Ahoj, touché
Zpřesněme to: jedna věc je monitoring napadení včelstva roztočem
V. d. a řada variant, jak jej lze provádět a jak z toho poznat co nejpřesněji úroveň napadení. To jsem měl původně napsat, sorry, Entschuldigung ...
.
Další věc a téma je kombinace s virózami. Někdo to nazývá též varroózou, dokonce odlišuje různé stupně. Navíc tvrdí, že virózy a také paralýzy rozezná pohledem. (Já vidím jen DWV, letos, Deo gratias - Bohu díky, zatím nic ... )
Renomovaní vědci ale používají na diagnostiku vemi sofistikované metody a přístroje ... Asi vědí, proč ...
Samozřejmě, pokud pozoruji včelstvo obecně a dlouhodobě, problémy začnu vidět vzhledem k řadě významných symptomů, které ovšem lze je velmi obtížně přiřadit ke konkrétním diagnózám. Docttor má v tomhle v obecné rovině recht, problémy jso vidět, jen není jednoduché poznat, co je zrovna příčinou ...
Pokud jde o sám termín, pak je to na diskusi specialistů, do toho se montovat nebudu.
Jsem z profese filolog, takže tu bych byl pro to, aby varroóza (Varroosis, Varroose) se užívala jen pro označení parazitózy způsobené napadením roztočem
V. d. V tomto smyslu jsem se vyjádřil konfusně, pardon.
Ale ty souvislosti s virózami tu furt budou a budou nám v tom dělat, to co už ve středověku nazývali latinsky bordellum ...
Dále vysvětlám to "zachránění":
na jaře jsem u některých včelstev diagnostikoval vysoký spad roztočů. Musel jsem jej nějak interpetovat. Není totiž problém spočítat spadané roztoče, klíč je v tom, jak ten spad vyhodnotit ...
Vzal jsem jej na počátku jako jarní úklid a bylo to zjevně správně (vánoční pokap KŠ tehdy zabral a včelky za tepla uklízely roztoče zapadané leckde).
Byla to zajímavá zkušenost, protože kdybych to vzal podle tradičních metod a standardů, tak bych musel natírat snad i sám sebe ...
Nicméně když si nyní rekapituluji historii spadů z kontinuálního a kombinovaného monitoringu (VMS), byly fáze, kdy přirozený spad u některých včelstev již zjevně nebyl odrazem jarního úklidu, nýbrž odrazem růstu populace roztoče.
Zřejmě vzhledem k prakticky kontinuálnímu plodování vloni v zimě byla vstupní jarní populace roztočů letos vyšší než obvykle.
Vzhledem k době roku bylo zjevné, že by to u některých včelstev mohlo vést k probllémům již někdy v červnu či červenci (ta matematika je vcelku jasná), začal jsem to proto kombinovat a testoval plod a po zjištění jeho vyššího napadení u některých včelstev mohl včas reagovat. Jiná byla v ale pohodě. I to je pro mě cenný údaj pro další chov, protože vyšší napadení bylo stále u stejných co vloni ...
Vzhledem k tomu, že již 3 roky nepoužívám syntetické VLP a že jarní nasazení KM nebylo (z logických důvodů, snůška, vlhkost, malý odpar) příliš efektivní, soustředil jsem se na selektivní testování a vyřezávání trubčího plodu, které jsem do letoška považoval jaksi za jistý druh folklóru jen pro některé zájemce ... (bez jakéhokoliv pejorativního nádechu ...), pracný, patlavý a neefektivní.
Změnil jsem názor a jsem rád, že jsem se posunul dál. Budu se to dál učit. Tolik moje zatímní a osobní zkušenost.
Oslabil jsem tím populaci roztoče myslím velmi významně. Proto tvrdím, že mi to zachránilo některá včelstva, protože jinak bych již nyní asi čelil problémům, které by možná už nešly zvládnout.
Pomohly i plodové pausy při ochlazeních, kdy matky letos výrazně omezily plodování. Výsledkem je, že se domnívám (ve vší pokoře), že mám dosti solidní představu o výši napadení a stále jsem schopen situaci kontrolovat a reagovat.
Podle zpráv, které mám, je v některých oblastech napadení značné a pokud tam nedošlo k nějaké reakci, přijdou asi velké problémy. Ale je to velmi lokální. Pro mě to byla letos hodně zajímavá zkušenost, učím se ...
Zrovna letos si myslím, že je klíčová komunikace chovatelů v jednotlivých lokalitách či přímo ve spolcích. Nejsem si ovšem jist, zda je ...
Jiří