Příspěvek: #2201

teď jsem se v OVP začet do článku o trubčích shromaždištích a docela jsem se nasmál, když jsem čet, jak nějaká výzkumnice létala s mechanickými trubci))

by ten strojovej překlad mohl někdo zredigovat nebo to nechat přeložit včelařem, aby tam létání s dronem nepřekládali jako létání s mechanickým trubcem.

pokud v originále bylo popisováno létání s nějakou mechanickou atrapou trubce, tak svoji konstruktivní kritiku beru zpět. z kontextu článku to na to ale nevypadá.

Příspěvek: #2202

Náhodou se úroveň zvedla. Líbí se mi diskuzni články, poslední ohledně kvetoucí hořčice s oponenturou agronoma. Politikům porad lezou do zadku,ale aspon se nebojí klást nepříjemné otázky když jim sahli na prachy. Odborne preklady uvnitr! Inzerci v nové podobě vitam.. Časopis vyhodim,ale vidím v redakci snahu o posun. Doporučil bych nějakého mladého včelaře co projíždí akce a sociální sítě do redakční rady, omladit oživit texty..

Příspěvek: #2203

Zdravím Tak TomasK1 a Frey jsou mladí včelaři, tak šup do toho. Těším se na Vaše neortodoxní a pokrokové články. Nic Vám nebrání něco vypotit a zaslat do redakce. Rád si je přečtu. A nebojte určitě zde na fóru se zase najdou jiní co to zkritizují.

Kdo nic nedělá nic nezkazí a nemůže být kritizován.

Příspěvek: #2204

Jindřichu, ocěňuji tvoji práci a čas, který jsi článkům v časopise Včealřství věnoval. Vím, že to není snadné, pokud se psaním člověk neživí.
Kritizoval jsem překlady, ne články. To že ten konkrétní překlad v OVP je přeložený a otištěný s chybami, které praští do očí, to je fakt. A to, že to překládá někdo, kdo tématu nerozumí, to je bohužel v dnešní době docela časté, setkávám se s tím i v mé profesi, kdy musím kontrolovat překlady, které dostanu od agentury, která za to bere peníze, a opravovat to po nich. Spíš mě zaráží, že si to nikdo před odevzdáním do tisku nepřečet, aby tam nebyly takové blbosti.

Příspěvek: #2205

Oslovte mladé cerstve učitele včelařství s počtem včelstev do 30. Dejte jim 10tis na dohodu měsíčně. Ti jsou nevyhoreli, s chuti udělat si jméno. Nebo mladeho invalidu, z dotaci placeny bude dělat monitoring sítí a ještě se mu vrátí radost do života.

Příspěvek: #2206

Zdravím včelaře. TomasK1 máš pravdu, rozhodně v časopise by měli čist články a do upravovat. Za mne to funguje. Pokud napíši článek je předložen jednomu nebo vice včelařům z rady a ty posuzují odbornost článku.
Freyi úhybné manévry by ti záviděla lec jaká včelka. Sam si zodpověz otázku: Měl bys o takové články rychlokvašek zájem? Četl bys je nebo jen zase zkritizoval. Ale jsem rad, že patřím aspoň do té druhé skupiny cos popsal .
Pokud chceš zlepšit časopis. Zapřemýšlej co by tě zajímalo, o co bys měl zajem. Za mne pokud budu mít zkušenosti nebo vědomosti o tom, rad napíši článek a snad konečně aspoň jeden článek si v časopise přečteš.
Mohu-li prosím všechny včelaře, pokud mají nějaký názor, otázku, něco je zajímá, napište mi. Rád se pokusím něco vypotit nebo to pošlu dal do redakcí časopisu pro včelaře. Děkuji
ZA svuj kratký život jsem uvedl do včelařství již víc jak pět desítek dnešních včelařů. Do svých članku vkladám zkušenosti, ale také jimy reaguji na velké množství dotazů, kterými jsemzahlcovan jak po telefonu tak i mailem. Mnohdy na někoho zapomenu a nyní se jim omlouvam. Větší čas članku proto vznikla, aby tito včelaři měli takovou berličku, a pokud se mi opětovně ozvou, již není potřeba dané téma rozvadět, ale jen se ptaji na dané nuance problemu.

