Příspěvek: #421

(05.05.2016 12:42)pavelno napsal(a):  Kdysi jsem byl na návštěvě u pana Slámy v Chlístově a ten, jestli se nepletu, měl normální tenkostěnné nástavky, tuším ze smrku i z vejmutovky, a z venku na nich měl ještě přibitý sololit natřený hnědou barvou.
Nevím ale, proč to tak měl vlastně udělané.
To by mohlo být dobrým řešením, aby nástavky tolik nepracovaly a nepraskaly.
Třeba napoví někdo, kdo to tak má.

To je nesmysl co měl ten pán, tedy prkno pobité sololitem. Pak se ztrácí půvab tenkostěnného úlu, tedy jeho nízká váha a i pracnost výroby a drahota je zbytečně velká.

Píšu to před chvílí jinde. Tak znova.

Aby nástavky nepracovaly musí mít všechna prkna spárovky pravou stranu ven, VŠECHNA a ne cik-cak jak se to učí nyní v učňákách.

Další zásada. Poitřebujete prkno široké např. 20 cm a máte ho? Pak ho podélně rozřízněte a slepte jak bylo a nebo (v praxi vždycky) slepujte prostě "půlky" jakýchkoli prken, ne tedy přesně těch rozříznutých.

Další zásada. Hotovou stěnu nástavku, nízkého jednou a vysokého víckrát nařízněte zevnitř podélně asi do třetiny tloušťky prkna. Neptejte se proč a udělejte to (palubky bývají taky zezadu profrézované, proto)

Další zásada. Nástavek natřete ne lazurou, ale prostě nějakou barvou, která dřevo dokonale uzavře aby do něj nepronikala voda. Pak se ani nehne! Prodyšné dřevo stejně není a tak to nevadí. Já vloni viděl u kámoše jak dává na včely nástavky natřené jen fermeží. Prý nestíhá a nástavky natře barvou až v bude čas, v zimě třeba. Udělal jsem to ze stejného důvodu taky a nástavky se tváří líp (nekroutily se tolik anebo vůbec) než ty natřené 3x Luxolem.
Mimochodem, Luxol chytá (sice hůř, ale chytá) i na nástavky natřené 2x fermeží. Pak mě napadlo nalejt fermež rovnou do toho Luxolu. Jde to.

Stačí? Prozatím...

Příspěvek: #422

Prkno jak říká tom podélně rozříznu. Nesleduji. Nastavek stluču hřebíky, stranu dřeva neřeším. Osklivejším dovnitř. Dřív jsem spojoval vruty a rozdíl nevidím. Nenatiram. Nemám problém s kroucením ani s rozpadem. Prázdné nastavky skladuju venku pod širým nebem aby dřív zešedly.

Příspěvek: #423

Jenže o kolik zábavy = problémů ses ochudil.

To by jsi mohl řešit kroucení, čepování, parafínování, natírání, plíseň, větrání, očka.

Takhle - máš ty vůbec nějaký problém, když si to uděláš tak jednoduchý?
Co tě na tom včelaření pak baví.

Včelařina v ČR a v okolních zemích - udělej si hodně problémů pod dojmem že tím včelám pomůžeš a pak je složitě řeš.

Příspěvek: #424

(06.05.2016 0:50)tom.50 napsal(a):  Další zásada. Nástavek natřete ne lazurou, ale prostě nějakou barvou, která dřevo dokonale uzavře aby do něj nepronikala voda. Pak se ani nehne! Prodyšné dřevo stejně není a tak to nevadí. Já vloni viděl u kámoše jak dává na včely nástavky natřené jen fermeží. Prý nestíhá a nástavky natře barvou až v bude čas, v zimě třeba. Udělal jsem to ze stejného důvodu taky a nástavky se tváří líp (nekroutily se tolik anebo vůbec) než ty natřené 3x Luxolem.

Zásadně nesouhlasím jen s tímto.
Protože má každý úl stříšku, už není nutné chránit nástavky nátěrem, jakýmkoliv. Voda do dřeva pak neproniká zvenčí, ale pouze zevnitř. Abyste se o tom přesvědčili, zkuste úl až bude chladno zvenčí obalit fólií a uvidíte ten humus, který se potom skrývá pod krásnou barvou. Je jasné, že se pak dřevo nekroutí. protože je pořád rovnoměrně zvlhlé, vnější strana, hlavně na sluneční straně, extrémně nevysychá. Nenatřené dřevo pak vykazuje značný rozdíl vlhkosti u vnitřní strany a vnější strany, proto se kroutí.
Jsou tu pak dva pohledy na problém. Buď natírat aby se dřevo nekroutilo a nástavky byly krásné ale uvnitř vlhké a riskovat, že dříve shnijí, nebo nic nenatírat .

