Příspěvek: #21

(29.06.2025 11:22)maci01 napsal(a):  Já vždy po medobraní v červnu dal KM na 7-10 dnů. A před krmením začátkem srpna opět KM7-10 dnů. Loni jsem v srpnu neměl čas zaléčit a tak jsem rovnou zakrmil. Výsledek ? Ještě v lednu včely hučely. Koncem už tam nic nezbylo.
............ Zkouším se přiblížit kmetodě L.Dvorského z šance pro včely. Vše ve dřevě, nepřehazovat hnízdo a nechat je stavět co chtějí.

Plán do budoucna? Udržet do přístího roku. Koupit aspoň 2 matky a znich rochovávat. Z každěho úlu udělat 1 oddělek a vychovat novou matku. Na podzim vrátit do produkčního, aby šlo včelstvo do zimy s novou matkou a posíleno o dlouhověké létavky z obou včelstev. Prostě metoda LD, tedy bez toho šlechtění, na to si netroufám.

Je naivní si myslet, že zkontroluji-li před dovolenou u auta jestli mám dost tekutiny v ostřikovači a na ostatní se nepodívám, že dovolenou auto zdárně zvládne. Stejně tak když udělám podle Leoše jen nějaký jednotlivý úkon, co se mi zrovna líbí nebo hodí, že včely budou zdravé navěky. Takže když podle Leoše vyměním matky oddělkem na podzim ale před tím či potom si koupím cizí matky z cizí lokality, tak si tu snahu vynuluji. Když se budu trápit na jaře s volnou stavbou a pak nakrmím v srpnu, tak si svou snahu vynuluji. Když chci včelařit tak, abych měl včely zdravé a neměl kleštíka musím dodržet vše co včelstva v přírodě měla a co jim v našich úlech neumožňujeme nebo znemožňujeme nebo dokonce do čeho je proti přírodě nutíme. Copak někdy v přírodě včelstva ukládala zásoby v srpnu? To že to umí neznamená že to běžně dělala. A že tento nepřirozený stav a práce "přesčas" nezanechá na jejich zdraví následky. Včelstva v přírodě jsou vždy připravena a zásobena na zimu už v květnu.

Příspěvek: #22

KaJi Výpadek plodu neznamená onemocnění ale matka potkala nesprávné trubce pro páření. Také se při chovu hybridů hledá matka co má nejmenší výpadek a někteří tvrdí že jsou odolnější.

Příspěvek: #23

(30.06.2025 16:30)MirekMatucha napsal(a):  Je naivní si myslet,

Já nejsem naivní. Postupoval jsem vždy podle rad a doporučení starších včelařů z okolí. Zkušenost se sbírá pomalu a je velmi boletivá. Naposledy v naší rodině včelařila moje babička za války. Takže zkušenosti neměl kdo předat. Takže vlasně děláš to, co ostatní kolem. Bohužel to nestačí. Jsem prostě hobík a ne profesionál, nebo důchodce, který má čas. Děti studují VŠ a tak nekdo musí zaplatit bydlení, jídlo apod. Na tohle se stát vysral a nechal rodiče na holičkách. Takže ve 4 vsávám a z práce jezdím domů v 18.30 a někdy i déle. Takže na nějaké pozorování včel při proletu apod můžu 5 dnů z týdnu zapomenout. A to v so/ne děláš ještě kolem baráku. Takže jediný co můžu včelám poskytnout, je nejich dílo,které nebudu přehazovat a vrácení se zpět ke dřevu. Mám roje a tak přemýšlím, že to bude letos bez léčení. Příští rok nové matky, nebo udělat z nejlepšího včelstva na jaře matky a v oplodňováčcích je odvez mimo náš okres oplodnit. V každém příadě se budu snažit včelám vyhovět. Matky jsou neoznačené, tak snad druhoroje, protože první roje si stahli všichni domu a začali volat, až když neměli úly. A nebyl jsem sám, koho volali. Kdyby to byly staré matky tak by byl předpoklad, že jsou asi vykladené, ale 100procen starých matek u sebe nepředpokládám.

