Příspěvek: #21

Pokud mas mirne vcelky, tak je ani sekacka nijak zvlast neirituje

Příspěvek: #22

(26.03.2011 18:28)NB1 napsal(a):  Jestli je umístíš na zahradu napiš jak se včely radují z projíždějící sekačky

Nebo i ostatní napište jestli je to problémem!

Motorovou sekačkou moje manželka testuje včely na mírnost. Říká, ta trojka se nějak hrne do česna a doráží na motor. Tké jsem letos po jarní kontrole, dosti bolestivé, matku zamáčkl a dodal jinou s rezervním včelstvem.

Příspěvek: #23

Josef a zmenilo toto včelstvo chovanie? Je už mierne? A ešte jednu otázku, je to naozaj len v génoch matky?

Tohoročnú jarnú prehliadku som robil pri ideálnom počasí (16°C), pripravený dymák a ochranný závoj (nemal som ho na hlave, prvý úľ, fúknutie dymu pod uteplivku a prudká odozva včiel 3_4 žihadlá. Založil som si závoj a pokračoval, ďalšia spŕška žihadiel, ale cieľavedome do ľavého pleca a do ľavej ruky, na zápästie za hodinkami ktorých sa dotýkal rukáv trička-nejaká "umelina". Vyriešil som to zoblečením trička, tričko totiž trením o telo, v mojom prípade rukáv o hodinky, včely neboli dráždené statickou elektrikou a boli normálne včely.

Nechcem sa zoširoka o tom rozpisovať ale tých pokusov bolo dosť, nie žeby už nepichali, veď je pre ne prirodzené, ale ak vás idú doslova "zožrať", včelár musí hľadať príčinu. Ešte jeden príklad, ak vás včely neustále pichajú do členkov-kotníkov a vy idete deti pred nimi š-4 metre, tak začínate premýšľať prečo. Vyzul som ponožky (umelina) a včely na mňa nereagovali, tak príčinou mohla byť len statická elektr.

Odvtedy ak je to len trochu možné na včelnicu k včelám chodím len v bermudách a mám svätý pokoj od žihadiel a pritom závoj mám len v zálohe. Hlavne pri práci so sekačkou pri kosení trávy popred úle, ale aj tu niekedy sa včely chovajú mierne, útočiť začnú až vtedy, keď im nepozorne do letáčov nametám trávovú sečku, vtedy môžem utekať.

Netvrdím, že niektoré včely nepichajú preto, že to majú v génoch, ale vo väčšine prípadoch to môže byť z iných príčin, ktoré hneď nedokážeme identifikovať.

Příspěvek: #24

Také musím posekat trávu před úly.Dříve,než jsem tam postavil úly, jsem udržoval trávník sekačkou(jednoučelový minitraktor).Jenže na tu musí být tráva suchá (bez rosy) jinak se ucpe.To znamená sekat když už je slunce vysoko a včely v plné akci.Tak jsem to vyřešil tak,že ten kousek radši přejedu traktorem s rotačkou večer po západu slunce.
Tohle je zajímavá věc.Zvlášť když se vezme v úvahu,že včela nemá sluchové receptory.

Příspěvek: #25

S umístěním zatím nemám problém že by mě včelky nějak napadaly i když jim za zády grilujeme.
Synkovi i jeho kamarádům kteří se tam občas staví říkám že nesmějí na boky úlů a před česna.Je to taková trošku jistota i když bych to viděl spíš že strašně moc záleží na období a na tom jestli je snůška.

Mám vyzkoušeno,že když mají hodně práce tedy co nosit,tak se jim můžu plazit před česny a nestane se vůbec nic.Jednoho dne jsem se takhle pustil do sekání a už mám tak podle zkušeností vyměřené hranice kam až se můžu přiblížit se sekačkou.
Ten den se nedělo vůbec nic.Odvážil jsem se ještě blíž a také ne.Táhlo ze mě i pivo kterým jsem dobíjel "baterii v těle" a také jim to nevadilo.Odvážil jsem se tedy sekačkou až pěkně před česna a čekal na první ťuknutí do hlavy a nebo bodanec mezi lopatky a opět nic.Tohle probíhalo za plné snůšky z květů a tak kolem třetí hodiny odpoledne.

Takže jsem bez jediného útoku pohodlně posekal a pak ještě oblejzám kolem a dotrhávám rukama pod stojany ty kohouty co tam zůstanou trčet.To už jsem si myslel že jde o nějakej zázrak protože mi včelky přistávaly na zádech,hlavě a nebo trpělivě počkaly ve vzduchu než pohnu zadkem a uvolním jim přistávací plochu.
Za celé sekání ten den ani jeden útok a nebo náznak že tam nemám co dělat.

