Přeji poetický večer a navážu na debaty o smyvu mrtvolek, jakkoli jen tím, že tohle téma využiju co oslí můstek. Smývám mrtvolky dál a výsledky zadávám do VMS, takže data jsou a budou tam ...
Tak - to byl ten oslí můstek k otázce, kterou jsem vepsal o weekendu do internetové konference, tam ale nějak zapadla ve víru "vášnivých" debat o veterinární vyhlášce a Výzkumném ústavu, s.r.o.
Takže si ji dovolím napsat sem: v lednu jsem v měli nacházel roztoče, kteří byli jiní než ti "klasičtí". Měli podstatně světlejší barvu, takovou jakoby světle skořicovou ... (Proto se mimochodem v měli skoro téže barvy hledali dosti obtrížně ...) Nebyli to ovšem běžní "světlí" roztoči ... Rozdíl zjevný. Zatím si je vysvětluji jako uhynulé nedovyvinuté a neoplodněné samičky z podzimního plodování. Mohlo by to být tak?
A konsekventně: co takoví roztoči páchají na živých včelách během zimy? Jak moc škodí? Jak jejich spad brát z hlediska posouzení stavu a napadení včelstva?
Díky předem za názory ...
P.S.: zapomněl jsem dodat, že někteří byli poškození - pomačkaní ...
(03.02.2011 19:46)Jiří Matl napsal(a): [ -> ]v lednu jsem v měli nacházel roztoče, kteří byli jiní než ti "klasičtí". Měli podstatně světlejší barvu, takovou jakoby světle skořicovou ... (Proto se mimochodem v měli skoro téže barvy hledali dosti obtrížně ...) Nebyli to ovšem běžní "světlí" roztoči ... Rozdíl zjevný. Zatím si je vysvětluji jako uhynulé nedovyvinuté a neoplodněné samičky z podzimního plodování. Mohlo by to být tak?
Škoda, že na to nikdo nereagoval.
Ale myslím, že to tak nějak vystihnul Pavel Holub na setkání VMS ve smyslu - co se děje s roztoči v zimě a na jaře se zatím moc neví.
Také by mě zajímala hranice, jak souvisí barevnost roztočů s jejich schopností reprodukce.
Už přesně nevím při jaké příležitosti to bylo, ale někdo kdo by v tom měl být kompetentní (bohužel už nevím kdo to byl) říkal, že v prvních dobách po zavlečení roztoče se roztoči v zimě při stažení včel do chomáče nerozmnožovali. Dnes už to prý není pravda. Roztoč to zkouší i v zimě.
Osobně si myslím, že ti světlí asi nebyli roztoči z podzimu, ale z nějakého současného pokusu včelstva o plodování. Ale je to špíš jen takový pocit.
(03.02.2011 19:46)Jiří Matl napsal(a): [ -> ]A konsekventně: co takoví roztoči páchají na živých včelách během zimy? Jak moc škodí? Jak jejich spad brát z hlediska posouzení stavu a napadení včelstva?
Díky předem za názory ...
P.S.: zapomněl jsem dodat, že někteří byli poškození - pomačkaní ...
To jsou otázky, které si též kladu.
Třeba se někdo podělí alespoň o hypotézy.
Jak moc světlí roztoči škodí? Když jsou tam světlí, jsou tam i tmaví. Takže škůdce tam je.
Jak moc roztoči škodí? Podle zahraničních grafů zimní spady pod 0,5ks/den by měly korespondovat s množstvím kleštíků, které nedostane včelsvo v dohledné době do stresu.
Podle naší metodiky hrozí stres zřejmě při množství už 5x menším.
(05.02.2011 22:59)Radek Krušina napsal(a): [ -> ]Také by mě zajímala hranice, jak souvisí barevnost roztočů s jejich schopností reprodukce.
Touto otázkou se zabývá článek Lobb, N. & Martin, S. J. (1997) Mortality of the mite Varroa jacobsoni during or soon after the emergence of worker or drone honeybees. Apidologie, 28: 367- 374.
PDF soubor je přístupný na
http://lasi.group.shef.ac.uk/pdf/Martin%2034.pdf
Problém fertility světlých kleštíků je konkrétně řešen v tabulce 3 na str. 351.
Autoři rozdělili světlé potomstvo na 4 skupiny dle barevnosti. Zjistili, že i světlí kleštíci jsou z části schopní reprodukce (cca 40-50 %).