Příspěvek: #24

Jaký si to uděláš takový to máš. Mě lidi říkají, ty se máš, že jsi milionář, a to jde všechno snadno. Ale nikdo neviděl, že jsem kdysi 30 let skoro nevylezl z provozovny. A přitom jsem taky vychoval dvě děti, postavil dům a ještě se pustil do včel. A vše co jsem dělal, jsem dělal s nadšením a rád. Nikdy jsem si nestěžoval na práci, protože jsem dělal jen to pro co jsem se sám rozhodl. A včelařit jsem nezačal jsem s nějakým strejdou v okolí což je podle mě to nejhorší co začínající včelař může udělat, ale u toho, kdo se mi zdál na světě nejlepší. A taky radím nedělat matky z toho nejlepšího včelstva, protože člověk nepozná které je nejlepší. Nejlepší pro člověka nemusí být nejlepší pro včelstva či nejlepší pro zdraví včel. Dělám většinou matky a oddělky každý rok ze všech včelstev. Nebo alespoň z každé linie co mám. Ta rozmanitost je neuvěřitelná a nikdy bych nešel do uniformity. Každé včelstvo je jiné a má nějaké klady a nějaké problémy.

Příspěvek: #25

Mirku dělám to z matkama uplně stejně a je to nejlepší volba co může být....jen jeden rok jsem larvil od jednich a dopadlo to katastrofálně....

Příspěvek: #26

Žádná zcela hloupá rozmanitost nenahtadí kvalitní dlouho šlechtěný kmen. Rozšiřujete tady bludy.

Příspěvek: #27

Jo to vidím ty kvalitní matky z šlechtitelských chovů, jak na ně včelaři nadávají.....

Příspěvek: #28

Bez té hloupé rozmanitosti by nevznikly ani ty "šlechtěné kmeny". Díky té té rozmanitosti nejprve dojde k porovnání, pak výběr dle požadovaných parametrů a pak teprve chov. Ale k čemu malochovateli šlechtěné na kdejakou kravinu, když se to včelstvo neumí orientovat v terénu a najít zdroje v okolí. Či ho složí nějaká "virozka" nebo zaskočí zima v zimě. I z těch jsem ale v začátcích množil a viděl jsem, jak se stále zlepšují. Dodnes mám některá včelstva z prvních let, i když jsem o hodně včelstev přišel. Ale to bylo tím, že jsem včas problém nepoznal a neuměl reagovat. Je jasné, že už nyní to jsou úplně jiná včelstva než co jsem chytl, dostal či koupil před deseti, dvanácti lety. Přírodní páření a těch sousedů se včelama co tady bylo než kolem prošla hniloba... Nyní už mám včelstva co dobře zimují, co se dokáží samozásobit na zimu, co nemají zásadní problémy s kleštíkem. Nějakou tu občasnou virozku toleruji, umím to řešit a věřím a i pozoruji, že občasným setkáním s viry jsou ty včelstva odolnější a odolnější. To co jsem musel před lety řešit i dvakrát do roka dnes vyřeší oddělek v květnu. Žádné šlechtění, jen pravidelná kontrola zdravotního stavu ( jednou za měsíc stačí ) na česně a v případě příznaků okamžité řešení.

Příspěvek: #29

to chcete povedať že neselektujete včely- ?, , na miernosť rojivosť a neviem čo ešte- Ohradzate sa tu L. Dvorským - ale ten má svoje linie ak sa nemýlim.. Ak to necháte všetko na prírodu tak to bude prevažne len o bodavosti a rojeniu - bo prevažne také včelstva ovládnu váš chov ak to nebudete selektovať, na prostredie na nemoci a pod...

