Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Dnes jsem při listováním Včelařstvím v č. 5/2011 na str. 153 našel článek o včelaření v Dadantu př. Šutáka ze Světlé n. Sázavou kde je až na půdorys (p. sedláček používá Langstroth rozměr) to hodně podobné. Dolu NN pak VN a pak zasejc NN. V tom samém čísle je hnedka za tímto článkem na str. 155 článek př. Hlouška o Dadantím včelaření.

Chtěl bych poprosit někoho, kdo má zkušenosti se včelařením v kombinovaných nástavcích, jestli by sem mohl napsat trochu podrobnější popis metodiky, kterou přesně používá.
Pročetl jsem si toto téma a také jiné články, ale zajímal by mě hlavně takový způsob, aby se minimálně zasahovalo do plodiště.
Předem děkuji, Honza

Asi nejméně zásahů do plodiště při tomto způsobu včelaření jsem našel v
http://vcelari-zo-litomerice.webnode.cz/...i/smisene/

(05.05.2012 0:24)1j1j1j napsal(a): [ -> ]Chtěl bych poprosit někoho, kdo má zkušenosti se včelařením v kombinovaných nástavcích, jestli by sem mohl napsat trochu podrobnější popis metodiky, kterou přesně používá.
Pročetl jsem si toto téma a také jiné články, ale zajímal by mě hlavně takový způsob, aby se minimálně zasahovalo do plodiště.
Předem děkuji, Honza

Není jednoduché odpovědět. Kombinované včelaření dává poměrně dost možností jak jej provozovat.Jsou různé sestavy například 1Vn+4-5Nn,2Vn+1-2-3Nn a vše ještě ovlivňuje rámková míra.Všechny sestavy mají mírně odlišnou metodiku někde se používá m.mřížka někde zase není potřeba,někde se prohazují nástavky méně někde více.Osobně(vlasní názor) považuji za nejlepší 2Vn vyské více jak 24cm což bude vlastně plodiště+2Nn v příznivějších podmínkách pro včelaření ještě +1Nn.Protože se jedná o kombinované včelaření tak i v tomto případě lze různě kombinovat podle aktuálního stavu včelstva tedy je několik možností jak zimovat,jak následně pokračovat na jaře či kam přemístit jaký nástavek .Tedy lze jen velmi těžko říct přesně co kdy pouze obecně proto se také včelařům praktikující toto včelaření do odpovědi nebude příliš chtít oni ty výhody vidí jen k nim vždy nedojdou stejnou cestou.Pokud by se měla popsat metodika se vším všudy tak to budš mít v hlavě slušný guláš.
Pokud radu tak se aktuálně ptát(samozřejmě takoví praktik někde poblíž ochoten poradit ouplně nejlepší počinek) pokud budou informace přicházet postupně zjistíš že to není žádná věda.

Nejsem si jist jestli při jednom VN jde minimalizovat záísah do plodiště - já to neumím, miniálně jde o kontrolu rojovky. Vychází mi lépe dva VN, ale to je možné asi jen tady kde je dlouhá snůška. Zaplňování druhého VN jde na úkor prvního medobraní.
Zajímalo by mě taky, kolikrát jde kdo s jedním VN do plodiště? Tedy teď v době rojovky.

Jeden Vn je málo s tím se nedá než souhlasit.Přidání druhého Vn nemusí vůbec ovlivnit snůšku.Pokud v mezičase kdy ještě není včelstvo připravené na obsednutí dvou Vn ale již začíná snůška můžeš dát na Vn nástavek nízký a tím včelstvo nerozšíříš příliš jako v případě že bys přidal rovnou Vn včely budou mít kam ukládat sladinu a přitom si zachovají přijatelný prostor pro rychlý další rozvoj.Pak teprve mezi Vn a Nn vložíš druhý Vn a po naplnění Nn nad druhý Vn a pod Nn vložíš další nízký.Jakmile vytočíš nejvrchnější Nn tak prohodíš Vn nad ně dáš vytočený Nn a nad něj Nn který byl doposud nad Vn.
Samozřejmě že ještě podle snůšky můžeš přidat třetí Nn či nárazový Nn až dolů.Nebo podle situace vše může být jinak třeba ti matka klade stejně v obou Vn pak prohazování je bezpředmětné a je lépe udělat silný oddělek a dát včelám mezistěny.Ale to jedno prohození dle mích zkušeností stačí a je to tedy po zesílení včelstva jediný takovíto zásah do plodiště.
Pokusím se jednoduše nastínit základní varianty v případě použití dvou Vn v sestavě od jara do podzimu .

