Příspěvek: #961

To 10ti % napedaní už je hodně ....je to 40 ks na dm2 jednostranně.....

Tu matku proto, že mladá matka má větší potenciál než stará a dokáže vytvořit silnější včelstvo než např. dvouletá.

Příspěvek: #962

Historie těchto mladých včelstev bude divoká a nepřehledná. Jako jejich dílo, jako jejich předchozí majitel. Člověk s dobrým srdcem, ale prabídnou disciplínou a organizací.
Veškeré dostupné informace jsem popsal v úvodním příspěvku č.695

V souvislosti s několikrát zmíněnými viry - pokud naleznu klinické příznaky, je nějaká šance léčit i toto? Nebo jak píše Milan Havelka výše, utratit?
A pokud příznaky naleznu v jednom úlu z šesti, musí jít pryč vše? Může to už být roztahané a já jen přehlédl poškozené včely? Co květnové oddělky, může to být i v nich?

Nyní jsem však schopný rozeznat jen příznaky DWV (snad). Psychicky jsem na tuto variantu připraven (také snad). Od začátku mého zájmu o včely souhlasím a chápu, že nemá cenu zachraňovat slabochy... no zatím to nejsou příliš slavné začátky včelaření...

Takže si jdu udělat "pěknou neděli" u včel a hledat mrzáky.

Příspěvek: #963

Moderní včelař 4/2010
A. Přidal, Včelomorka obecná a kyselina mravenčí
Mimo jiné se tvrdí, že pouze syntetické pyrethroidy na ni působí, avšak je zde riziko vzniku resistence.
Jak doc. Přidal, tak i RNDr L. Matela (e-Věstník PSNV 2/2009) potvrzují, že KM je na včelomorku účinná.
Takže jaké byly detaily aplikace?
Pokud si vzpomínám, tak vloni se s ní "pral" Milan Havelka, ale užil tau-fluvalinat. Určitě se připojí do debaty. Zajímavé téma, protože včelomorka https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C4%8Delo...becn%C3%A1 ) se zase začíná objevovat.
Jiří

Příspěvek: #964

Napadení je opravdu vysoké, analýza plodu je další dobrý krok (vidlička, nebo pinzeta se špičatým hrotem, strhnout víčko buňky, vytáhnout kuklu, pokud to jde, prohlédnout, ale zároveň se dívat do buňky, protože většinou roztoči zůstanou uvnitř a postupně zdrhají ven ... (Prakticky je to vidět třeba na videu s P. Texlem, jež se jinak zabývá VSH: http://www.psnv.cz/index.php?option=com_...Itemid=132 - až skoro dole . srolovat ...
Aspoň čelovka a dobré světlo, lupa nebo dobré oči ...
Pokud je plod mladý, těžko se kukly vytahují.
Dá se to řezat po lajnách a zkoumat výkaly roztoče (MV - tuším 2/2014, článek B. Gruny), vybrat co nejstarší plod.
Bývá to obvykle děsivá patlačka, pokud se nenarazí na stejně starý plod (je třeba si vybrat co nejtmavší víčka).
Viry, to je problém. Takže pokud by se prokázalo vysoké napadení plodu, je fakt lepší jej zlikvidovat, stejně nebudou vylíhlé včely zdravé. Ale zdrojové včelstvo se ozdraví, ošetří a když se dobře krmí, stihne se do zimy dát do pořádku.
Výměna M je k diskusi.
Jiří

Příspěvek: #965

(05.07.2015 9:07)Milan Havelka napsal(a):  To 10ti % napedaní už je hodně ....je to 40 ks na dm2 jednostranně.....

40 ks jednotlivých kleštíků v dm2, nebo 40 buněk s přítomností kleštíka?
Jaké max. zavíčkování pro sběrný oddělek by jste tedy doporučil?
(pokusím se také vyhledat zde na fóru).

Příspěvek: #966

A kolega nemá ten spad po nějaké manipulaci, kdy by to ještě spadlo z něčeho jiného? Ten spad pokračuje?

