Příspěvek: #1

O Blinovově přapážce jsem dost četl, ale pořád nevím - stačí sololit, nebo je lepší zateplená, tedy např. ze styroduru vyrobená?
A pokud se na jaře nechává podstavený manipulační nástavek (zde), přepážka se použije jen ve vysokém nástavku, dolní zůstává plně vybaven, ano?
Dík.

Příspěvek: #2

já zase vyčetl, že místo Blinovy přepážky postačí dvě mezistěny vedle sebe . Takže dotaz na praktiky - je to opravdu tak ?

Příspěvek: #3

Podle toho co chcete. Tedy k jakému účelu.

On ten Blín - to je něco jako včelařský Cimerman. Těžko dohledat co vlastně vynalezl. A proč se říká Blínova přepážka. Prý se to slovo zavedlo v době, kdy když to nebylo z Ruska tak to nemohlo být.

Osobně bych jinou než z izolačního materiálu nedělal, pokud se má používat podle metodiky Eurodadant. Tedy ke zlepšení jarního rozvoje. Na přenášení zásob stačí kus plechu.

Příspěvek: #4

Toto som napísal v r. 2006 o Blinovovej priehradke:

Pravdu majú tí, čo hovoria o tzv.blinovovej priehradke -prepážke ako o komorovaní včelstva v skorých jarných mesiacoch. Komorovaním sa malo dosiahnuť rozdelenie plodiska na dve časti, na plodovú a kŕmnu komoru, aby včelstvo mohlo lepšie využiť biologickú teplotu na svoj rýchlejší rast včelstva v zúženom
priestore. Blinov bol sovietsky včelár a veľa sa o ňom písalo vo včelárskej literatúre (a včelári mu i verili) v 50 a 60-tich rokoch v minulom storočí. Bola to lákavá myšlienka a podľahol som jej i ja. Môžem smelo napísať, že to bol poriadny omyl, lebo silné včelstvo ani vtedy a ani dnes nepotrebuje na svoj rast žiaden zúžený priestor, ani uteplený úľ a slabé včelstvo zvlášť, pretože za priehradkou bolo chladno a včely nedokázali za priehradku prejsť. Priehradka mohla byť drevená, hobrová, slamenná, roberoidová a pod. ktorá mala v hornej tretine vodorovný otvor 15x100mm. Zakladala sa tak, aby v plodovej komore ostali len plodové plásty, max. jeden menším množstvom zásob na rozšírenie plodu a na kŕmnu, kde boli preložené všteky plásty so zásobami. Postupne ako matka kládla vajíčka (a mala ich klásť rýchlo a veľa) v plodovej komore, zo zásobnej sa vo vhodnej chvíli prekladal ďalší plást a tak pekne dookola.Veľa práce a časté zásahy do včelstva. Čo je na tomto systéme moderné a k tomu akoby určené pre 21. storočie!?, keď dnes včelári pracujú s celými debničkami a s jarným rastom nemajú problémy? Je pravda, že obdobie posledných 25rokov bolo mimoriadne prajné pre včely a zároveň pre včelárov, lebo roky 1955 až 1980 boli opačne neprajné a včelári hľadali spôsoby aby chovali silné včelstvá s jednou matkou a to sa zdalo pri použití Blinovovej priehradky možné. Opak bol pravdou. Len dúfajme, aby sa takáto nevhodná 25 ročná preióda nevrátila, lebo aj to je možné. Anton

Příspěvek: #5

Ing Cimala dokud to nevyzkoušel tak to považoval za zbytečnost. To si pamatuji z jeho přednášky.

Já je "už" taky používám, když mám na jaře slabé včely a potřebuji je "zateplit".
V případě styroduru matka klade i vedle přepážky, v případě "studené" stěny jsme si toho na jaře ještě nevšiml.

Příspěvek: #6

Něco jako Blinovu přepážku používám při tvorbě oddělků, které osazuji do celého nástavku. Do nástavku vložím plodové a zásobní plásty, počet podle potřeby. Umístím je k jedné straně nástavku a směrem k volnému prostoru vložím rámek, který má místo díla 3 cm Styrodur. Tím je tepelně odizoluji od chladné, prázdné části nástavku. Jak oddělek sílí, vkládám další souše a přepážku posunuji (je stále na kraji). Když je oddělek dostatečně silný, přepážku odstraním a doplním do plného počtu rámků soušemi nebo mezistěnami.
Tuto metodu jsem používal při rozšiřování včelnice, nástavek jsem umístil na své konečné místo a už jsem oddělek nemusel přemisťovat a následně přendávat z plemenáče do nástavku. Jen z počátku používám nízké chovné dno, které v podletí vyměním za klasické.

Příspěvek: #7

Blindovej prepážke som sa doteraz viac menej vyhýbal. Vzhľadom na silu zazimovaných včelstiev však začína uvažovať, že si pripravým jednu pre každý úľ, s výnimkou NN úľov a na jar ju použijem. Zamýšľam ju urobiť z Hofatexu (niečo na spôsob hobry), ktorý zostal zo stavby.

