Příspěvek: #221

Kdo si myslí, že zebrování je blbost, tak ať sem dá červený palec a už se k zebrování více nemusí vyjadřovat. Konečně tu zůstane prostor pro ty, kteří si to nemyslí. Děkuji.

Příspěvek: #222

(28.12.2020 11:55)Zdeněk Barnat napsal(a):  To je názorný ukázkový příklad jak včelám škodit a sobě přidělávat práci. Proč to dělat? Na co je to dobrý? Pán ke každému včelstvu na podzim připojí rozpumpovaný oddělek a má tedy silný včely . Jarním zkrmováním cukru zase včely opotřebovává a pak je nakonec takto stresuje a trápí. Je to zebrování i roztrhání plodu. Ale proč, proč to dělat?
Já na horách!! nepěstuji a nepřipojuji na každé včelstvo oddělek a nedělám nic vůbec nic a pak nasadím medník. Spousta práce na víc je zbytečná. A nad plodištěm vám včelsva postaví třeba 30mezistěn pokud potřebujete a je snůška. Jen včelám neškodit to včely od včelaře potřebují.

Nesúhlasím s takýmto tvrdením..
Optimalizácia zásahov do včelstva je dobrá vec obzvlášť ak včelár chová stovky včiel, ale...
1. Obmena diela.. pre rozvoj, hygienu. Nikto ma nepresvedčí že vaše čierne dielo je z pohľadu hygieny v poriadku obzvlášť pri chorobách typu MVP, HVP.
2, ekonomický rozmer z produkcie vosku ten Vám pri vašom včelárení musí absentovať úplne. Obmedzovanie sa len na med, keď včely vedia priniesť pri správnom vedení aj ekonomický profit z vosku , je ochudobňovanie vlastného rozpočtu o príjem z vosku. Rozmer ktorý vám uniká..
3. Stavanie je prirodená vlastnosť včiel, ktorá sa dá využiť v prospech včelára , len o tom musí niečo vedieť a prijať aj tento rozmer včelárenia ako pozitívny. Je to rovnaký pud u nich ako znáškový, rozmnožovací..... Držať ich stále na tom istom je ako v ZOO zavrieť tigra do klietky a nečistiť mu roky.. Pre mňa nepochopiteľné vo viacerých smeroch ale o tom písať nechcem..
4. Na našich včelniciach zebrujeme. Máme s tým veľmi dobré skúsenosti. Nechce sa mi to rozpisovať, len potvrdím tvrdenie niektorých tu prispievateľov. Zebrujeme včelstvá silné, roky.. Mimochodom sily včelstiev aké máte na fotke dosahujeme rovnako úspešne ak nie aj viac. Zebrujú sa len silné včelstvá. Slabé sa spájajú alebo rušia. nerozumiem načo také včelstvá zebrovať???? to nemá logiku.. Účelom zebrovania je dať včelstvám priestor, rozšíriť plodisko, ochladiť plodiskový chumáč. Prinútiť ich stavať znamená viac diela = viac lietaviek = viac lietaviek = viac medu.. Využívajú sa princípy ktoré sú spolufaktormi a prispievajú k rozvoju rojovej nálady ktorá sa takto pri opakovaní nedostaví... Zebrovanie nie je oslabovanie včelstva v rozvoji, ale jeho podseknutie. A to je umením ktoré si vyžaduje správne načasovanie.. Preto sa to robí len v silných včelstvá. Slabé by to úplne odrovnalo.. Treba si o zebrovaní niečo naštudovať, vyskúšať a potom o tom písať ako o "blbostiach"
5, vaše filozofia ako som mal možnosť si prečítať je na hony vzdialená našej praxi na včelniciach. Tvrdenie že spracovaním cukrových zásob sa včely derú, to je tiež úsmevné.. To je niečo podobné ako tvrdiť že jedením a tráviacimi procesmi živý organizmus chradne.. Včely sa derú /obzvlášť tie dlhoveké na ktorých záleží najviac/ pri nalietavaní na lány facélie, pohánky, reďkovky... čo sa začala vo veľkom sadiť u nás ako zelené hnojivo a kvitne to od októbra do novembra.. Toto je dranie včiel, nie to že majú nad sebou sirup ktorý spracujú do podoby zimných zásob.. nesúhlasím s viacerými vašimi tvrdeniami, pretože sú od našej úspešnej profesionálne praxe na míle ďaleko...

