Příspěvek: #141

Nikde jsem nenalezl,respektive nemuzu nalezt odpoved na to za jak dlouho po aplikaci formidolu muzu videt nejake vysledky .
Je to po vyndani desticky nebo jiz treba po 24 hodinach?

Příspěvek: #142

Dobrý den Libore,
ano přečetl jsem si to. Vy popistujete již stav. Důležité mmj. je , kolik bylo ve včelstvu plodu,včel, tedy prostor, kdy a kam jste kdyselinu dával, jaké množství a pod.. Kdyby jste měl náš dotazník , viděl by jste, že toho po včelaři chceme vědět mnohem víc. Jinak souhlasím s panem Krušinou, v množství plodu a melecitozní snůšce to nejspíš nebude, ale spíš v počátečním "kapitálu" D.d., které si včelstvo přineslo ze zimy a také citlivosti na V.d.

Letošní léto bylo pro roztočíka ideální, tohle mnozí včelaři pod vlivem snůšky podcenili. To musí vědět každý sám. Způsobů ošetřování KM je několik a každý se hodí na jinou situaci. U nás jsme to základní dali včelařům v nákresech již před třemi roky. Zveřejním to na svém webu, jen co se oklepu.
Loni mi touto dobou volal včelař, že je průšvih a KM nefunguje. Byl jsem u něho do hodiny. Ukazoval mi co ze včel zbylo a že vše udělal co jsem ukazoval na semináři.
Tak jsem se ho zeptal, kdy měl KM nasadit (seminář proběhl koncem května), odpověděl, že v polovině června. On ji dal v polovině srpna. Argumentoval, že na stejná místa, jako je na schématech. Měl pravdu, ale dal ji jen do dvojnásobného prostoru. Vidíte, když dva dělají totéž, není to vždy totéž. Zachránit se nám podařilo již jen jedno včelstvo a oddělky.
Letos jsem vyzkoušel jinou metodu, která stojí tak 2-5 min. práce navíc v sezoně a výsledky jsou zatím skvělé. Neumím ale udělat výzkum přes noc. Za dva-tři roky vám řeknu ,zda to k něčemu bylo.

Já v těch bodech rozpor nevidím. Týkají se každý něčeho jiného. Např. to, že je denní odpar 20 g. neznamená, že tam je krátkodobý odpařovač.¨Ale můžeme to každý vidět různě.
Jedno jsem si ale uvědomil. Údaje jsou v gramech. Já k měření a porovnávání odparu používám vážení. Tak tedy ne ml, ale gramy. 100 ml = cca 120 g KM ( u MG)................ TADY SE VŠEM MOC OMLOUVÁM ZA PODSTATNOU NEPŘESNOST. Udávat odpar v gramech je přesnější.
Letošní rok je ale nádherný v tom, že lze krásně vidět rozdíly mezi včelstvy a jak lze využít např. plodovu křivku proti V.d. Ne každý průšvih je z dlouhodobého pohledu skutečně průšvih, pokud si z něho vezmeme poučení.
Ať se vám daří.

Příspěvek: #143

(01.09.2011 18:44)Leoš Dvorský napsal(a):  ... a jak lze využít např. plodovu křivku proti V.d. ...

Plodové křivky jsou určitě na samostatné téma. Pokud byste byl ochoten takové téma založit a rozvinout ..... Vím, že je to jedna z Vašich přednášek, ale mohli byste alespoň rámcově.... Mne by např. zajímalo, zda lze vysledovat zmíněné křivky jen ze zkoumání česna či oček a chování včel, nebo nutno jít dovnitř?

Příspěvek: #144

Já bych se za to, s dovolením, také moc přimlouval ... Vzhledem k tomu, že tahle témata ale tak úzce souvisí, možná by se to dalo i nechat tu, jen třeba pozměnit v tomto smyslu název tématu, aby to vzal i vyhledávač ... Letošní rok je věru velmi poučný a to platí i o této diskusi. Díky za ni!

