Příspěvek: #401

Mám skromný dotaz.
V čem bude rozdíl, když budu dělat nástavky (37x17, 42x17) o síle stěny 20 nebo 25mm?
Máte s tímto někdo zkušenost?
Co by bylo lepší?
Stěnu raději silnější nebo plně postačuje jen 20mm?
Třeba ohledně pevnosti, tuhosti, trvanlivosti, apod.?
Díky

Příspěvek: #402

Úľ môže bit aj 18mm hrubá stena včelám to nevadí ale, na slnku sa ti zvlečú plásty aj s 25mm nastavkov. Je to dobré do včelína, kočovného voza kde to nie je na slnku a rýchlejšie sa v tom včely vyroja.

Příspěvek: #403

Mám i 17mm, jde jen o konstrukční pevnost, jinak je to jedno, pokud není velké vedro, jak píše Merkuri.

Příspěvek: #404

Mám tenkostěnné nástavky ze smrku, o síle stěny od 19-25 mm.
Jsou na míru 39x30 a 39x15.
Po pár letech jsou podélně hodně rozpraskané, ať už jsou natřené nebo ne.
Také se prodlužují na výšku, třeba až o 8mm.
Jsou spojovány na tupo, ale šrouby v rozích naštěstí drží, netrhají se.
Zkusil jsem udělat pár nástavků na stejnou míru - nízké pouze z polystyrenu a pár vysokých jsem udělal tak, že jsem udělal dřevěnou kostru a vyplnil jí polystyrenem.
Tyto nástavky, co se týče pracování materiálu, jsou výborné, prostě drží.
Navíc jsou ještě mnohem lehčí, než ty dřevěné.
Mají chybu pouze v tom, že se velice snadno mechanicky poškodí, včely je zevnitř vykusují a ptáci je z venku proklovávají.
Uvažuji do budoucna o dvou možnostech.
Buď budu dělat nástavky ze dřevěné kostry, vyplněné polystyrenem a proti vykusování včelami, přibiju zevnitř nerezový plech (o síle cca 0,3mm) a zvenku přibiju sololit.
A nebo budu pokračovat ve výrobě ze smrku, jenom spoje v rozích budu dělat cinkovaným spojem, aby se to tak neprohýbalo, nepraskalo a drželo to.
I za cenu toho, že se nástavek trochu natahne na výšku.
A ještě bych je možná naparafínoval, než je natírat.
Nátěr se stajně smyje a nefunguje.
Barvy jsou drahé a časově nátěr a parafinace vyjdou nastejno.
Jaký kdo máte na tyto dvě možnosti názor a nebo ještě lépe, jakou třeba i zkušenost?
Poradí mi prosím někdo, jestli neuvažuju úplně zcestně?
Děkuju, Honza

Příspěvek: #405

Zdravím.
Už som to niekoľko krát uviedol,že najlacnejšie,najrýchlejšie a najlahšie nádstavky sa vyrobia podľa návodu od pána Turčaniho na výrobu panelového úla zo smrekolitu /sololitu/.Potrebujete len cirkulár s vídiovým kotúčom a vŕtačku na vyvŕtanie očka na nádstavku.Pén Turčani včelári v takýchto úloch už viac ako tridsať rokov a i my máme v takýchto úloch viac ako 400 včelstiev a sme veľmi spokojní.12 rámikový nádstavok rámikovej miery 42 x 27,5 cm nás nestojí i s náterom viac ako 5 Eur.
Presný návod uverejnil pán Sebošík v Téme Úly a v podtéme Technický nákres B 10 -Panelový úl v prílohe dňa 24.3.2016.
Treba si len upraviť miery pre svoju rámikovú mieru a počet rámikov v nádstavku.
Výroba týchto nádstavkov je veľmi jednoduchá i pre laika.Nerobia sa žiadne rámiky,len podľa návodu sa v kopyte /šablóne/ naukladajú jednotlivé narezané latky a na ne sa pribije 0,3 cm smrekolit /sololit/.Latky režeme z dosiek 2,4 cm hrubých ,aby stena bola 3 cm hrubá a sedlo na rámiky i zo smrekolitom bolo 1,5 x 1,5 cm.
Keby mal niekto skutočný záujem,rád poradím.
Bojo.