Příspěvek: #223

(28.12.2020 13:26)Pavel Holub napsal(a):  ... že zebrování je blbost, ...

pavel a ktoré zebrovanie?...

(27.12.2020 8:39)Kohout napsal(a):  Zebrování je prokládání plástů s medem soušemi. Vymyslel ho Čech žijící v USA. Tomu čemu tu zebrování začal říkat Louky se dřív na fóru říkalo trhání plodu.

zo zebrovaním medníka mám nejaké skúsenosti, pozitívne aj negatívne...
trhanie plodiska (zebrovanie?) som skúšal len ako protirojové opatrenie medzistenami aj plástami, tiež mám nejaké výsledky, nie vždy pozitívne..
plodisko som trhal (zebroval ?) aj celými nadstavkami znovu s medzistenami,
aj
som robil medzi hornou časťou plodiska v NN a dolnou časťou plodiska v NN "mostík/mústek" zo súší v strede vloženého nadstavku, alebo som medzi súše v môstiku dal trubčinu, alebo som môstik urobil s plástov s plodom tak, že medzi dva plásty s plodom v strede nadstavku medzistien som dal prázdnu žemlovú súš...

teda čo je zebrovanie a čo trhanie plodiska?
aký palec mám dať?

(len tak na okraj, so zebrovaním medníka medzistenami som občas dosiahol že včely sa nebavili výstavbou plástu ale predĺžili bunky na plástoch ktoré tam mali a to aj na zaviečkovaných..)

Příspěvek: #224

Gupa:
Při zebrování jde o roztrhnutí plodu. Jak dlouho Františku včelaříte, že se tak hloupě ptáte?
Já tam nevidím žádné roztrhávání - trhání plodu, jen vkládání mezistěn a přemísťování plodu.
Včelařím od roku 1968, ale kamarád mně říkal, že nejsem včelař, ale brtník. A měl asi pravdu.

Příspěvek: #225

(28.12.2020 11:43)gupa napsal(a):  

(28.12.2020 11:31)František Němec napsal(a):  https://www.youtube.com/watch?v=GyetimpB...io%C3%BAly

Od asi 4 minuty probíhá co?
Zebrování nebo roztrhnutí plodu, nebo oboje rázem?

Při zebrování jde o roztrhnutí plodu. Jak dlouho Františku včelaříte, že se tak hloupě ptáte?

---

(28.12.2020 11:37)Louky napsal(a):  Pro někoho zebrování, pro Toma týrání. 13. dubna no chápete to, jak tohle může dělat? takový prasárny....

Já chápu Toma tak, že rozšiřuje vedle plodového tělesa tak jak to děláš s prvním a druhým od boku, tz. za pylový. To co děláš uprostřed nástavku Tom neprovádí a má to za chybu. To jak chápu Toma není zebrování ale běžné rozšiřování. Má velké plodiště, takže něco co dělá Zdeněk. Vlastně nedělá, on nechává staré dílo v plodišti jak je. Ikdyž rozšiřování provádět může jak Tom a jak ty u 1 a 2 rámku z kraje.

Ne, je to malinko jinak. V mých úlech není žádné "vedle" ale jedině před a za. To je dané česnem u strany a uprostřed česno být prostě nesmí. Ani u SS, u TS je to na míře 24 doslova vraždné.

Především je nutné opustit blud o česně uprosřed a rozšiřování po obou stranách. S česnem uprostřed to jde, ale nebudou včely tak zdravé, jako by být mohly a hlavně, nebude možné dělat jiné a důležitější věci. Jako je třeba obměna starého díla v Dadantu, což je jediný problém Dadantu. Ne tedy nějského díla, ale jak dosáhnout toho, aby se vyřazovalo staré dílo, když se nikdy nevytáčí a tudíž ty plásty nikdy nejsou prázdné. Níž popsané je jediná možnost, jak je dostat z plodiště pryč (pak ještě při tvorbě odd).