Příspěvek: #425

(06.05.2016 0:50)tom.50 napsal(a):  Další zásada. Hotovou stěnu nástavku, nízkého jednou a vysokého víckrát nařízněte zevnitř podélně asi do třetiny tloušťky prkna. Neptejte se proč a udělejte to (palubky bývají taky zezadu profrézované, proto)

Slyšel jsem od jednoho prodejce dřeva, že tohle je současný mýtus. Palubky maj drážky proto, aby se dobře vedly podélně v mašině, ale lidem se nakukalo, aby nermcali že maj vykousaný prkna, že je to hrozně sofistikovanej zákrok aby se to nekroutilo.

Příspěvek: #426

Kohout.

Já si své práce vážím a dělám nástavky (v mém nynějším věku už nevím proč) na 50 let (už jsem ubral, například to mrskám natupo). Prostě jsem ze staré školy, taky to prostě musí nějak vypadat. Jinde jsem už napsal, že i ženu mám hezkou a upravenou, ale úplně stejně funguje i šereda (dalo by se to o té ženě napsat mnohem jinak).

Pavel Holub.

I vy si samosebou dělejte co chcete, já jsem vám poctivě řekl obecné pravdy. Ve vláknu o povrchových úpravách píšu, že mám nejstarší NN po předcích z r 1955 a dosud slouží a shnilý není! Je ale natřený fermežovou barvou a pod ní fermeží. Nekroutí se. Nekroutí a nehnijí ani mnou vyrobené NN ze začátku 80 let, natřené stejně. Co je natřené Luxolem za jedinou zimu černá, prýská, kroutí se a chce natírat furt dokola jak u blbejch a pak má pravdu KaJi.

VaT

Pobavil jste mě vaší představou jak funguje dřevoobráběcí stroj. Někde se zeptejte na čtyřstranku a pak vám bleskne. Na jediné projetí mašinou je palubka hotová, je oboustranně ohoblovaná a má péro i drážku. Rád bych věděl, kam by jako to prkýnko mohlo uhnout a proč by potřebovalo vedení, to vedení je tou mašinou a uhnout nemůže ani o desetinu milimetru nikam. A vzhledem k láci palubek bych nedal nic za to, že stejný stroj i rozmítá fošnu.

Jako byste se se mnou hádali. Proč? Dělejte si to jak chcete, kdo chce ber informace a kdo nechce nech být.

Jo a ještě ke Kohoutovým hřebíkům. Jde to, za komančů jsem to jinak nedělal, drží to lepidlo. Ale kdo nechce aby se mu dřevo štíplo, třeba když je třeba zatlouct hřebík v kraji či v tenkém konci, tak se hřebíku kladivem ztupí špička aby hrot před sebou vlákna trhal a ne aby se mezi ně vkliňoval a tím dřevo štípal. Jen je celkem voser každý hřebík otočit a klepnout na špičku. Ale fungiuje to na 95 a víc%.

Příspěvek: #427

Že to využívjí při výrobě neznamená že to nesnižuje pnutí.
Prodejce měl technické vzdělání nebo před tím obchodoval s mlíkem?

Příspěvek: #428

A že (název jsem vymazal a nahradil ho jménem brajcvajzol aby mě náhodou výrobce nechtěl žalovat //brzo už budeme psát bez rizika jen interpunkci//) už není co býval za komančů mi prozradil jeden odborník, celoživotní prodejce barev a laků. V té barvě bylo cosi (jmenoval mi to, neznámý název a tak jsem to zapomněl) a to NĚCO chránilo dokonale a celá léta. Jenže ekouši tlačili na závadnost tak dlouho, že výrobcům došlo, že když bude barva jalová, tím častěji jí budou muset lidi kupovat a natírat a natírat. Přitom se vyhoví ekoteroristům (a nebo si je platí ti výrobci barev) a bude tak na věčné časy zajištěn ekonomický růst.

