky vylétají na orientační prolety ve stejný čas i když je plemenáč umístěn ve stínu nebo na slunci.

Ano, je to fascinující představení, mohutnější, než rojení. Při takovém hemžení je mizivá pravděpodobnost, že by nějaký pták sežral matku, jak tu někteří uvádějí. Podmínkou je neomezovaný chov trubců.

Příspěvek: #204

(11.06.2020 10:36)TomasK1 napsal(a):  ... tj. neplatí, že vždy je shromaždiště trubců a oplozovací stanoviště vzdáleno od včelnice/stanoviště. Je to tak?

Shromaždiště je zpravidla morfologický útvar v terénu který si trubci vyberou pro své shromažďování. To místo je zpravidla nepřehlédnutelné v širokém okolí, je nějak vizuálně nápadné. To, jestli udělá včelař na takovém místě oplozovací místo pro své úlky s panuškami a trubčí včelstva je spíš podružné, náhodné, nebo záměrné.

Příspěvek: #205

gupa: bingo....obrácený postup je tedy vysvětlením...to mě nenapadlo...najít shromaždiště a tam udělat oplozovací místo...teď znovu čtu příspěvek Jirky V a ona tam uvádí, že je to "oplozovací stanoviště", tedy ne "standardní stanoviště", tak už chápu, nějak mi to nedocvaklo.

Příspěvek: #206

Ne-ne je to stanoviště, kde je cca 40 produkčních včelstev, těch nej a tam nechovám záměrně trubce, - není třeba na těch mých cca 100 matek. V okolí 2km je letos odvčeleno.

---

Dříve jsem inseminoval, ale po čase jsem zjistil, že to nahradí takovéto stanoviště.

Příspěvek: #207

(11.06.2020 11:03)Pavel Holub napsal(a):  Ano, je to fascinující představení, mohutnější, než rojení. Při takovém hemžení je mizivá pravděpodobnost, že by nějaký pták sežral matku, jak tu někteří uvádějí. Podmínkou je neomezovaný chov trubců.

Jak lze vysvětlit skutečnost, že se polovina matek nevrátí z proletů?

Příspěvek: #208

Protoze ptaci nejsou hloupí a matky chytaji pri navratu nebo výletu u plemenacu(oplodnacku sekci atd.) jak uz tady drive uvadel tom50 pokud mas dost casu zjistis ze to dela jeden ptak nebo par co krmí mladé a ne hromady ptaku.Oni moc fobre vedi kdy se zastavit a pak je strasne důležité kdyz jsou matky aspon ve vetsich oplodnackach kfe je vic vcel ktere matku doprovazi.Zo ze se mi nevrati matka z proletu do plemenace je naptosta výjimka u oplodnacku se to stava castejc.Rada na zaver pokud nachytate takoveho specialistu pri praci použijte vzduchovku.Jinak se pripravte ze jediny par např.Rehka dokaze odlovit u oplodnacku bezne 70% matek

Příspěvek: #209

Jiří V: Jirko, promiň, asi jsem natvrdlej...v prvním příspěvku píšeš, že je to oplozovací stanoviště, v jehož okolí pozoruješ trubce a v následujícím příspěvku uvádíš, že trubce na daném stanovišti, které je stanovištěm produkčních včelstev, trubce nechováš a okolí 2 km je odvčeleno...tzn. ti trubci tam přiletí ze vzdálenosti větší jak 2 km a je tedy shoda náhod (nebo záměr), že sis stanoviště pro produkční včelstva zvolil zrovna tam, kam se létají shromažďovat trubci? Nebo ti trubci jsou nějak přitahováni těma matkama? Co bylo dřív, slepice nebo vejce? Začínám, s tmhle zkušenosti vůbec nemám, a v knihách jsem se tyhle detaily nedočet, tak bych to rád pochopil od praktiků, co s tím mají zkušenosti a mají to vypozorované.
A ještě dotaz, když píšeš, že trubce na daném stanovišti nechováš, mám to chápat tak, že důsledně vyřezáváš trubčinu?
díky za vysvětlení.