Příspěvek: #145

No nechme to raději na ty přednášky a semináře, kurzy. Je to v zásadě jednoduché, ale chce to příklady a ty potřebují prostor. Tam můžu uvést příkladů mraky. Plodové křvky (možná to není nejsprávnější název) jsou velmi pevně geneticky dány, aby se daly využít, je třeba je nejprve poznat. Navíc je včelaři deformují svými zásahy (třeba tím, že nechají včely hladovět.....). Ze znalosti přirozených plodových křivek se dá dobře vydedukovat mmj. , kdy je vhodný zásah třeba pro krátkodobý odpařovač KM a dlouhodobý. Např. některá včelstva při snůšce, třeba z řepky omezují mataku v kladení. Třeba na 3 plásty. Při vytáčení lze tedy okamažitě KM nasadit v krátkodopbém odpařovači. 1) účinek je vysoký, protože roztoč je na včele nejzranitelnější, 2) Krátkodobým zásahem se nenaruší sběrací aktivita při další snůšce.
Jenže některá včelstva (možná jen v některých oblastech) se při snůšce naopak rozplodují. Co pak? Vidíte, je třeba umět reagovat a rozhodnout se. Zásah samozřejmě jen když je to třeba, třeba podle spadu a pod.
Pak další pohled. Každý gen, materiál, má v sobě jisté přednosti a slabiny, slabá místa. Nyní myslím ve vztahu k varroáze. Pokud toto místo známe, umíme překlenout (nebo to umí včelstvo samo, nebo pomůže příroda) , pak je zase již daLší vývoj včelstva bez velkých problémů a nutnosti léčit. Do této věty jsem vlastně zkoncentroval celá problém a řešení. Přátelé nenuťte mne k něčemu dlašímu. Mám toho spoustu rozpracováno, jen není čas na dokončení. Trpělivost.
Pozorný čtenář ale pochopí ,proč jsem proti těm krátkodobým odpařovačům vystartoval. K něčemnu se hodí k něčemu ne. Léčit krátkodobým odpařovačem v době, kdy včelstvo má velké množství plodu může má menší efekt již proto, že se dospělí roztoči v určitou dobu zdržují na dospělých včelách( tedy zpravidla)různě, v červenci jen 2-4 dny, naproti tomu v květnu to je 4-17 dní. No a to již nemluvím o tom, že i na plodu není roztoč rozmístěn stejnoměrně v určitých obdobích včelařského roku.
Někdo namítne, že popkud by to fungovalo, jak píši, není třeba hledat a selektoat na rezistenci vůči V.d. Ano, i ne. Je to sice rychlá cesta, ale není to řešení, které by po čase nastalo v přírodě, kdy by se určitá část včelstev stala vůči roztočíkovi rezistentními a přitom řešení přírody by jistě nebylo jen jedno. Ono v selekci včely medonosné nejde ale zdaleka jen o roztočíka. Přetvážíme ji k obrazu svému a nechápeme, jak pevné vazby a přírodní zákonitosti přitom porušujeme. Pak se ale nemůžeme divit, že do včel musíme prát např. spoustu léčiv. .......Víte ona ta KM také není žádná slabá chemie, jak se říká. I zde platí , že by se měla použít přesně v určitou dobu, množství, koncentraci a ne když už včely zachraňujeme a pod. Ošetřování včelstev od nás vyžaduje ve skutečnosti velice málo času. Jen musíme udělat ty potřebné zásahy ve správný čas. No a i tomu znalost biologie včely, tedy i plodového rytmu, napomáhá. Tak a to stačí, jdu zase včelařit. Hezký den všem co to čtou. LD

