Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Dobrý den, včelařil jsem zhruba 10 let s cca 4-6 včelstvy na rm 39 x 27,5 (550m.n.m.) a letos jsem rozšířil chov na 16 včelstev. Včelařím klasicky s plodištěm a medníkem odděleným mřížkou, ale již několik let medituji nad vyzkoušením jednoho polonástavku nad plodištěm. Zajímalo by mě, jestli by šel používat jako medná komora a jak ho během roku posouvat popř. na čas odebírat(s medem) ze včelstva. Měl by s tím někdo nějaké zkušenosti? Vím, že 2 rámkové míry jsou pracnější, ale měl bych jen jeden NN pro včelstvo, který by se nevytáčel a sloužil jako zásobárna medu. Díky V.N.

A toto jsi četl? http://dvorsky.leos.sweb.cz/CLANKY/kouzla_s_MK.htm
a ještě http://dvorsky.leos.sweb.cz/CLANKY/jeste_k_MK.htm

Četl, ale tam je to popsáno se všemi nástavky míry 39 x 24. Můj nástavek 39 x 27,5 je myslím jako medná komora příliš velký. A když nám NN nevím, jestli je dostačující a jestli s NN musím dávat mřížku.

Hodně o medné komoře najdete, pane kolego, na stránkách Ing. Dvorského: http://dvorsky.leos.sweb.cz/
Aha, pardon, nastal časový překryv ...
Tak ještě jedna editace, neb mi to bylo divné: není to jen o výšce 24, ve 2. článku je 15,9, sice na délce 448, ale i tak ...

Ono dokonce je to téma i tady na fóru Kouzla s mednou komorou.

Čistě teoreticky by tento NN měl zůstávat stále na horní pozici. Díky tomu, že by nebyl nikdy zaplodován, mohl by i bez výměny sloužit několik sezon.

Princip medné komory musí fungovat na jakékoliv rámkové míře. A bude jen na Tobě jakou výšku nízkého nástavku zvolíš, já bych uvažoval o takové výšce, která by zajistila cca 20-22 kg zásob.

Tento sistém používám 39x27,5(nižší r.m.u vysokého nástavku je problematická) + 39x17 a je nutností silné včelastvo slabé včelstvo vytlačí matku do nízkého nástavku a ta jej zaklade.I zimovat je dle mích zkušenností lépe jen prostor který je včelstvo schopné obsednout.Když jsem zimoval na medu tak jsem stahoval včelstvo na jeden vysoký a nad něj dával plně zavíčkovaný nízký a k tomu jsem podle potřeby mírně pokrmil .Pokud krmím cukrem zimuji podle síly včelstva někdy dva vysoké +jeden nízký nebo dva vysoké a dokonce pouze jeden vysoký r.míra je dostatečně vysoká na to abych dostal včelstvo na dva vysoké +dva nízké prakticky na zhruba 6 polonástavků.Také se dá pod včelstvem skladovat rámky to jsem zavrhl na jaře s tím bylo hodně práce.S nástavky se dá v sezoně doslova čarovat.Nízký nástavek se zbytky zásob se dá na jaře použít pro podnícení jako medná komora tedy se podsune pod obsednutý nástavek(y) ,včelstvo se dostane pod strop do tepla a tím že je ze spodního přinášena sladina včelstvo rychle zesílí a velmi brzy se dále rozšiřuje. Mateří mžížku nepoužívám.S tímto sistémem jsem spokojený a pokud mohu doporučit než se pro tento sistém rozhodnete je dobré se s ním aspoň teoreticky blíže seznámit jako ostatně u všech sistémů.

Obrázek k tomuto tématu,pro lepší představu.Již jsem je zde prezentoval stačí pohledat.Osobně to dělám malinko jinak.

Děkuji moc za informace. Přes zimu připravím nízké nástavky a příští rok to zkusím u několika včelstev. Mohl byste mě ještě říct nějaké postřehy ze zimování na medu? Pokud dokrmujete tak cca kolik?

no jeden postřeh ze zimování na medu mám - zřetelný - silně pokálená a zesláblá včelstva.