1. zima Vn+Vn - předjaří Vn:1 dekáda jaro Vn+Nn:2dekáda Vn+Vn+Nn:3dekáda Vn+Vn+Nn+Nn:podzim Vn+Vn-silná včelstva(nejvíce používaná varianta)
2. zima Vn+Vn+Nn - předjaří Nn+Vn+Vn:1 dekáda jaroNn+Vn+Vn+Nn:2 dekáda jaro Vn+Vn+Nn+Nn+Nn - podzim Vn+Vn+Nn-velmi silná včelstva
3. zima Vn+Nn - předjaří Nn+Vn:1 dekáda jaro Nn+Vn+Nn:2 dekáda jaro Vn+Vn+Nn:podzim Vn+Nn-slabší včelstva
4. zima + předjaří Vn - 1dekáda jaro Vn+Nn:2dekáda jaro Vn+Vn+Nn :podzim Vn-slabší včelstva+oddělky

Toď jen velmi stručný náčrt vše se dá prokombinovat podle aktuálního stavu včelstva.Samozřejmě zde není popsán způsob prohazování jednotlivích nástavků.Vše se ale děje zhruba jak je popsáno v začátku příspěvku.

(21.11.2011 22:09)Bobr napsal(a): [ -> ]pokud jsem vše pochopil správně a i malůvky udělal jak mám tak p. Sedláček v podstatě podstavuje nástavky vždy dolů pod mřížku - nízké i vysoké. Podle snůšky narůstá komín nástavků. On používá 1 vysoký a všechny ostatní nízké. A v případě, že není jistota, že vystaví celý nástavek tak bych řek, že používá to samé co popisuje Josef a Kaji

Bobře, chtěl bych Tě poprosit, jestli by jsi zde mohl uveřejnit, ty malůvky, hodně bych to uvítal, a možná nejen já.
Mimochodem, pan Sedláček měl na svých stránkách uvedené různé metodiky a rady, ale teď to tam nějak nemohu najít. On to odstranil nebo to jen špatně hledám?
Předem děkuji, Pavel.

Také bych to velice uvítal.
Problematika obnovy díla ve vysokém plodišti, ať už v kombinovaném nebo dadant systému mě zajímá.
Takže také děkuji předem za informace, Josef.

Informace o obnově díla najdete v publikaci ředitele VÚV Dol dr. ing. Kamlera: Ošetřování včelstev v 11 - 12 rámkových úlech typu Dadant.
Je možno si také obstarat metodiku včelaření v Eurodadantu, kde je obnova popsána. Adresa pro získání metodiky je na webu Dadantklub.

Obě tyto knížky mám, ale na přednášku pana Sedláčka se jen těžko dostanu, takže se také přimlouvám za to, jestli by sem Bobr mohl nějaká schémata dodat.
Také Ti Bobře předem děkuji, Honza.

zatím sem dám jen malůvku jak sem si udělal pro sebe vizualiazaci. PKompletní popis k ní mám v deskách a ty nemůžu momentálně najít . Až to najdu dodám k tomu i zbytek

Z přiloženého schématu vyplývá, že vysoký nástavek je jako plodiště využit pouze na zimování, po začátku snůšky je umístěn nad mřížku jako medník.
Při větší snůšce je pod něj nad mřížku podkládán ještě nízký nástavek.
To je ale způsob včelaření, který se hodí pro vzpěrače. Pokud je dobrá snůška, může plný vysoký nástavek vážit i přes 35 kg. Neznám moc včelařů, kteří by byli schopni tuto váhu zvednout a podložit po ni NN.
Ještě bych měl dotaz. Jakým způsobem se přemístí matka v podletí do vysokého nástavku vystrojeného převážně mezistěnami. Vyhledání matky v podletí je únosné tak u 1 - 2 úlů, pak už řádí slídilky. Původní plodiště v NN je dle nákresu umístěno nad MM, spontánní přechod matky do VN tedy možný není.
Jednu výhodu by tento postup měl a to relativně snadnou obměnu díla ve vysokém nástavku.

Já to takhle nepoužívám takže nevím. Tyto dotazy bude nutné směřovat buď přímo na p. Sedláčka nebo někoho kdo to takto dělá.

popis u jednotlivých nástavků je pouze orientační pro mě, abych věděl co kterej byl na poředcházející pozici - pro označení funkcí jsou hlavní barvy

Proč to nedělám takto :

1. na tomto kurzu jsem byl v roce 2011 když jsem začínal a měl jsem včelstva na RM 39/24
2. navzpírám se dost v práci tak proč ještě i u včel (kvůli tomu mám všude nízké medníky a nepoužívám výše uvedený systém)
3. v roce 2012 jsem přešel na NN
4. od 2013 používám na jednom stanovišti jako plodiště 2*39/24 , ale medníky jsou opět NN (obměnu díla zajišťuje tvorba oddělků + st. rámky = min 50% plodiště)

takže toto je vše co mohu k uvedené metodice dodat

Bobře, měl bych na Tebe pár dotazů.
K bodu č.2, ve Tvém příspěvku: co Tě k tomu vedlo? Mám za to, že v nadm. výšce, ve které včelaříš je lepší používat spíše vysoké N než jenom čistě NN systém. Nejsou na těch NN včely na jaře opožděné?
K bodu č.3: to je nějaké porovnávací stanoviště, kde sleduješ rozdíly mezi NN technologií, na kterou jsi přešel, oproti tomuto stanovišti, kde máš jako plodiště 2*39/24? Nebo jak tomu mám rozumět?
Děkuji za vysvětlení, Pavel.