Příspěvek: #30

Na stanovišti kde to mřelo a rojilo se do bezvědomí jsou Vigorky v pořádku. A žvaňte si a rozšiřujte nouzový matky jak chcete. Louky vždy jak se mu to hodí a ostatní tomu vúbec nerozumí proto že nemají tu skušenost na stovkýách a tisících včelvech v bídných podmínkách.

Příspěvek: #31

(01.07.2025 19:42)janR napsal(a):  to chcete povedať že neselektujete včely- ?, , na miernosť rojivosť a neviem čo ešte- Ohradzate sa tu L. Dvorským - ale ten má svoje linie ak sa nemýlim.. Ak to necháte všetko na prírodu tak to bude prevažne len o bodavosti a rojeniu - bo prevažne také včelstva ovládnu váš chov ak to nebudete selektovať, na prostredie na nemoci a pod...

Když máš všechny včelstva dobrý, tak nemusíš selektovat. Letos mám jen dvě včelstva z kterých nemnožím....jedno je včelstvo u kterého se mi v oddělkách projevuje zvápenatění a druhé je z ničeho nic bodavé, takže ho po sezoně zruším.

---

(01.07.2025 20:34)Zdeněk Barnat napsal(a):  Na stanovišti kde to mřelo a rojilo se do bezvědomí jsou Vigorky v pořádku. A žvaňte si a rozšiřujte nouzový matky jak chcete. Louky vždy jak se mu to hodí a ostatní tomu vúbec nerozumí proto že nemají tu skušenost na stovkýách a tisících včelvech v bídných podmínkách.

já ale neříkám, že nejsou špatný včely....jen já je nemám.....to že sis domu natahal kde co a zkoušel zůzné druhy matek do bezvědomí je tvůj problém a ted si neseš následky....já mám od začátku svoje a nemám žádný problém....nechápu tyhle modní trendy, jak všichni zkouší matky od toho a od toho a myslí si, že najdou něco s čim se bude včelařit samo.....

Příspěvek: #32

Jo to je věčné téma. pár let zpět jsem měl období , kdy jsem chtěl každý rok pořídit něco nového, kupoval jsem vždy nějaký oddělek nebo matku , říkal jsem si pro osvěžení krve. Hodně jsem chtěl zkoušet karpatky z ukrajiny, putovaly dlouho, doprovodné včely to nepřežily ale matky byly v pořádku, oddělky je přijaly, ale ještě do zimy si je vyměnily. Teď jedu už jen na tom co mám a přpadně od Maky z Karvinska (tam je zvláštní, že včelstvo tam v nížině mělo bídný jarní rozvoj a tady o 250 metrů výš perfektně prosperuje.). V podstatě už řeším jen selekci na odolnost, kleštíka řeším pouze dlouhodobými nosiči KŠ glycerin po vytočení na začatku srpna a potom jen pokap KŠ okolo vánoc, nic víc. Předlonské zimování 100 procent, letos ztráty velké spadl jsem na polovinu, ale to byla moje blbost po masivní melecitóze, myslel jsem že to co nejde vytočit stačí podstavit dolů a dokrmit cukrem , ne tak to nefunguje, v lednu jsem se díval na včely co už musely ven se vyprázdnit, sice se vracely, ale byl to jejich konec. I tak zbylo dost na množení, to co mi dlouhodobě přežívá je různé, mám tu včelstva na čtyřech, ale taky na osmi bednách, nicméně mám oddělky i z velkých i malých. Někdo preferuje mírnost, to u mě moc není, kdyby u mě chtěl někdo točit video jako Sedláček , tak by neuspěl...

Příspěvek: #33

MirekMatucha, Louky>
Jak tedy děláte oddělky z každého včelstva? Jestli jsme to pochopil, tak nelarvíte z jednoho vybraného včelstva. Takže vezmete z každého včelstva 1-2 rámky s plodem, tedy i s vajíčky a necháte je udělat nouzové matečníky, kdy starší vylámete a necháte jen mladé? Kolik matečníků tam necháváte? Nebo jaký máte způsob?