Já mám v úle nějaké vepředu a v zadu. Celý rok se snažím dávat staré a černé rámky dozadu a kupředu mladé, žemlové. První vepředu (u zdi" nemívá plod, ale je tzv. krycí a je to pěkná žemlová souše. Je nedotknutelný a je ve vč často i několik let. Jako jediný se moc nemění. Tím se stane, že se v komoře ocitnou staré černé plásty na vyčištění a vyřazení (vyvaření).
M jsou u mě přidávány jen dozadu za poslední plodový plást. Když je postavená (i jen částečně), zatepla jí dostane jiné vč doprostřed hnízda. Během několika hodin je zakladená a dostavená protože je cizí. Lze i jen poprostředku zakladenou a u krajů nedostavěnou M už dát doprostřed vlastního plodu (roztrhnout plod) a na její místo na konci hnízda přidat další studenou M.
První M přidávám po odkvětu jív, v době začátku květu třešní mívám postavené a zakladené u asi poloviny vč dvě M. Víc se bohužel většinou nedá, VN je obyčejně plný.

Včelasřím ve výšce 420 m na okraji České Sibiře, kde je asi o 2 st hůř než ve stejné výšce jinde.
Je tu jedna finta s trubčím vysokým rámkem = stavebním. Dělali to staří praktikové a dnes je to dokonale zapomenuto.
Vysoký SR přidávám asi v době květu jív a sice za poslední plodový plást. Pak je zásobní (zadní krycí - na rozdíl pod předního KR nemusí být), pak BP a v komoře 1-2 staré zásobní plásty. Vč začne stavět a dychtivě chce trubce, do POL by ještě nedokázalo kvůli chaldu přejít. Protože i trubčina je plod a vč chce mít plodové těleso v celku, cokoli se ocitne mezi SR s trubčím plodem a plodem dělničím, je ihned co nejrychleji přijato, postaveno a zakladeno tak, aby byl plod propojený. Když se tedy v nekomfortní zóně ocitne nějaký plod, je to jen trubčí a tedy postradatelný plod. Zadek je také tou periferií před tím, než vč "sleze" do POL a skutečná periferie vznikne tam. Trubčina u mě nikdy nesmí mezi dělničí plodové plásty!

Trubčí rámky z VN, výše popsané, jsou doslova pastí na roztoče a asi polovina té trubčiny se likviduje. Taky lze tyhle plásty kvalitních matek využít na dolíhnutí jinde, kde chci vlastnosti potlačovat a vezmu tam trubčinu úplně a dám jim kvalitnější trubčinu. Když vč přijme konečně POL, dá se vysoký SR odstranit a do vč místo něj přijde poslední M před tvorbou oddělků. V pěkných vč (podle mě pěkných) na 39x30x11 jsou nyní 3 vystavěné a zakladené M, někde 4, poslední KR bývá nakonec zakladený. Ano, nesnažím se chovat a zimovat extra silná vč, na co když K i BF má doslova raketový jarní start? Proč používat americké způsoby pro těžkopádnou Italku, která rychlého jarního startu není schopná?

Příspěvek: #226

Rozširovanie medzistienkami- ,,juhoslovania,,/srbi, chorváti.../ dávajú medzistienku-y pred posledný plodový plást, podla ich slov ,čo som rozumel sa takto rozšíri plodové hniezdo, ak sa dá za - včely tam nanosia peľ čiže bude pelový a obmedzí rozšír. hniezda... Iný kraj iný mrav...len tak na okraj.. Marek 120- Zdenek Barnat si myslím, že má na jar také silné včely 2 VN a viac že...treba najskôr vidieť a potom niečo napísať, okomentovať....

Příspěvek: #227

(28.12.2020 11:55)Zdeněk Barnat napsal(a):  To je názorný ukázkový příklad jak včelám škodit a sobě přidělávat práci. Proč to dělat? Na co je to dobrý? Pán ke každému včelstvu na podzim připojí rozpumpovaný oddělek a má tedy silný včely . Jarním zkrmováním cukru zase včely opotřebovává a pak je nakonec takto stresuje a trápí. Je to zebrování i roztrhání plodu. Ale proč, proč to dělat?

Možná proto, aby měl výnosy kolem 100kg na včelstvo, na který ty se se svým systémem nemáš šanci dostat. Mě by na tvém místě docela štvalo, že někdo s 10 včelstvy vytočí skoro stejně medu jako ty s 230.

Příspěvek: #228

Souhlas, ten chlápek ví proč to dělá...