Pak se logicky najdou lidi jako Kohout a KaJi, kteří se vědomky či mimoděk vzepřou a z toho rozjetého idiotského vlaku, co nejde zastavit, vyskočí. Čím dýl to tu čtu a čim dýl o tom přemýšlím tak těm dvěma (a dalším) rozumím víc a víc...

Příspěvek: #429

(06.05.2016 9:17)tom.50 napsal(a):  Pavel Holub.

I vy si samosebou dělejte co chcete, já jsem vám poctivě řekl obecné pravdy. Ve vláknu o povrchových úpravách píšu, že mám nejstarší NN po předcích z r 1955 a dosud slouží a shnilý není! Je ale natřený fermežovou barvou a pod ní fermeží. Nekroutí se. Nekroutí a nehnijí ani mnou vyrobené NN ze začátku 80 let, natřené stejně. Co je natřené Luxolem za jedinou zimu černá, prýská, kroutí se a chce natírat furt dokola jak u blbejch a pak má pravdu KaJi.

Barvy z 50tých let měly tu výhodu, že na vlhkém a pracujícím dřevě do roka popraskaly. Mikrotrhliny v barvě pak umožnily únik vodní páry ze dřeva ven. V těch letech se ale většinou dělaly palubkové úly plněné hoblinami. To je o něčem úplně jiném. Palubkové krytí je pak jen fasáda s dostatečnými fukami pro odvětrání vodní páry.
Je třeba se vyjadřovat přesněji.

Příspěvek: #430

Já mám na mysli tenkostěnný nástavek ze smrku tlustého 30 mm.
Mikrotrhliny na něm možná jsou, mikroskopem jsem to nezkoumal, viditelného na tom není nic.
Ty konkrétní úly 39x30x11, ke kterým byly ty tenkostěnné medníky, už nemám. Ne že by shnily, dal jsem je někomu a ten je zlikvidoval. Ve stěnách byla sláma z mlátičky, hoblovačky do toho dávalo Bednářské a Výrobní Družstvo (mimochodem od toho úl BVD).

Zapomněl jsem napsat, že píšu o nástavku k úlu, které vyrobil profesionál, ale doma a ne levně ve fabrice!! To bude hlavní příčina toho, že to vydrželo doteď.

Pokusím se to nafotit, neumím to dát z foťáku do PC, někdo z rodiny mi pomůže.

Příspěvek: #431

(06.05.2016 0:50)tom.50 napsal(a):  

(05.05.2016 12:42)pavelno napsal(a):  Kdysi jsem byl na návštěvě u pana Slámy v Chlístově a ten, jestli se nepletu, měl normální tenkostěnné nástavky, tuším ze smrku i z vejmutovky, a z venku na nich měl ještě přibitý sololit natřený hnědou barvou.
Nevím ale, proč to tak měl vlastně udělané.
To by mohlo být dobrým řešením, aby nástavky tolik nepracovaly a nepraskaly.
Třeba napoví někdo, kdo to tak má.

To je nesmysl co měl ten pán, tedy prkno pobité sololitem. Pak se ztrácí půvab tenkostěnného úlu, tedy jeho nízká váha a i pracnost výroby a drahota je zbytečně velká.

Píšu to před chvílí jinde. Tak znova.

Aby nástavky nepracovaly musí mít všechna prkna spárovky pravou stranu ven, VŠECHNA a ne cik-cak jak se to učí nyní v učňákách.

Další zásada. Poitřebujete prkno široké např. 20 cm a máte ho? Pak ho podélně rozřízněte a slepte jak bylo a nebo (v praxi vždycky) slepujte prostě "půlky" jakýchkoli prken, ne tedy přesně těch rozříznutých.

Další zásada. Hotovou stěnu nástavku, nízkého jednou a vysokého víckrát nařízněte zevnitř podélně asi do třetiny tloušťky prkna. Neptejte se proč a udělejte to (palubky bývají taky zezadu profrézované, proto)

Další zásada. Nástavek natřete ne lazurou, ale prostě nějakou barvou, která dřevo dokonale uzavře aby do něj nepronikala voda. Pak se ani nehne! Prodyšné dřevo stejně není a tak to nevadí. Já vloni viděl u kámoše jak dává na včely nástavky natřené jen fermeží. Prý nestíhá a nástavky natře barvou až v bude čas, v zimě třeba. Udělal jsem to ze stejného důvodu taky a nástavky se tváří líp (nekroutily se tolik anebo vůbec) než ty natřené 3x Luxolem.
Mimochodem, Luxol chytá (sice hůř, ale chytá) i na nástavky natřené 2x fermeží. Pak mě napadlo nalejt fermež rovnou do toho Luxolu. Jde to.

