Včelařské fórum – o včelách a včelaření

450mnm, bez repky... Ešte je čas. Počkajte min. tie dva týždne. Ani mesiac možno nebude na škodu. Všetko má svoj čas.

Gretchin , nečítaj, ale saleduj vývoj počasia, samotná príroda ti ukáže čo bude ďalej z počasím!!!!

Jsou po proletu, klidně nazebruj, zvlášť když budeš od teď mimo. Pokud tedy myslíme zebrováním to samé, tj nesahat na plodiště.
Ivan Černý

A nezbrzdí se tím včelstva spíše, když se jim přidá prostor, který neobsednou?

Viz Walt Wright, Zebrování – ošetřování včelstev nahrazující rojení medným výnosem, Moderní včelař 2008/5 a 6 a 2009/1.
Související článek Karel Jiruš, Voskové písmo, aneb jak si včely stanovují plán rojení pro příští rok, Moderní včelař 2012/3

Ivan Černý

Včel zřejmě dokáží obdivuhodně udržet teplo v chomáči.
Pokud nemám zateplený strop polystyrenen, tak se v pohodě drží dole i v tuhé zimě a nemají potřebu jít nahoru. Z toho usuzuji, že pokud je včelstvo silné tak je mu to jedno kolik toho má nad sebou.

Takže pokud zebrování podle Wrighta, tak bez problému bych do toho šel. Je to jen estetický porblém, v tomto období pak budu po akci smrdět jak tchoř.

Mne s toho čo tu čítam utiekol zmysel toho zebrovania v druhom a keby aj v treťom mesiaci.Nepoznám rozumný dôvod prečo tak postupovať.

Dôvodom na zebrovanie môže byť dlhodobá neprítomnosť, ale aj hyperaktivita včelára. Pri súčasnom počasí to silné včelstvo prežije bez ujmy, ale slabšiemu to môže narušiť logistiku . Pre zebrovanie som márne tu na Orave hľadal bod zlomu podľ Wrighta. Do obrazu ma podstatne dostal už spomínaný článok od Karla Jiruša v MV a tiež článok od Pavla Fiľa vo Včelári 5/2013. Šachy so zásobami a prázdnymi plástami stačí urobiť až pri prvej znáške nektáru, ale pri takomto počasí to už môže byť čoskoro.

Ako tu už bolo viac krát spomenuté, silné včelstvá dokážu bez ujmy prežiť aj túto našu starostlivoť. Zimujem na 3 NN a nevidím dôvod v tomto odbobí pridať ešte jeden nadstavok, aj keby som odcestoval na 14 dní. Pridal by som len stavebné rámiky.

Predpoklady Wrighta vychádzajú z "dlhodobej strategie" včelstva, ktoré by sa bez našich zlepšovákov určite vyrojilo. Naša "stratégia" je zvyčajne krátkodobá a pre niektorých včelárov je skrátená až na okamih, kedy si včelstvo narazí MB a jediným protirojovým opatrením je potom ich vylamovanie.
Strategiu včelstva asi poznáme len obmedzene. Napr.: v úli sedí desať včiel. ktoré sa vyliahli takmer súčasne. V okamihu vyslania roja 6 z nich odletí a 4 zostanú. Otázka znie: čo rozhodlo o tom, aby Anička vyletela s rojom a Zuzka zostala doma ?

Je to pud,starostlivosť o to čo zostalo z roja,aby nové včelstvo mohlo pokračovať v ďalšom rozvoji.

(27.02.2014 9:14)Albert Gross napsal(a): [ -> ]Dôvodom na zebrovanie môže byť dlhodobá neprítomnosť, ale aj hyperaktivita včelára. Pri súčasnom počasí to silné včelstvo prežije bez ujmy, ale slabšiemu to môže narušiť logistiku . Pre zebrovanie som márne tu na Orave hľadal bod zlomu podľ Wrighta. Do obrazu ma podstatne dostal už spomínaný článok od Karla Jiruša v MV a tiež článok od Pavla Fiľa vo Včelári 5/2013. Šachy so zásobami a prázdnymi plástami stačí urobiť až pri prvej znáške nektáru, ale pri takomto počasí to už môže byť čoskoro.

A možno nie až tak skoro... (loaklita Tvrdošín mesto).
[attachment=2543]

Jaro, treba si nájsť lepšie počasie.
Táto sezona bude zaujímavá:
http://pocasie.sme.sk/krajina/slovensko/tvrdosin/15-dni
Je to predpoved pre Oravu, takže v Hurbanove by už mohli nosiť nektár z vrb.

Na marec, Oravské Veselé.
[attachment=2545]

Mám zkušenost, že velmi často nevychází ani týdenní předpověď, proto bych to nepřeháněl s optimismem nad měsíční.

To samozrejme. Každá predpoveď dlhšia ako dvoj-trojdňová je zaťažená určitým stupňom nepresnosti, čiže čím dlhšia predpoveď (na viac dní), tým nižšia pravdepodobnosť, že sa naplní.

Z toho plyne jeden logický závěr:
Pokud si tedy dlouhodobou předpověď otočíme, je téměř jistota, že to vyjde, ne? . Tak že to máme v suchu a můžeme dlouhodobě plánovat správné vedení včelstva!

Studovala jsem si zebrování pana Karla Jiruše ( uveřejněném na webu PSNV). Chtěla bych to tak zkusit provést (jakmile vykvetou trnky a višeně - už to nebude dlouho trvat), ale mám dotaz. V metodice se předpokládá, že ve 1 NN není plod. U dvou včelstev, ho tam, ale mám. Včely mi dělají komín plodu na 4-6 plástech přes 3NN. Tedy od poloviny 1 do 3/4 třetího. Situaci jsem vyhodnocovala před týdnem. Ve 3 NN mi vystavují nedostavěné mezistěny, které jsem jsem vyměnila z krajní pozice. Ještě nejsou celé vytaženy, už v nich je sladina z vrb.
Jak by jste, kteří to takhle děláte, postupovali v tomto případě? Nechali by jste 1N opět dole? V ostatních včelstvech ve spodním nejsou, tam bych to provedla přesně podle uváděné metodiky. Předem díky za vaše příspěvky.

Chtěl bych příští rok zkusit včelařit s jumbo a polonástavky, ale přitom bych se nechtěl vzdát zebrování zásob.
Představoval bych si to asi tak, že bych zimoval VN a na něm nízký polonástavek, který bych časně z jara nazebroval se soušemi.
Do dna bych zkusil dát na zimu nějake uteplení, aby jim tzv. netáhlo na zadek.
Je tu nějaký včelař, který zkoušel podobně dadant zebrovat?

Přímo Walt Wright. Jeho zimovací sestava je NN dole, pak VN s chomáčem a 2xNN s medem nahoře. Ten nejhořejší NN rozzebruje s přidanými dalšími NN.
Ivan Černý