Příspěvek: #229

marek120 Vosk těžím ze stluštělých plástůú v medníku ,místo 11rámků dávám 9. Vkládáním mezistěn a vyvářením čtyřletých plástú získáte nejpracnější a nejdražší vosk jaký jde. Včelstvo v přírodě staví pod sebou a je pro ně zcela nepřirozené mít prozebrované plodiště. Záměrná produkce vosku je neekonomická.S tím zpracováním cukru jsem myslel v časném předjaří krmení několika flašek jak to ten pán dělá.Jinak taky krmím kvanta cukru ,ale v podletí!. V mých netypických horských podmínkách by jste se velmi rychle poučili že jste zebrováním zničili včelstvo na celoi sezonu. 14 dní by pršelo ,zima a bez snůšky a bylo by vymalováno. Nemám řepku nemám mirabelky nemám teplo. Včelstva mi jen zaváhají se stavbou mezistěn a už se chtěj rojit. V nížině kde míáte mnoho snůšek a teplo vám to funguje jinak.A snese to i hloupé nápady.

Příspěvek: #230

Příspěvek: #231

(28.12.2020 13:26)Pavel Holub napsal(a):  Kdo si myslí, že zebrování je blbost, tak ať sem dá červený palec a už se k zebrování více nemusí vyjadřovat. Konečně tu zůstane prostor pro ty, kteří si to nemyslí. Děkuji.

Nezebruju, dělal sem to enom první sezónu, kdy sem nespal hrůzů, že se mně to začne rójit , ale tak nejak si selským rozumem myslím, že by téma Zebrování mělo byt hlavně pro tych, co ho praktykujů nebo chců praktykovat, a né pro zarytých odpůrců. Ale to je často taký náš zvyk nutit druhým svoju pravdu. Donde mně to občas, jak dybych si došel do Škodovky kůpit auto a nekdo mě tam začal přemlůvat, ať si kůpím Subaru....

Příspěvek: #232

Louky, srovnáváš nesrovnatelné. V horách prostě nejde mít 100kg na včelstvo, vytahovat se a dělat silná ramena můžeš tam, kde je jiná snůška.

Příspěvek: #233

Trubcinu mezi plodove plasty snad dava malokdo, u mne je na 30 vzdy na pozici 2 a 10.Byla tam i u 24,byla tam u 17.Je to hranice plodu na SS, 1 a 11 jsou vzdy zasobni,branici hladu pri nenazranosti vcelare vzit med. Co mne na 30 stve je vyslovene mizerna stavba, co do poctu postavenych mezisten, protoze jsem byl zvykly obmenit rocne 100 % plodiste.Bez nejakych donucovacich prostredku to na 24 a 17 slo samo. Po roce v plodisti je ramek cerny jak komisnak, ne tak po dvou ci vic letech. Tady mi to Zdenek promine, ale vosk je jeden z dulezitych vystupu ze vcel a holt si ho musime vazit, ne ho palit po desitkach let zakladani a davek leciva. .....
Takze to zebrovani pocatkem leta musim smerovat i sem.Na podporu stavby. (Je to uz z tepelneho hlediska celkem jedno, podmet je prostaveny trubcinou a vcely jsou az na dne,plne cesno vcel). Dat mezisteny v tuhle dobu mezi plod nebo za plod a pred trubci ramek, vcely ji postavi, matka zaklade. Dat je za trubci ramek, sice mezistenu postavi,ale potahnou ji propolisem a matka ji nezaklade,vcely zanesou pylem a sladinou. Pozdeji uz to smysl nema, trubci ramky se v hlavni snusce meni na zasobni ramky, tak je lepsi tomu predejit,provest monitoring napadeni VD odvickovanim trubciho plodu,a pak to vsechno i s trubci vrazit do varaku nebo tavidla. Samozrejme nemam zadne vpredu a ani vzadu,ale plodiste si organizuji vcely na SS podle podelne osy ocka.(stred zimniho chumace, zacatek plodovani v ulicce osy ocka ,presne tam kde dle Toma vanou vetry pekelne-pruvan ).

Příspěvek: #234

(28.12.2020 14:41)Zdeněk Barnat napsal(a):  Nemám řepku nemám mirabelky nemám teplo. Včelstva mi jen zaváhají se stavbou mezistěn a už se chtěj rojit. V nížině kde míáte mnoho snůšek a teplo vám to funguje jinak.A snese to i hloupé nápady.