Jinak zimování na medu je dobré, ale musíš vědět kdy a jak. Nepodléhej módě.

Ovšem co je moda - cukr - posledních 100 let, nebo med - posledních pár milionů let. Ovšem vše je o tom, že my to včelám celý rok kazíme, takže jde o to, jak jim to co nejvíc přiblížit původnímu stavu (a mít dost medu) .

Karle, aj keď nerád, trochu si "rýpnem".

Pokiaľ včely nemajú na výber, "zvolia" si med. Aj keď je to prirodzená potrava, neznamená to najlepšia. - najvhodnejšia. Med je veľmi široký pojem. Aj prepracovaný "cukrový sirup" je svojím spôsobom "med". To len my - ľudia sme určili, čo má obsahovať. Aspoň vzhľadovo a včelám plne dostačujúci. Práve tie silne "pokálená" včelstva je dôkaz, že to nie je to pravé. Ak by si dal cukrový sirup mimo úla, určite by ho bez problémov "brali". Oni, naši miláčkovia", zoberú čokoľvek, čo im umožní prežiť. A ten cukrový sirup je pre nich to, čo im umožní prežiť s minimálnymi stratami. "Klasický med " nie je to, čo zabezpečí minimálne straty.

Kedy v minulosti boli k dispozícii niekoľko hektárové plochy repky? Alebo iné plodiny. Alebo kedy ostal včelám májový med na zazimovanie? To my sme určili čo je čo. V každom prípade včely cukrový sirup vuhodnotia ako sladinu, ktorá im umožní prežiť a prežiť veľmi dobra. Ak je aj iný zdroj sladiny, včely ho využijú. Oni nepreberajú, oni chcú pudovo prežiť aj s "plánovanými stratami"! A cukorový sirup tie straty minimalizuje!

Samozrejme, všetko sa to odvíja od včelára. Pokiaľ ja dokážem "zhodnotiť" med, nemám dôvod, zazimovávať ich na mede, keď viem, že ich tak poškodzujem (pokálané plásty, oslabené včelstvá). Ale, ak mi má zostať med dva, možno aj tri roky ležať v sklade, keď ho nedokážem predať (samozrejme za prijateľnú cenu), tak ten cukor nekúpim a zazimujem ich na mede. Na jar "vykompezujem" straty.

Kedysi sa človek dožíval priemerne 40 rokov. Kto dnes tvrdí, že to bolo to najlepšie?!

Dle mích zkušenností je lépe uskladnit první zralé medy tedy květové v rámkách a ty pak přidat ihned po posledním medobraní .Nevytáčet pak pracně rozpouštět následně po zředění vodou krmit.Množství dokrmovaného cukru záleží idividuálně u každého včelstva.Je dobré počítat jestli není výhodnější med prodat a nakoupit cukr.

byl jsem cca před 14 dny na kurzu kombinovaného včelaření u p. Sedláčka v Bučovicích a z metod, které byly prezentovány se mě ze všeho nejvíc líbila metoda p. Sedláčka = kombinace 44,8*28,5+15,6. Vysoký jako plodiště, které během sezony prorotuje celou sesatvou až nahoru, vytočí z něj med a pak bud opět podstaví nebo vloží tento nástavek s mezistěnami a nechá vystavět nové dílo. Právě z obnovy díla v tomto vysokém nástavku jsme měl obavu, ale podle toho jak nám to bylo vysvětleno by s tím neměl být až zas takový problém - samozřejmě, že bude záležet na místních podmínkách a snůšce, ale já jsem se rozhodl to na jaře testnout a tak doufám, že tam neudělám někde botu a budu spokojenej

Šlo by to trochu popsat, hlavně jak přesvědčit matku aby do vysokého nekladla?

když jde ten vysoký nahoru tak ho podkládá mřížkou

bobr ja mám skor obavy z vystavania toho vysokého nástavku medzistien pri jeho podložení po vytočení medu....
asi tam treba použiť dva vysoké nádstavky po oddelení materskou mriežkou, aby sa to nové plodisko z medzistien ocitlo vo včelstve včas, kým má ešte chuť stavať..........