Stačí? Prozatím...

Je to skoro v každé knize z dob předlistopadových o výrobě nábytku nebo opravě chaty. Už nevím , jak se ty knihy jmenovaly, ale snažily se přiblížit lidem staré technologie ve stavebnictví a řemeslech. Prkna obrácená pravou stranou ven se kroutí na obrácenou stranu, tzn., že se kroutí směrem k nástavku a stěna není rozšklebená ve spoji J.

Příspěvek: #432

(06.05.2016 9:17)tom.50 napsal(a):  Kohout.

Já si své práce vážím

Já taky a tak si ji zbytečně nepředělávám.

Příspěvek: #433

Dobrý den,
zkouším si vyrábět vlastní úl a rámky.
Vychází mi mezera mezi vnitřní stěnou nástavku a boční loučkou rámku 5mm.
Je to pro včely dostačující mezera? Proleze včela mezerou 5mm?

Děkuji za odpověď

Příspěvek: #434

Proleze, ale bocni loucky budou pekne pristavene a bude peklo to rozebirat...

Příspěvek: #435

(12.05.2016 21:28)nadenicek napsal(a):  Dobrý den,
zkouším si vyrábět vlastní úl a rámky.
Vychází mi mezera mezi vnitřní stěnou nástavku a boční loučkou rámku 5mm.
Je to pro včely dostačující mezera? Proleze včela mezerou 5mm?

Děkuji za odpověď

Nádeníček, poslechnou, to než to včelařství takhle postupně naštudujou pomocí včelařského fóra, to budou v důchodu. Nepřemohli by se a nepřečetli by si jednu jedinou odbornou knížku? Měli by to tam přehledně, všechna možná témata, vlastní včelaření i pomůcky a úly, základní zásady a mohli by se k tomu furt vracet. Takhle to je celkem vopruz, nemyslej?
Já to s váma myslim dobře, poslechnou mě a nebudou vymejšlet oul, ale postavěj si ho podle nějakého plánku co už někomu funguje a dobře udělají! Možností, tedy typů úlů jsou spousty.
Tom.

Příspěvek: #436

Právě mi došlo že mám toma rád. V okamžiku kdy jsem se podíval jak si nadenicek přeje být oslovován.

Příspěvek: #437

Postavil jsem úl dle úlu zakoupeného od profesionálního výrobce...
Ale rámky jsem vyrobil dle jiné předlohy... Z toho důvodu mám mezeru pouze cca 5mm...

Chtěl jsem vědět, zda to postačí, či mám vyrobit rámky jiné?

Příspěvek: #438

(12.05.2016 21:28)nadenicek napsal(a):  Vychází mi mezera mezi vnitřní stěnou nástavku a boční loučkou rámku 5mm.
Je to pro včely dostačující mezera? Proleze včela mezerou 5mm?

Používá se 8 +- 2 mm

A z Tom.50 si nic nedělej. On rád druhým diktuje, co mají dělat, kam by měli vstupovat a jak o zvířatech mluvit.
A až si pár plánků prohlédneš a něco přečteš, tak zjistíš, že to každý má jinak. A to nejen u plánků, ale i stejné věci od různých výrobců.

Příspěvek: #439

Taky si dělám sám, rámky i nástavky. Původně jsem jel podle předloh Langstroth a všude 8mm. Pravda je, že jsem zjistil že je to moc. Zvlast mezi horni a dolni louckou. Nastavky se casem skutečne zvetsi na vysku a navic nedosedaji na 100%. Proto jsem je odspodu nyni zhobloval a mám mezeru asi jen 5mm. To bohate staci. Tech 8 - ve skutecnosti 10mm vcely casto prostaveli - zvlast kdyz jsem do nich od zari do brezna nesel.

Příspěvek: #440

(13.05.2016 9:55)davidbroz napsal(a):  Nastavky se casem skutečne zvetsi na vysku...

Dělám je o 4 mm nižší. Podle Nerada.