Závěrem se všem omlouvám za délku příspěvku, ale musím Freyovi podoktnout, že pokud mi někdo řekne-napíše, že např. nerozumí přikladu v matematice a dodá že celému, není to pravdou. Každý je schopen něco začít, nějak počítat, ale vždy se zarazí v nějaké časti přikladu. a zde mu stačí dany problém dovysvětlit. To samé je pokud napíšeš . že se ti nelíbí cely časopis včelařství, jistě to není pravda, ale pravdou bude že by stačilo přečíst si aspoň nadpisy, nebo shrnutí pod nadpisem, a najdeš hned co by tě mohlo zajímat. A pokud ne, napiš mi co tě zajímá, rad Ti vyhovím, a napíši svůj názor. Neboť jak řekl klasik(moje maličkost ). Každý včelař má nějakou zajímavost nebo zlepšovák, který zaujme, stačí jen hledat a ptát se.
Přeji všem včelařům a včelařkám příjemný večer.

Příspěvek: #2207

Může to byt rychlokvaska. Včelařství chybí mladý moderní prvek. Mladý člověk co se orientuje na sítích. Vyhledává akce, nové knihy, trendy, videa, filmy, události ve svete.. K tomu nemusí psát odborné články Jindřichu.

Příspěvek: #2208

Zdravím včelaře a zvlášť Freye . Zajímalo by mne zda si uvědomuješ, že většina včelařů začíná včelařit ve středním věku nebo s příchodem důchodu. Osobně to bylo u mne hodně brzy a samostatně jsem začal včelařit (umřel mi táta- včelař) před již více jak 20 lety. Mohu-li za sebe napsat. že se na netu pohybuji obstojně a dopisuji si s mnoha i zahraničními včelaři. Je mě líto, že jen dopisuji, ale onemocněl jsem a již nikam nejezdím. Za mne škoda, měl jsem domluveno těsně před covidem mnoho zajímavých návštěv. To covid utnul a dnes to moc nejde. Přesto se stále snažím shánět zajímavosti. Mne to vždy chvilku trvá, protože vždy všechno vyzkouším, abych si udělal i svůj názor. V současné době, třeba sháním informace o Včelařském centru WILDE a jejich chovu matek kraňky (tímto dekuji za pomoc Panu Motykovi a šefredaktorce Moderního včelaře). Inspiruji se u včelařů, badatelů a biologů jaký jsou např. Randy Oliver. Sleduji mnoho stránek jako jsem PerfectBee.To jsem ovšem odbočil.
Co ti chci napsat je, že ať chceš nebo né, včelaři to dělají dobře. Aspoň Ti co lečí a poslouchají své včely. Ruku na srdce, každý člověk chce něco echt, nebo někde ušetřit čas i peníze, ale ve včelách to mnohdy nejde. A vedeto k různým konfrontacím našeho požadavku a toho co chtějí a vyžadují včely.
Uvědomme si, že od dob Sklenara, Adamce, Brennera se již moc objevného ve včelařství nevymyslelo. Pro včelaření postačuje znát jejich myšlenky a ty dobře aplikovat na své včelstva s ohledem na větší silu včelstev než byla v minulosti. Zkoušel jsem snad všechno co se vymyslelo nebo o čem se mluvilo, a vždy jsem se vrátil k základům, těchto starých praktiků. Samozřejmě používám nové technologií, měření a analýzu zvuků, váhy , kamery a podobně. A to již v době kdy jsi ještě nevčelařil- omlouvám se Ti. Pro toto všechno stále nechápu proč neoslovovat staré praktiky a ti, aby nám ukázali co umí. Sam zvaž zda Kolomý,Volejník, Havlín, Veselý, Čermák, Titěra, Tyl, Kašpar a další, nám nemohli a někteří stále nemohou, napsat články co nám řeknou víc než, nezkušení včelaři.
Pokud mohu, zkus vyhledat mé články a napiš co se ti na nich nelíbí, a zda se v nich nedozvěděl něco nového, zajímavého, cos do té doby nevěděl. A napiš mi co tě zajímá na včelách , včelaření, technologiích. Zkusím dohledat a napsat své zkušenosti. Když už ni jen napíšeš o co máš zájem bude to pokrok, a třeba změníš časem názor.
Přeji všem včelařům a včelařkám pohodový večer, a než aby jste si ho kazili čtením mého příspěvku, dejme si všichni hlt dobré aspoň desetileté medoviny.

