Příspěvek: #461

Z předchozího příspěvku mi nedá abych nereagoval. Z vlastních zkušeností již vím, že není problém dát 85% KM ve 30ti stupňových teplotách. Tvrdím to zde se vší odpovědností při použití hobrových nebo celulózových odpařovačů. Včelstvům může ublížit za těchto teplot jen velká odhalená plocha, která vznikne u formidolu pokroucením. To se u mých aplikací nestane. Za druhé nesmí se aplikovat odpařovač tedy Formidol do podmetu (včely nemají kam ustoupit a zvýší se teplota v úle). Každému bych doporučil před aplikací formidolu aby ho rozdělil na 4 až 6 dílů, vložil do zipsáčku udělal otvor o průměru 5 cm a aplikoval vrchem, pak se dá vložit i při 30ti stupních C. Jiná věc ovšem je mít letos formidol. To, že letos není k dispozici v ZO je dosti závažná věc a proto jsem se osmělil a napsal o tom článek do Včelařství uvidíme co na to RR jestli ho otisknou.

Příspěvek: #462

S tou aplikací 85% KM je to ošemetné. Sám mám vyzkoušeno, že lze celulózovou desku z Formidolu 40 aplikovat naostro. Celou nebo přestřiženou napůl a položenou na sebe. Nahoru nad rámky nad mednou komoru. Obdobně Formidol 80 nepůsobil žádné problémy při teplotách kolem 30 °C. Ale nedávno jsem mluvil naopak se včelařem, kterému po aplikaci Formidolu 40 včely opuštěly úl. Ne hned, ale s odstupem den až dva. Řešil jsem to s D. Titěrou a vyšla najevo vcelku logická věc: zdravé včely snesou mnohem více než oslabené. Čehokoliv. Nasvědčuje tomu i německá cesta, kterou v Třešti popisoval R. Löffler (neošetřují KM na jaře, kvůli zimou oslabeným včelám - http://www.psnv.cz/download/e-Vestnik/e-...012-10.pdf). A k tomu už zbývá jen dodat, že stejně, jako leckdo nazývá jiná léčiva varroázy jedy, tak KM není (obdobně logikou řečeno) nic jiného než žíravina...

Míro, chceš-li legální řešení, tak mě napadají tři cesty: buď se ještě zkusit zapojit do pokusu s Formidolem 80 (http://www.beedol.cz/2012/formidol-80-ml...em-pokusu/) anebo zkusit Apiguard (http://www.medocentrum.cz/eshop/index.ph...pro-leceni) anebo koupit Formidol někde v krámě.

Příspěvek: #463

Před chvilkou jsem přijel z práce a hned mastím sem abych hltal informace.
Takže zatím díky za reakce a mám ještě pár otázek.
Kyselinu jsem dnes objednal 10l kanystr a teď tedy co dál. Mám i ty zipsáčky a napadá mě zkusit dát do nich ty houbičky na nádobí ale jak velkou pak udělat tu díru v sáčku a kolik kyseliny na houbičku nalít??????????
Druhá varianta je že půjdu cestou Honzy Jindry s těmi zelenými deskami.Jen se mi nedaří zjistit cenu co to stojí.Nebo se to dá nahradit tou zelenou kostkou pro aranžování květin?
Ještě jedna otázka jestli to plnit tou 85%-ní a nebo jí naředit na 65%.Vím že do Nasenhaidra se dává 65%-ty mám dva.Zkoušeno pouze jednu sezonu pak jsme dávali dvakrát gabon a třetí rok Formidol-"to ještě byl k mání pro všechny".
Všechno se dovídáme na poslední chvíli ať už se jedná o léčení a nebo i ty krajské dotace které nejsou schopni pánové z okresního výboru po těch všech peripetiích dát do teď dohromady!!!!
Katastrofa!
Pak se na něco má člověk spolehnout.Je zřejmě třeba to neflexibilní osazenstvo vyměnit za novou krev jako u včel matku když nechce makat!