Příspěvek: #967

Myslím si, že je zbytečná polemika o tom, zda přežijí či ne. Stanovení přesné diagnózy je obtížné. To odhadne zkušený včelař, který prošel všemi kolapsovými roky. 5000 VD ve včelstvu nemusí být problém v jinak zdravém včelstvu. Podstatnou roli hraje mix dalších viróz a nosema.
Pokud se základní včelstvo po odebrání zavíčkovaného plodu hned fumiguje, je prakticky bez roztočů a není rizikem pro okolí, to je podstatné. Zda přežije, nebo ne, se uvidí. Stejné je to se sběrným oddělkem, ten se fumiguje po týdnu poprvé a po úplném vylíhnutí plodu podruhé.

Příspěvek: #968

(02.07.2015 12:37)Vojtěch Šťastný napsal(a):  Přání krásného dne všem a prosba o radu.
"Včelařím" od letošního dubna, kdy jsem byl postaven před otázku, zda-li si osvojit opuštěná včelstva po nájemci sousední zahrady, nebo je nechat majitelem zahrady spálit spolu s obytnou maringotkou, kde nájemce bydlel.

Co by přírodomil a s vědomím, že se předchozí majitel včel snažil o ekologický chov na volné stavbě, jsem si včely přisvojil co do péče (stanoviště jsem neměnil).

Výchozí stav a současný stav - problém s kleštíkovitostí
Do péče jsem v dubnu převzal 6 včelstev v LG 2/3 na volné stavbě. Jsou to loňské oddělky. Zimovaly v jednom nástavku. Vyšetření zimní měli 1,2 - 1,3 kleštíka. V dubnu jsem provedl ošetření KM 65%, 20ml/nástavek odpařovačem Lysoň (shora) cca 4 dny (dle metodik a příspěvků z tohoto fóra). Doposud včelstva vystavěla 2. a cca polovinu 3. NN (3., popř. 4. NN plánuji jako mednou komoru).
Spíše z vlastní zvědavosti a s vědomím, že chci Varoózu sledovat celý rok, jsem zasunul podložky -

přirozený spad orientačně 300ks/84h (3 a půl dne).

(dva letošní, květnové oddělky spad 2 ks/84h - to považuji za nealarmující a chystám se až na podletní léčbu KM)

Teď už víte co mně leží na srdci - co s tím, prosím ??

Uvítal bych nějaký alespoň trošku šetrný návrh řešení. Podotýkám, že jsem se za účelem léčby rád vzdám myšlenky vytáčení medu a jde mně hlavně o přežití včelstev a nerozšiřování nemoci.

Mnohá zde založená témata a vlákna jsem pročetl, ale k výsledku a rozhodnutí jsem se nedohrabal. Mnohokrát vám všem děkuji za názor a radu. Přeji krásné dny s letovým počasím... Vojta

Pro mě k neuvěření - včelstva v nadmořské výšce 600 m.n.m. přežijí zimu na jednom nástavku 2/3? Jaké měly dna - zasíťované když děláte monitoring nebo pevná? Nebyli by nějaké fotografie?

Přežití nerozumím a už vůbec né tomu když byly v dubnu ošetřeny v tuto dobu vykazují takový přirozený spad.

Rad je tady dost - teď jde o to jaké máte v tuto chvíli po ruce pomocníky = veterinární léčebné prostředky - ono je hezké, když se zde poradí zafumigovat nebo použít kyselinu šťavelovou a další kyseliny. Za sebe bych vyhledal a zaklíckoval matky nebo je uvěznil v jednom nástavku uprostřed mateří mřížkou = včelstvo na třech nástavcích = dno - v prvním nástavku mít plásty jen pylové bez plodu - mateří mřížka - druhý nástavek s plodem (nejstarší už i třeba odebrat a bezlítosti zlikvidovat) - mateří mřížka - třetí nástavek se zásobami. Likvidaci plodu zopakovat po deseti dnech + odstranit mřížky - nazebrovat rámky a začít je připravovat na zimu se simulací nektarové snůšky. Budou z nich perfektní včelstva a nebo nepřežijí jako nepřežila 1/3 včelstev zimu 2014/15.

Příspěvek: #969

Spady z horních louček apod. to nejsou. To jsem vyloučil opakovaným 3 denním sledováním. Bohužel. Až pak jsem psal s dotazem. Vojta

Příspěvek: #970

Proto se dělá odvíčkování plodových buněk a statistika výskytu napadených buněk. Ta ten spad potvrdí nebo vyvrátí. Pokud se to potvrdí, je třeba hned jednat viz výše a zúžit česna. Pokud si s tím nejste schopen poradit, tak utratit. V tuto dobu je takové včelstvo pro své okolí velikým nebezpečím.