Broněk Gruna
(03.02.2011 19:46)Jiří Matl napsal(a): [ -> ]Přeji poetický večer a navážu na debaty o smyvu mrtvolek, jakkoli jen tím, že tohle téma využiju co oslí můstek. Smývám mrtvolky dál a výsledky zadávám do VMS, takže data jsou a budou tam ...
Tak - to byl ten oslí můstek k otázce, kterou jsem vepsal o weekendu do internetové konference, tam ale nějak zapadla ve víru "vášnivých" debat o veterinární vyhlášce a Výzkumném ústavu, s.r.o. Takže si ji dovolím napsat sem: v lednu jsem v měli nacházel roztoče, kteří byli jiní než ti "klasičtí". Měli podstatně světlejší barvu, takovou jakoby světle skořicovou ... (Proto se mimochodem v měli skoro téže barvy hledali dosti obtrížně ...) Nebyli to ovšem běžní "světlí" roztoči ... Rozdíl zjevný. Zatím si je vysvětluji jako uhynulé nedovyvinuté a neoplodněné samičky z podzimního plodování. Mohlo by to být tak?
A konsekventně: co takoví roztoči páchají na živých včelách během zimy? Jak moc škodí? Jak jejich spad brát z hlediska posouzení stavu a napadení včelstva?
Díky předem za názory ...
P.S.: zapomněl jsem dodat, že někteří byli poškození - pomačkaní ...
Pokud se v měli nyní nachází ve větší míře světlejší kleštíci, uvažoval bych v první řadě, že již začalo plodování a jde o opad z probíhající reprodukce kleštíků. Doporučuji dále sledovat spad, protože tam možná zimuje víc kleštíků, než je pro včelstvo v následující sezóně únosné.
Broněk Gruna
Díky za odkaz, Broňku, to vypadá hodně zajímavě ...
K těm světlejším VD: ted už tam nejsou, byli tam kolem Vánoc a během cca 1. poloviny ledna. Nic nenasvědčovalo tomu, že by včely v té době už plodovaly, držely se letos hodně zpátky ... Ovšem nedíval jsem se do nich ... Jinak zřejmě jsou furt foretičtí na včelách. Zrovna dnes kontrola včelstva č. 2, na síťce dost mrtvolek, ale na podložce VD žádný. Smyvem mrtvolek jsem ale získal 3 tmavé. Zrovna tohle včelstvo mělo na podzim velké problémy s udržením vlhkostního režimu v úle, ačkoli bylo středně silné. Sám čekám, jak to zvládne, zimovalo pak docela v klidu. Sleduju to, asi se do něj podívám, bude-li ještě teplo ...
Kolega Matl, ak chce včelár poznať pravdu o včelstve, mal by ho otvoriť a overiť si to čo zisťuje na podložke a nebáť sa tohoto zásahu, včelám neublížiš, hlavne ak sú teploty už nad nulou. Pre ilustráciu ako a čo môžem zistiť vo včelstve prehliadkou, prečítaj si tento záznam:
"Dnes ma na včelnicu vylákalo slnko a teplota 10°C v tieni, bolo 14,00 hod.. Zo 70-tich včelstiev lietalo silne asi 15% včelstiev, z ďalších vyletovali včely len sporadicky. Boli to typické prelety s malým kalením, exkrementy riedke, lietali hlavne pred úľmi, kde na predných stenách úľov sa vyžarovaním držala teplota do 20°C, ale lietali i nad priestorom včelnice. Nezaznamenal som sadanie včiel na vlhkú zem, aby nasávali vodu, čo znamenalo, že včelstvá neošetrujú otvorený plod. Na podmetovej podložke vyššie riadky meliva, mŕtvoliek viac ako by som si želal klieštiky som nenašiell.
Za pomoci dymu som otvoril silné včelstvo na úľovej váhe. Postupne som vyzdvihol plásty asi 4 zo stredu zimujúcich včiel a na jednom som našiel zaviečkovaný plod vo veku 16-18 dní. Počet zaviečkovaných buniek na jednej strane bol cca 70 a n druhej cca 140 ks. Kladenie M spadá podľa veku plodu do stredu druhej januárovej dekády, kedy sa vyskytovali teploty od +3°do +8°C. Potenciál plusových teplôt bol vyšší, ale pretože pri týchto teplotách bolo stále zamračené. Podľa mňa to má istotne vplyv na plodovanie uprostred zimy. Za posledné dva dni bola teplota spolu 18°C, ale vajíčka položené v bunkách som nenašiel".
