Příspěvek: #61

(11.05.2011 13:10)Lukáš Bašta napsal(a):  ..tak tam dám si hold stínící síť nebo taovou tu rákosovou "rohož" trochu jí stříknu barvou aby odolala větru dešti... nebo máte zkušenosti s něčim jinym co je vybudováno rychleji než pěstovní něčeho živého??

Mám udělanou dřevěnou větrolamovou zástěnu z odpadních latěk - na způsob plaňkového plotu. Stačí udělat řídce cca 10-15 cm. Včely zaznamenají překážku a jdou krásně nahoru. Rákosová rohož je hustá a budeš mít podle mě problém, když bude silný vítr (i když bude místo v závětří) - pozoruji to u zahrádkářů na plotech a pergolách. Po roce, dvou je to strašák.

Životnost dřeva oproti plast. sítím či bambusu bude jistě delší "když se nebude dotýkat země" a lépe zapadne do zahrady.

Příspěvek: #62

Tady na fotce jsou včelky na řepce za plotem.I to pletivo pro ně funguje jako zvedák a podle toho co jsem viděl tak si troufám říct že 90% se jich zvedne a nebo se vrací přes pletivo.Těch 10% projde oky pletiva.Pokud by se na něj natáhla "stínovka" stínovací síto třeba zde-http://eshop.romak.cz/variant/raslove-up...ire/88/403
tak nemá šanci ani jedna včela projít skrz.

Příspěvek: #63

No a k tomu pletivu lze zasadit spoustu popínavých rostlinek ... hrách, fazole, lichořeříšnice, schizandru etc. etc. ... a ještě by byl profit z květů i plodů ...

Příspěvek: #64

Já mám v plánu dát před úly do dvou řad maliny budu z toho mít užitek já i včely (Zkoušel jste někdo pálit malinovici? )

Příspěvek: #65

Jako nápad výborný, ale dej potom vědět, až budeš sklízet maliny.

Příspěvek: #66

Já si zasadil malinovou plantáž kousek stranou včelnice, k sousedovic plotu. Snad to včely zvedne, kdyby si chtěly přes jejich dvůr zkracovat cestu. No a maliny taky nejsou marné

Příspěvek: #67

V ilustrovaném včelařství sem se dočetl že když je více úlů vedle sebe že včely můžou začít bloudit.. doporučujou tam aby se na každý úl nakreslil jiný geometrický tvar. Pokud tedy v blízkosti neni nějaký orientační bod např. strom. Jak poznám kdy to mám udělat že včely blouděj??

Příspěvek: #68

Odborníci uvádzajú, že približne 10 - 20% včiel zalietava do iných rodín. Toto by som neriešil. Čo mi odletí, to sa mi z iného vráti. Nemám graficky oznčené úle, len farebne rozlíšené letáče. A nemám s tým žiadny problém.

Příspěvek: #69

Taky bych to neřešil, přesně jak píše Vojtěch. Včely si to vyřeší. Značím letáky říčními kameny různých tvarů. Jsou to kámoši z výletů, vzpomínky ..., nastal problém, kam je dávat, tak šly na letáky ...

Jiný problém nastane, třeba když má někdo úly blízko u pole a před něj si najede někdo s kočovnou sestavou a stáhne většinu létavek, ale to už se tu, tuším, řešilo. Stává se to, ale ...

Příspěvek: #70

Má to samozřejmě i svoje negativa. Vyrovnává se i objem v.d. Takže budeš-li v budoucnosti chtít rozchovávat matky ze včelstva, které mělo objem v.d. nejnižší, tak nepoznáš které to je.

Příspěvek: #71

To je, Karle, teoreticky možné, ale v praxi tomu tak být myslím nemusí. Vždyť i podle spadu (jakkoli je to jen pomocný údaj a na skutečný počet V.d. ve včelstvu jen jaksi ukazuje) se jeví každé včelstvo jinak. Ostatně viz třeba VMS. A pak jsou i jiné údaje, podle nichž se rozchovává ...

Příspěvek: #72

Jistě, pohybuji se v úrovni hypotézy (ale někde jsem o tom četl, vědkyně,včelařka?!).
VMS rozhodně nepodává nakukujícím informace, které jsou pro srovnávání důležité, třeba jen velikost včelstva, která je jedním ze zásadních kritérií.
Čili, hypoteticky, ale s určitou logikou: budu-li mít stanoviště, kde jednotlivé úly jsou od sebe nejméně 2m vzdálené omezím značně zalétávání. A pokud budou včelstva v jednotlivých úlech obsedat přibližně stejnou plástovou plochu, myslím, po sledování spadu, že mám k dispozici nástroj, který mi ulehčí rozhodování, ze kterého včelstva rozchovávat matky pro následný rok, alespoň z pohledu senzitivity či tolerance k v.d.
Ale protože jsem ještě něco takového nezkusil, je to jen logická úvaha.