Příspěvek: #464

Znovu se nám tu jaksi koncentrovaly základní problémy, s nimiž se u KM v tomto období potkáváme. Už jsme je docela zevrubně řešili v tomto vláknu v srpnu a v následujících měsících loňského roku, zkusme se tam vrátit, je to velmi inspirativní ... Učíme se to a každá sdělená zkušenost je cenná a díky za ni ...
Jiří

Příspěvek: #465

(31.07.2012 23:18)Míra.P napsal(a):  Zdravím Honzo.
Chci tě poprosit o radu kde koupit kyselinu v kanystru a ty zelené desky MG?
U nás jsme měli již dva roky gabon a tak jsme se domluvili že letos dáme formidolové desky.Spoléhal jsem na to a když mi dnes jednatel zavolal že desky budou prý jen pro někoho kdo měl nařízený nátěr a tak že prý Dol nestíhá letos pro velký zájem vyrábět tak mě polilo horko!
Prý to objednává přes okresní výbor a takhle že to letos bude.Pan doktor Krabec (což je náš krajský veterinář přes včelky) a také člen výboru mu to prý takhle řekl.
Nevím co si mám o tom myslet protože tohle je naprostá neschopnost a nehoráznost!
Takže hledám na rychlo jinou možnost jak aplikaci provést.
Poradíte prosím kde kyselinu a ty desky sehnat?
Tu skelnou síťovinu jsem tuším viděl někde v železářství v metráži.
Díky za každou radu a odkaz.
Míra

Ono to není asi jen o VUVč Dol, ale také o organizaci objednávání léčiv v rámci OO ČSV. Já nafasoval pro naši ZO všechna léčiva pro letošní rok již 1.6.
Musí to objednávat hromadně OO a pokud se některé ZO na to vykašlou a zdržují to, tak se může termín dodání pěkně zpozdit.

Příspěvek: #466

Tak to u nás to přijde teprve zítra, navíc o tom jestli bude i Formidol nevím nic. Ale já si ho koupil jinde sám a pro zbytek mám plný kanistr KM a tím pádem je mi to celkem jedno. Jak už jsem tu psal, co chceš mít udělané pořádně, udělej si sám.

Příspěvek: #467

Já nechápu, proč neustále řešíte teplotu venkovního prostředí a odpar kyseliny uvnitř úlu. Stále nevím jestli si někdo ze mě dělá srandu nebo to myslí vážně! Mám li hobrový odpařovač v izolovaném medníku bez oček, tak přece tam musí být stabilní teplota kolem 35 st. ať je venku chladno nebo horko, samozřejmě je li úl plný včel a není to nějaký chcípáček. Nebo mi chce př. Matl namluvit, že je li u plodu 35 st tak v době horka je v medníku 40 st? Nějak tomu chybí logika a já se venkovními teplotami nezabývám, problémy vidím úplně jinde! Zdraví R. S.

Příspěvek: #468

Rudo, vezmi si váhu a choď každý den ve stejnou dobu vážit. Ne jeden úl, alespoň 5-10 na témže stanovišti s obdobnou expozicí. A budeš se divit... Všechno ostatní je teorie a Tebe zrovna za teoretika moc nepovažuji. Pak si můžeme čísla vyměnit, ale do té doby nemá žádná diskuse smysl.

Příspěvek: #469

JDJD já o voze a ty o koze. To že každé včelstvo odpaří různě kyseliny není přece způsobeno venkovní teplotou, která je alespoň u mne na včelnici konstantní v daný okamžik. Rovněž tak teploty v úle kdy je všude černo včel jsou stejné a to dlouhodobě. Takže různé množství odparu nemůže způsobovat venkovní teplota. Právě proto mě to jako praktikovi, který má alespoň trochu znalostí z fyziky o šíření tepla, nesedí. Z téhož důvodu jsem požádal iJirku o vysvětlení, neboť ten se tím ohání velmi často! Období vážení mám za sebou a ke spokojenosti mě stačí, že odpařovače fungují. Rozdíly nejsou zas tak velké abych kvůli nim nespal! Zdraví R.S.