Příspěvek: #406

To je dobré řešení.
Jenom bych se chtěl vyhnout tomu, abych do vnitřku dával sololit.
Jsou pak problémy s jeho kroucením a jako materiál je to vlastně dřevěný odpad (piliny) pojený nějakým svinstvem, ze kterého se něco uvolňuje do vnitřního prostoru úlu a jde to i do medu.
Takže dávat do vnitřku nástavku sololit a natírat nebo napouštět ho čímkoliv je podle mě prostě cesta špatným směrem.
Proto přemýšlím o tom nerezovém plechu. Byl by sice drahý a těžší než sololit, ale nezávadný a jeho životnost je téměř nekonečná (tedy z pohledu doby mého včelaření), mě prostě přežije.

Příspěvek: #407

Zdravím.
Ten sololit sa vo vnútri úla nanatiera,to si upravia včely propolisom.Skrúcením a prehybaním nie sú problémy,lebo sa dáva drevená výstuž,ktorá to eliminuje. Zaujímavý je Váš názor na sololit,u včiel Vám vadí a u nábytku,kde sa tiež používa a kde strávite Vy najmenej polovičku dňa Vám nevadí.Veľmi zaujímavý názor,len asi málo pravdivý.lebo keby to bola pravda,tak dávno sa v nábytkárskom priemysle zakáže používať.

Bojo.

Příspěvek: #408

Uvědomte si ale množství sololitu doma v nábytku a v jakém je prostoru a porovnejte to s úlem.
Dům je oproti úlu velký a množství sololitu malé.
U úlu je to naopak, tam je jenom sololit.
Ono, i když je něco škodlivého, tak to jen tak nikdo nezakáže.
Čím by se musel sololit nahradit, kdyby byl najednou zakázán?
A co by přišlo lidí o práci.
Proto, i když je škodlivý, tak se používá.
Ono je to tak i s více věcmi.
Vše je o ceně.
Sololit je svinstvo, proto je levný.
Kdo chce ať si ho do úlů dává a ty škodliviny z něj jí v medu a prodává ho i ostatním.
Nerez plech je oproti němu drahý, ale nezávadný.

Příspěvek: #409

Zdravím.
Nie som odborník a ani nemal som možnosť ,i keď som sa o to zaujímal ,vidieť chemické zloženie a hlavne aké škodlivé chemické látky sa uvoľňujú zo smrekolitu /sololitu/.Keď to viete,tak Vám budem za vedecky podloženú informáciu vďačný.V dnešnej prechemizovanej dobe je veľa ľudí alergických i na nerez /chróm,nikel,vanád/,ktoré sa vraj tiež z nerezu uvoľnujú.Mne je jedno z akého materialu si vyrobíte a za akú cenu úle,len nezabudnite,že nerez je veľmi dobrým vodičom tepla a v letných mesiacoch s veľkou pravdepodobnosťou budú Vaše včielky mať problémy,najmä tie na slnku.

Bojo.

Příspěvek: #410

Jako bývalý zaměstnanec Solo Sušice mohu odpovědně říci, že sololit, který se tam vyráběl byl 100% ekologický. Tyto desky byly vyráběny mokrou cestou. To se snadno pozná podle toho, že je jedna strana hladká a druhá s hrubá obtiskem síta. Tyto desky neobsahují žádný formaldehyd.