Dodatok: podľa spadu Vd v zimnom období, ktorý udávaš (môžu to byť aj klieštiky vypadnuté zo zimujúcich včiel z posledného ošetrenia, tak to je ten lepší prípad), mohlo byť včelstvo pred zimou zle ošetrené. Ja nezastávam názor "v zime chodiť okolo včelstiev na špičkách", už roky sa cez zimu pre potvrdenie svojich nepotvrdených názorov, sa jednoducho do včelstva pozriem (foto plodu v zime, zásoby, sila a pod) a to aj pri mínusovej teplote: nikdy sa takýto zásah (ak sa robí rozumne a s citom) na včelách neprejavil negatívne, len treba nájsť v sebe odvahu.
Díky, Antone, vypadá to, že se na ta včelstva, kde cítím nějaký problém, kouknu. Je teď pár dní teplo. Je to docela modelová situace. Váhal jsem, protože u nás ještě nebyl masívní prolet, včely létaly jen sporadicky. Jsme totiž na severním a dost větrném svahu, takže sluníčko úly zatím vůbec neohřálo, včely se sice rozvolnily, ale to bylo zatím vše. Zatím žádné indicie o plodování. Proto jsem doposud volil opatrnost a jiné metody, než přímou prohlídku. Ale je-li teplota kolem 10 stupňů, tak je to vlastně už jako v březnu ...
Mě zase mí učitelé zrazovali od toho, abych včely (a zejména v tomto období, kdy ještě nebyl prolet a váčky mají pěkně plné) nějak rušil a stresoval, že to může mít i fatální následky ... Je to pak jaksi dvojí kosa: fatální následky můžou nastat, když se nepodívám a neučiním třeba záchranná opatření). Ale mohou nastat třeba proto, že se podívám ...
A pokud teprve sbírám zkušenosti, pak přirozeně váhám ... V sobotu na PPP v Hostinném M. Václavek presentoval fascinující video o spojování silných včelstev prakticky za mrazu, někdy tuším v lednu ... takže ...
Je fakt, že pravdu se člověk někdy dozví, až když se tam koukne. Může také ovšem nastat situace, že pravda vyděsí ...
Zkusím to. Data a výsledky nějak zadám do VMS.
Jiří, žiadne fatálne následky sa nekonajú, myslíš, že u nás boli nejaké priaznivé atmosfírické podmienky? možno ešte horšie. Ako to robím ja? Odložím bokom uteplenie (tri koberčeky), opatrne stiahnem vrecovinu, páčidlom odsuniem k stene plásty, ktoré sú bez včiel asi o 1 cm, až sa dostanem k prvému dobre obsadenému, uvolním ho a vyzdvihnem hore, asistujem si pri tejto práci dobrým dymom, plást prekontrolujem a vložím nazad, uvolním a vytiahnem ďalší a tak postupne až k plástu, ktorý je vlastne krycím, nakoniec zrazím plásty k sebe a vrátim uteplivky nad včelstvo. (To Ti radím ako učiteľ včelárstva)
Ešte pár slov k problému, ak otvorím včelstvo pri nižšej teplote, je zrejmé, že včelstvo tým rozruším, ale to nie je na škodu, pretože včely vzápätí po zakrytí uteplivkami vyvinú takú teplotu, že sa zvýši až na 32°C a dostane sa až do uličiek, čo umožní postupné navrátenie sa aj rozlezených včiel do zimného chumáča-hrozna. To nie je vycicané z prsta, robil som meranie teploty po takomto zásahu a bolo to skutočne tak, po 24 hod. bol vo včelstve kľud a teplota tesne nad chumáčom sa vrátila do normálu, teda na 22-24°C. Pri takomto zákroku sa včely dostanú do tesnejšieho kontaktu zo zásobami. Anton
Díky, Antone, za "nakopnutí" k činu ... za poledne, kdy už hezky hřálo sluníčko (sice jinam než na úly, ale bylo cítit) jsem do nich nahlédl. To problematické včelstvo se zdá být relativně v pohodě dost zásob, pár buněk plodu těsně před vylíhnutím (zdá se, že zbytek z lednového oteplení, kdy M zřejmě chvíli kladla, ale při nástupu mrazů toho nechala). Zimovány ve dvou VN (+ podstavený polonástavek), stále ještě ve spodním nástavku. Jinak nic, M viděna, přenášely zásoby. Pouze jsou slabé, část chomáče se odtrhla do strany ke stěně a nepřežila. To byly ty mrtvolky, které jsem včera našel na síťce a z nich smyvem získal roztoče. Spousta mrtvolek zachycených ještě mezi uličkami, což opět naznačuje, jak jsou ty spady teď zrádné. Mrtvolky v určitém místě zablokují uličku a tudy už nic nepropadne, dokud to včely zase nevyčistí ... Positivní bylo, že žádná plíseň, zjevně se osvědčilo, že jsem na podzim vyndal krajní plásty ...
