Příspěvek: #1

Zdravím Vás přátelé,
nyní je období, kdy každá ZO dostala do své poštovní schránky výsledky vyšetření vzorků zimní měli na varroázu.
V sobotu jsem se potkal s pár včelaři v hospodě a mluvili jsem o tom kolik komu spočítali kleštíků ve vzorku.
Nemohli jsme se shodnout na tom, jestli v posledním sloupečku (příloha návrhu k vyšetření), který je určen pro laboratoř, je počet kleštíků ve vzorku, nebo už spočítaný jejich průměr na včelstvo. Kolega tvrdil tu druhou možnost a tak mě zblbnul, že jsem ani nevěděl jak se jmenuju. Ale to to mohli taky ty pivečka .

Jak to tedy je?

Příspěvek: #2

Mel by to byt pocet klestiku celkem. Ja jsem mel treba 0, mel jsem obavy, ze to bude horsi, protoze koncem leta to u me vesele nevypadalo.
Tak at je jich co nejmene!

Příspěvek: #3

Co se děje ve státě včelařském

Tak nám dorazily výsledky z vyšetření zimní měli. Stát již po tři roky dotuje tuto bohulibou činnost, tipnul bych si 1 500 000Kč. Peníze vyplácela SvS organizaci, která těch zhruba 50 000 vzorku zkontrolovala. Při časovém limitu nějakých 35-40 pracovních dní, mi vychází zhruba 1250 vzorků za den, asi 150vz/hod.
Od letošního roku však SvS dospěla k rozhodnutí, že platit za něco, co sama SvS může také provádět,je zbytečné a tak testuje měl i ona. Správné rozhodnutí. Konkurenční boj může jen prospět. A navíc, pokud budou testy dělat krajské veter. správy, tak 50 000vzorků se provede na různých místech, s menším počtem a tím i větší spolehlivostí výsledků. Je rozdíl udělat 150vz/hod a nebo 15vz.
Tak od letoška. V našem kraji testy dělala kraj.veter.správa. A je čemu se divit. Ani pamětníci si nepamatují, kdy vůbec takovéto výsledky byly.
A hned je zaděláno na problém. Již kolují připomínky,zda jsou laboratoře SvS dostatečně fundované provádět tak složitou a zodpovědnou práci. Vzlášť když osvědčený systém,po kolik roků zpět svou funkčnost osvědčil.
Dnes mě mrzí, že jsem o této akci nevěděl.Tak jako jiné roky, kdy jsem si sám pro sebe testoval kvalitu vyšetření, tak bych proklepl i práci SvS. Na rozdíl od jiných organizací, nemám důvod nevěřit laboratořím SvS. Říká se, že nové koště dobře mete, a to by ty výsledky byly přímo perfektní.
Nehodnotím význam těchto testů, a ani mé počty nemusí být správné, ale jsem rád, že začíná foukat i z jiné strany včelařského obzoru.

Příspěvek: #4

Prosim a jak vypadaji vysledky???? Teda jaký je rozdíl???

