Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Zebrování je jistě zajímavá technika.
Pan Čermák publikoval v Moderním včelaři 2009, č. 1, článek Zebrování stručně. Další jeho publikace najdete na jeho webu www.vigorbee.cz.

Díky, Petře, za tohle téma! Tedy já nějak myslel (ach jo ... ), že už to téma tady máme, ale jsem je nenašel. Doplním pár odkazů, kde se o zebrování ještě u nás psalo, a odkazy na články W. Wrighta. Jsou ale v zápise z naší výroční schůze, na níž přednášel o zebrování Ing. Ivan Černý. Takže jenom přihodím odkaz na ten zápis, poněvadž to teď nestihnu vytahat ... (http://dobrichovice-vcely.webnode.cz/zapisy-ze-schuzi/ ) Je to tam od bodu 7. Omlouvám se ...
Jiří

Tady jsou originální články autora zebrováni resp. CHECKER BOARDING

Wright to tam nenapsal,ale já to tak pochopil a sedí to s tím, co jsme provozoval před tím. Ale nevěděl proč to tak funguje.

Včely používají k záznamům, kolik jim stačilo vloni k úspěšnému dožití do následujícího jara voskové písmo.
Respektive voskomedové. Co stačilo vloni, mělo by stačit v daných podmínkách i letos. Takže když to stihneme do dd.mm naplnit tak můžeme letět. A cíl je je trochu oblbnout a naznačit kam až to mají naplnit, než mohou letět.

Geniálně jednoduché a funguje to. I když je to z USA, jak některým vadí.

Když se o té technice čte je to velmi přesvědčivé. Když si to vyzkoušíš (tedy v ten správný čas) zjistíš, že to funguje. Má to i své háčky - rozházený plod a pokud je včel málo, tak při prudkém ochlazení může dojít zachlazení plodu, protože nebude dost včel, aby pokryly a vyrobily teplo pro ty roztroušené plochy plodu. Sám jsem si to vyzkoušel, stavba rostla přímo před očima a onen hypotetický scénář ochlazení mne minul, ale každopádně mohu říci, že je to na úkor plodování.
A pak jsem dostal otázku - dělají to včely takhle v přírodě? Ne, nikdy. A to mě ze zebrování vyléčilo, protože to nyní již vnímám jako nepřirozené stresování včelstva - honem rychle vystavit prázdný rámek, či mezistěnu - aby mohli opět scelit plodové jádro.

Tak nevím zda to tvé prokládání prázdnými rámky nebo mezistěnami a rozházení plodu je zebrování. Autor Walt Wright jak se můžeš dočíst v tomto článku mluví o souších (empty brood comb) prokládaných plásty s mednými zásobami nad plodištěm - viz obrázek zde http://www.beesource.com/files/wright-nectar101-1.jpg . Mezistěna je v anličtině foundation a o té tu není ani ťuk.
Pan Čermák v tomto článku http://www.vigorbee.cz/files/MV1-2009zebr.pdf pak píše, že pro obnovu díla je pak potřeba modifikovat tuto metodu a zdůrazňuje problém toho aby se nedostaly zimní zásoby do medu pokud se zimuje na cukru.
Navíc v našich podmínkách je otázkou jak načasovat.
Takže závěr je asi takový, že to do sebe něco má (včely získají pocit, že ještě nemají dost zásob, aby si mohli dovolit vytvořit roj aniž by původní osazenstvo utrpělo). Je však nutné ten cukr a obměnu díla nějak dořešit - podělíte se někdo, kdo to zkoušel?
K tomu zda to dělají včely v přírodě - dovedu si představit, že v důsledku stárnutí díla a působením zavíječe občas nějaký ten plást silou gravitace vypadne a je tak nahrazen. Netvrdím, že vypadne na střídačku každý druhý až zas tak ta příroda sofistikovaná není.

Já jsem letos na jaře použil postup dle metodiky Leoše Dvorského.
Včelstva zimovala na 3 nástavcích po 11 r. 39 x 24, tenkostěné 20 mm tl. nástavky masiv.
Zásoby na podzim buď 20 kg medu, nebo 24 kg cukru.
24.3. - odebral nástavek s nejstaršími soušemi zespodu, a dal 2 nástavky po 8x st.r. a 3x panenská souš z uskladněných zásob do prostřed nástavků. Jeden nahoru, jeden dolu.
Jiné než panenské plásty neskladuji.( v omezeném množství) Včely obsedaly 18 až 25 rámků. 8 kg zásob zůstalo.
3.4. - stavba nových st.r. se pěkně rozběhla.
28.4. - obsedají 33 rámků načerno, zás 12 kg +, rozšířil o další nástavek 11x st.r. pod MK.
6.5. - obs. 36 - 44 rámků načerno, zásob 18 kg +,
10.5. - snůška v plném proudu - ovocné stromy, obs. 44r. +, zásob 40 kg +, pylu mnoho., rozšířil o další n. 11x st.r. pod MK, vzal 3 pl.pl. a včely z 3 pl. do směsného oddělku.
- zahájen chov matek.
28.5. konec snůšky, akát zmrzlý, po tomto datu se již žádná snůška neobjevila.
Včelstvům ponecháno dostatek medu v MK = nemusel jsem na ně až do vybíjení roztočů KM šahat. (Vysoké napadení roztočem). Pak jsem s radostí konstatoval, že zásob mají dost a opět jsem na ně nemusel šahat, až do vkládání knotů s Varidolem.
Za to s oddělky jsem si užil. Od června jsem musel kontinuálně krmit, příroda nenabídla nic co by si mohly přinést, + nájezdy vos.

