Příspěvek: #5161

Ona klientela je směrovaná na cenu produktu, pohádky že někdo prodá za víc je na úkor obrátkovosti. To je jasné. Ale pokud chci naučit zákazníky kupovat více medu než je průměr 0,8 kg/ hlavu/ rok, musím ho nějak motivovat, vedle ceny i jinými kvalitami které nejsou běžné. To je cíl, naučit konzumovat zákazníka více medu. Natom se zakládá hlavně obrátkovost a jiné výhody s dobrou cenou medu.

Třeba vypustit náklady - vícehodnota ve formě přepouštění a přebalování medu je hodně nákladná a lze ji stáhnout na takové minimum, že zákazníka přesvědčím na úrovni jak má vypadat med levný zkrystalyzovaný bez tepla a jak je drahý běžně vypadající tekutý med, protože teplo a malý obal není zdarma.

Cena výkupu je dobré číslo, protože od něho se musí plánovat profit a zisky z ceny medu.

Pokud by čistě teoreticky (když se tedy dá zamyslet) by všichni včelaři odpověděli tím, že k výkupní ceně přičetli max třetinu a doní by se vše vlezlo, tz. např 50Kč a za 60-63Kč/kg by se med nabízel, každý výkupce si potom rozmyslí, jestli nezbavit takové nabídky trh ve smyslu zvýšení výkupní ceny nebo bezradně různě míchat a pančovat a td. Protože balič musí nakoupit aby prodal, producent to nemusí. Ten jen čeká na slušnou nabídku a když je neslušná jedná podle toho. Otázkou je jak může takovu výkupní cenu běžný včelař ovlivnit aby šla do lepších čísel a ne do almužny. Protože nákupní ceny medu co se sem vozí např Ukrajina nebo i ta Čína nejsou 60 jak nabízí Špačkovi za český výkup, ale mnohem výš.

Příspěvek: #5162

Spotřeba na hlavu je 1 kg na rok, když odečtu kojence a ty co med nejí vůbec pak jsme cca u 2 kg na hlavu ročně. To je z hlediska rodinného rozpočtu zanedbatelně málo. Spotřeba medu jako komodity není o ceně, ale o chuťových preferencích, o zvyku, tradici a tyhle věci jsou na ceně nezávislé. Naopak v zemích, kde je med součástí kulturních tradic, rituálů apod. bývá cena vysoká. Takže učit lidi jíst med nízkou cenou, to nevím jestli se povede. To bysme už dávno museli mít v porovnání se světem nejvyšší spotřebu medu na hlavu a ono tomu tak není. Já mám zkušenost, že pokud někomu med chutná, tak jde a koupí si ho, na cenu se třeba ani nepodívá. Samozřejmě chápu, že pokud máš 10,20 tun na prodej je cesta nízké ceny bez nákladů spojených se ztekucováním a balením cestou nejmenšího odporu, nic proti. Ke krystalizaci: Pokud dám na výběr zkrystalizovaný a ztekucený vedle sebe, pak 95 ze 100 šáhne po tekutém, to nestřílím od boku, taková je statistika prodeje

Příspěvek: #5163

Nebavím se o počáteční investici a úly si taky umím a vyrábím sám.

Připomínám že reaguju na to že tu někdo napsal že může být levnější než konkurence protože má úly doma vyrobené. Úly včelař nekupuje ani nevyrábí jen na jednu sezónu.

Když za dvacet let vytočí ze svého úlu slabých 400 kilo medu stejně jako z úlu koupeného.
1000 / 400 = 2,50
3500 / 400 = 8,75

Gupa píše o zhodnocení času ve svůj prospěch. Pak tedy včelař zhodnotí svůj čas strávený výrobou úlu částkou 6,25 na kile medu (při výnosech 30 kg jsou to na kile 4 Koruny). Med prodá o kolik levněji než včelař který si úly koupí?
Kde je pak zhodnocení času pro můj prospěch?