Příspěvek: #470

No jo, Rudo, já to nikomu nevnucuju, nemám na to ani vzdělání ... Je to ostatně na každém z nás, jak si to udělá. Ale vycházím z přednášky A. Přidala na letošním setkání uživatelů VMS, kdy uváděl příklad nepříznivých vlivů nečekaných vysokých teplot při nasazení odpařovačů Mitegone, dokonce šlo tuším i o ztráty matek. Jestli si to dobře pamatuju, tak odpařovače byly nasazeny večer podle předpovědi počasí, která předvídala v noci ochlazení, ale během noci se situace razantně změnila, ochlazení se nedostavilo a ráno bylo zase vedro. Reakce byla sice rychlá, ale stejně několik matek nezachránili. V přednášce se uváděla hodnota venkovní teploty 28 – 30 °C jako kritická. Modelový příklad, není ale problém, jestli to jiní vidí jinak. Doufám, že si to dobře pamatuju, když tak mě někdo opravte ...
Moje zkušenost je, že když jsem nechal Nassenheidery v tropickém vedru ve včelstvu, bylo na podložce hodně mrtvolek mladušek a dokonce i vyházený plod. Rámcově to za „normálních“ podmínek, tedy do 25 °C probíhalo v pohodě. Ale do hry tu vstupuje mnoho faktorů – povětří, charakter stanoviště, úlový prostor, kondice včelstva etc., takže je tu těžko něco tvrdit absolutně, vždy je to věc konkrétních podmínek ...
Letos jsem po jedné takové kúře Formidolem za většího tepla (bylo kolem těch hraničních 28 °C), dokonce na podložce našel i jednu matku. Sotva lezla a motala se do kolečka. Ale vrátil jsem ji do včelstva a nakonec se zjevně zmátořila, zase klade ... Vše to závisí na řadě faktorů a také na tom, jakého charakteru je odpar.
Mimochodem k té konstantní teplotě: proč včely někdy větrají a někdy ne? Jenom pro plezír či z momentální radosti z mávání křidélky na česnu? Zrovna dnes to provozovaly tak, že to bylo jako ventilátor ...
Proč se pro Nassenheidery vyrábějí dvě velikosti knotů?
Proč je na jaře jiný odpar než v létě?
Proč i v létě je každý den jiný odpar? Já vím, vlhkost, proudění vzduchu ... Tohle by byla otázka pro Pavla Holuba ...
Jiří

Příspěvek: #471

(02.08.2012 21:16)Rudolf Stonjek napsal(a):  ... To že každé včelstvo odpaří různě kyseliny není přece způsobeno venkovní teplotou, která je alespoň u mne na včelnici konstantní v daný okamžik. ...

Letos jsem chodil do včelnice s váhou po 25 dní den co den, moje poznatky jsou totožné s Rudou. Rozdíly byly ze 80% přibližně stejné +- 2mlKM, na 20%
docházelo k výkyvům až o 7ml. Řešil jsem to při druhém léčení každodenním přísunem 10ml KM všem stejně.

Příspěvek: #472

Dneska jsem si pročetl pozorně leták dodaný s deskami formidolu který mám právě i teď před sebou a tam se píše v bodě 9.POKYNY PRO SPRÁVNÉ PODÁNÍ toto- "Pravidelný odpar zaručují nejvyšší denní teploty nad 20°C.pokud rozdíly mezi denní a noční teplotou nejsou extrémně vysoké.Vysoká vzdušná vlhkost snižuje odpar."
Takže jsi zřejmě šlápl Rudolfe trošku vedle.Dokonce i vzdušná vlhkost vnějšího prostředí hraje svou roli.
No nic se neděje jedeme dál.

Příspěvek: #473

(02.08.2012 21:16)Rudolf Stonjek napsal(a):  Rovněž tak teploty v úle kdy je všude černo včel jsou stejné a to dlouhodobě. Takže různé množství odparu nemůže způsobovat venkovní teplota.