Omlouvám se, že to je mimo toto téma a možná by to spíš chtělo přesunout jinam...

Příspěvek: #34

Včera mi domů přiletěl další - doma pátý, to je většinou maximum - celkově 14. roj.
Tady doma vím že je to " z lesa" asi ze včelína kde se dvacet let nevčelaří.
Přesto tam ty včely jsou bez ošetřování a v těch včelách se dá normálně dělat bez rukavic.
Pokud se matky volně páří, tak máte na stanovišti průměr. okolí.
Jediné co lze zlepšit je častější obměna matky a pro mě nově obměna včelstev oddělky - prostě napodobení toho co se asi odehrává v tom včelíně za vysokým plotem.
Tady doma jsem si skoro jistý že jde o včely bez včelaře, neboť okolo nikomu nepřežily.
Jen jsem zvědav na životnost těchto rojů.

Obvykle z 5 přežije zimu tak 3 a ošetření varidolem po příletu to nezlepšuje.
Samozřejmě je nakrmím a když to jde tak jdou do zimy na novém díle.

Možná je to součástí jejich strategie přežití
A my tady dělám něco blbě, už skoro 15 let.

Příspěvek: #35

Tak optimální ve výběru je kompromis. Skutečný výběr dělá jen včelař minimálně s desítkami včelstev, spíš stovkami včelstev, tam se vyplatí metodiku výběru studovat, aby se podchytila všechna možná kritéria a třeba desetinu nejlepších včelstev někde soustředit a pěkně vedle sebe porovnávat. A z toho výběru by pak měly vyjít ty komerčně prodávané matky a oddělky. A stejně to pořád do jiných podmínek nebude ono, stačí když ten výběr bude dělaný v dostatku nebo až nadbytku zdrojů v přírodě. Potom v reálu matka nebo oddělek přijde do prostředí převčelení a nedostatku zdrojů v přírodě a tvrdě pohoří. Zatímco jiné linie, které nebyly vybrány protože v prostředí s dostatkem zdrojů dávaly málo medu nebo se jinak, třeba divokostí neosvědčily, by v prostředí s nedostatkem zdrojů byly hodně životaschopné.
U včelaře s malým počtem včelstev je zase lepší držet všechny chované linie, protože z malého počtu včelstev má omezený výběr těch kombinací a navíc vysoká náročnost metodiky toho výběru se prostě nevyplatí studovat a naučit a provozovat. Tam musí být zase negativní výběr brakováním tak 10 - 20 % dlouhodobě nevhodných linií pro to konkrétní prostředí.
Zkoušení cizího materiálu není problém, ale musí se dít rozumně. To znamená že se zakoupí a potom se 5 - 10 let ty cizí geny do chodu zabudovávají dalším rozchovem a vyřazováním nevhodných genů. Teprve potom se může říct, jestli to byl přínos nebo ne.

---

(Včera 8:20)KaJi napsal(a):  Včera mi domů přiletěl další - doma pátý, to je většinou maximum - celkově 14. roj.
Tady doma vím že je to " z lesa" asi ze včelína kde se dvacet let nevčelaří.
Přesto tam ty včely jsou bez ošetřování a v těch včelách se dá normálně dělat bez rukavic.
Pokud se matky volně páří, tak máte na stanovišti průměr. okolí.
Jediné co lze zlepšit je častější obměna matky a pro mě nově obměna včelstev oddělky - prostě napodobení toho co se asi odehrává v tom včelíně za vysokým plotem.
Tady doma jsem si skoro jistý že jde o včely bez včelaře, neboť okolo nikomu nepřežily.
Jen jsem zvědav na životnost těchto rojů.

