Příspěvek: #41

(25.10.2012 9:01)gupa napsal(a):  

(24.10.2012 23:21)Josef Křapka napsal(a):  ...U oddělku obvykle nedojde k takovému přemnožení roztoče aby způsobil ještě téhož roku nevratné škody a jeho úmrtí. Proto oddělky přežívají i když produkční včelstva na včelnici kolabují. JK

Stanoviště a jeho zdroje dávají podmínky k přežití nebo nepřežití. Oddělky jen mohou pod vlivem matky a nevlastní generace ukázat vyšší snahu plodovat a proplodovat se k přežití. Samičky VD totiž selektuje i kastovní rozložení ai potrava kterou produkují krmičky, proto oddělky někdy přežívají produkční včelstva._gp_

Dík za doplnění a ještě dodávám. Působí zde ještě jeden faktor. To je plodová přestávka u nově utvořených oddělků které čekají na oplození matky. Je to mimochodem nejvhodnější období ke shození (likvidaci) foretických roztočů. Tuto přestávku ale nevyužijí oddělky, které jsou utvořeny s kladoucími matkami. To potvrzují i vyšší spady roztočů, stejně jako u ostatních produkčních včelstev.
JK

Příspěvek: #42

Mohu se zeptat jak a čím u těchto oddělků v době pauzy na roztoče? Celou letošní sezonu jsem měl strach dát do oddělku KM, abych je tím nepoškodil, nezastavil plodování ...
Příští rok zkusím kyselinu mléčnou, ale o té jsem všeobecně moc informací nenašel.

Příspěvek: #43

Používám fumigaci, aerosol nebo gabony. Kyselinu mravenčí v pro oddělky nebo plemenáče nepoužívám. Obávám se (možná bezdůvodně?) likvidace vloženého matečníku nebo ztráty neoplozené matky.
JK

Příspěvek: #44

(25.10.2012 19:36)Josef Křapka napsal(a):  Používám fumigaci, aerosol nebo gabony. Kyselinu mravenčí v pro oddělky nebo plemenáče nepoužívám. JK

Řekl bych, že by měla být v době dělení včelstev hlavně KM. Nabyl jsem dojmu, že fumigace amitrazem otravuje metabolismus krmiček která se zpětně podepíše na rychlejším propuknutí a vzniku sekundární virové varroadestrukce, na aerosol je opravdu brzo a gabony jsou na JM nejistý tah. Osobně ponechávám včelstva při dělení vklidu a neléčím, je totiž plná sezona, probíhá snůška a ošetřovatelky matek a samotné matky mají tak více klidu. Podle jistých prací co provádím z poslední doby, se mi souběžně i ze zahraničních překladů potvrzuje úplně jiný tah proti úhynům na VD. Musím jej ale alespoň třikrát až čtyřikrát ověřit, než to bude tutovka. _gp_

Příspěvek: #45

Co s těm soušema,mohu je použít do dalších včelstev-obzvlášť ty co byly vyloupené jsou takové vyzobané a jsou v nich takové jakoby krystalky.Je mi líto je vyřadit,ale když to nepujde jinak

Příspěvek: #46

Pokud včelstva padla opravdu na varroazu a jen došlo k loupeži, dá se předpokládat, že souše nejsou zasaženy jiným onemocněním, není důvod souše vyřazovat.

Příspěvek: #47

Mám podobný problém, dneska jsem odebíral měl z podložek a někde jsem žádnou nenašel, kontroloval jsem včely a kde nic tu nic. Jen prázné úly, bez včel, a bez mrtvolek. A rámečky plné zásob. Co to je? Myslíte si že taky VD? Léčil sem gabonem a kys.mravenčí. včelstva byla silná, matky 1 a 2 roky staré. díky za pomoc

Příspěvek: #48

Mrkni na rámky, jestli je nějaký plod nebo klihovitá hmota v buňkách. A že by CCD vlivem VD?

Příspěvek: #49

Jednoznačná odpoveď prečo sa tak stalo asi nepríde,ale vyzerá to na situáciu, že dlhoveká generácia bola poškodená klieštikom.Nepíšeš kedy v ktorom období si aplikoval Gabon či kys.mravčiu,ako to vyzeralo počas augusta s klieštikom.Plodovanie matiek aspoň u mňa počas augusta bolo počasím a slabou znáškou prerušené a obmedzené,úle boli plné včiel a tak voľné klieštiky na včelách mali snahu poškodiť zostávajúci plod.Práve v tomto období bolo treba čo najskôr konať.Niekedy je to hra s časom a neskoršie aplikovanie prípravkov z rozdielom len dvoch týždňov, vie takto z decimovať dlhovekú generáciu včiel, ak je klieštik na koni.Osobne neverím veľmi na stav,že včelstvá si tisíce klieštikov prinesú do úlov a včelár sa v konečnom dôsledku vyhovára na" suseda" ktorý si z preliečením starosti nerobí.Môj názor a skúsenosť sú, že silné, dobre zakŕmené a preliečené včelstvá počas augusta už neohrozí žiadny klieštik.