Tohle je jeden velký omyl... Jednak "všude černo včel" není třeba v medníku (medné komoře), kde je včel pár, notabene v noci. A druhak, že venkovní teplota na odpar vliv má je příčina toho, proč se KM nepoužívá, když je zima. To je už léta psáno v návodu na Formidol (aplikovat při t>20 °C).
To je samozřejmě krajní varianta, ale svoji roli hrají i rozdíly v rámci "aplikovatelných" teplot. Právě proto, že teplota v úlu není všude stejná a tudíž závisí více či méně na vnější teplotě. Proto i Růžička má v návodu více aplikačních variant pro různé klimatické podmínky. Byť sám jinde píše, že MG je nezávislý na vnějších podmínkách... (Při 37 °C by odpar ze standardně aplikovaného Mitegonu byl 24 g/den, zatímco normálně jen 6 g. Proto je potřeba zmenšit odparnou plochu v oblastech s takovými teplotami.)

Kromě obecné teploty na stanovišti hraje roli i "mikroexpozice" úlu - třeba když je jeden v řadě vyšší a stíní tak po část dne sousední úl a sám naopak dostává slunečních paprsků více... Tohle je podstatné zejména u svislých odpařovačů umisťovaných ke stěně úlu. A samozřejmě i relativní vlhkost.

---

Sorry za duplicitu s Mírou - opět jsem jeho příspěvek "neviděl" před odesláním svého.

Příspěvek: #474

Tak to byla rychlost!

Příspěvek: #475

Wikipedie - Vypařování - zajímavé počtení z termomechaniky

Příspěvek: #476

(05.12.2011 15:18)PetrM napsal(a):  Pan Dvorský má na svém webu popsán další zajímavý odpařovač kyseliny mravenčí - Královský odpařovač

Vyzkoušel jsem, funguje bezvadně, jen to zlobilo při položení přímo na ten otvor, tak jsem pod to přišrouboval límec z voduvzdorné překližky a bylo to skoro bez problémů, jen se KM odpařovala nějak pomalu. Tak jsem místo 4mm plexi dal jen 2 mm, a je to paráda. Dírky nešly dělat běžným vrtákem, lepilo se to, tak jsem použil 4mm vrták na sklo, a šlo to jako po másle. Ten původní je na obrázku vedle toho nového (ve funkční poloze), aby bylo vidět dírky. Zatím zkouším v maringotce, cítit není (kromě doby, kdy se KM nalévá), takže předpokládám, že neuniká jinak, než přes úl do česna a ven z maringotky, tedy tak, jak má - měl jsem původně strach, že bude větrat nějakou škvírou, naštěstí je to OK, těsní pěkně. A to jsem ten nový límec udělal jen z běžné nábytkové dřevotřísky z vyřazené police.

Příspěvek: #477

Takže naposledy, Pakli mám zateplený úl bez oček a takových úlů je v ČR hodně, venkovní teploty se v létě nemohou promítat do teploty v medníku. Pokud je mi známo, v plodišti je něco kolem 35 st. a jak je známo teplo stoupá vzhůru. A hobráček odpařuje první medník nad plodištěm, takže konstantní teplota. A. Přidal má podle mě asi Optimaly tedy úlovou stěnu s nic moc izolačními vlastnostmi, každý nástavek má očko a ve dně otevřené síto. Tedy něco naprosto odlišného a je docela možné, že se pak teploty musí hlídat. Proto bych doporučoval nedělat z několika vět Dr. Přidala univerzální moudra a hlavně se snažit samostatně logicky uvažovat i když to někdy bolí! Zdraví R.S.

Příspěvek: #478

Rudo, to nemá cenu...
Tady máš na ukázku křivky max. denní teploty a denního odparu z jednoho náhodně vybraného včelstva (s průměry se Ti teď dělat nebudu...). Myslím, že závislost je docela jasná i bez měření teploty uvnitř úlu (a bez absolutních čísel). Nebo čím bys mi prosím vysvětlil takovou korelaci...?