Příspěvek: #971

Kdyby za mnou přišel s takovým případem kolega včelař z místní ZO, tak bych se ho snažil přesvědčit, aby toto včelstvo ihned utratil. Jako bolestné bych mu nabídl zdarma oddělek či v této době smetenec s tím, že by mě musel slíbit, že se po zdravotní stránce dovzdělá. Velkou pravdu má Pavel Holub, že včelstvo je pro své nejbližší okolí jako časovaná bomba. Podobný případ vloni tuším že zažil Milan Havelka na slunečnici ve větším, což je odstrašující. Ten, kdo žádá o radu, si sotva poradí (osobně nemám proti dotyčnému) s tak velkým problémem. A možná to není jediný problém.

Příspěvek: #972

Vojtěch Šťastný ve srovnání s obrovskou většinou včelařů v tom dobrém slova smyslu svým přístupem vyčnívá. Je schopen zaregistrovat, že se něco děje a má odvahu zeptat se. Ta obrovská masa pod vládou ČSV z valné většiny nic netuší a ani nechce.
Tento problém, který tu společně řešíme, je tím největším, zásadním. V tomto bodu cítím obrovské zanedbání vzdělávání. Světlým bodem je aktuální článek pana Kamlera v časopisu Včelařství, byť v zájmu marketingu firmy, přesto velký posun. Stále chybí sdělení, jak poznat, kdy už je to hodně zlé a co s tím.
Svázanost ošetřování MVO je ke škodě věci. Buď je pod vlivem distributorů ošetřujících prostředků, nebo tomu prostě, jednoduše veterináři nerozumí.

Příspěvek: #973

(05.07.2015 11:59)NB1 napsal(a):  Pro mě k neuvěření - včelstva v nadmořské výšce 600 m.n.m. přežijí zimu na jednom nástavku 2/3? Jaké měly dna - zasíťované když děláte monitoring nebo pevná?
Přežití nerozumím a už vůbec né tomu když byly v dubnu ošetřeny v tuto dobu vykazují takový přirozený spad.

On ten nástavek nebyl tak úplně jeden nástavek 2/3. Byl v něm loňský oddělek 39x24 přidrátovný na h. loučkách, doplněno čtyřmi rámky, na kterých do podmetu visela ještě divočina. Takže spíše jeden nástavek Adamcův. Při jarní prohlídce, mé první prohlídce těchto včelstev vůbec, už tam mnoho zásob nezbývalo - jen rožky oddělkových plástů a něco velmi málo na volné stavbě v LG rámcích. Včelstva vyzimovala spíše slabá, obsedala 3, 4 uličky.

Zasíťovná dna. Podle všeho celou zimu zavřená monitorovací podložkou.

V dubnu jsem je ošetřil 20ml KM (cca 65%) odpařovačem Lysoň.
Jiří Matl v příspěvku č. 702 píše:
"Omlouvám se, ale ty odpařovače od Lysoně jsou prakticky k ničemu. Muselo by jich být víc, ale ani tak. I na jaře bych je nepoužil, max. s vyšší koncentrací a sledoval účinnost. Hobraflit ... Jak jsem byl pravil ...".
Možná je to tento problém. Omezená funkčnost tech. prostředku. Nicméně zvýšené spady po ošetření byly. Počty jsem bohužel nezaznamenal. Deník jsem založil později.

Snažím se zjistit, jestli v okolí nežijí divoká včelstva nebo nějaká opuštěná, či neošetřovaná. Jedna z možností je, že kleštíky nosí včely během vylupování slabších včelstev, nemýlim-li se. Při prohlídce na klinické příznaky DWV (negativní) jsem si všiml křídel okousaných. Takže se někde včely praly. Já jsem loupež nezaznamenal.

Ještě poznámku z mých prvních "včelařsko-svazových" zkušeností. Pod tlakem okolností jsem telefonoval "včelaři určenému" jedné z okolních ZO. To, že jej nezajímal úhrn spadu, mne překvapilo. To, že mně po několika minutách pokusu o diskusi potřetí řekl (volně): Teď v žádném případě nemůžeš léčit! Přijdeš o všechen med!, ve mně zanechalo jen tiché "no ty vole". Poradil mně vložit stavební rámek (do volné stavby) a tedy za 14 dní vyřezat, vyhodit trubčinu. Poděkoval jsem, rozloučil se. Ach jo.