(21.11.2011 18:25)Bobr napsal(a): [ -> ]když jde ten vysoký nahoru tak ho podkládá mřížkou

mřížku brzo vložit a "brzo" vyndat, př. Sedláček dříve přednášel, že mřížku vkládá při poupatech řepky a pak jí jako kdyby ukrajuje horní nástavky, z nichž se stává medník, na přednášce kombinovaného včelaření mi připadalo, že už to tak nedělá, nebo se pletu?

Obnova díla v tomto sistému u vysokých nástavků lze i tak že se do nástavku pod mřížku přendají 3 rámky s převážně otevřeným plodem + matka a zbytek se doplní mezistěnami praktikoval jsem to při nedostatku staršího díla.Matka by neměla mít možnost klást do jiného nástavku než do toho který je vystrojen většinou mezistěnami a vše by se to mělo dít za silné snůšky,mezistěny jsou velmi rychle vystaveny a zakladeny a mřížka se pak odstraní.Lepší způsob né tak drastický je potom přidávání mezistěn průběžně jsou bezproblému vystaveny a obměna díla je dostatečná.U nízkých nástavků lze vložit celý nástavek osazený pouze mezistěnami mezi vysoké nástavky jak zde již bylo několikrát popsáno.Vždy bude ochotněji postaven buď mezi nebo nad vysokými nástavky než až dole .Podmínkou pro stavbu je vždy snůška pokud není tak i stavba vázne.
Místo mateřské mžížky lze použít plně zanešený nízký nástavek zde musím upozornit že se mi stávalo že jím matka někdy prošla do vysokých nástavků nad tímto nástavkem.Nyní používám jako medné nástavky pouze nízké do kterých matka jen nerada klade samozřejmě že nic není na 100% a může se stát že se minimálně plodu objeví i v nízkých nástavcích většinou pokud se tak stane tak je soustředěn na malé ploše.Příčinou bývá nedostatek prostoru na kladení u silných včelstev u slabých pokud bude mít matka možnost tak se nastěhuje do nejvrchnějšího nástavku a je jí fuk jestli je vysoký či nízký.Samozřejmě v úlové sestavě není použita mateří mřížka.Výhodou tohoto sistému je že mateří mřížku mohu a nemusím používat u jiných sistémů pokud se nechci spoléhat na přirozené vytlačování plodu medem tak musím mateří mřížku používat.

Já to pár let na povícero včelstvech dělal z nouze bez mřížky. Ale potřebujete dva V.nástavky.

Mám to připravené na postupný přechod na 12 rámkový půdorys a hlavně neměl jsem dost NN medníků.

Takže toto se mi z nouze osvědčilo u těch co mám na 10r půdorysu..

Na VN(30cm) jsem nasadil po zaplnění VN druhý VN s MS do kterého jsem přetáhl nějaké plodové plásty. Jakoby vyzebroval, s tím, že tam šly asi tak 3 plásty.
Dole jsem to doplnil MS. Nadtím už byly nižší nástavky, často i 24cm,ale tam už matka nepřešla - jednak byly zanesené medem, druhak matce stačil horní VN.. Včely se vyhouply do horního VN, z dolního šlo podle potřeby dělat oddělek, nebo jej postupně zanesly pylem. Z horních tmavých jsem udělal oddělky, takže nakonec byly v horním jen letošní souše.

Horní nový VN jsem zvedla vlastně jen jednou, když jsem odebíral ten spodní. Ať už v červnu, nebo v srpnu.


A koukám, že jsme se s přítelem Skalou těsně minuli a oba dva děláme něco podobně.

pokud jsem vše pochopil správně a i malůvky udělal jak mám tak p. Sedláček v podstatě podstavuje nástavky vždy dolů pod mřížku - nízké i vysoké. Podle snůšky narůstá komín nástavků. On používá 1 vysoký a všechny ostatní nízké. A v případě, že není jistota, že vystaví celý nástavek tak bych řek, že používá to samé co popisuje Josef a Kaji