Tohle byl ale výjimečný den který se už pak neopakoval.
Pan kolega Turčání se tu zmiňuje o kanonádě na levé zápěstí v domnění že se jednalo o statickou elektřinu.
Mám stejnou zkušennost,ale bez těch dlouhých rukávů takže spíš než k té statice bych se přiklonil k tomu že se jim blýskaví řemínek hodinek prostě nelíbí.
Co se týče toho umístění Petře tak souhlasím s Honzou Havelkou a dal bych je k tomu plotu směrem k vesnici.Otáčet je na ty cesty by mohlo dělat problémy.Já mám sice ten můj špalek otočený do cesty aby na něj bylo pěkně vidět a je asi 10-15m od ní ale víc bych neriskoval.Sousedi se courají kolem na špacír a kolařů tam kolem také pár projede.
Nezapomeň případně na ceduli s upozorněním na umístění včelstev.Já jí dávám i na kočovné stanoviště u řepky."Náhoda je vůl.";-)

Příspěvek: #26

Ahoj Tono a všichni ostatní. Ono s tou bodavostí včel to není tak jasné. Pamatuji si z dob svých začátků, že některá včelstva při pohnutí před úly nebo jakémkoli náznaku, že mám zájem "jim pomoci", reagovala kulometnou palbou. Tady u nás se jim říkalo "messersmidtky". Byly to včely, které létaly zadečkem dopředu. Jiná včelstva byla klidnější. To že včelstva reagují na počasí (možná změny atmosférického tlaku či elektrického náboje) je známá věc a každý z nás již ví, kdy má vyklidit pole působnosti. To, že některá včelstva reagují podrážděně na el. náboj vzniklý třením látek (oblečením) s obsahem umělých hmot se také předpokládá a není to však pokaždé. Vždy zde musí být shoda i jiných vlivů. Pocení, alkohol, černé oblečení i dech. To vše se dočteme v literatuře. Já se přesto přikláním k názoru, že bodavost některých včelstev je ovlivněna genovou výbavou. U některého jinak mírného včelstva se náhle změní jejich chování a jsou náhle až agresívní. Po uplynutí cca 6 - 8 týdnů, se situace změní a z bodajících bestií se stanou mírné ovečky. Staří včelaři to vysvětlovali tím, že "matce došly spermie od vzteklých trubců". Možná, že by se k této otázce mohl vyjádřit ing. Čermák, který má přeci jenom ke genetice z nás nejblíže. Skutečností však je to, že při prvém náznaku agresivity se neukvapuji a ty dva měsíce včelstvo sleduji.To zda budu matku měnit či nikoli, ponechám na pozdějším zhodnocení. Je-li mé včelstvo č. 3 nyní bodavé po výměně matky to Tono zatím nevím, nešťourám se v něm. Zjistím to až cca za 10 - 14 dnů, kdy plánuji provádět další jarní úpravu včelstev. Předpokládám, že již počala výměna generací včel, zimní za letní a tudíž, nějká změna by již mohla být po odchodu těch "nejvzteklejších" nejstarších včel patrná. Když někdo z kolegů včelařů přijde poprvé ke mě na zahradu, kde mám včely, nevěřícně kroutí hlavou. Za úly cca 2,5 m je veřejný chodník oddělený od včel 2,5 m vysokým živým plotem. Po chodníku chodí maminky s dětmi, a ostatní uživatelé a ještě si nikdo nestěžoval, že by obdržel zdravotní injekci ve formě žihadla. Je ale fakt, že se děsím toho až k tomu jednou dojde. Nyní si stěžuje pouze soused přes ulici, že mu moje včely jak říká "serou" na jeho auta. Má jich pět a všechny parkuje u mého živého plotu. Proto na mírnost svých včel dbám a dělám pro to, alespoň se domnívám, maximum. Kdyby to bylo možné, tak bych je snad naučil chodit vykonávat potřebu na jedno místo. Tím místem by ale sousedova auta nebyla .

Mimochodem k bodavosti včelstev mám též i jiný poznatek. V minulém roce koncem dubna za mnou přišel jeden začínající včelař, že zdědil včelstva, ale nemůže v nich pracovat protože jsou "divoká". Vzal jsem klobouk a pro jistotu i rukavice a vyrazili jsme za jeho dědictvím. Začátečník se vyzbrojil skafandrem ( včelařskou kombinézou) a silnými gumovými elektrikářskými rukavicemi. Včelař zůstavitel, již nemohl ze zdravotních důvodů několik roků řádně vést svá včelstva a tak prý vždy někoho ukecal aby mu nezbytné práce ve včelstvech udělal. Podle toho to také vypadalo. Práce na cizím . V plodišti (moravské univerzály) vše zastavěno, černé dílo, ouška rámků přitmelená propolisem. Vypáčený rámek se buď rozlomil nebo "by se musel do úlu vracet kladivem". Nebylo divu, že včely každý zákrok "zpozorovaly" a také náležitě odměnily. Zkrátka bez hrubého násilí se to neobešlo. Protože začátečník zdědil i spoustu již prázdných úlů a jiného materiálu, přeložili jsme po vyčištění a desinfekci postupně všech pět včelstev. Asi za měsíc mi začátečník prozradil, že skafandr a gumové rukavice odložil a používá již pouze kožené a i ty si někdy dovolí odložit. Takže, ona bodavost včelstev při práci může být způsobena i kvalitou a způsobem ošetřování včelstev.