Překvapení u včelstva, které bylo hodně silné a dobře nakrmené (cca 25 kilo cukru + med z m. komory, 3 VN + polonástavek), u něho jsem nepředpokládal vůbec žádné problémy. Ale byly už nahoře a skoro bez zásob ... Takže do stropního krmítka šla voda a taky med. Vrhly se na obé jako já na máminu svíčkovou ...
. Takže díky za radu, aspoň teď rámcově znám stav ... Jasně, není vyhráno, rozhodne březen a začátek dubna ...
U nás v organizaci v prosinci 2010 rozhodli,že kvůli velkým mrazům se nebude provádět zimní aerosol. Po mém odběru měli a jeho následné kontrole jsem žádné kleštíky nenašel.No ale mohl jsem se taky špatně dívat.Kolikrát si myslíte,že jste na nule a laboratoř vás vyvede z omylu.Jelikož letos budu kočovat,tak jsem posílal vzorky i na mor. Když přišly výsledky,velice mě potěšily a překvapily.Mor jsem měl negativní a počat roztočů nula.Na to,že jsem loni prováděl fumigaci a 2x Formidol,to bylo pozitivní.I když mi je jasné,že tam roztoči musí být,tak nechápu,že se žádní za 1 měsíc na podložce neobjevili.
Nikdo nic?
Na VMS se i teď leccos najde ...
(12.02.2011 12:14)Rostislav Szturc napsal(a): [ -> ]Nikdo nic?
No, když je nula, tak bych to neřešil.
Třeba přítel Turčáni má názor, že fumigace je podle něj účinnější než aerosol - lépe proniká do zimního chumáče.
Já jsem zatím nikdy ještě neaerosoloval, a doufám, že už ani nebudu.
Rád bych postupně vypustil i ty fumigace.
RK
Já jsem taky bez spadu, i když bych myslel, že po rozvolnění chomáče při proletech k nějakému dojde. A taky včelstvo na dvou nástavcích bude mít méně roztočů než na př. na pěti. Což je další faktor - porovnávat třeba srovnatelné.
Snad trefím vlákno..
Dnes sem nejsilnější včelstva dával do medníku, čechoslovák v čisté, 1 plodištní. Převesil plod, dolů dal nezakladené panenské souše + mezistěny. Co mě ale viděsilo, bylo při hledání matky, na jedné včele na "zádech" se vezl krásně tmavý roztoč. Hledal sem dál, ale nic, žádnou další nic. Dal sem podložku, a budu sledovat. Má cenu dělat nějaká zásadní opatření? Jsou odedneška v medníku, tak desky formidol? Jsem z toho lehce zmatenej
V této době asi nejlépe vyhoví monitoring na trubčím plodu. Ať je včelstvo malé nebo velké, jde o poměr a ten se tímto stanoví. 1/10 je už napadení velmi vážné a je třeba konat. Jinak při nižších než 5% je možné počkat po prvním medobraní. Do slunovratu je vývoj populace včely vyšší než roztoče, ke kolapsu nedojde. V červnu už je zase výhodnější dělat monitoring spadu a v tuto dobu už se lze podle něj dobře orientovat a případně zasáhnout.
Nyní je možné pro snížení populace roztoče využívat odběr trubčího plodu.
Letošní rok bude asi hodně zvláštní. Včely plodovaly prakticky celou zimu a roztoč měl ideální podmínky. Sleduji spad a padají, tmaví. Ale tak zhruba do poloviny dubna to pořád beru jako výsledek jarního úklidu (viz VMS).