Příspěvek: #8

Zateplovací rámky používám podobně jako Honza a mám s tím jen dobré zkušenosti, oddělkům to prospívá, dokonce, pokud ty pozdější nedají do zimy dva VN, dám komín např. 2 x 7 plástů nad sebou a okolo zateplovací rámky.
Blinovova přepážka a komorování je standardní součást metodiky chovu v Dadantu a funguje překvapivě dobře, jakkoli spousta lidí tvrdí, že to fungovat nemůže ... Ano, na té přednášce Ing. Cimaly jsem byl také tam jsem se pro to rozhodl.
Jiří

Příspěvek: #9

Ale chce se seznámit kompletně s celou problematikou ohledně Blinovy přepážky /voda/.
Nejlépe poradí někdo kdo má Eurodadant.Tam byla vypracovaná /p.Řeháček/ kompletní problematika /návod/.F.V.

Příspěvek: #10

Eurodadant - tedy ing. Řeháček hlavně zavedl to pojmenování. A slouží jim to hlavně k obměně díla a taky k boji s se straou nosemou a. která nemá ráda teplo.

Komorování je známé už od dob zadováků.
Prostě není třeba uteplit celý úl, ale jen ty uličky ve kterých ci plod. V kombinaci se sytrodurem - tl. 3cm´. je to ten nejjednodušší krám který můžu mít u včel.

A na rozdíl od mnoha co už leží na půdě nebo v ohni je stále skladuji. Tedy mám je v provozu asi +5let.
Když dělám i v PS plenáči oddělek, tak tam jednu do začátku dostane, z druhé strany má stěnu. Kdžy je oddělek v nástavku, dostane dvě.

A dokonce v některých plodištích mám jen 8 rámků a na boku je 2xpřepážka. Prostě to tak z jara už zůstalo

Příspěvek: #11

(30.10.2014 10:51)Jiří Matl napsal(a):  Zateplovací rámky používám...

Tak mne napadlo jestli tu blinovu přepážku neudělat jen ze souše na kterou se připínačkem přišpendlí dočasně ta fólie co se dává za radiátory tou alobalovou stranou pro odraz tepla ven. Naví s přesahem rámku tak, aby prostě byla od stěny ke stěně - ohne se flexibilně dle stěn.
Až nebude potřeba tak se fólie sundá a dá na hromadu.

Takto se dá uteplit se snížením i podmet - prostě buď vložit do vysokého podmetu třeba polystyrénovou desku a na ní nalepenou tu odrazovou fólii nebo ji prostě přišpendlit na stavební zábranu resp. nahradit stavební zábranu něčím s nalepenou folií. A samozřejmě nechat průchod k česnu.

Příspěvek: #12

Výroba je hrozně jednouchá.

Uríznu laťku, nebo vezmu horní laťku z rámku + obdélnik z PS a přišroubuji nebo přilepím.

Do desky je dobré nahoru vyříznout nožem V cca 1--2cm aby včely prolezly tam a zpět.

Desetiminutová komedie.

Příspěvek: #13

Když se ta deska z PS udělá stejně dlouhá jako je vnitřní rozměr nástavku - jen trochu s úkosem, aby šla dobře nacpat až dolů, tak tam stačí nastrčit a drží sama bez horní laťky, laťku dám až se za čas ta deska ošoupe, ale už dva roky drží, tak asi na laťku nedojde.
Stačí když drží na pár místech a včely si jí navíc stejně vždycky trochu propolisem přilepí.
Do nástavku k postupnému rozšiřování oddělku mi přijde ideální, a oddělek zůstává případně pořád na svém místě.

Příspěvek: #14

Blinovovu priehradku má každý možnosť vyskúšať a potom sa rozhodnúť o jej ďalšom používaní. Ja už 25 rokov v tenkostenných úľoch používam 10 plástov, aj keď viem, že zimný chumáč zaberá plošne len 1/4 celej plochy dna úľa. Nepotrebujem to zužovať pretože po rozpustení zimujúceho včelstva a plocha zvýš mo 1,6 a predsa nemám problém s včelstvami pri jarnom raste. Vieme a veľa včelárov priznáva, že včelstvá ani v zime či jar nikdy celý obsah úľa nevyhrievajú stačí im teplota v mieste kde ošetrujú plod!

Tak potom načo je mi Blinovova priehradka? Žobráka aj tak nezachránim, lepšie v takom prípade pomôcť mu jedným plodovým plástom z dobrého včelstva!

Příspěvek: #15

Antone, dává se až na jaře, obvykle.
A já málokdy mám na jaře včely na 9 uličkách a i kdyby, tak je zmáčknutí nevyžene ven z úulu ale pěkně do kvádru a vytápí prostředních 6 uliček od rohu k rohu a visí do spodního nástavku.

---

A 6 uliček stačí skoro každé matce.