Tak hlavní rozdíl bude v tom, že nejsou nuceny přínášet a zpracovat násobky medu než co jim stačí na přežití přes zimu. Stačí dostatek snůšky v květnu, aby si donesly svých 15 - 30 kilo a potom stačí, když později v létě pár kilo pro plod nebudou schopny donést a budou muset vzít z těch zásob. A v dostatku zásoby vychovat zimní generaci. V září klidně můžou mít jen 10 kilo zásob, aby přežily zimu. Jinak se spíš divím, že tam přežívají v prostředí predátorů, mývalů, psíků mývalovitých, kun ale třeba i strakapoudů a datlů nebo obyčejných myší. Asi jsou ten včelín a úly postaveny hodně důkladně, když se tam včely drží 20 let bez člověka.

Příspěvek: #36

V začátcích včelaření jsem také zkoušel různé linie a "značky". Některé byly dobré, jiné naopak katastrofální. Ale i u těch dobrých bylo výsledkem jen míné zvýšení výnosu, ale vysoce na úkor odolnosti. Nejlepší je opravdu pestrost ze svých vlastních místně přizpůsobených zdrojů (a nejideálnější je zachovat zdroj z každého stanoviště). Startovní matka je jen část genů. Pokud ale včelař matky co dva roky mění, je nějaké hledání odolných včelstev zbytečné a můžete pracovat s jakoukoli matkou.

Příspěvek: #37

(Včera 8:14)MíraP napsal(a):  MirekMatucha, Louky>
Jak tedy děláte oddělky z každého včelstva? Jestli jsme to pochopil, tak nelarvíte z jednoho vybraného včelstva. Takže vezmete z každého včelstva 1-2 rámky s plodem, tedy i s vajíčky a necháte je udělat nouzové matečníky, kdy starší vylámete a necháte jen mladé? Kolik matečníků tam necháváte? Nebo jaký máte způsob?

Omlouvám se, že to je mimo toto téma a možná by to spíš chtělo přesunout jinam...

Regenerativní biotechnické včelaření je vlastně nuda. Do včel se jde dvakrát do roka, není tam co řešit či dělat a tak si užívám alespoň ten oddělek. Dělám oddělky z každého včelstva. A každý oddělek dělám jinak. Jedno včelstvo nechám zmáčklé v jedné bedně a z rojových matečníků si udělám pár oddělků. Druhému vezmu nástavek s matkou a do osiřelého úlu vložím vajíčkový štěp. Třetímu zas vezmu plod, nechám natáhnout mladušky a nechám je vychovat ať už z podřezu nebo po vylámání nouzových z přidaných vajíček nové královny. Čtvrtému udělám přeléták a udělám oddělek jen z létavek a vajíček. Způsobů je více. Vždy ale na podzim oddělek spojím zpět s původním mateřským včelstvem a tak vlastně stále zachovávám tu linii po matce. Stejně tak voskové dílo se stále odděluje z a vrací do stále stejné rodiny a nikdy se nedostane do cizí.

Příspěvek: #38

MirekMatucha> zajímavé tolik času a energie nemám, abych si s tím takhle hrál
Já letos začal se včelařením a vyzkoušel jsem si množení včelstev vyrojením, přelétákem, smetencem s přidanou matkou a oddělkem s přidaným proužkem vajíček a spíš bych to potřeboval na příští rok sjednotit a vybrat jeden vhodný způsob, než to tříštit

Příspěvek: #39

(01.07.2025 20:34)Zdeněk Barnat napsal(a):  Na stanovišti kde to mřelo a rojilo se do bezvědomí jsou Vigorky v pořádku. A žvaňte si a rozšiřujte nouzový matky jak chcete. Louky vždy jak se mu to hodí a ostatní tomu vúbec nerozumí proto že nemají tu skušenost na stovkýách a tisících včelvech v bídných podmínkách.

Já jsem kdysi přešel od rozchovu z inseminek k tomu co jsem nazval NA PRASÁKA když jsem řešil problémy s nízkou kvalitou matek.
Podle mě jsou za tím infikovaní trubci, ale tehdy jsme řešil vysokou úmrtnost oddělků, trubcokladnost atd.
Takže jsem myslel že je to matkou od které chovám, včelstvem ve kterém jsou serie, atd.
Dokonce jsem asi 5 let kupoval cca 10 neoplozených matek a vyloučil si výše uvedené.