Asi to není přímo zebrování, ale distancoval jsem vždy převážnou část zásob od včel vložením nástavku s mezistěnami a soušovým jádrem, (ze začátku se zásobami, pak prázdné.) Čímž včely projevily iniciativu a dostavěly a zanesly přidaný nástavek.
Nevyrojilo se mi ani jedno včelstvo. (tedy kromě jednoho nového malého odd. se zpívající matičkou, ten na potřetí frnknul do lesa.)
Do plodových n. jsem nezasahoval, ( později, pro materiál na odd. jsem odebíral plod a včely, ale to bylo v plné snůšce, či až ke konci snůšky).

Přiznám se, že jsem zebrování nejdříve chápal jako méně bolestivé rozšíření prostoru, zejména pro dobu, kdy nebudu moct ke včelám jet a rozšiřovat je podle potřeby.
To, že to je brané jako protirojové opatření jsem si pořádně přečetl až včera
Já chci na jaře nazebrovat souše se stavebními rámky, aby jednak měly dost prostoru a pak abych usměrnil volnou stavbu a nepropojovaly rámky podle svých potřeb.
A tím se samozřejmě dostáváme k tomu, že zebrování moc přirozené to není.

KArle, nevím proč rozhazuješ plod. To by jsi zebroval jako já dřív - viz co je na n-vcelari.cz - odkaz od Jirky Matla. K tomu jsem došel jednou z nouze (mesle sjme v kvtnu, červnu odjet) a fungovalo to, tak jsme v tom pokračoval. PO přečtení Wrighta to dělám jednodušeji a mylsím, že chápu,proč to funguje..
Jen nadsazuji nad plod nástavek, leckdy ten spodní co má v sobě zásoby a proházím to s tím horním, kde je víc zásob. Ale plod. teleso většinou nechám být.

A co slabé včely? NIC! Těm přeci vyrojení nehrozí. Toto je prevence rojení.

(20.10.2011 8:30)PetrM napsal(a): [ -> ]A tím se samozřejmě dostáváme k tomu, že zebrování moc přirozené to není.

Tak není, ale momentálnímu účelu to poslouží. JKL má pravdu s použitím souší, byť jsem si to nemohl přečíst nevládnuvše jiným jazykem než mateřským, ale ty já neměl, způsob techniky je však stejný. "Zebrovat" tedy za účelem výstavby díla je dobře použitelné, jen by nemělo trhat plodové hnízdo. Jenže, když to neuděláš, tak zase nejsou dostatečně motivovány.
A ke stavu, který popisuje KČ jsem se jaksi ještě nedostal, zatím jsem na letošních oddělcích. Takže, sorry, jako bych nic neřekl.
Kaji přispěl mezitím co já psal - takže odpovím - protože jsem tomu v té době ani zbla nerozuměl. A na jaře příštím na tom budu stejně - ani souš navíc, jen chci rozšiřovat způsobem, kterým rozšiřuji včely - a na to ják, mě pomáhá prosklená medná kráva. Prostě chci se učit od včel.

(20.10.2011 8:30)PetrM napsal(a): [ -> ]Přiznám se, že jsem zebrování nejdříve chápal jako méně bolestivé rozšíření prostoru, zejména pro dobu, kdy nebudu moct ke včelám jet a rozšiřovat je podle potřeby.
To, že to je brané jako protirojové opatření jsem si pořádně přečetl až včera
Já chci na jaře nazebrovat souše se stavebními rámky, aby jednak měly dost prostoru a pak abych usměrnil volnou stavbu a nepropojovaly rámky podle svých potřeb.
A tím se samozřejmě dostáváme k tomu, že zebrování moc přirozené to není.

A čo je prirodzené na odoberaní plástov s medom pri medobraní.

Medvědi?
Ale to se dostáváme jinam a to jsem nechtěl.

O medvědech co přirozeném elementu není, Petře, pochyb! Mě na zebrování a jeho výkladech fascinovaly definice některých kolegů, kteří to popsali tak, že včelkám udělají prostě a jednoduše nad hlavou tak trochu bordel. Nic víc ... Jak jednoduché! Ony to zvládnou a myslím je to přijatelný kompromis ... Ale čtení Wrighta je samo o sobě zážitek ...

Helé, nechte medvědy v klidu

Medvědi jsou kámoši, Pavle, vlastně i se včelami, o tom jsem nezvratně přesvědčen ...