Příspěvek: #210

Oplozování matek - moje zkušenosti – dovysvětlení.
Již nějaký čas mám zdokumentován na videu proces oplozování matek na mém oplozovacím stanovišti. Je umístěné v údolí situované na jižní stranu, tudíž od severu, východu a západu chráněné proti větru. Prostor včelnice je o rozloze asi poloviny fotbalového hřiště, obehnán vysokými stromy. Proces oplozování pozoruji až mezi 14,30 až 15,30. Toto pozorování mohu sledovat asi tak týden po vystavení matek do plemenáčů při příznivém počasí. Na tento stav mne upozorní zvýšený hukot trubců v okolí nad stanovištěm. Je to jako by se včely rojily, ale je to hukot trubců. Tito trubci doprovázejí matky zpět jen asi do výšky více jak 5m, pak se zvednou a hledají nový objekt. Letos bylo chladněji a první várka matek kladla později a jen z 50% z nich. Od 20 května byla úspěšnost přes 90%. Kladou již za 10 dní. Matky vylétají na orientační prolety ve stejný čas i když je plemenáč umístěn ve stínu nebo na slunci. Trubci jsou, myslím si převážně z mých produkčních včelstev. Ve starších příspěvcích jsem se zmínil, že trubčinu záměrně neumožňuji ani nevyřezávám v těchto včelstvech. Trubců mých je tam spousta, jen chci říci, že se o ně nijak zvláště nestarám, jen nesmí včelstva mít málo zásob. S těmi oplozovacími stanovišti je to tak, že jsou stanoviště, kde umístíš oplodňáčky a pak prostředí, kde se zpravidla matky oplodní. U mne je to totéž místo je to dostatečné vysvětlení?

Příspěvek: #211

Jiri V: díky moc za dovysvětlení, teď je mi to už jasné, mám málo zkušeností a tak některé věci mi do sebe nezapadají tak, jako když si to přečte někdo, kdo už toho má dost ze včelaření za sebou a přitom se snažím věcem rozumět.
Ještě k té slepici a vejci...jak to prosím je? Určují to místo / prostředí, kde dochází k oplodnění matek trubci, tj. trubci mají shromaždiště, na které pak přilétají matky, nebo zřizováním oplozovacích stanic ve vhodném prostředí (jak píšeš a jak jsem četl v knihách, ideálně izolované a nezavčelené v okruhu 2-4km) se určí místo, kam za matkami přilétají trubci? Díky za vysvětlení z pohledu praxe ještě tohoto. Ale jestli je to tak, jak píšeš, tedy "zpravidla", tak to chápu tak, že mohou nastat obě situace, pokud ale shoda v místech není dána náhodou či záměrným vyhledáním místa shromaždiště trubců.

A to mne napadá ještě jeden dotaz. Shromaždiště trubců jsou z roku na rok stále na stejném místě (za předpokladu, že se nemění stanoviště včel, ze kterých se trubci na dané místo slétají a pokud nedojde k odvčelení dané oblasti)? Nebo tam kde bylo jeden rok, příští rok již nemusí být?

Příspěvek: #212

(11.06.2020 12:59)Kamik napsal(a):  Jak lze vysvětlit skutečnost, že se polovina matek nevrátí z proletů?

Nevím o nikom, kdo by hledal panušku, aby pak mohl dělat statistiku návratů. Takže spíš tuším, že to je statistika chovu matek včetně rizik spojených s líhnutím a celým procesem oplodnění. Pokud někdo tu panušku hledá, tak věřím tomu, že má tak bídnou úspěšnost.

Příspěvek: #213

Mluvím o konkrétním roce 2019, kdy 50% oddělků skončilo jako bezmatečné. Letos je skóre lepší - 85% oddělků matku má.

Příspěvek: #214

Letos je to predevsim o pocasi,nahlych ochlazenich a ustavicnemu vetru.Nepamatuju, že by se mi nevracely matky z oplozovacich letu,letos je to hruza.