Příspěvek: #16

Z môjho pohľadu,nadbytočný priestor núti včely ošetrovať aj rámiky, ktoré včelstvo v podstate neobsádza a preto zúžením priestoru prepážkou oddelíme tieto dva priestory a včely sú tak sústredené v menšom priestore, kde si vedia ľahšie udržať potrebnú teplotu a preto si dovolia zväčšiť plodovú plochu.Moja skúsenosť je,že slabšie včelstvá ktoré som zúžil zateplenou vložkou získali podstatne rýchlejšie na sile,ako keby som im ponechal neobmedzené a zbytočne veľké plodisko.

Příspěvek: #17

Nemám ešte praktické skúsenosti s možnosťami využitia prepážky vo vysokom plodiskovom nadstavku no pred kŕmením som vybral z neho 1 rámik a po stranách som dal 2 cm styrodurovú prepážku- skôr slúži ako vložka, s tým, že medzi 2,5 cm úľovou stenou z masívu /smrek/ a ňou je pol cm vzduchová medzera. Sledujem tým zlepšenie tepelnej pohody- čo by sa malo prejaviť hlavne od začiatku plodovania. Takže až potom predbežne plánujem, podľa sily prezimovaného včelstva, poprípade prepážku /ky/ využiť ako Blinovu /či Blinovovu?/. Upraviť ju tak, že vyrežem v prepážke otvor- ak by som považoval za vhodné oddeliť nejaký zásobný plást event. plást na vyradenie za ňu. No chcel by som poprosiť o radu tých, ktorí ju na tento účel využívajú. Aký veľký otvor, akého tvaru a v ktorej časti prepážky sa užívateľovi najviac osvedčil? Vopred ďakujem.

Příspěvek: #18

Zdravím.

Prepážku zateplenú 3cm polystyrénom som i ja využíval ako začínajúci včelár,keď som včeláril dvojnádstavkovo / plodisko -medník/ a kedy som na zimné obdobie včely zužoval na 7-8 rámikov miery 37x30 a na jar postupne rozširoval. Bolo to včelárenie so slabšími včelstvami tzv.bonsay systém.V súčasnom období,kedy chovám silné včelstvá a zimujem v dvoch plodiskových nádstavkoch a včelstvá na jar rozširujem po celých nádstavkoch, tak prepášku vôbec nepoužívam,dokonca i pri vytváraní oddložencov za plodové plásty dávam len rámiky s medzistenami.Myslím si,že prepážka viac vyhovuje včelárovi /uspokojuje jeho predstavy / ako včelám.

Bojo.

Příspěvek: #19

Nuž čo k vaším komentárom dodať, kto však "blinuje" nech blinuje, veď malovčelár sa môže s včelami ihruškať, času má dostatok, ale neviem si prestaviť včelára aspoň so 100 včelstvami a viac. Ako som už napísal, včelstvo v zime a na jar priestor nevyhrieva, tak o čom tu točíme?

Kaji, ak si myslíš, že rozprávam do vetra, nemáš pravdu, ja aj s otcom sme to v r. 1958-62 praktizovali. Ani sme nezbadali, ako sa to z našich úľov vytratilo a nebanujem. V tých časoch čo bolo zo Sovietskeho zväzu všetko bolo "výnimočné" a prijímali sme tom s obdivom

Příspěvek: #20

Právě že mám těch 100 včelstev, tak je díky existenci Gaussovy křivky určitá část někdy na jaře slabší.
A pak šahám do nástavku s přepážkami a těm včelstvům pomůžu. Když je to dvojnástavkové, tak pak stačí jen v horním nástavku.
To je podle mě optimální. SLuníčko prohřívá celý úl skrz slabé stěny a teplo jde nahoru a včely si na těch pár uličkách udrží teplo i když dojde k ochlazení, nebo k ránu.

Antone, našel jsem si kde včelaříš. Tam bych se asi bez přepážek obešel, tady u nás mají někdy svůj význam.

Pavel Cimala má těch včelstev myslím ještě nekolikrát víc jak já a taky "Blínuje" když se mu to osvědčilo.

---

Pokud si někdo přečte Brennera tak se tam dočte a pokud matyku trochu ovládá spočítá, že plocha plodu v hranolu zmáčknutém zateplením a kouli o stejném objemu je trochu rozdílná. A pokud vezme v úvahu že přepážkou neprostupuje teplo tak odhaduji dojde k velmi zajímavým výsledkům.

Právě toto staří včelaři tady u nás dělali na jaře ještě v dobách "slabých černých" včel - ty zimují slabší jak Kraňka a na jaře jim to pomohlo. Ještě dávno před válkou a CCCP náš vzor.


Já osobně používám přepážky jen cca +5 let, do té doby jsem si myslel že jsou na ... nic. A není to dogma, vloni jsem je zrovna nepoužíval díky silným včelstvům a brzkému jaru.

A vzhledem k tomu, že u nás díky pozdní snůšce i slaboši zesílí a díky tomu že jsou v optimálním čase na vrcholu mnohdy překvapí oproti těm co už jsou za vrcholem.