Příspěvek: #2209

Reakce na článek k diskusi ze Včelařství 2/2024 - viz píloha


  od_zimni_mel.pdf (Velikost: 102,17 KB / Stažení: 77)

Příspěvek: #2210

Tvé články se mi líbí, vazim si tvé i každé prace. S většinou co jsi napsal souhlasim. Včelařství jak to vnímám já ma 2 problémy. Porad cili na začátečníky a byt píší fungovani autoři musí snižovat úroveň předávaných znalosti. Vetšina včelařské veřejnosti už začátečníky není,aby četla po stě třeba kalendárium. Druhým problémem je atraktivita, pohled mladych, pohled velkovcelaru.. Supr byly clanky se Sedlackem, chovatele matek maji potencionál...

Příspěvek: #2211

Podstatny je, jestli obsahuje to, co jeho ctenari chteji. Coz se obvykle posuzuje nakladem ~ uspesnosti prodeje. A to tady nelze, protoze je to svazovy casopis.
Takze naklad je v zakladu dany a neni zadna (zasadni) motivace hledat nove ctenare.

Příspěvek: #2212

Zdravím včelaře včelařky a věčného oponenta Freye (myslím to přátelsky).
Pokud hledáš články zajímavější i ty jsem psal, seriál MiniPlus a chov matek z10 -50matek - od Gutha a také chovné dna pro kvalitnější matky Cloakovo mezi dno.
Máš pravdu, že se také snažím cílit na začátečníky nebo na neustále chybí včelařů. Je to protože tím nemusím odpovídat na stále podobné otázky a mohu jen odkázat na daný článek.
Dalšími články novějšího směru budou Úly v Anglii a designové úly v Londýně. Tyto články se zdrželi , protože včelaři čekali na pokračováni o krmítkách.

Freyi pokud, ale chceš vidět i výsledky, tak článek o léčkách pod očko , zaznamenal pokrok a výrobci ho zařadili do vyrobního artiklu. Což shledávám jako zajímavé.
O knihách jsem psal v Dymáku a podobný článek časem bude také ve včelařství, jen nezbývá volné místo na uveřejnění. V minulosti ve svazovém časopise vyšli články o knihách. Titěra o Silných včelstvech a další. \Meduna o knize Na česně. Tak jak je vidno jenom asi nechceš hledat.
Pokud se píše článek, měl by byt z časti složeny z teorie, praxe a zkušeností. Jinak je to takové mláceni prázdné slamy. Ale aby se takový článek napsal, je to mnoho hodin práce, a uvědom si že nějaký honorář, nemůže pracnost vyvážit.
Freyi stále nevím co by tě zajímalo aby sis to přečetl, rad se pokusím podle tvého typu něco nalézt.
Omlouvám se všem včelařům a včelařkám, za dlouhé příspěvky. A pokud mohu Vás všechny poprosit , zkuste mi napsat, o co by jste měli zájem, aby se v článcích psalo. děkuji a přeji přijemný večer.

Příspěvek: #2213

Ve Včelařství si všimli, že proběhl (a probíhá) experiment Gottland.
Autor konstatoval, že projekt nenese očekávaný výsledek. Naneštěstí zapomněl pojmenovat proč: malá genetická variabilita v původní populaci nedává šanci na adekvátní rozvoj v izolaci.