Příspěvek: #215

tak u nas prva vlna matiek koniec aprila zaciatok maja takmer 100% uspesnost.. druha vlna od polovice maja do prveho junoveho tyzdna 50%.. su za tym lastovicky, ktore uz ani iny hmyz nezaujima, len vcely.. pocas orientacnych preletov su matky velmi lahkou koristou..

Příspěvek: #216

Na stanovišti v údolí 900 m n.m. 5 ze 6ti oddělků se povedlo, včera jsem je kontroloval.

Příspěvek: #217

Není to protimluv, "v údolí 900mnm" ?

Příspěvek: #218

Když jsou okolní kopce daleko vižší tak je to údolí

Příspěvek: #219

(11.06.2020 22:25)JosPr napsal(a):  Letos je to predevsim o pocasi,nahlych ochlazenich a ustavicnemu vetru.Nepamatuju,xe by se mi nevracely matky z oplozovacich letu,letos je to hruza.

Zo 42 M sa oplodnilo 31, ale tri sú trudokladné, tak predpokladám, že aj u tých ostatných to boli rychlovky medzi kvapkami. Rýchlo sa vykladú a budú ich vymieňať. Preto musím M chovať nepretržite a vymieňať postupne staré aj mladé včas.
Začala kvitnúť malina, včely v sparnom počasí makajú, sú ich plné medníky. Prázdnych mdníkov mám v sklade dosť

Příspěvek: #220

(11.06.2020 13:15)KTM napsal(a):  Protoze ptaci nejsou hloupí a matky chytaji pri navratu nebo výletu u plemenacu(oplodnacku sekci atd.) jak uz tady drive uvadel tom50 pokud mas dost casu zjistis ze to dela jeden ptak nebo par co krmí mladé a ne hromady ptaku.Oni moc fobre vedi kdy se zastavit a pak je strasne důležité kdyz jsou matky aspon ve vetsich oplodnackach kfe je vic vcel ktere matku doprovazi.Zo ze se mi nevrati matka z proletu do plemenace je naptosta výjimka u oplodnacku se to stava castejc.Rada na zaver pokud nachytate takoveho specialistu pri praci použijte vzduchovku.Jinak se pripravte ze jediny par např.Rehka dokaze odlovit u oplodnacku bezne 70% matek

(12.06.2020 0:32)gusto napsal(a):  tak u nas prva vlna matiek koniec aprila zaciatok maja takmer 100% uspesnost.. druha vlna od polovice maja do prveho junoveho tyzdna 50%.. su za tym lastovicky, ktore uz ani iny hmyz nezaujima, len vcely.. pocas orientacnych preletov su matky velmi lahkou koristou..

Na včelařské konferenci v Plzni 20.ledna 2018 jsem přednesl příspěvek o ztrátách matek. Vycházel jsem ze záznamů v mém chovu matek za 10 let.

Nevěřím, že by ptáci byli významnou příčinou ztrát matek. Pokud by se potravně specializovali na včelí matky, tak umřou hlady. Trubci a dělnice jsou mnohem dostupnější potravou. Matka může být náhodně ulovena, ale pravděpodobnost takové ztráty je zanedbatelná (do 1 %).

Běžně mívám ztráty matek kolem 5-10%. Během roku jsou vždy 1-2 série, kde mám ztráty kolem 30 %. Jako hlavní příčinu jsem identifikoval ubíjení matek včelami ve vlastním včelstvu po návratu ze snubního proletu. Bývá i významný podíl poškozených matek (vyvrácené křídlo, potahaná nebo chybějící noha apod.).

Pro takto postižené série jsou typické:
1. Doba kolem vrcholu rojové nálady (zpravidla kolem poloviny května).
2. Deštivé počasí.
3. Přítomnost starých včel. Oddělky tvořené převážně z mladých včel se sběrných oddělků zpravidla dopadnou dobře.