Ako som písal. Ak máte naštartovanú rojovú náladu už tam môžte pichať medzistienok za Tatrovku, už si včely idú svoje.. Zebrovanie ako protirojové opatrenie sa robí s predčasom. Nie už s krížikom po funuse, kedy nemá zmysel robiť už čokoľvek, pretože včely vyletia aj tak.. Nesúhlasím s vami ani v tom, že včely ktoré stavajú ergo ochudobňujú včelára o medné vyťažky.. To je fakt sprostosť ktorá nemá s racionálnym včelárením nič spoločné.. Vosk je rovnako cenená komodita, ako med obzvlášť u medovníkarov, pekárov.... Má svoj ekonomický rozmer pre včelára ktorý keď má klientelu ktorá má o vosk a výrobky z neho záujem je to tovar pre neho veľmi cenený.. Ale to je zbytočná polemika.. pre mňa je nepochopiteľné držať včely v podhorských oblastiach, niekde kde včely do polovice mája čakajú na prvý med a o dva mesiace na to sa majú zazimovávať.. Ekonomika včelárenia je o úplne niečom inom. A ako vravím s vaším vedením včelstiev by som si zavaril okrem prúseru s MVP aj na prúser ekonomickej nerentability... Nie som začiatočník majúci dve rodiny. Máme stovky takže experimenty o hlúpostiach to nemusíte písať.. Verte mi, čokoľvek napíšem je podložené praxou za ktorou je každý rok na sklade niekoľko ton druhového medu. Preto keď čítam čo píšete tak mi to na tvári vyčarí údiv s úškrnom smiechu pretože prax, na našich včelniciach roky jednoznačne ukazuje úplne niečo iné..

Příspěvek: #235

Vsichni nemuzem mit vcely v nizine. Ja je sice mam v 385 mnm, ale je tady od jakziva studeny pas,tahnouci se od vetrnych elektraren v Protivanove, ktery dokonce zanechal raritni vyskyt endemitickeho druhu ostrice, druhovym jmenem si nevzpominam, ktera se vyskytuje jen na 2 lokalitach v CR,na remizku Mala horka za Vicovem, kde bydlim a o kousek bliz k Plumlovu na dalsim remizku. Jako pozustatek kveteny z dob davnych casu.A mam to stesti, ze jsem na kopci pod lesem,kde je tepleji nez pod kopcem. Jaro stoji vyslovene za draka, fuci, fuci a fuci. A taky mame vcely tady a ne nekde na Hane dole v teple.

---

Ps:Ostrice pritupa, kdyby nekdo chtel zhavit google pozustatek doby ledove.

Příspěvek: #236

(28.12.2020 14:59)Tini napsal(a):  Louky, srovnáváš nesrovnatelné. V horách prostě nejde mít 100kg na včelstvo, vytahovat se a dělat silná ramena můžeš tam, kde je jiná snůška.

Ale Louky nic nesrovnaval, jen reagoval na někoho, kdo "haní" včelaření někomu kdo má asi tak desetkrát více medu na včelstvo.

Příspěvek: #237

A Louky má v profilu oblast včelaření v 520 m.n.m.
To taky není žádný Polabí.

Příspěvek: #238

Bez toho,že bych se nějak navážel do vašeho zebrování tak mám takovej dojem,že je tu ještě spousta rádoby včelařů co nepochopily základy včelaření a tím ROZHODNĚ není nadmořská výška.........

Louky ----průměrný počet dnů se sněhovou pokrývkou 60-80 dnů
ledové dny 40-50 dnů
počet letních dnů 30-40 dnů
Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 100-120


Zdeněk Barnát--průměrný počet dnů se sněhovou pokrývkou 120-140 dnů
ledové dny 60- 70 dnů
počet letních dnů 10- 30 dnů
Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 140 - 160

a s teplotama je to dost podobné,takze u koho je horší počasí na snůšku a chov včel všeobecně???Kde podle vás včely odpustí více špatných zásahů???
A to nemluvím o tom,že Louky má uplně odlišný systém včelaření,jinou včelu a dalších X faktorů.prostě tohle srovnat nejde at už jeden zebruje a druhej ne Vždy bude rozdíl co se snůšky týče a faktor množství medu není dán jen uměním a neuměním včelaře......Louky má štěstí na místo,včelám se dost věnuje a má na ně čas ale určitě bych si netrofal tvrdit ,že by mu to šlo stejně jinde.

Příspěvek: #239

Však ten chlap má stejnou nadmořskou výšku jako já...

A Tini já nesrovnávám, to spíš Zdeněk se pořád ohání svojí horskou metodikou, přitom o tý v našich podmínkách neví ani Ň.....pořád se odvolává jak to dělá on, ale on to dělá v takových podmínkách, který nemá nikdo z nás, tak k čemu nám takovej názor je? Jakože mám to brát tak, že Barnatovi to na horách nefunguje, tak to nebudu dělat ani já i když mě to funguje? protože to řekl zrovna on a on to přeci ví nejlíp....sorry ale takhle na mě působí uplně vše co on napíše.