Příspěvek: #5

Nerad bych polemizoval o kvalitě rozborů jednotlivých zpracovatelů vzorků. Laboratoř, která má akreditaci pro danou činnost určitě dokáže rozbor kvalitně provést. Pokud bude konkurenční prostředí a více času na provedení rozboru, tím lépe.
Zamysleme se ale nad smysluplností rozboru směsného vzorku zimní měli. Tento postup přetrvává z období, když byla většina území bez roztoče a byl třeba diagnostikovat výskyt. V té době to bylo naprosto v pořádku a splnilo cíl přibrzdit šíření roztoče. V té době se dokonce při výskytu roztoče na jednom stanovišti utratila všechna včelstva v okruhu 5ti km. V této oblasti se pak divoce žijící včelstva lákala na otrávené návnady. Pokud si dobře pamatuji, tak to byl cukerný roztok s nějakým desikantem. Asi Reglone nebo Gramoxone. V té době během přednášky o roztoči koloval ve zkumavce jeden roztoč, a veterinář dával velký pozor, aby se mu dostal zpátky. Časem se roztoč plošně rozšířil ale rozbory zůstaly. Jakou úlohu plní tato každoroční akce a jakou má vypovídající hodnotu nyní? S ohledem na poslední masové úhyny mám chuť napsat že žádnou. Protože se ale nechci stát obětí lynče, tak napíši že ne moc velkou. Porovnejme tuto metodu při určení postupu léčení u lidí. Představme si, že přijdeme na zdravotní středisko. Sestřička všem odebere krev a udělá směsný vzorek. Ten nechá v laboratoři analyzovat. Na základě výsledků se stanový u všech stejný způsob léčby. V tomto případě se asi nenajde nikdo, kdo by pochyboval, že takový postup je hloupost. Je přece nad slunce jasné, že ve skupině je několik naprosto zdravých a několik vážně nemocných. Proto je nepřijatelné stanovit stejný způsob léčby pro všechny. U včel to ale děláme.
V současné době by bylo daleko užitečnější věnovat omezené finanční prostředky na rozbory moru. Laboratoře by si přišli na své a chovu by to hodně pomohlo.

Příspěvek: #6

Nemám přístup k výsledkům ZO, ale bylo konstatováno, že do hluboké minulosti, se podobné výsledky nevyskytují. Teď nevím zda 67% nebo 67 vzorků bylo s nulou. Ale ono to bude zhruba stejné. Jen dva včelaři by měli natírat a to 6 včelstev. Hned na schůzi se ukázalo, že jeden s 5 vč. nevymetl podložky po léčení. Proto jsou takovéto výsledky o ničem.
Příznivá situace není jen u nás, ale v rámci celého okresu. A okres testovala akreditovaná laboratoř SvS. Výsledky už nedají spát okresní léčitelské generalitě ČSV
Málo Vd=špatná práce laboratoře. Kdyby jich bylo moc= taky by to byla špatná práce. Jó, není to jednoduché ve včelařském státě.
O to víc, když jde o peníze.

Příspěvek: #7

Naprosto souhlasím, v podstatě si dovolím říci, že toto vyšetření je jedna z hlavních příčin vysoké úmrtnosti včelstev na Vd., protože většina "včelařů" se výsledky nechá uchlácholit nebo spíše má pocit zadostiučinění, když podal směsný vzorek. Vždyť co je to za nesmysl tohle průměrovat. Sám jsem měl dvě včelstva se silným spadem a ostatních 8 bylo v pořádku a to se musí zohledňovat, jinak je jejich likvidace neefektivní, což je.
Jenže chtějte po důchodcích ochotu přistoupit na něco nového...

Příspěvek: #8

(06.03.2011 22:20)Jiří Přeslička napsal(a):  V té době se dokonce při výskytu roztoče na jednom stanovišti utratila všechna včelstva v okruhu 5ti km. V této oblasti se pak divoce žijící včelstva lákala na otrávené návnady.

Po přečtení této části jsem se napřed podíval do kalendáře zda není apríla, a pak byl chvíli v šoku. Potřebujeme neustálou osvětu. A jestli si někdo paušálně myslí, "Jenže chtějte po důchodcích ochotu přistoupit na něco nového..." , že s odchodem této generace se něco radikálně změní, tak se podělím o osobní zážitek, kdy jsem byl po schůzi, na které jsem citoval odborný přístup k moru: spálit vše, ale včelstvo možno zachránit, upozorněn mladým! člověkem, že to nebylo vhodné - co kdyby to někdo chtěl zkoušet!