Příspěvek: #5164

Obráťme otázku inak. Rátal si z vás niekto všetky náklady na ročný ČISTÍ príjem 10 000€ a spočítal si koľko hodín denne by musel robiť??? Sú to zaujímavé čísla (ja ich sem nedám, už som sem čísla na 1 kg vyprodukovaného medu dával, ale spočítané to mám tomu verte) Tu môžete laborovať s cenou medu hore dole, cenou práce, nákladmi na 1 kg vyprodukovaného medu, ...
Jediné, čo vás môže vo včelárení odrovnať je to, čo sa stalo napr. túto sezónu pánovi Bujňákovi. Preto by som si nie dva krát ale 10 krát rozmyslel, či sa budem živiť včelárením.
Myslieť si, že malovčelár dokáže nejak podstatne ovplyvniť hoci len lokálnu cenu medu, je totálna utópia. A výkupnú úž vôbec nie. Cenu môže dvíhať len v určitých mantineloch a musí byť kvalitatívne vyššie ako okolie. A nebavme sa tu o pár 100 kg medu, to dokáže každý predať aj za vyššiu cenu. Musíte zrátať produkciu najbližších včelárov, a to je už pár ton.
Neverím, že by niekto chcel naschvál predávať med za nízku cenu. Niekto ho však predať jednoducho nevie. Buď vyprodukuje veľa, alebo ho predaj nebaví (aj takí sú), alebo si pokazil meno kvalitou, ... Naozaj si myslíte, že títo sú pre vás konkurencia a oni držia cenu medu nízko?
K otázke výroby - kúpe úľov a podobne. K tomu len toľko. Najľahšie zarobené peniaze sú peniaze ušetrené. Kto toto vo včelárení pochopí, získa náskok pár rokov!!!

Příspěvek: #5165

Šak tu iRP psal že každé prkénko než projde kotlem musí dát něco medu.

Příspěvek: #5166

(15.12.2019 2:09)gupa napsal(a):  Nákupní ceny medu co se sem vozí např Ukrajina nebo i ta Čína nejsou 60 jak nabízí Špačkovi za český výkup, ale mnohem výš.

Nebyla bych si tak jista. Uz na apiterapeuticke konferenci v r. 2015, ktera se konala v Brne, zaznelo, ze med je v soucasnosti NEJVICE pancovanou potravinou. V 50. - 80. letech byl u medu dodržován světový kodex, tehdy platné nařízení EU z r. 1974, a med jeste nebyl problémovou komoditou. Světové ceny spadly v r. 1984-85 díky nové exportní zemi – Číně, která z roku na rok dokázala ovládnout 50% světového trhu, 90% světového trhu s mateří kašičkou a 50% s medem, další malé produkty, jako je pyl nebo vosk prakticky neprodukovala. V cinskem byly nalezeny oxidy železa, dokonce až 200 mg na 1 kg, přirozená hladina je tak kolem 5 mg na 1 kg, dokonce chlordimechlor, evidentně používaný v Číně k léčení varroázy, v Evropě je z důvodů karcinogenních účinků už od 70.let zakázaný, atd., atd. Takže určitou nadějí, jak odhalit falšované medy, byla palynologická vyšetření, to znamená pylová analýza medu. Jakým způsobem se v 90. letech obchodovalo s medem na světovém trhu? Z Číny přišel vzorek vyhovujícího medu, uzavřela se smlouva, poslaly se peníze, poslal se med z Číny a teď přišel med do Evropy a velmi často se med neshodoval s předem zaslaným a odsouhlaseným vzorkem, ten med byl úplně jiný, bohuzel pancovany. Ve Francii ve zprávě, vypracované pro Ministerstvo zemědělství konstatují, že soudit se s Čínou je nesmysl, řeší dovozci problém tak, že dovezený nekvalitní med, plný antibiotik, prostě naředí. Takže těch 20-30% nevyhovujících vzorků je podle jejich odhadu jen vrchol ledovce. To jen abychom věděli, co chceme používat pro apiterapii. Francouzi tehdy kvůli analýze medu nakoupili po Evropě více vzorků medů. Téměř všechny vzorky byly falšované, nebo je „špatně označené“. To se týkalo hlavně medovicových medů ze Středomoří, kdy medovicové medy z listnatých stromů byly označené jako medy ze stromů jehličnatých, hlavně z jedle nebo ze smrku. Třeba v Německu je ale prodejní cena medovicových medů z jehličnatých stromů i o 2 E vyšší, než ze stromů listnatých. I takto se tedy dají vydělávat peníze.
Další informace: víte, která světová firma spotřebuje nejvíc medu? Nestlé. Firmy, které spotřebovávají velké množství medu, vycházejí z toho, že když dámy – a nejenom dámy, ale i zákazníci obecně, vidí na etiketě, že je to „s medem“, tak si na tyčince za 10 Kč klidně 10% připlatí a zaplatí 11,- Kč s tím, že je to zdravé, Co na tom, že toho medu je tam jenom 1% a ještě falšovaného, že? Tyto velké firmy prosadily limit pro hydroxymetylfurfural 80 mg/kg. Uvedeme si to na příkladu z praxe: posílal jsem do VÚVČ v Dole svoje vlastní medy tři měsíce po vytočení. Poslal jsem dva vzorky. Jeden vzorek jsem cíleně 4 hodiny přehříval při 70 st. C. Výsledek byl takový, že ten nezahřívaný med nebo med šetrně rozpuštěný, měl obsah 1,8 mg/kg, přehřátý med měl o 100% více HMF, tedy 3,6 mg/kg. Dokážete si tedy představit, co vlastně provádějí velké firmy nebo velkoobchodníci s medem, že potřebují uvádět na etikety, že „med je ze zemí EU a zemí mimo EU“? Jediným důvodem pro to, proč to tyto firmy chtějí, je skutečnost, že třeba české medy mají normu 40 mg, oni s ním provedou nějakou úpravu, která tu koncentraci HMF ještě zvýší, ale jsou stejně z obliga, protože na etiketu připíšou tento text, podle nich mohou mít medy tropické až 80 mg HMF na kg, blíž už to nebudu rozvádět. Důležitým krokem k legalizaci falšovaných medů je povolení ultrafiltrace medu, protože tím se znemožní palynologické vyšetření.