Já jsem pochopil tu metodu zebrování a chování včelstva jak popisuje W.Wright následovně.
Na chování včelstva během roku mě napadá paralela s vývojem člověka během jeho života.
1. Fáze - člověk: co nejrychleji vyrůst a dospět | včelstvo: co nejrychleji nabrat sílu a připravit se na snůšku
2. Fáze - člověk: finačně se osamostatnit a zajistit | včelstvo: nanosit si zásoby dostatečné na příští přezimování
3. Fáze - člověk: najít si partnera a rozmnožit se | včelstvo: narazit matečníky, odchovat novou matku a vypustit roj, poroje
4. Fáze - člověk: přežít finační potřeby partnera a dětí | včelstvo: přezimovat

Na chování včelaře vůči včelstvu se nabízí paralela s chováním státu vůči občanovi.
pro 1. fázi - stát: co nejlevněji vychovat, vzdělat a zapojit | včelař: co nejlevněji a efektivněji podnítit
pro 2. fázi - stát: ždímat daně co možná nevyší a co možná nejdéle | včelař: přinutit včelstvo aby co nejvíce a co nejdéle nosilo
pro 3. fázi - stát: co nejvíce oddálit tím, že nenechá občana, aby byl dostatečně finačně zajištěn, jinak hrozí výdaje na zabezpečení potomků | včelař: zabránit rojení tím, že se zebrováním odebírá vytvoří stálý pocit nedostatku zásob a pak jim med vytáčet. Tím omezit práci s rojem, usazením ošetřováním...
pro 4. fázi - stát: balancovat s daněmi tak, aby většina občanů nespadla do sociální sítě a tím pádem se nemusela dotovat | včelař: dokrmit včelky, ale jen tak aby stačilo na přezimování a jarní rozvoj a nemuselo se na jaře přikrmovat

Ještě mě napadla jedna paralela nezávislá na fázi vývoje - včelař: potlačovat zdivočelé roje, s bodavýmí včelami, které jsou zdrojem nemocí, rabování a včelaři nepřináší žádný užitek a jen obtěžují | stát: ... co myslíte? doplňte si sami ...

S (ne) přirozeností zebrování je to diskutabilní. V 8. kapitole WW popisuje včelstvo, které se "nazebrovalo samo" a vlastně na základě tohoto pozorování si vytvořil hypotézu o režimu zotavení.

No vidíš Ivane, a pak, že nebudeš mít co přispět

(20.10.2011 8:51)architekt odpadu napsal(a): [ -> ]Tak není, ale momentálnímu účelu to poslouží. JKL má pravdu s použitím souší, byť jsem si to nemohl přečíst nevládnuvše jiným jazykem než mateřským, ale ty já neměl, způsob techniky je však stejný. "Zebrovat" tedy za účelem výstavby díla je dobře použitelné, jen by nemělo trhat plodové hnízdo. Jenže, když to neuděláš, tak zase nejsou dostatečně motivovány.
A ke stavu, který popisuje KČ jsem se jaksi ještě nedostal, zatím jsem na letošních oddělcích. Takže, sorry, jako bych nic neřekl.
Kaji přispěl mezitím co já psal - takže odpovím - protože jsem tomu v té době ani zbla nerozuměl. A na jaře příštím na tom budu stejně - ani souš navíc, jen chci rozšiřovat způsobem, kterým rozšiřuji včely - a na to ják, mě pomáhá prosklená medná kráva. Prostě chci se učit od včel.

V odkazu Jirky Matla ten článek asi je - n-vcelari.cz.

Tam jsem to popsal - vzniklo to za situace podobná tobě, měl jsem namnožené včely na nové míře, vypadalo to, že to bude nutné k uživení a k existenci, ale sešlo z toho a mohl jsme se živit normálně.
Měl jsem spoustu včelstev na nové míře, minimum souší a naštěstí rámky s MS.
Takže jsem po zkušenostech s Brennery, kde jsem tak rozšiřoval NN udělal toto s 24cm. A byl jsem překvapen. Podobně jako kdysi př. Křapka udělal z nouze taky jeden zákrok a měl technologii.
Já pak po pár letech četl WW a se soušemi a dostatkem zásob v úle je to jednodušší podle něj. Ale stejně to pojuji s tím, že dolů a na okraje nacpu MS. V příroidě tam asi taky mají nedostavěné dílo.


No a učit se od včel.
Je dobré, ale uvědom si, že oni mají jiné priority - rojit se. Takže je dobré to právě najaře udělat trochu jinak.
To včelám přirozené rozšiřování dolů a do strany - taky jsem je dělal - to právě spolehlivě napodobuje přírodu i s rojením.

Prostě podle mě jde o to najít odvahu a cit a s právným včelám ve správnou chvíli udělat nad hlavou místo.

Všechno tohle beru Karle, nemám problém s rozšiřováním nahoru nebo vložením souše . Můj postoj (k nesprávně mnou pochopeného zebrování) vycházel z: nemám souše, nechci mezistěny, nejeví se mi dobré roztrhnout plod prázdným rámkem abych je donutil k horečné stavbě. Punktum. A co se týče priority rojení, tak tu, po čase až ukojím dostatečně příbuzenské chtění medu, toho naopak využiji - zřídím si jedno stanoviště, kde je nechám obnovovat pouze rojením. Pro mne je tohle především koníček.