Příspěvek: #146

Před nějakými 28 lety jsem jezdil do Sušice za páterem Ferdou s prosbou o diagnostiku a doporučenou léčbu svého prvorozeného, tehdy dvouletého syna. Vždy, když jsem dostával napsáno jak a co aplikovat, bylo zdůrazněno - toto je idividuálně JEN pro Vašeho syna, byť je to na zánět průdušek. Jiný člověk = jiná individualita = jiná léčebná směs, byť v základu podobná. Myslím, že to mají včelstva podobně, v každém je situace při aplikaci léčiva rozdílná. Přičtou-li se k tomu ještě rozdílné vlivy lokalit - výška n.m., snůškové, teplotní aj. podmínky, včelstva jiných kmenů, linií ... je nesoudné žádat o kvalifikovanou radu odjinud, zvláště pokud dotyčný nemá možnost vidět situaci na vlastní oči.
Jen záchytné body obecného rázu, na co brát zřetel, a na ně napasovat své poznatky z vlastní konkrétní lokality a vlastních včel.

Příspěvek: #147

Jak tu pořád vzpomínám tu Pohlovu Varroázu: u každé kapitoly o jednotlivých typech odpařovačů je vždy dovětek, že se musí postupovat individuálně a podle dané situace. A že je třeba se dobře dívat a vnímat situaci včelstva a přizpůsobit postup dané situaci. A že je to o zkušenosti, kterou včelař musí získat ... Holt to asi jinak nejde a bude to chtít ten čas ...

Příspěvek: #148

Máte zkušenosti s tímto odpařovačem?
(uvnitř je podobná buničina jako v MiteGone.)
Oddělky mám na dvou NN s plným stavem zásob. Rád bych před povinnou fumigací ještě v září zkusil KM, i když jsem zatím spad žádný nezaznamenal. (To neznamená, že tam VD není). Co vy na to a jaké jsou zkušenosti a postup? Nepoškodí to oddělek? Díky.

Příspěvek: #149

F. Pohl (viz výše) uvádí dva podobné typy: FAM-rozptylovač a universální odpařovač. Jejich výhodou je, že na rozdíl od houbičky se dá odpar regulovat. Uvádí také, že jsou vhodné pro krátkodobé i dlouhodobé ošetření. U 1. typu se uvádí 130 ml 70% KM (což podle autora není v BRD povoleno - ve Švýcarsku ano ...), u 2. typu uvádí jak 85%, tak 65% KM (50 ml krátkodobě pro včelstvo v 1 nástavku, 100 ml dlouhodobě, 70 a 100 ml pro včelstva ve 2 nástavcích) - to vše pro ošetření horem. Jinak též možno ošetření spodem, prý podle výšky dna a situace, ale tu odkazuje na návod výrobce ... I 2. typ není v Německu povolen, ve Švýcarsku prý ano ...
Čili výhody: jednoduchá manipulace, možnost různých koncentrací kyseliny, možnost regulace, možnost přerušit ošetření při vzniku problému a možnost odpařovač uzavřít. Autor ovšem upozorňuje na to, že práce s ním a nastavení odparu vyžaduje zkušenost a že je třeba průběh hlídat, což je logické. Z toho vyplývají nevýhody: možnost, že se špatně nastaví koncentrace či odpar a dojde buď k poškození včel či matky, nebo naopak k nulovému či nízkému efektu. Sám s ním zkušenosti nemám, ale zaujal mne. Neví někdo, zda se tu dá sehnat?
U oddělku by tedy si bylo na místě postupovat maximálně opatrně, ale to platí obecně ...

Příspěvek: #150

Odpařovač nabízí Vastoil viz. odkaz. Byl jsem na přednášce p. Sciskaly ( postupně se zvrhla v prezentaci výrobků fy. Vastoil ) a dosti si to pochvaloval.

Příspěvek: #151

Plánuju použítí 60-65 % KM - dlouhodobéjší odpařování, tzn min. 14 dnů, spíš jsem uvažoval 21. takže když dám 100 ml 60% dám nahoru na loučky a nechám to otevřené na půl tak by to mělo být v pořádku, ne? Víc jak 65 % bych oddělku cpát nechtěl.