Příspěvek: #9

Já si, Karle, pamatuji (to jsem ještě měl úplně jiné starosti než včelaření ... ), jak to tehdy doslova zlomilo souseda včelaře, moc fajn starého pána, kterého jsem rád, ale s respektem pozorovával z dálky přes plot, jak provádí tu magii okolo úlů s kuklou a kuřákem v oblacích dýmu ... Jakoby slavnost a prazvláštní rituál ... A pak najednou šlus ... a zlomený starý muž, jenž ztratil jeden ze smyslů života ... I z tohoto důvodu je stále třeba vést debatu o moderních a efektivních metodách, zaťatě se zastávat prostoru pro alternativy. Mentální flexibilita a schopnost samostatně uvažovat, udržet si nadhled a kritický odstup v hodnocení toho, co je předloženo, není otázka fyzického stáří. Aspoň doufám

Příspěvek: #10

JJ dělavalo se to.... smutné, dokonce ti u kterých prokazaly, že to v oddělku zavlekli na místa kde nebyl, tak šli dokonce i bručet....

Ale všimli jste si jedne zajimavosti??? Oddělek vám udělá více spadu, než včelstvo ve 2 nastavcich...
Takže to ma vyznam pokud včelažřite v budečaku, nebo v univerzalu v 1 nastavku.... Je to tim, že spad se zachytí na vyšších loučkach ramku...

Příspěvek: #11

Stejně jsem to chtěl napsat, tak to napíšu hned: jedno včelstvo, které bylo ještě před 3 týdny ve zdánlivé pohodě, padlo v posledních mrazech. Druhé jsem spojil s jiným, protože už bylo velmi slabé (vím, je to riskantní, ale úl byl čistý a včely se mi zdály být t v pořádku, prostě jsem na podzim zazimoval slabochy a věřil, že to vyjde jako to vyšlo vloni, jenomže přišla tahle vlna mrazů a ...). K věci: využil jsem té situace k testu: u obou původně v podstatě standardní spad měli (spíš málo), mrtvolek na síťce taky málo. Spad roztočů minimální (viz VMS, včelstva č. 2 a 4, ale přesné údaje tam ještě doplním). Po otevření ale zjištěno množství mrtvolek uvízlých mezi rámky mimo hrozen. Ostrý kontrast s jejich spadem na síťce! Takže podle spadu mrtvolek se řídit je problematické. Totéž s měli: oklepal jsem zbylé rámky a jen jsem zíral, co měli v nich bylo schováno. Doslova hromady. A v ní samozřejmě i roztoči. Ne moc, ale byli. Ti také na později "smytých" mrtvolkách. Totéž u toho včelstva, které jsem spojil. Je to přirozeně jen další argument pro tvrzení, že řídit se spadem, zimujeme-li s více nástavky, je opravdu problematické. A totéž platí i o vyšetření zimní měli, z něhož se pak dělají další závěry a prognózy. Neodmítám je a priori, ale vidím ve své praxi stále víc problémů. Ti zkušení to samozřejmě vědí už dávno, tož ty prosím o shovívavost ...

Příspěvek: #12

To se zimni meli a nastavkovym vcelarenim tvrdim jiz dlouho. Neco jineho je smesny vzorek z jednoprostoroveho ulu a neco jineho je u NN, nebo kombinovane technologie, kde jsou patra loucek nad sebou.
U nastavkoveho ulu pocet roztocu v zimni meli o nicem nevypovida! Nebo vysetreni hodne zkreslene! Po poslednim osetreni se omete podlozka. No a ceka se pak na zbytek roztocu-prirozeny zimni spad do odberu meli. To co spadne z hornich loucek jsou mnohdy roztoci mrtvi jiz nekolik mesicu. Zalezi na prubehu zimy, na tom kolikrat se rozvolni chumac a jak se vcelky hybou na plastech. Samozrejme, ze jsem si to overil, po poslednim osetreni jsem si rozklopil u nekolika vcelstev nastavky a rychle sem koukl na loucky pod sezenim vcel. A co myslite? Byly tam! Nekde jen par roztocu, jinde , kde byly propolisove" kolejnicky" jich bylo i vice u sebe. Takze co je prirozeny zimni spad a co je spad zabitych roztocu?
No a pak natirejte hezky chemkou plod na jare protoze vysetreni zimni meli nedopadlo nijak skvele... natirej kvuli neprukaznemu vysetreni.
Kdyz takove vysetreni, tak by se melo zohlednit, ze dany vzorek pochazi z nastavkovych ulu...