Díky, díky za toto fórum! Díky za vás, kteří se se mnou o tomto bavíte! Vojta

Příspěvek: #974

Doporučil bych práškování jemným moučkovým cukrem 2x týdně na horní loučky každého nástavku alespoň celý následující měsíc. Plus kyselina mravenčí hned jak to půjde a Gabony až budou k dispozici.
Bez ohledu na použitý postup můžou být úly v půlce srpna prázdné. Všechno záleží na tom, jak moc jsou včely poškozené VD a virózami.

Příspěvek: #975

(05.07.2015 19:22)Jiří V. napsal(a):  Kdyby za mnou přišel s takovým případem kolega včelař z místní ZO, tak bych se ho snažil přesvědčit, aby toto včelstvo ihned utratil. Jako bolestné bych mu nabídl zdarma oddělek či v této době smetenec s tím, že by mě musel slíbit, že se po zdravotní stránce dovzdělá. Velkou pravdu má Pavel Holub, že včelstvo je pro své nejbližší okolí jako časovaná bomba. Podobný případ vloni tuším že zažil Milan Havelka na slunečnici ve větším, což je odstrašující. Ten, kdo žádá o radu, si sotva poradí (osobně nemám proti dotyčnému) s tak velkým problémem. A možná to není jediný problém.

Možnost utracení zvažuji, jsem si jí vědom od začátku, přesvědčení o tomto způsobu řešení se zvyšuje. I díky Vašemu příspěvku. Seznamuji se s Vaší prací, Vašimi stránkami. Že se dovzdělám, Vám rád slíbím. I bez smetence. Tedy: slibuji.
Buď budu včelařit a přijmu kleštíka jako intelektuální výzvu, nebo včelařit nebudu. Za pár sklenic medu, své svědomí neprodám.
Čím více však o utracení uvažuji, tím více zjišťuji, že to nebude tak jednoduché... za těch pár měsíců jsem ke včelám přilnul a teď mně začíná vlhnout koutek.

Takže jsem dospěl ke dvěma řešením:


1. To technicky jednodušší: Najdu a zamáčknu matku, smetu do krabice, vyřežu volné dílo a do ohně. Všech šest "velkých" včelstev i oddělek. A snad seženu smetence.
1.1. add 1. + Květnový oddělek si zatím nechám, udělám prohlídku zav. plodu. Při napadení do 10% budu léčit KM, nebo fumigací. Budu sledovat spady. Při napadení plodu nad 10% se poradím zde na fóru, odeberu zav. plod, budu opakovat léčbu, popř. utratím.
2. Zavíčkovaný plod ometu a spálím, nebo slepicím. Sběrný oddělek tedy z mrzáků dělat nebudu. (Po odvíčkování třech vzorků ze třech úlů - napadení 17,5%). Další tři úly netestuji, předpokládám stejný stav.
Včelstva s otevřeným plodem budu fumigovat, protože si v těchto vedrech a beze znalostí v této kritické situaci netroufnu na KM. Po léčení budu sledovat spady, popř. opět otestuji zav. plod. Seženu si loňského MV s popisem metody sledování výkalů kleštíka.

K čemu z výše uvedeného se přikláníte?
Jak v této situaci fumigovat? Kolik a nějaká opakování? Zapálením knotu. Předpokládám bez zav. plodu rozsah dva NN 2/3.

Vojta

Příspěvek: #976

Já bych volil variantu č.2 s tím, že bych jen vyřezal zavíčkovaný plod. Veškerá energie vložená do plodu je před zavíčkováním a toho by v té situaci byla škoda. Oslabení včelstva vyřezáním zavíčkovaného plodu už tak bude značným zeslabením. Nebyl bych radikální víc, než je nutné. Zapálil bych knot se třemi kapkami Varidolu. Vše u všech včelstev v jednom termínu.

I na tomto příkladu vidíme, jak je MVO úplně vedle. Nerozlišuje péči o produkční včelstva, chovná včelstva a oddělky a nezmiňuje způsob akutní záchrany včelstva.