Poslední ošetření byl pokap KŠ v polovině prosince, myslím velice účinný, teď se včely "zmocnily" celého prostoru a začaly dělat pořádek. Výsledky přirozeného spadu teď nedají relevantní obraz. Vzhledem k tomu, že podobnou situaci má více kolegů, nastala mailová a telefonická komunikace a domluva na testech trubčího plodu. Jedno včelstvo, které mělo vyšší "přirozený" spad, jsem prohlédl včera a nic nenašel. Ale budu obě metody kombinovat, protože letošní rok je opravdu jiný ...
Tato doba je v podstatě velmi vhodná i pro ošetření KM. Je teplo a ještě netočíme snůšku ... Nárazově, jednou, či dvakrát s třídenní pausou. Třeba desky Hobrafilt se 100 ml KM (odpaří se cca za 2 - 3 dny) či i Formidol. Nebo Yannick s 200 ml na týden i víc, či obyčejná kuchyňská houbička ...
Včelstva se tím ale trochu podtrhnou, takže bych to užil cíleně tam, kde se už najde vyšší napadení ...
Jak relevantní by byl, Pavle, v tomto období test napadení dělničího plodu?
A ještě: bylo by užitečné si tu nějak popasat, jak nejlépe lze testovat trubčí plod, abychom dostali relevantní údaje o napadení. Já postupuji po úhlopříčce, ale dělám to vše jen jaksi odhadem a co stihnu stran počtu, ale rád bych to zpřesnil.
Jiří
No musím být teď ostražitý. Trubčí plod mají před zavíčkováním, vcelku velká plocha. Zkusím za cca týden test trub. plodu a sledovat spad. Překvapilo mě, že to byla jen jedna včela, snažil sem se poctivě hledat (hledali jsme s babčou matku která je menší a jen bílá tečka) No snad to bude v pořádku. Dneska budu čachrovat se včelama, tak budu koukat..
V sobotu jsem dělal první testy na trubčím plodu.Nejraději prohlížím když je na víc rámkách.Otevřel jsem
40 buněk různě po plástech u jednoho včelstva /kde jsem loni měl varoázu/ a nic jsem nenašel.
Na podložkách též nic.
(07.04.2014 9:57)Jiří Matl napsal(a): [ -> ]Letošní rok bude asi hodně zvláštní. Včely plodovaly prakticky celou zimu a roztoč měl ideální podmínky. Sleduji spad a padají, tmaví. Ale tak zhruba do poloviny dubna to pořád beru jako výsledek jarního úklidu (viz VMS).
Poslední ošetření byl pokap KŠ v polovině prosince, myslím velice účinný, teď se včely "zmocnily" celého prostoru a začaly dělat pořádek. Výsledky přirozeného spadu teď nedají relevantní obraz. Vzhledem k tomu, že podobnou situaci má více kolegů, nastala mailová a telefonická komunikace a domluva na testech trubčího plodu. Jedno včelstvo, které mělo vyšší "přirozený" spad, jsem prohlédl včera a nic nenašel. Ale budu obě metody kombinovat, protože letošní rok je opravdu jiný ...
Tato doba je v podstatě velmi vhodná i pro ošetření KM. Je teplo a ještě netočíme snůšku ... Nárazově, jednou, či dvakrát s třídenní pausou. Třeba desky Hobrafilt se 100 ml KM (odpaří se cca za 2 - 3 dny) či i Formidol. Nebo Yannick s 200 ml na týden i víc, či obyčejná kuchyňská houbička ...
Včelstva se tím ale trochu podtrhnou, takže bych to užil cíleně tam, kde se už najde vyšší napadení ...
Jak relevantní by byl, Pavle, v tomto období test napadení dělničího plodu?
A ještě: bylo by užitečné si tu nějak popasat, jak nejlépe lze testovat trubčí plod, abychom dostali relevantní údaje o napadení. Já postupuji po úhlopříčce, ale dělám to vše jen jaksi odhadem a co stihnu stran počtu, ale rád bych to zpřesnil.
Jiří
Trubčina je často zakladena šmahem, takže napříč plodem to na optimálně vyvinutých kuklách jde. U dělničiny se musí dokola podél shodného stáří. Se zavíčkovanými larvami je moc obtížná práce. Důležité je kontrolovat i obsah buňky, často tam roztoč zůstane, znamením, kterého prozradí, jsou výkaly na dně buňky.
Jak vypadá takovej "bobek" od roztoče.....není někde foto?