Takže můj výběr byl podložen následující myšlenkou - čím déle včelstvo vydrží, tím lepší genetika a tím víc z nich je oddělků Ty jsem si dělal pro sebe.
Protože jsme došel k tomu, že úhyny včelstev jsou spíše infekčního charakteru a nekorelují s roztoči - odcházela i včelstva co měla 2x po sobě Gabon PA a PF a jná s roztoči fungovala - v zimě jsme hubil roztoče a přes léto to nechal a selekci za mě dělal roztoč.
Že to bylo infrkční usuzuji že to postihovalo postupně včely vedle sebe a že slabocha nebylo mopžné uzdravit a vzal sebou i přidaný oddělek. Tak jsme radši množil, než bojoval s něčím co se nedalo poznat. Až když bylo pozdě.

Takže tohle mi dlouho fungovalo než jsem to změnil.
Na rozdíl od jiných kteří přišli najednou o skoro všechno, já si obnovoval si to co se ukázalo jako slabé.
Ale asi by to taky dojelo, když jde kolapsd krajinou tak vám zlikviduje všechno - nešíří se roztoč ale ten moribundus cop vám do 2 týdnů zlikviduje včelstvo - tedy jeho obraanyschopnost a je vyloupeno a nebo odejde v zimě.

Jak zde opakuji, příčinou je přežívání včelstev s patogeny která by spolehlivě v zimě zlikvidovala nízké tisícovky roztočů.
Ale ti ted nejsou a ještě nebudou a "bacilonosiči" se budou dál množit u pečlivých včelařů.


Čistě technicky - při chovu na prasáka si včely vyberou z více matek, zatímco pokud včelař dává do oddělku atd po JEDNOM MATEČNÍKU tak se pak často dočká nouzáků což u dobře udělaného prasáka není moc časté.

Příspěvek: #40

(01.07.2025 19:42)janR napsal(a):  to chcete povedať že neselektujete včely- ?, , na miernosť rojivosť a neviem čo ešte- Ohradzate sa tu L. Dvorským - ale ten má svoje linie ak sa nemýlim.. Ak to necháte všetko na prírodu tak to bude prevažne len o bodavosti a rojeniu - bo prevažne také včelstva ovládnu váš chov ak to nebudete selektovať, na prostredie na nemoci a pod...

Nezajímá mě bodavost, protože do včel vstupuji tak málo, že jednou za rok je i fajn pár žihadel dostat. Ani vlastně nevím, kde se vzala ta představa, že se bodavost včelstva přírodně pářeného nebo důsledně neselektovaného nějak zásadně mění. Nepřijde mi, že by se nějak zhoršovala agresivita včelstev, při výběru hledím pouze jestli včelstvo "jede", staví a nemá zdravotní problém a jestli se umí vyrovnat s kleštíkem. Což ale většina včelstev při biotechnickém včelaření umí aniž by na to musely být nějaké speciálně vyšlechtěné linie. Oddělky dělím jen na dobrý a špatný. Dobrý makají, staví, nosí, rostou a zvládají parazita. Špatný nerostou či se u nich projevují nějaké zdravotní potíže. Těma nejaktivnějšíma oddělkama vyměním na podzim královnu v mateřském včelstvu a ty horší zruším, spojím či nechám jako rezervy a příští rok se ještě mohou ukázat. Když se nepředvedou končí. Nejsem žádný šlechtitel a ani nemám ambice se jím stát. A nemám ani tolik včelstev ani zájem si vyšlechtit nějaké odolné linie. I když vidím, že některá včelstva jsou dlouhodobě bez jakýchkoliv problémů a některým se stále vrací virozy. Příznaky jsou však každým rokem stále menší a slabší a tak myslím, že si to časem "sedne"