ad NN:
Nemyslím že by byly nějak chuděry na tom špatně. Já si naopak myslím, že delší loučka na studenou stavbu jim v této nad. výšce vyhovuje lépe neb je tam daleko menší nebezpečí odtržení od zásob

ad stanoviště 39/24:
kvůli prodeji oddělků - na L159 prodáš oddělek včelaři většinou jen jednou a včelaři si je pak už dělají sami, na RM 39/24 není nouze o zájemce - takže pouze a jediný důvod je rozložení rizika a nebýt závislý jen na medu ( na každý prodaný oddělek ze včelstva nemusím vytáček a sklínkovat 10 kg medu / zbytek už je jen prostá malá násobilka)

tož asi tak nějak

Zdravím,
chtěl bych trošku navázat na poslední příspěvky.
Včelařím na míře 39/24 a letos jsem si dělal oddělky na Optimal a potřeboval jsem vystavět nízké Optimal nástavky, abych měl pro oddělky. Tak jsem Optimal nástavek s mezistěnami šoupnul na dva plodištní a pod medníkový nástavek mých včelstev 39/24.
Ty byly během pár dnů vystavěné a jelikož byla snůška, celkem brzo plné medu, což se mi hodilo na přidání zásob oddělkům.
No a tak mě napadlo, zkusit nechat příští rok plodištní nástavky 39/24 a jako medníky začít používat NN(39/17).
Celkem se mi nelíbí všude doporučované převěšování rámečků do medníku apod. mixování.
Nepoužíváte někdo tento systém?
Nemám žádné souše, takže bych na jaře, až včely začnou stavět, dal nízký nástavek s mezistěnami na (nebo mezi?) plodištní nástavky a vystavěný nástavek(-y) bych použil jako medník.
Mohlo by to tak fungovat?
Jinak co jste psali o včelaření pana Sedláčka, tak já jsem si vždycky myslel, že se včelaří kombinovaně proto, aby se plodištní rámečky nepletly do medníku, ale podle toho, co jste zde psali, je to asi trošku jinak, takže to jsem moc nepochopil.

Díky za názory.

Mám včelstva vyvěšena v podmetech a celé nástavky jsou úplně plné včel.
Jsou na míře 39x30 s polonástevkem 39x15. Vysoký nástavek je nahoře a pod ním nízký.
Mám už teď na ten vysoký plodištní nástavek položit mřížku, na ní dát vysoký medník se soušemi a mezistěnou a do něj převěsit pár plodových plástů nebo to nedělat, když teď hlásí to ochlazení?
Mám ale obavu je nerozšířit, protože úly jsou opravdu plné včel a rozkvétají tady třešně.
Nedostanou se pak včelstva do rojové nálady, když je zatím nechám?
Díky za rady, Honza.

Já som dnes tiež rozširoval,jednoducho inak to nejde,ak by som čakal kým prejde ochladenie, včelstvá by už mohli mať rojovú náladu.Silné včelstvá žiadne avizované ochladenie nepodtrhne,treba im ponúknuť aspoň nejakú činnosť.Plod pekne nad seba,netreba sa toho báť.

Dostanou.

(13.04.2014 12:22)1j1j1j napsal(a): [ -> ]Mám včelstva vyvěšena v podmetech a celé nástavky jsou úplně plné včel.
Jsou na míře 39x30 s polonástevkem 39x15. Vysoký nástavek je nahoře a pod ním nízký.
Mám už teď na ten vysoký plodištní nástavek položit mřížku, na ní dát vysoký medník se soušemi a mezistěnou a do něj převěsit pár plodových plástů nebo to nedělat, když teď hlásí to ochlazení?
Mám ale obavu je nerozšířit, protože úly jsou opravdu plné včel a rozkvétají tady třešně.
Nedostanou se pak včelstva do rojové nálady, když je zatím nechám?
Díky za rady, Honza.

Na nic nečekej!
Pokud jsou včelstva takhle silná, dej mřížku a nasaď medník.
Do něj dej ke kraji jednu souš a k ní převěs dva plodové plásty, pak zase dvě souše, potom mezistěnu a zbytek souše.
Do vysokého plodištního nástavku, který je nyní pod mřížkou, dej za vyjmuté plodové plásty dvě mezistěny - jednu do středu plodového hnízda a druhou k jeho okraji.
Vloni jsem tohle z důvodu špatného počasí neudělal u pár včelstev a ta se pak hned při nástupu oteplení vyrojila.
Josef