Máš-li jiná data, sem s nimi (píšeš, že " období vážení máš za sebou", tak to jistě nebude problém...).

Pořád argumentuješ svojí hypotézou, že teplota je v úlu stálá. Buď to prosím potvrď svými čísly anebo tedy vysvětli, proč výrobce odpařovače doporučuje pro horké klimatické podmínky menší odparnou plochu než pro mírné klima (Mitegone, viz předešlé příspěvky). Nic jiného než svoje domněnky jsi zatím neuvedl...

Pokud jde o izolaci úlové stěny, tak k tomu mám dvě připomínky:

1. Každá úlová stěna izoluje - jen je otázka jak moc. Jsou-li ale rozdíly v tenkostěnném úlu, budou i v izolovaném. Jen je opět otázka jak velké.
2. Maximum tepla uniká stropem. Je-li odpařovač pod izolovaným víkem přímo nad zdrojem tepla, vliv izolace stěny asi nebude to nejpodstatnější...
   

---

Doplněno:
Ještě k té stálosti teploty v úlu - přikládám graf, který to dost jasně dokumentuje. Je už z roku 1926... Ve zkratce co z pokusu vyplývá: teplota v centru zaplodované oblasti je víceméně stálá, na okraji již méně a v oblasti bez plodu je nejvíc závislá na vnější teplotě.
Pokud máte někdo údaje třeba z datalogeru, bylo by to zajímavé porovnat - já jej bohužel nevlastním.



http://files.uniteddiversity.com/Beekeep...rature.pdf

Příspěvek: #479

cituji zdroj MV1/2011 (článek A. přidala): "Včelstva byla umístěna v nástavkových úlech Čechoslovák (37x30 a 37x17 cm) s diagnostickým dnem..."

Dále k tématu vypařování:

1. vypařování je silně závislé na okolní teplotě. O tom není pochyb. Ale jsou tu další vlivy - vlhkost okolí.
2. okolní teplota je z hlediska našeho příkladu teplota v úlu - v místě odpařovače. A ta je víceméně stálá. O tom asi také nediskutujeme.
3. při tom venkovní teplota kolísá
4. jak včely zajišťují regulaci teploty v úle?
5. jako kolísá vlhkost v úle, jsou-li včely nuceny prostor úlu chladit a jsou-li včely nuceny vyhřívat?
6. jak roste vlhkost v úle při zakrmení?
7. jak se mění účinnost "léčby" kyselinou při krmení, neklesá náhodou?

Nejsem odborník na termomechaniku, ale až si budeme umět odpovědět na tyto věci, myslím, že se leccos ozřejmí.

PS: odpovědi na otázky jistě naleznou pozorováním snáze ti, kteří mají tenkostěnné dřevěné úly bez povrchové úpravy parafinací.

Příspěvek: #480

Vzhledem k tomu, že teplota v úle je plus mínus konstantní je odpar závislý na tlaku par nad odpařovanou plochou - tedy vlhkosti a dále pak na proudění vzduchu. Ta "závislost na okolní teplotě" je tedy dána tím, že v období kdy je vyšší teplota jsou včely nuceny více větrat a tím jednak ženou dovnitř suchý vzduch a jednak se zvedá proudění. Je tedy ovšem otázka zda to vyšší odpařené množství kyseliny má vyšší účinek neboť si musíme uvědomit, že o to rychleji je z úlu vyhnáno při tom rychlejším proudění ven a nemůže tedy tak zapůsobit. To proudění mimochodem vysvětluje i to, že formidol dříve doporučovaný do podmetu neměl takovou účinnost - byl česnem hned odvětráván.
Takže můj závěr je - ano rychlost odparu kyseliny je za vyšších vnějších teplot vyšší, ale to neznamená, se zvýší její působení - to je plus mínus konstantní akorát, že za vyšších teplot s KM prostě plýtváme a vypouštíme ji zbůhdarma do okolí.