A co navrhuje? K varroatoleranci se proléčit a trochu si pomoct šlechtěním na specifické genetické markery, tedy zužováním genetické variability.

Klidně bych si tipnul jaké budou výsledky.

Projekt Gottland se opakovaně používá jako argument, že bez léčení to nejde, aniž by odborníci ve VÚV Dol postřehli, že to jde (Stephen Martin a Steve Riley v rozhovoru se na YT tvrdí, že v Británii se v současné době bez ošetření proti v.d. obejde 25% včelařů).
m.

Příspěvek: #2214

Celkový obraz, jak si nám ho tady nastínil, není samozřejmě nijak růžový. Ovšem, a to nesmíme přehlížet a tady bych s tebou nesouhlasil, že jsou tu i zárodky toho pozitivního. Mám na mysli tu pěknou sebekritika, jak to posrali se Včelpem, nebo ta slova o transparentnosti, že? To jsou ty první vlašťovky...

Příspěvek: #2215

(09.01.2026 9:51)marek. napsal(a):  Naneštěstí zapomněl pojmenovat proč: malá genetická variabilita v původní populaci nedává šanci na adekvátní rozvoj v izolaci.

Experiment v Gotande začal v roku 1999 keď bolo ponechané 150 včelstiev rôzneho pôvodu (buckfast, kraňka, talianka, čierna včela) na 8 stanovištiach, 0,5 až 2 km od seba, pričom rodiny na začiatok infikovali rovnakým počtom klieštika. Do troch rokov uhynulo 80% rodín, v roku 2003 žilo už len 9 rodín, vedci ich sledovali a dodávali mladé matky z prežívajúcich včelstiev do iných podobných pokusov v Európe, počet prežívajúcich rodín osciloval v medziach 8-10. v tom projekte Gotland u rodín ktoré prežili bez zásahov včelára sa nezistil ani rozvinutý goooming, ani VSH, prežili jednoducho preto, že nevytvárali silné rodiny, málo plodovali a tak sa klieštik nemal ako rozmnožovať. Med na Gotlande včely doniesli len v prvých troch rokoch, v ďalších rokoch museli byť dokrmované cukrom na zimu, tie posledné prežívajúce rodiny sú biedne, zimujú na troch rámikoch a od roku 2017 im už musia proti klieštiku pomáhať kyselinou mravčou.

zrejme pôvodná predstava bola že "včely si poradia"... ono ponechať to na ne asi nie je správna cesta, ako príklad iného myslenia by som spomenul napríklad Erika Österlunda a jeho vyšľachtenie včely ELGON...

ale
v roku 2022 Mendelova spoločnosť plánovala rozbehnúť podľa nemeckého vzoru (Toleranzzucht) lokálne šľachtiteľské enklávy viacerých včelárov ale nie to „darwinovské včelárenie“, včely na testačných stanovištiach mali byť pod pravidelnou kontrolou a kolabujúce včelstvo sa malo ošetriť a vymeniť sa mala matka.
neviete niekto aký to vzalo koniec?

Příspěvek: #2216

Tam hraje roli spousta detailů, třeba množství snůšky. Jedním z faktorů ozdravování včelstev je totiž množství a kvalita - diverzita snůšky. Čím větší nadbytek snůšky, tím větší je odolnost včelstev k nemocem a parazitům. Minimálně tím, že včelstva coby náhradou za uhynulé se několikrát rychleji rozmnoží s několikrát menším vynaložením energie. Řekl bych odhadem, že to funguje do úrovně, kdy malý počet včelstev využije maximálně jen desetinu těch snůškových zdrojů. Při vyšším úbytku včelstev už odolnost včelstev stoupá jenom málo. Včelstva tak mohou zůstat stejně (vůbec) varoatolerantní a viro tolerantní, ale při snižování jejich počtu se zdánlivě mohou jevit jako odolné. Přirozeně potom jak se jejich linie vezmou jinde, kde včelaři snůšku v přírodě využívají k produkci medu naplno, tak tyto včelstva v odolnosti zase selžou.
Jinak podle mne takové přirozené šlechtění je dlouhodobý proces na více desítek let, klidně třeba i na 50. Po tuto dobu je třeba udržovat zhruba stejný počet včelstev a nějakým léčením a opatřením udržovat na takové úrovni, kdy většina včelstev uhyne a menšina přežije.