---

(28.12.2020 17:30)KTM napsal(a):  A to nemluvím o tom,že Louky má uplně odlišný systém včelaření,jinou včelu a dalších X faktorů.prostě tohle srovnat nejde at už jeden zebruje a druhej ne Vždy bude rozdíl co se snůšky týče a faktor množství medu není dán jen uměním a neuměním včelaře......Louky má štěstí na místo,včelám se dost věnuje a má na ně čas ale určitě bych si netrofal tvrdit ,že by mu to šlo stejně jinde.

Já tohle ale přeci netvrdím, já jen hájím to co dělám já tady u mě a neříkám, dělejte to stejně, bude to všem fungovat....timhle stylem tady píše Zdeněk, ačkoliv má podmínky jako 1% z nás.....

A ta reakce že jsem porovnával předtím ty výnosy, samozřejmě to je neporovnatelné, ale jen jsem tim chtěl říct, že ten člověk to dělá proto, že mu to funguje a výnosy má luxusní.....ze stejného důvodu dělám já to co dělám, ačkoliv to tady spousta lidí nechápe. To jestli má Zdeněk dobré výnosy na svoje podmínky se dá těžko říct, musel by napsat někdo z jeho okolí, jaký tam maj lidi, možná by se přišlo na to, že to tam tak špatné není a Zdeněk má naprosto průměrnej výnos jako všichni v okolí....což si já osobně myslim, protože jestli zdejší včelaři mají ještě horší jak on, tak nechápu proč tam je tolika včelařů.....

Příspěvek: #240

(28.12.2020 13:40)goro napsal(a):  

(28.12.2020 13:26)Pavel Holub napsal(a):  ... že zebrování je blbost, ...

pavel a ktoré zebrovanie?...

(27.12.2020 8:39)Kohout napsal(a):  Zebrování je prokládání plástů s medem soušemi. Vymyslel ho Čech žijící v USA. Tomu čemu tu zebrování začal říkat Louky se dřív na fóru říkalo trhání plodu.

zo zebrovaním medníka mám nejaké skúsenosti, pozitívne aj negatívne...
trhanie plodiska (zebrovanie?) som skúšal len ako protirojové opatrenie medzistenami aj plástami, tiež mám nejaké výsledky, nie vždy pozitívne..
plodisko som trhal (zebroval ?) aj celými nadstavkami znovu s medzistenami,
aj
som robil medzi hornou časťou plodiska v NN a dolnou časťou plodiska v NN "mostík/mústek" zo súší v strede vloženého nadstavku, alebo som medzi súše v môstiku dal trubčinu, alebo som môstik urobil s plástov s plodom tak, že medzi dva plásty s plodom v strede nadstavku medzistien som dal prázdnu žemlovú súš...

teda čo je zebrovanie a čo trhanie plodiska?
aký palec mám dať?

(len tak na okraj, so zebrovaním medníka medzistenami som občas dosiahol že včely sa nebavili výstavbou plástu ale predĺžili bunky na plástoch ktoré tam mali a to aj na zaviečkovaných..)

Rozšiřování plodiště má několik modifikací a s příchodem pojmu "zebrování" už se tomu tak občas říká. Když je včelstvo slabší, dostane jeden zebří pruh, silnější více, nejsilnější ve dvou nástavcích, ... Dělá se to od nepaměti, jen ten Američan to tak nazval a možná to s tím zebrováním i přeháněl, mezi nás domorodé Čechy ten pojem uvedl Ivan Černý.
Zebrování medníku jsem nikdy nedělal. Do medníku dávám jen někdy jeden stavební rámek do středu, je to indikátor snůškových poměrů a stavební nálady včelstva. Většinou tam staví trubčinu. Uvnitř plodového tělesa staví dělničinu. Dělám-li volnou stavbu, tak musím nechat stavět v plodišti, jinak bych měl nadbytek trubčích plástů.
Jsou ale mezi námi experti, kteří zebrují rovnou celými nástavky, tak dobrý tedy nejsem a pochybuji, že se k tomuto levlu dopracuji.

Jano, ty můžeš dát palce oba. Ty to tu neplevelíš, tak je to jedno.