Příspěvek: #50

Orel, je to jednoznačne dlhodobé poškodzovanie plodu v plástoch až postupne to dospelo do stavu, kedy liahnúce sa včely pri preletoch vďaka ich poškodzovaniu odchádzali cez letáč do nenávratna. To, že je to tak sú opustené zásoby (čo je šťastie pre včelára, že mu ostali aspoň hotové zásoby), inokedy ich vlastné prípadne cudzie z úľa odnosia.

Píšeš, že si na boj s klieštikom použil Gabon a KM, no ver mi tento boj si prehral, technologický postup použitia preparátov na odstránenie klieštika bol zlý. Musíš prehodnotiť svoju stratégiu na udržanie rovnováhy vo včelstve včely versus klieštik.

---

(25.10.2012 22:11)Eman napsal(a):  Co s těm soušema,mohu je použít do dalších včelstev-obzvlášť ty co byly vyloupené jsou takové vyzobané a jsou v nich takové jakoby krystalky.Je mi líto je vyřadit,ale když to nepujde jinak

Súše so zásobami odlož do skrine, aby ich myši do jari nepoškodili, na jar ich použiješ na tvorbu odložencov-oddělkov, aj keď sú vyrabované budeš ich môcť použiť. Podľa toho málo čo si napísal, chorôb sa báť nemusíš. Malé skúsenosti s chovom si zaplatil učňovskú daň začiatočníka. A by si bol tento stav zbadal skôr, mohli ti ostať aspoň zásoby. Asi si od ich zakŕmenia na včelnicu nechodil.

Příspěvek: #51

Situace vloni na jaře:
dvě včelstva měla o trošičku menší letovou aktivitu něž ostatní, ale pod vlivem názoru, že je lepší do nich zbytečně moc nešťourat, jsem je tedy nerozebíral.
Až jsem nasazoval medníky, tak jsem je trochu rozloupl a zjistil jsem, že obě včelstva už mají jen hrstičku včel a jsou bez matek. Na plodových plástech jsem našel vždy jeden klasicky okrojený matečník po vyběhlé matce a 2-3 matečníky vykousané z boku.
Letos je to to samé. Včera jsem u dvou včelstev našel opět hrstičku včel úplně pod stropem. Koukl jsem na dva krajní rámky a je to jako vloni. Zásob budou opět plné úly a včely nikde a zase asi i bez matky, ale to s jistotou ještě nevím, protože je zima, tak jsem je nijak dál nerozebíral.
Při léčení nebyla ta dvě dotyčná včelstva nijak slabší, než ta ostatní. Na podzim při krmení tam matky ještě byly. To vím s jistotou, protože jsem jim před posledním doplňování zásob trochu uspořádal nástavky a matky jsem viděl.

1. včelstva mám umístěna pod vedením el. napětí. Je to to vedení, co vede mezi obcemi, ne to vysoké napětí. Je možné, že by to mohlo včelstva nějak ovlivňovat?
2. nebo je i možné, že jsou postavená na nějakých geopatogenních zónách, které prý na včelstva mohou také nějak působit?
3. co by mohlo být příčinou, že se takto ztratí z úlu matka? Nezvládly na podzim tichou výměnu?
4. má cenu nějak to teď řešit?

Děkuji předem za odpovědi, Josef

Příspěvek: #52

Jen k té loňské situaci:prohlédnout včelstvo až při nasazování medníků je hodně zvláštní. Co jarní prohlídka,rotace nástavků a pod.? Jsem také zastáncem co nejméně zásahů do včel,ale tohle je asi příliš.

Příspěvek: #53

(06.02.2013 9:27)Josef K napsal(a):  Situace vloni na jaře:...

proč matka zmizí, to je z různých důvodů, jako například

• došlo ke špatnému léčení, někdy však i správné léčení vede ke ztrátě matky, obzvlášť pokud je starší
• jsou popsány situace, kdy včelstva na vrcholu svých sil krmená a podněcovaná na podzim se za krásného počasí vyrojí a ty jsi to nemusel postřehnout
• vyměnily matku a ta se nestihla již oplodnit (kvůli špatnému počasí nebo nebyli už trubci)

Spíš mi je záhadou, jak je možné, že špatný stav ve včelstvu zjistíš až v zimě a ně při podzimní prohlídce a kontrole zásob. Ono ne vždy je asi dobré včelám přeházet nástavky těsně před zimou, samy dobře vědí, kolik kde čeho potřebují (zásoby, pyl).
Být tebou, tak při kontrole zásob před zimou (záleží na době), bych došel až do míst, kde bude ještě známka plodování, nejspíše zavíčkovaný plod a dál už bych před zimou do včel nešťoural, natož jim tam cosi přemisťoval.