Příspěvek: #2217

(10.01.2026 9:36)randy23 napsal(a):  Jinak podle mne takové přirozené šlechtění je dlouhodobý proces na více desítek let, klidně třeba i na 50.

Prohledej zdroje, ve světě se tím zabývá opravdu hodně lidí, a velká část (ať nepíšu všichni, ale jiné čísla jsem fakt nepotkal) říkají 5-8let.
(Ať jde o intenzivní šlechtění, nebo o přirozený děj bez lidského managementu). Ale tohle nikdo z chemiků nechce slyšet.
m.

Příspěvek: #2218

(09.01.2026 18:53)goro napsal(a):  zrejme pôvodná predstava bola že "včely si poradia"... ono ponechať to na ne asi nie je správna cesta, ako príklad iného myslenia by som spomenul napríklad Erika Österlunda a jeho vyšľachtenie včely ELGON...

Zdravím, šľachtenie je jednou z ciest, no z toho čo mám vyskladané ja, majú všetky druhy, rasy, línie gény zodpovedné za zvládanie klieštika. Z toho vedci usudzujú, že s podobným parazitom sa v procese evolúcie stretli všetky včelstva. Myslím, že od Martina mám, že je pre nás včelárov potrebné nájsť v našich podmienkach včelstvá, ktoré dané gény dokážu zapojiť. Teda, že musíme hľadať vo vlastnej komore.
Myslím si, že ten gotlandský pokus na to nešiel dobrým spôsobom. Keď v tej vzorke včelstiev nemalo danú schopnosť žiadne včelstvo, tak to bolo už vopred odsúdené na neúspech. Viac sa mi pozdáva spôsob, ktorý načrtol vo svojej prvej prednáške na "se vcelari o vcelach" Klíma, že partia ochotných včelárov poskytne vytipované včelstvo, to sa umiestni na ako-tak izolovanú včelnicu. Na štarte sa ošetrí a viac sa neošetruje. Potom sa celý čas monitoruje množstvo klieštikov. Ak jeho množstvo prekročí kritickú hranicu, tak sa klasicky ošetrí a z projektu hľadania vylúči.
Len dať dokopy takú skupinu ľudí bude asi ťažko, ak nie nerozlúsknuteľný oriešok

Příspěvek: #2219

"Prohledej zdroje, ve světě se tím zabývá opravdu hodně lidí, a velká část (ať nepíšu všichni, ale jiné čísla jsem fakt nepotkal) říkají 5-8let."
5 - 8 let je na jednostupňové upevnění genomu.
Neboli dáš dohromady kupu včelstev, třeba 100 a 2 - 3 roky vybíráš nejlepší včelstvo plus k tomu několik s podobnými, ale horšími genomy. A dalších několik let ty geny nejlepšího včelstva s pomocí těch několika podobných upevňuješ a rozmnožuješ, aby jsi získal robustní a stabilní geniovou linii.
Ale na odolnost proti varaóze, případně virům jeden stupeň nestačí, protože ta odolnost se prakticky nevyskytuje.
Musíš během těch pár let vytvořit tu odolnou genovou linii, tu musíš zase slušně namnožit na třeba tu stovku a víc včelstev, zase vybrat nejlepší včelstvo, o kousek lepší než v předchozím stupni, ty geny z toho včelstva zase upevnit do stabilní linie a tak aspoň několikrát dokola.

Příspěvek: #2220

Výhoda je, že tady funguje epigenetika. Pokusy zjistily, že obyčejná matka (bez žádoucích vlastností) vložená do varroatolerantního včelstva začne produkovat varroatolerantní potomstvo. (opět hledej zdroje a nehádej podle vlastní logiky).