Toto je jen nekolik poznamek z velmi zajimave prednasky pana Hubace. Prednasky pak jeste vysly ve sborniku (ten ale nemam, ja mam zvukovy zaznam cele konference).

Příspěvek: #5167

(15.12.2019 8:41)Kohout napsal(a):  Kde je pak zhodnocení času pro můj prospěch?

Kdyby jsi četl co píšu tak by jsi nato došel, ten co ušetří na vstupech, má na výstupech. Ten co vše bezhlavě kupuje a platí, tak se ani těch 20 let co zadáváš do toho propočtu nedostane, protože už dávno na časové ose svého chovu zkraje krachl. Už víš kde děláš chybu když dělíš cenu úlu o kila medu? Jestli si odpovíš, to je ono co zhodnotí tvůj vložený čas do práce na správném místě.

Příspěvek: #5168

Nevím. Kde? Cena úlu se v ceně medu nepromítne?

---

Proč v Česku nemůže prosperovat včelařský provoz který nemá vlastní stolařství?

Příspěvek: #5169

(15.12.2019 17:28)PhDr. Jarmila Píchová napsal(a):  Toto je jen nekolik poznamek z velmi zajimave prednasky pana Hubace. Prednasky pak jeste vysly ve sborniku (ten ale nemam, ja mam zvukovy zaznam cele konference).

I když si p. doktora vážím, musím konstatovat, že tato posaná situace a příběhy jsou někdy z před 15-10 někdy i více lety. Po zavedení výroby (čas. Včelařství otom informaval někdy v r. 1985) se nic nekoná na úrovni analýz a zákoných protiopatření po zjištění že med není medem...

Otázka jedna.
Pokud někdo označí obsah sklenice slovem med, ale není to med, proč celou situaci řeší SVS a ne celní úřad nebo ČOI? Proč SVSka prostě nepředá řízení oprávněnému subjektu k došetření? Protože pokud vím, SVSka nějaký cukr nebo bonbónkovou směs identifikuje jako výrobek nezemědělského charakteru, jde o cukrovinku jak ta tyčinka Mars. Prostě proč SVS řeší věci které ji nepřísluší a nepředá je příslušným správním orgánům? Vždyď jde oto, že balič který sype do medu cukr a lije vodu, vyrábí cukrovinky a ne zemědělský produkt.

Za druhé. Jsem proti nesmyslným normám. Pokud by fungovaly analytické a správní postupy v ČR potažmo v EU a držel se krok s pančery medu, k určování co je med a není med, žádný HMF, nebo kyselost nebo aktivia by nebyla potřeba. Protože i starý med je medem se svou kvalitou, i umrtvený med bez aktivity je přeci medem se svou kvalitou. Jde o díru na trhu, protože starý med se svou přirozenou aktivitou dojde ke kvalitě, která může být dobrým obchodním artiklem.

Zatřetí. Pokračuji-li z bodu 2, je jasné proč píšu otom, že analytický postup zjišťovaní kvalit a označování medu je dnes úplně někde jinde, ale stále se dozvídám mohuli to tak napsat výsledky rozborů zastaralou metodou a překonaným hledání toho či onoho.

Obávám se, že nějaké ty analýzy jsou dělány na nejmodernější úrovni a nehledají jen HMF nebo nějakou aktivitu nebo pyl, hledají se věci ze životního prostředí a znečištění pesticidy jak z dovozového medu a i z medu od včelařů ze dvora. A proto se asi nic neděje proti kvalitě medu a jeho ceně, protože opravdu hloubkového zjišťování kvalit medu se bojí celý trh s medem a po zásahu by ho celý destabilizoval na úroveň neprodejného zboží, bez vyjímky jestli je z Číny nebo z nějaké evropského včelařského dvora.