Všeobecně se nedoporučuje umisťovat včelstva v blízkosti elektrického vedení, důvodů bývá popisováno více jako, že by to mohlo ovlivňovat jejich orientaci

Příspěvek: #54

Při kontrole včelstev bylo na jednom stanovišti uhynulých včelek 1,2 až 4 hrsti, což se zdá normální. U jednoho včelstva na tomto stanovišti jich bylo víc, asi deset hrstí. Na druhém stanovišti ale u všech čtyř včelstev byl výrazně vyšší úhyn, ležel jich na sítu velký chomáč, celkem jich je 1kg, toznamená u jednoho včelstva průměr asi čtvrt kila. Přitom zásob měly na podzim dost, měli je teď na podložce víc než u ostatních včelstev a na podzim jsem nepozoroval žádné větší množství roztočů než u ostatních. Stanoviště je dost zastíněné. kdy se mám do nich podívat, abych jim nepohoršil?

Příspěvek: #55

To s tou mělí může a nemusí souviset ... Jestliže byly na podzim už nějak postiženy něčím jako NC či nějakou virózou či z jiného důvodu už nebyly "dlouhověké", pak prostě uhynuly teď během zimy. Než spekulovat, poslal bych vzorky na testy. Spojte se třeba s MVDr. Martinem Kamlerem z VÚVč, s.r.o.
Aspoň budete vědět ... (Vzorky cca 30 včel ...)
Jiří

Příspěvek: #56

(22.02.2013 14:16)Jirkales napsal(a):  Při kontrole včelstev bylo na jednom stanovišti uhynulých včelek 1,2 až 4 hrsti, což se zdá normální. U jednoho včelstva na tomto stanovišti jich bylo víc, asi deset hrstí. Na druhém stanovišti ale u všech čtyř včelstev byl výrazně vyšší úhyn, ležel jich na sítu velký chomáč, celkem jich je 1kg, toznamená u jednoho včelstva průměr asi čtvrt kila. Přitom zásob měly na podzim dost, měli je teď na podložce víc než u ostatních včelstev a na podzim jsem nepozoroval žádné větší množství roztočů než u ostatních. Stanoviště je dost zastíněné. kdy se mám do nich podívat, abych jim nepohoršil?

Řekl bych že příčinou bude přeci jen hlad o čemž by svědčil zvýšený spad.I včelstvo které mělo dle soudu včelaře dostatek zásob může za jistých okolností padnout hlady.Čtyři hrsti mrtvolek na včelstvo je za zhruba měsíc dost,předpokládám že podložky byli před odběrem spadu vyčistěny.Deset hrstí je hodně.

Příspěvek: #57

Zdravím.Právě jsem se vrátil z včelnice ,kde jsem vysvobozoval úly ze sněhu.Ne kvůli vzduchu,ale hlásí tání,takže proto ,aby neplavali .Jelikož jsem včelař netrpělivý tak jsem do cca půlky včelstev nakoukl.Mám vysoká dna takže bez velkého rušení.Zjistil jsem,že je to mezi 1-2 hrstmi.Což je v pohodě,ale byl jsem překvapen množstvím včel pod folií(dvě jsem i otevřel ).Tolik jich tam snad nebylo ani na podzim.
Ještě k těm počtům mrtvolek.U průměrně silného včelstva je dle mé zkušenosti standart +-2 velké hrsti od odběru měli .Co vy ostatní,kolik Vás nerozháže a kdy už jste nervozní?
Já jsem nervozní pořád,protože chci JARO

Příspěvek: #58

Hodně s odstupem (přelom únor/březen) vkládám pár fotek.
Nejedná se o záhadný úhyn. Jen je záhadný původce.
Stanoviště cca 200m od potoka na okraji sadů. Volně stojící úl s 5cm dnem a s 24cm nástavkem na výšku.
Horní nástavek byl posunutý asi o 2 cm. Takže umožňoval ještě lepší přístup. Odhadem tak 18kg plus nějaký propolis
a můstky. Uvnitř toho zůstalo relativně hodně. Ale pravda je že hlodavcům med příliš
nejede...Ještě dodám, nebyly to beránci, ale pěkně ostré potvory. Byly tam za trest a samotný. Takže se určitě nedaly zadarmo.
Jaképak zvířátko je schopné a ochotné takto záškodničit.
http://s23.postimage.org/ra44pasij/K800_DSCF7788.jpg
http://s14.postimage.org/ng1ep8fy9/K800_DSCF7791.jpg
http://s21.postimage.org/vbq9s2r47/K800_DSCF7795.jpg

Příspěvek: #59

Není pochyb. Jediné zviřátko, které tohle dokáže je kuna. Už jsem měl tu čest, jen u mě se do úlu dostaly víkem. Včelstvo smozřejmě uhynulo, kuny sežraly všechno, co tam bylo. Otisky zubů na dřevě byly stejné jako na tvých fotkách.

Příspěvek: #60

Je pravda, že kuna žere sladké ovoce - třešně, švestky, ale možná to udělal psík mývalovitý.