Příspěvek: #73

Keďže môj názor na štatistiku je, že sú to presné výpočty s nepresnými údajmi, tak mám taký istý názor aj na VMS. A to sa na štatistickom riadení výroby zúčastňujem! . Pre mňa VMS znamená približnú informáciu. Dvaja včelári vedľa seba a rôzne počty klieštika. Určite by ma neodradila od voľby stanovišťa informácia o vysokom množstve Varroa Destruktor na danom mieste. Myslím si, že množstvo VD závisí od "kvality" včelstiev a snahy včelára, VD potlačiť a tým aj od jeho vedomostí.

Příspěvek: #74

Tohle je hodně zajímavé téma. Asi je opravdu lepší mít včelstva jaksi rozptýlené v kraji. Z více důvodů. Ale když ono do toho vstupuje tolik proměnných ...

Příspěvek: #75

Až budete mít více stanovišť ahbudete je stejně ošetřovat a sleodovat napadení, můžete dojít k nějakým hypotézám, možná i závěrům.

Já osobně jsme škrtnul to že hlavní význam má včelař. To na příspěvek č.73. Taky jsme si to ale dřív myslel.


VMS je zajímavé, že umožní porovnávat dynamiku populace VD meziročně. Tedy jestli letos se VD daří a jak moc být ve střehu.

Podle mě nejde ani tak o absolutní čísla ale o trendy. Navíc my tady na severu v podhůří máme přehled co asi tak nás může čekat. Nejen kytky ale i VD je tady trochu opožděn.

Takže díky všem co si na odečet na podložkách najdou čas a zadají d VMS pro ostatní. Já bohužel nestíhám.

Příspěvek: #76

(27.06.2011 11:18)Vojtech Langer napsal(a):  Odborníci uvádzajú, že približne 10 - 20% včiel zalietava do iných rodín. Toto by som neriešil. Čo mi odletí, to sa mi z iného vráti. Nemám graficky oznčené úle, len farebne rozlíšené letáče. A nemám s tým žiadny problém.

Taky přidám něco do diskuse. Loni na přednášce ing. Titěry z Dolu zazněla následující informace: Byl udělán rozbor genetiky vzorku (DNA) 100 včel a příslušné matky. Tady se zjistilo, že až 60 % včel !!!!! nemá geneticky s matkou nic společného !!!!! , nejsou to tedy její dcery. Navíc, pokud se matka páří s cca 8 - 12 trubci, jsou dělnice ve včelstvu jen polosestry t.j. po rozličných trubcích. To znamená, že my pracně řešíme, které že to včelstvo štípe,je rozbíhavé, má takové či onaké vlastnosti včetně medného výnosu. Pokud by tato informace měla být pravdivá (a zdroj věrohodný je), pak je třeba se k tomuto fenoménu nějak postavit. Můj kamarád před cca 25 lety dostal na včelařské škole (učitelé včelařství) seminární práci na téma zavčelení krajiny. M.j. si sedl před česno a začal značit vyletující trubce. To se včelaři i ze vzdálenosti cca 7 km divili, kdože jim značí ve včelstvech trubce!!!

Příspěvek: #77

Mám pocit, že výsledky těch testů dokonce někde publikovali. Bylo to ve Včelařství? Vloni ...

Příspěvek: #78

(28.06.2011 22:08)ing. Rostislav Pešek napsal(a):  .... Tady se zjistilo, že až 60 % včel !!!!! nemá geneticky s matkou nic společného !!!!! , nejsou to tedy její dcery. .....

Většina vlastností včelstva mimo medný výnos stojí na mladých včelách, které nemohou být jiného původu než od matky v tomto včelstvu. Zdá se mi, že ty procenta nějak nesedí.

Příspěvek: #79

(29.06.2011 23:05)Pavel Holub napsal(a):  Zdá se mi, že ty procenta nějak nesedí.

Ja som sa stretol s názorom (informáciou) , že je to môže byť až 40% pri veľkom počte úľov na jednom stanovišti. Uvedenú informáciu (10-20%) som bral ako spriemerovanú, nakoľko si pravdivosť nemám ako overiť.

Příspěvek: #80

Pokud chováte prošlechtěný materiál, který systematicky rozchováváte a v každém včelstvu máte kvalitní F1, tak nějaké zalétávání není třeba řešit. Letos jsou všechny včelstva bez vyjímky velmi mírná. Za bouřky, v parnu, za chladu proste kdykoliv do nich jdu, tak ani žihadlo. V podstatě dostanu žihadlo jako třeba dnes, když přimáčknu včelku. Většina včelařu si asi nedovede představit medobrani bez ničeho na hlavě a rukavic. Před týdnem mi pomáhal u včel kamarád(nikdy nevčelařil, obcas za mnou chodívá na pokec ke včelám) , ometal jsem přes smyk včelky do rojaku a podával mu odvčelené plasty na vytočení, které ukládal do bedynek. Když viděl, co dělám, tak mi sám řekl, ať mu podávám plasty se včelami a že je omete. Upozorňuji na to, že i on neměl ani kloubouk ani rukavice. Tohle je cesta k získávání dalších nadšenců pro včelařinu. Mírné včelky!