---

(15.12.2019 19:10)Kohout napsal(a):  Proč v Česku nemůže prosperovat včelařský provoz který nemá vlastní stolařství?

Ale prosperovat může, ale cena medu stolařství neživí. Zamotáváš a uskakuješ. Nemusím mít stolařství ale vyrábět úly si můžu. Jde oten vložený čas.

Příspěvek: #5170

Asi se bavíme každý o něčem jiném.

Příspěvek: #5171

Nebavíme, stolařství nemám ale úly si vyrábím. Nečteš a zamotáváš proto, že včelař vezme v náročnějším případě výroby např. palety, ty rozebere a udělá znich úly. V lepším případě jako já koupí stavební řezivo, udělá přířezy sešroubuje nyní zbouchá vzduchem a doupraví.

Chápeš, to není stolařství, žádnej normální stolař nevyrábí úly tímto způsobem. Takto dělá úly jen včelař který chce na jedné straně ušetřit a na druhé mít prostor pro cenu medu.

Příspěvek: #5172

Já ti fakt nerozumím. Jaký rozebírání palet?

Příspěvek: #5173

(15.12.2019 8:41)Kohout napsal(a):  Nebavím se o počáteční investici a úly si taky umím a vyrábím sám.

Připomínám že reaguju na to že tu někdo napsal že může být levnější než konkurence protože má úly doma vyrobené. Úly včelař nekupuje ani nevyrábí jen na jednu sezónu.

Když za dvacet let vytočí ze svého úlu slabých 400 kilo medu stejně jako z úlu koupeného.
1000 / 400 = 2,50
3500 / 400 = 8,75

Máš vtom chybu a zapomeň na životnost úlu, mysli jako účetní jednotka protože ta volí odpočítatelnou cenu úlu a dělá okamžitou cenu za med. Úl je totiž jednorázově odpočítatelná položka a musí se ještě ten rok zaplatit aby jsi zvolil správně cenu medu v dlouhodobém horizontu a mohl konkurovat.
1000 / 20 = 50
3500 / 20 = 175

Proto ty palety.

Příspěvek: #5174

Proč furt blbnete s cenou medu? Při konkurenci jaká je, to je pro mne vedlejší produkt, ktery dá nejvíc práce. Podotýkám, že se v nákladech vejdu do výkupní ceny i když úly kupuju. Ve vcelarine jsou daleko zajímavější komodity, které vytvářejí zisk a je možné při nich místo točení klikou i včelařit.

Příspěvek: #5175

V roce 2006 si Franta stloukl 10 úlů a Pepa si jich 10 koupil.
Každý rok si pak stejnou cestou pořídili 10 úlů které se jim ještě ten rok zaplatily.
V roce 2009 měl každý 40 včelstev a dál už nerozšiřovali.
Jakou správnou cenu medu musí příští sezónu tedy v roce 2020 stanovit Franta a jakou správnou cenu medu musí příští sezónu stanovit Pepa? A proč?

Příspěvek: #5176

Kam dal Franta ušetrené peniaze za úle???

Úžasná debata o nesmrteľnosti chrústa

Příspěvek: #5177

Máte tam málo proměnných, pánové.
Jak už píše BG o něco výše. Proč pořád počítáte jen s medem?

Pepa stlouká úly, Tonda si je koupí. Pepa má nějakou cenu, Tonda jinou. Pepa kupuje mezistěny, Tonda jede volnou stavbu, takže ušetří. Pepa jen prodává med a sem tam oddělek, Tonda prodá medu méně, ale naopak oddělků prodá více, stejně tak dělá bezvadnou medovinu a víčkovici.

Přijde mi, že i tohle hodně pohne s příjmem a výdejem peněz, aby jste zjistili, kolik máte pak na kilu medu.

Příspěvek: #5178

Kdosi tu psal že může med prodávat levněji protože si úly vyrábí sám.
Já to neumím pochopit a gupa mi to vysvětluje.
O nic víc nejde.

Příspěvek: #5179

Lenže úľ je len malilinká časť ceny medu, vediete debatu do krajnosti, to by musel dávať med o možno 1% lacnejšie ako konkurencia. Najdrahšia položka je u mňa ČAS. Preto ja iné ako med nepredávam (vždy ma niekto prehovorí na pár odložencov a ja sa vždy nechám namotať ), jednoducho sa mi to v porovnaní s medom neoplatí! To by som musel odložence predávať po 150€.

Příspěvek: #5180

A čo v takom pripade ked niekto zdedi cca 50 ulov po dedovi a ma ich zadarmo,aku by mal mať cenu medu on podla Vas ???

Tie vaše debaty tuna fakt stoja za to mlatenie prázdnej slami nič ine a stale dookola to iste bla bla bla ...