Příspěvek: #411

(30.04.2016 8:15)1j1j1j napsal(a):  To je dobré řešení.
Jenom bych se chtěl vyhnout tomu, abych do vnitřku dával sololit.
Jsou pak problémy s jeho kroucením a jako materiál je to vlastně dřevěný odpad (piliny) pojený nějakým svinstvem, ze kterého se něco uvolňuje do vnitřního prostoru úlu a jde to i do medu.
Takže dávat do vnitřku nástavku sololit a natírat nebo napouštět ho čímkoliv je podle mě prostě cesta špatným směrem.

Zdá se mi, že šíření bludů se internetem rozrůstá! Na FB panika z bílých okrajů mezistěn jak jsou padělány parafínem a zde jak se ze sololitu uvolňuje něco do medu.

Když neznáte výrobní postup a složení sololitu a pletete si ho evidentně s technologickým procesem výroby dřevotřísky nebo dřevovláknité desky DVD vyráběné suchou cestou, tak nešiřte bez průkaznosti na veřejnosti nepravdu o uvolňování něčeho (asi myslíte formaldehydu) do úlu a do medu!!!

Jinak internet za chvíli bude přemnožen broukem pytlíkem.

Stačí před šířením bludů se zkusit jako úplně neznalý poradit alespoň s wikipedií https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C5%99evo...rou_cestou kde se dozvíte, že lepidlo se nepoužívá automaticky, ale jen NĚKDY pro zvýšení pevnosti a to znamená čím více lepidla a parafínu - tím vyšší cena za sololit a nejlevnější sololit bez uvedení zlepšení vlastností - zvýšená odolnost proti vlhku, zvýšená pevnost v ohybu - sází na lignin obsažený ve dřevě.

---

V Sušici jsem nebyl, ale viděl jsem proces výroby sololitu od A do Z ve dvou podnicích a BEZ LEPIDEL.

Též informace o hobře vyráběné mokrým procesem hovoří za vše - podobný princip. https://cs.wikipedia.org/wiki/Hobra

Příspěvek: #412

(29.04.2016 15:46)1j1j1j napsal(a):  Mám tenkostěnné nástavky ze smrku, o síle stěny od 19-25 mm.
Jsou na míru 39x30 a 39x15.
Po pár letech jsou podélně hodně rozpraskané, ať už jsou natřené nebo ne.
Také se prodlužují na výšku, třeba až o 8mm.
Jsou spojovány na tupo, ale šrouby v rozích naštěstí drží, netrhají se.
Zkusil jsem udělat pár nástavků na stejnou míru - nízké pouze z polystyrenu a pár vysokých jsem udělal tak, že jsem udělal dřevěnou kostru a vyplnil jí polystyrenem.
Tyto nástavky, co se týče pracování materiálu, jsou výborné, prostě drží.
Navíc jsou ještě mnohem lehčí, než ty dřevěné.
Mají chybu pouze v tom, že se velice snadno mechanicky poškodí, včely je zevnitř vykusují a ptáci je z venku proklovávají.
Uvažuji do budoucna o dvou možnostech.
Buď budu dělat nástavky ze dřevěné kostry, vyplněné polystyrenem a proti vykusování včelami, přibiju zevnitř nerezový plech (o síle cca 0,3mm) a zvenku přibiju sololit.
A nebo budu pokračovat ve výrobě ze smrku, jenom spoje v rozích budu dělat cinkovaným spojem, aby se to tak neprohýbalo, nepraskalo a drželo to.
I za cenu toho, že se nástavek trochu natahne na výšku.
A ještě bych je možná naparafínoval, než je natírat.
Nátěr se stajně smyje a nefunguje.
Barvy jsou drahé a časově nátěr a parafinace vyjdou nastejno.
Jaký kdo máte na tyto dvě možnosti názor a nebo ještě lépe, jakou třeba i zkušenost?
Poradí mi prosím někdo, jestli neuvažuju úplně zcestně?
Děkuju, Honza

Myslím, že uvažujete zcestně.
Jsem dalek toho, abych se o vašem názoru vyjadřoval jako jeden zdejší neomylný vševěd, nicméně jak jsem tu už psal mě docela udivuje vaše uvažování. Vy se štítíte sololitu, ale vůbec se neštítíte ropného svinstva jakým je parafín. Zatímco ze sololitu je cítit dřevo - typický pach truhláren a nábytkáren a tvrdím, že to není zápach odporný či nepřekonatelně nepříjemný, tak proti tomu pach parafínu mi zvedá žaludek a ten mi vadí stonásobně víc. To vám ale nevadí, z mého pohledu podivné uvažování.