Příspěvek: #152

(05.09.2011 20:57)Josef Lekki napsal(a):  Oddělky mám na dvou NN s plným stavem zásob. Rád bych před povinnou fumigací ještě v září zkusil KM, i když jsem zatím spad žádný nezaznamenal. (To neznamená, že tam VD není). Co vy na to a jaké jsou zkušenosti a postup? Nepoškodí to oddělek? Díky.

Proč dávat kyselinu tam, kde není spad?
A navíc do oddělku?
Nedával bych do včel nic, co není nutné.

RK.

Příspěvek: #153

Mě u těchto typů odpařovačů zarazilo ve výše uvedené publikaci to, že v Německu nejsou povoleny. Beru to jako signál, že asi mají nějaké důvody, ale ty, bohužel, nejsou uvedeny a ani já je neznám. Zajímavé je, že Švýcaři je tolerují. Jakého jsou tyto původu?
Jinak bych se připojil k tomu, co napsal výše Radek ( i když skutečnost, že momentálně není žádný spad, nemusí nutně znamenat, že v oddělku roztoči nejsou nebo za pár dní nebudou, ale to už je trochu jiný - a moc zajímavý - příběh).
Asi bych je raději vyzkoušel na silnějších včelstvech příští rok, ono to asi bude chtít nějaký čas na nalezení funkčního modu operandi ...

Příspěvek: #154

Taky jsem nad tím přemýšlel.Mám takové tušení jestli v tom nejsou nějaká loby.Vůbec by mě to nepřekvapilo.

Příspěvek: #155

Aby tam někdo někomu nešlápl na kuří oko, podobně jako Mr. Ruzicka u nás.

Příspěvek: #156

Jaké loby, jaké kuří oko? Poláci jak vidno jsou akční a jestli někdo prodává odpařovače, přeci prodává technický prostředek. Kyselinu si tam včelař lije sám, Jaký problém tedy měl p. Růžička?_gp_

PetrM upravil 07.09.2011 10:10 tento příspěvek z důvodu: Zbytečná citace odstraněna

Příspěvek: #157

No jen jsem pozastavil, proč je je ten odpařovč v Německu zakázaný.

Příspěvek: #158

V Německu a Rakousku mají také schvalovací systém, na nějaké pionýry asi neberou ohled. Co jsem si všiml, tak mají v nabídkách dva typy, podobně jako Poláci._gp_

PetrM upravil 07.09.2011 10:10 tento příspěvek z důvodu: Zbytečná citace odstraněna

Příspěvek: #159

Ve výše uvedené informaci jsem nezmínil Rakousko. Tedy doplním: Je to proto, že F. Pohl se situaci v Rakousku vždy obratně vyhýbá poukazem na neujasněnou situaci stran rakouských vyhlášek a nařízení ... Což mi přijde korektní, stejně jako to, že přes to, že jsou ty odpařovače v Teutonii zakázané, tak je jako jednu z možností uvede ...
Důvod zákazu kniha neuvádí. Stejně tak na několika místech konstatuje, že v Teutonii není povoleno použití 85% KM. Důvody nepovolení těchto odpařovačů by mě zajímaly. Nepředpokládám, že by to bylo jako u nás, tedy že obsluha a užití přináší jistá rizika a vyžaduje zkušenost, a proto to raději nepovolíme a vrhneme na trh jedinou možnou a "blbubzdornou" variantu a vše ostatní zatrhneme. Protože jinak tam KM i další organické kyseliny je možno aplikovat, jen předchází poučeí o rizicích a návod na užití a pak už je to na každém jednotlivci ... Protože za současné situace už není problém si podobné typy odpařovačů (třeba i Liebigův) opatřit, tak by mě právě zajímaly ty důvody a vyhodnocení předností a naopak rizik či nevýhod. Nevíte někdo, jak je to v Polsku? A co na Slovensku?

Příspěvek: #160

Dobrý den,

rád bych poprosil zkušenější kolegy o poznatky se srovnáním jednotlivých dlouhodobých odpařovačů kys. mravenčí, s kterými to z nichž mají dobrou zkušenost, které se jim neosvědčily apod. Děkuji za všechny začátečníky.