Příspěvek: #27

Ešte jeden príklad, ak vás včely neustále pichajú do členkov-kotníkov a vy idete deti pred nimi š-4 metre, tak začínate premýšľať prečo. Vyzul som ponožky (umelina) a včely na mňa nereagovali, tak príčinou mohla byť len statická elektr.

Pre pochopenie toho, čo som v prvom príspevku len naznačil sa vraciam k odstavcu, ktorom som naznačil, úzku spojitosť útočnosti včiel (bez zdanlivej príčiny) na moje členky so statickým nábojom a chcem ho podrobnejšie popísať.

Moje včely ma "tyranizovali" viac rokov, kým som túto záhadu objasnil, skutočnosť bola taká, že včely a to nie len z jedného úľa, ale zo všetkých ak som popred neprechádzal. Letáče často kontrolujem, veď sa aj hovorí, že letáč je dušou včelstva, takže som prechádzal popred ne 1-2 m od nich.
Už ani neviem aká náhoda mi vnukla myšlienku, či pichanie včiel nie je spojené so statickým nábojom. Po pichnutí včelou som vyzul ponožku a položil na letáč, včely si našli nepriateľ a bodali, to som zopakoval viackrát. Výsledok bol ten istý.
Náhoda chcel, že som nabitú ponožku položil na plechovú striešku a dráždil som včely a tie nič, trením som nabudil ponožku na rifliach a položil na letáč, včely útočili znovu (na mňa nie).
Aby som vyhol omylu, skúšal som zobutú ponožku na pach nôh, včely nereagovali, skúšal čisté ponožky čiernej farby, včelám to bolo jedno, ale ak som trením "nabil" ponožku static. nábojom, efekt útočenia bol znovu vyvolaný.

Práve spojenie ponožiek s botaskou a dolnou časťou dlhých nohavíc dochádza k neustálemu treniu, čím vzniká statický náboj a ten vyvoláva efekt zlých včiel. Tento efekt môže vzniknúť na hociktorej časti tela a náboj vyvolá útok včiel.
Robil som pokus s alkoholom, provokoval som ich, pracoval som s nimi v prudkej búrke, bol som dokonale spotený, nikdy si to včely nevšímali. Ale mal som návštevu na včelnici (4 osoby) a trom návštevníkom dali pokoj, ale posledného išli "zožrať", odôvodňoval to vôňou šampónu, ktorým si umýval pred návštevou u mňa, vlasy. Vlasy mal úplne čisté ale suché a doslova mu prskali nabité statikou a to popudilo lietajúce včely. Sú chvíle keď na včelnici sú ostré všetky včelstvá, vtedy to vysvetľujú a meteorológovia to potvrdzujú, že možné to je.
Prepáčte, že vás otravujem mojimi písačkami. Anton

Příspěvek: #28

Letos budu mít taky první včelky a zajímalo by mě na kterou svetovou stranu mam otocit cesna. Nekde je psane, ze vadi jizni vitr, severni chlad...ktera strana je nejlepsi, kdyz neberu v potaz jine okolnosti jako je soused atd.

Příspěvek: #29

Nejvíhodnější je natočit česna na jihovýchod až jihozápad. Východní strana je taky ještě použitelná ale né výhodná ,hlavně na jaře. Ostatní světové strany jsou trvale nepřijatelné. Krátkodobě je možné v nouzy použít.

Příspěvek: #30

Ja statiku neresim, chodim ke vcelkam v sandalech naboso V podstate kdykoliv je teplo, tak mam na sobe uvcel tylko, kratasy a saldale, neparim se v kombineze, rukavice nepouzivam a klobouk si beru vyjimecne. Kdyz je chladneji, tak mam bundeswehr maskace. Drive jsem pouzival kombinezu-monterkovou. Ta jim vadila, pokazde bodaly do limce rukavu a do rukavu. Podival jsem se na slozeni latky na stitku, no a z cca 40 procent umele vlakno-statika a je to jasny...
Musim rici, ze bundeswehr maskace jim vubec nevadi, pricemz je v latce cca 10% polyesteru.
Radeji chovat mirna vcelstva, neparit se ve skafandru a v pripade, ze pozoruji nervozitu u nejakeho vcelstva, bud odlozit zasah, nebo se priobleci. Popravde nervozni vcelstvo u me =par zihadel a ty mi fakt nevadi, ba naopak jsem za ne rad-apiterapie Nosim bryle na dalku, takze oci mam chranene.
Rozhodne ani zacatecnikum nedoporucuji kozene rukavice, nevim kdo to vymyslel, ale stoji zaprd. Jednak vcelky kdyz chteji tak bodaji ve svech a dale take vcelar nema cit v rukach, macka vcelky a tim je jeste vic drazdi. Kdyz uz rukavice, tak super jsou gumove-takove ty na uklizeni. Sedi pekne na ruce(musi se vybrat spravna velikost) a vcelky je neprobodnou. Cit v rukach zustane.