No a antikoro? Myl jste někdy nádobí? Pokud ne, umyjte jen ve vodě s jarem antikorový kastrol a ucítíte silný pach kovu. To stačí na to, aby v naší domácnosti byly z nerezu jen příbory, ale žádné jiné nádobí. Navíc vím jistě, že ve fabrice, kde jsem kdysi dělal, mřeli svářeči antikora mnohem častěji, než jiné profese. Ale to není žádné objektivní tvrzení, kor když někdo proloboval, že se musely vyhodit miliony hliníkových sudů a nahradit je antikorovými (miliardový byznys), tak se budou někteří chytat nezávadnosti antikora. Já vím své a já bych do úlu nic z antikora nedal. Mám z něj medomet a nadšený nejsem.

Vy si ale, samosebou, dělejte co chcete a klidně si věřte zase svým pocitům.

Příspěvek: #413

(01.05.2016 10:23)tom.50 napsal(a):  Jsem dalek toho, abych se o vašem názoru vyjadřoval jako jeden zdejší neomylný vševěd... pach parafínu mi zvedá žaludek a ten mi vadí stonásobně víc.

Dalek jak? Parafín je přeci bez zápachu.

Příspěvek: #414

(30.04.2016 9:57)1j1j1j napsal(a):  Nerez plech je oproti němu drahý, ale nezávadný.

Kovové iony jsou nezdravé pro různé mikroorganismy (bakterie, proteiny, kvasinky). I zušlechtěná ocel může narušit rovnováhu v úlu (elektrický proud poteče).

Příspěvek: #415

Elektrický proud teče i v nás.
Je na tom něco špatného?

Příspěvek: #416

v tomto vlákně se nejedná o funkci našich střev

Příspěvek: #417

1.Použití plechu v úlu - je víc důvodů, proč bych to nedělal.
2.Elektrický proud teče od někud někam - jak může v tomto případě ovlivnit včely?
3. Střeva? Celé tělo (svaly) jsou ovládány elektrickým proudem, atd.

Příspěvek: #418

Kdyby byl svět kolem nás tak jednoduchý, bylo by to prima, co myslíte?

Příspěvek: #419

Kdysi jsem byl na návštěvě u pana Slámy v Chlístově a ten, jestli se nepletu, měl normální tenkostěnné nástavky, tuším ze smrku i z vejmutovky, a z venku na nich měl ještě přibitý sololit natřený hnědou barvou.
Nevím ale, proč to tak měl vlastně udělané.
To by mohlo být dobrým řešením, aby nástavky tolik nepracovaly a nepraskaly.
Třeba napoví někdo, kdo to tak má.

Příspěvek: #420

Keď sa robia nástavky so suchého dreva čo 2 roky sú vyfugované v tieni tak nemá čo na nich prasknúť. Avšak to nemôže biť bás aký strom čo rástol. Zásadne nie krajné stromy v lese. Keď drevo vyschne tak je problém tam vraziť klyniec pokial je drevo pomaly rastúcu čo je aj tvrdé. Najtrvácnejšie drevo je cér a červený smrek a ako jednička v trvácnosti je cér, to nezhnije ani v bažinách za 300 rokov. Céru sa žiadne iné drevo nevyrovná. Najviac céru rastie pri Rimavskéj Sobote k Madarskím hraniciam.