P.S. při fumigaci ucpat zasítované dno!

Příspěvek: #977

(06.07.2015 8:52)Vojtěch Šťastný napsal(a):  On ten nástavek nebyl tak úplně jeden nástavek 2/3.

Díky za upřesnění - to už je znatelný rozdíl ve výšce díla a možnosti aby měly věneček zásob nad zimním chomáčem včel.

(06.07.2015 8:52)Vojtěch Šťastný napsal(a):  Zasíťovná dna. Podle všeho celou zimu zavřená monitorovací podložkou.

To víš dnes je tolik variant zasíťovaných den, že je těžké si představit, která je právě u tebe a jak monitorovací podložka uzavře přívod vzduchu spodem.

(06.07.2015 8:52)Vojtěch Šťastný napsal(a):  V dubnu jsem je ošetřil 20ml KM (cca 65%) odpařovačem Lysoň.

Nepoužívám takže jsem nepředpokládal neúčinnost.

(06.07.2015 8:52)Vojtěch Šťastný napsal(a):  Snažím se zjistit, jestli v okolí nežijí divoká včelstva nebo nějaká opuštěná, či neošetřovaná. Jedna z možností je, že kleštíky nosí včely během vylupování slabších včelstev, nemýlim-li se. Při prohlídce na klinické příznaky DWV (negativní) jsem si všiml křídel okousaných. Takže se někde včely praly. Já jsem loupež nezaznamenal.

Nezjišťuj, protože dokonalé zjištění neexistuje a divoká včelstva nebo neošetřovaná ber za cenný genový dar a né hrozbu. Okousaná křídla - v tuto dobu mají už létavky někdy odřená a potrhaná křídla, ale klinické příznaky DWV se musí hledat na nejstarším plodu (na plástu kde už se líhnou včely = víčka mají nejtmavší barvu) nebo brzo ráno na česně a před česnem u právě vylíhlého a poškozeného plodu.

(06.07.2015 8:52)Vojtěch Šťastný napsal(a):  Ještě poznámku z mých prvních "včelařsko-svazových" zkušeností. Pod tlakem okolností jsem telefonoval "včelaři určenému" jedné z okolních ZO. To, že jej nezajímal úhrn spadu, mne překvapilo. To, že mně po několika minutách pokusu o diskusi potřetí řekl (volně): Teď v žádném případě nemůžeš léčit! Přijdeš o všechen med!, ve mně zanechalo jen tiché "no ty vole". Poradil mně vložit stavební rámek (do volné stavby) a tedy za 14 dní vyřezat, vyhodit trubčinu. Poděkoval jsem, rozloučil se. Ach jo.

To jsi dopadl ještě dobře - až ho začneš přesvědčovat, že používáš KM a další co ti radí Jiří Matl a ostatní tady na VF - příjde zpravidla vyhrožování o pokutách od veteriny + najednou od nich velká aktivita jít ti na podzim "léčit" tvé včely.

Příspěvek: #978

Měl bych jeden dotaz na zkušenější - při aplikaci kyseliny mravenčí (u mne to konrétně bude MiteGone) se doporučuje zadělat síťované dno. Stačí vsunout monitorovací podložku pod síťované dno? Mám je upravené, aby po zasunutí nebyly okolo mezery (původně byla v zadu nad podložkou 1,5 cm mezera). Nebo je lepší vložit podložku na zasíťované dno?
Byl jsem přesvědčen že utěsněná podložka pod stačí, ale troichu mě zvyklala informace p. Růžičky na stránkách MiteGone, že zasíťované dno se zasunutou podložkou je špatně.

Příspěvek: #979

Monitorovací podložka stačí. V podstatě jde o to, aby KM mělo možnost účinkovat, aby ji včely v krátké době neodvětraly z úlu ven. Proto se aplikace KM neprovádí v době silné snůšky a krmení, protože v té době včely odvětrávají velké množství vody a s ní i KM.

Příspěvek: #980

Mám začátečnický dotaz. V druhé polovině srpna jsem měl spad 1 VD/den. Nasadil jsem odpařovač NH KM 65% 1.9. Spad je nyní kolem 20 VD/den. Je to málo, průměrně nebo hodně. Mám letošní roj od června.