Příspěvek: #31

Grethine jen připomenu,v případě toho souseda,že směr česna ještě samozřejmě neurčuje směr létání včel.Včela,která se rozhodne,že bude něco ten den dělat např.vyleze na česno, kde se krátce zastaví, prohrábne si tykadla,pak vyletí před úl,ihned se za letu nakrátko otočí jako by se chtěla naposledy na úl podívat,udělá ve vzduchu dvě tři kolečka a pak to klidně vypálí hned za úl úplně opačným směrem než je namířené česno. Sám jsem to vloni sledoval ve snaze zjistit hlavní "vzdušný koridor".Létají doslova na všechny strany.

Příspěvek: #32

Miko, diky. To jsem si neuvedomil a melo me to napadnou.
Pro ten opacny roh zahrady v ohybu cesty jsem se rozhodnul hlavně proto, že ve směru k vesnici je zahrada spíš obytná -- postavit úly tři metry od jabloní, mezi které přes léto napínám hamaku, mi nepřišlo ideální. Ale včelám je to vlastně jedno, poletí tam, kde bude něco zajímavého.

Jinak sekání trávy se nebojím. Obvykle zahradu sekám kosou a sekačku vytahuju, až když mě to přestane bavit (=zničím si záda ).

---

Ještě jedna věc mě napadla. Pokud úly umístím a časem zjistím, že to nebylo vhodné místo (nespokojení sousedi, nespokojení domácí), má smysl uvažovat okamžitém o přestěhování úlů někdy večer nebo to mám vydržet a počkat na podzim? Je nějaký rozdíl, pokud budu stěhovat dospělé včelstvo nebo krátce zabydlené oddělky?

Příspěvek: #33

O přemístění úlů píše např. pan Turčáni v jiném tématu.

Příspěvek: #34

Zdravím... pravě přemýšlím kam umístím včeli na naší zahradě... jestli na okraj zahrady nebo na kraj do lesa kterej máme hned za zahradou. když dám úly k lesu na kraj zahrady tak budou v polostínu a v zimě na ně bude svítit až opadaj stromy. Ale bojim se aby nebli moc na opěru a včeli pak neměli moc tepla v úle. tak jestli je nám strřit do lesa kde budou ve stínu lípy

Příspěvek: #35

Pokud máš na zahradě vhodné místo, které bude vyhovovat včelám i rodině, tak je nech tam. Není nad to mít úly za plotem. A navíc jako začátečník budeš mít potřebu se kolem úlů pořád motat a časem si k nim budeš chodit odpočívat a kochat se pohledem na ten šrumec na česně.

Příspěvek: #36

tam mi má i les oplocenej máme jako statní plochu a tá může bejt zaplocená je to čtverec 30 na 30 cca

---

Ale asi je šoupnu do rohu zahrady tam budou ve stínu dubu a když to nebude vyhovota tak je přemístim

Příspěvek: #37

Tak to neřeš, šoupni je na kraj lesa. Předpokládám, že je tam budeš mít bez potíží pod kontrolou ( krádeže ). Ty jsi vážně dítě štěstěny . . . Dobré stanoviště = půlka úspěchu.

Příspěvek: #38

Dobrý den, nějakou dobu sleduji včelařskou diskuzi a uvažuji o chovu včel. Zatím sbírám odvahu k tomuto kroku. Nevím, jestli mám vhodné stanoviště pro včely. Mám zahradu u lesa asi 200 m od vesnice, sousedí další tři ovocné zahrady. Problém vidím v blízkosti ( 50 m od zahrady ) rozlehlého lesa, kde zhruba 70 procent tvoří modřín. Mám obavy - cementový med. Mám jít do toho ? Děkuji

Příspěvek: #39

(31.03.2011 9:47)Miroslav Mazal napsal(a):  Mám obavy - cementový med. Mám jít do toho ? Děkuji

Určitě jít do toho.

Příspěvek: #40

(31.03.2011 9:47)Miroslav Mazal napsal(a):  ....Mám jít do toho ?

Ahoj, pokud máš rád med a nevadí ti žihadla, neváhej!
Až se do včel zapálíš tak jako my ostatní, budeš litovat, že jsi nezačal dřív, uvidíš.
Honza