Příspěvek: #13

Nejsou to jen ty loučky, když vhodíme malý lehký předmět do uličky, než propadně 3 patra, až neuvěřitelně často skončí zapadlý v buňce.

Příspěvek: #14

To je dalsi faktor, ktery ukazuje, ze vysetreni zimni meli nema dostatecnou vypovidaci hodnotu...
Ono to melo asi opravdu vyznam jen v dobe, kdy bylo treba mapovat postupujici invazi...

Příspěvek: #15

(06.03.2011 22:20)Jiří Přeslička napsal(a):  V současné době by bylo daleko užitečnější věnovat omezené finanční prostředky na rozbory moru. Laboratoře by si přišli na své a chovu by to hodně pomohlo.

Naprosto souhlasím s tímto názorem. Ze zimní měli bych dělal pouze rozbory na mor včelího plodu aby se za včasu odhalila nová ohniska.
Nemluvě o novém včelařské tabu (o kterém se ví, ale nemluví): odeberu zimní měli ze včelstev, vysypu jej na bílý papír, vezmu pinzetu, hezky roztoče vyberu, dám do kelímku a odevzdám důvěrníkovi. Takový směsný vzorek nemá už vůbec žádnou hodnotu a jediným výsledek je zjištění, kdo má lepší zrak nebo očního lékaře.
Metodika ošetřování včelstev proti kleštikovy je zpracovaná velmi dobře. Jen bych kladl větší důraz na varriamonitoring a využívaní kys. mravenčí k ochraně dlouhověkých včel v podletí. Nebylo by to pak nutné dohánět na jaře nátěry včel. plodu.

Příspěvek: #16

eee slyšel jsem že na moravě maji sykorky lepši oči než včelaři.... rozprostrou, hladovy ptaček spapa a je to....

dnes si to musi človšk sledovat přes sezonu sam a sam nasadit obranu, ale to zas patři jinam...

Příspěvek: #17

(07.03.2011 23:26)Beekeeper napsal(a):  Nemluvě o novém včelařské tabu (o kterém se ví, ale nemluví): odeberu zimní měli ze včelstev, vysypu jej na bílý papír, vezmu pinzetu, hezky roztoče vyberu, dám do kelímku a odevzdám důvěrníkovi. Takový směsný vzorek nemá už vůbec žádnou hodnotu a jediným výsledek je zjištění, kdo má lepší zrak nebo očního lékaře.

A já tam pak dám přesně definované množství VD, tak aby to nebyl nulový průměr, ale jedna.
A tak vím, že po mnoho let je to vyšetření dvakrát na ... nic.

Za prvé u nástavkových úlů neřekne nic kromě toho, že spočte roztoče v měli, a za druhé je nikdy nespočte ani z poloviny.

Vždy jsem si myslel, že "profesionální" systémy jsou prověřovány - tedy testovací vzorky s předem známým výsledkem, v případě analýz složení rozpůlení vzorku, nebo jejich naředění atd. Bez takové kontroly je každé pološné vyšetření na nic, protože se neví s jakou přesností systém pracuje.
Moje zkušenost +-90%. Po mnoho let.

Příspěvek: #18

(07.03.2011 23:58)Madra napsal(a):  eee slyšel jsem že na moravě maji sykorky lepši oči než včelaři.... rozprostrou, hladovy ptaček spapa a je to....

Že by bylo tohle to pověstné české kutilství a vynalézavost

Příspěvek: #19

Na střední škole, kterou právě dokončuji máme rádoby včelařský kroužek. Radši nebudu popisovat, je to šílené, ale mimo jiné jsme (já a můj spolužák) pověřeni výběrem roztočů z měli. A bylo jich tam požehnaně. Přeci náš "vedoucí", který je nevím čím ve svazu si nemůže dovolit, aby jím obstarovávaná včelstva měla v měli roztoče. Jak by pak vypadal, že ano?

Příspěvek: #20

Skvělý vedoucí - hodný následování. Kdyby to alespoň trouba vybral tajně aby jste o tom nevěděli!