Příspěvek: #501

(12.11.2013 19:55)DonPepe napsal(a):  Vycházím z toho, že z buňky do které vleze samička VD vyleze průměrně cca 2,5VD .

Pavle, on to má DonPepe, vcelku správně. Jen neuvážil, že ten první VD je sameček, a jak uvádí ing. Čermák, z dělničí buňky vylezou v průměru 1,45 samiček VD. A proto ty počty, potom trochu nesedí. Nehledě na to, že dopočítávat se zpětně, je pochybné. Spíš je to přesná hra, s nepřesnými čísly, než naopak.

Příspěvek: #502

Díky za upřesnění, už nevím z jakých materiálů jsem čerpal. Ale nevzpomene si někdo, kdo byl v sobotu ve Zbýšově na ten výukový poster PSVN? Dal bych ruku do ohně, že tam byly ty samičky nakreslené 3, ale jsem se zakecal a pak už to nestačil nafotit, abych si to doma v klidu prošel. Jinak postery byly fakt super, škoda že nejsou na webu.
A abych to navlíkl na téma fumigace. Pro mě je to zajímavé se podle výsledků fumigace odhadovat přibližné zablešení v průběhu roku ve srovnání se záznamy spadu.
Už vím kde jsem čerpal, stránky varoamonitoringu : V dělničí buňce obvykle dospějí jen 1-2 samičky a jeden sameček.. Proto jsem bral 1-2 dospějí, tedy 1,5 nové + 1 stará = 2,5 celkem. Špatně jsem to pochopil.

---

Souhlasím, že tyto výpočty jsou asi silně pochybné, ale co čekat od strojaře a fyzika, než že začne do boje s biologickou hrozbou tahat matematiku

---

A ještě jedna věc. Chápu to správně, že když vyleze z dělničiny v průměru 1,45 samiček, tak ve více jak 50% případů je ráda že vyleze aspoň ta co tam vlezla? Tedy bez žádné dcery?

Příspěvek: #503

Té staré zbude sotva půlka a je to (jen průměrně cca jedna ze dvou, která po první várce vyleze, je ještě schopná jedné úspěšné reprodukce).

Příspěvek: #504

Ona o tom, kolik jich nakonec vyleze (včetně matky zakladatelky a plodných dcer), Pepe, fakt nepanuje moc shoda. A koneckonců je to zase závislé na konkrétních podmínkách. Jsou i studie, které tvrdí, že po užití tau-fluvalinátu (např. ho máme v Gabonu PF, v MP10 etc.) se doba líhnutí plodu prodlužuje, což logicky znamená, že i nové samičky VD mají víc šancí (http://www.plosone.org/article/info:doi%...ne.0014720 ). Navíc někdy kukla stihne vylézt z buňky o den dřív, čímž zase zmenší šance VD (a dá se to strategicky využít) ... Nebo naopak, pokud je to déle, což také bývá, tak jich vyleze víc. A u trubčího plodu je to samozřejmě zase jiné. Nakonec 3 plodné samičky + matka zakladatelka nemusí být někdy žádná utopie. U trubčího plodu 1 + 5 ... Rozptyly jsou značné ... A navíc se může stát, že si vypěstujeme agresivní linii, která se rychleji množí, třeba přidáváním plástů z více včelstev do oddělků ...
http://www.varroamonitoring.cz/showArtic...roaBiology
http://vigorbee.cz/clanky/varrooza/
K těm posterům: teď jsou vázány na projekt Včelař - Farmář dle regulí poskytovatele dotace, stejně jako další výukové materiály. Ale od r. 2015 budou přístupné v běžném režimu.
Jinak škoda, že jsme se ve Zbýšově "nestrefili", mohli jsme probrat i tu podzimní KM ...

Jiří

Příspěvek: #505

Budu už asi otravnej.
Další citace z varroamonitoring.cz:
Experimentálně bylo zjištěno, že samička roztoče může prodělat až 3 – 8 reprodukčních cyklů, aniž by předtím parazitovala na dospělých včelách, což vysvětluje poměrně rychlé množení roztoče.

Dívám se, že mě Jiří předběhl. Takže bych to asi uzavřel tak, že s tímhle matematika nepomůže a prosbou na admina, aby to přesunul do patřičného tématu. Toto už s fumigací nespojíme.

Příspěvek: #506

Ta trubčina není zas tak akcelerační. Prodlouží se pobyt v buňce - prodlouží se cyklus. Samečkovi dojde šťáva - horší poměr oplodnění. Výsledek je + - stejný.

Příspěvek: #507

Takže myslíš, Pavle, že u trubčiny je spíš problém v tom, že ji z nějakého důvodu VD preferuje? Což se sice také zpochybňuje, ale ne zase až tak moc ...
Jiří

Příspěvek: #508

Kdyby VD preferoval trubčinu a trochu více či zcela ignoroval dělničinu, bylo by vyhráno. To je efekt u afrikanizované včely. Je možné, když "cítí naději" na trubčí plod, nějakou jeho přítomnost, možná si počká, možná ji preferuje, a pak dojde k tomu prodloužení vývojového cyklu a efekt širší populace z jedné trubčí buňky se eliminuje, dokonce může dojít k poklesu reprodukce vůči reprodukci na dělničině jako u afrikanizované.

Příspěvek: #509

(12.11.2013 22:01)DonPepe napsal(a):  A ještě jedna věc. Chápu to správně, že když vyleze z dělničiny v průměru 1,45 samiček, tak ve více jak 50% případů je ráda že vyleze aspoň ta co tam vlezla? Tedy bez žádné dcery?

Prečítaj si príspevok 500 na tomto vlákne. Máš to tam jasne vysvetlené.

Havelka Jan upravil 13.11.2013 8:13 tento příspěvek z důvodu: Nepoužívejte pro odkaz na jiný příspěvek jen např. "k příspěvku č. 35". Používejte citaci nebo odkaz. Příspěvek jsem upravil.

Příspěvek: #510

Dobrý večer,

v neděli jsem prováděl první fumigaci u svých 3 oddělků. Jel jsem dle návodu, oddělal jsem 11tý rámek optimalu, zapíchl hřebíček s páskem do desátého a pak zapálil. Bohužel mi to ve všech třech případech roztavilo kousek plástu, i když jsem tam měl mezeru 2 cm. Aby toho nebylo málo, hřebíček se vždy uvolnil a spadl (bohužel ne až dole) i se zbytky popele dolů.

Tak mě napadlo, že tudy cesta asi nevede. Určitě existuje nějaká vychytávka, s kterou bych tuto proceduru zvládl lépe. Mohl by jste mi prosím někdo něco doporučit?

Příspěvek: #511

Grifin, Fureto ...
Nic jsem neřek, zejména nic o KM ...
Jiří

Příspěvek: #512

Frojto, jaký byly spady?

Příspěvek: #513

Někdo dává přeložené pásky dolů do podmetu, někdo zavěšuje nahoru. Přečti si celé tohle vlákno a uvidíš jak to je různé.

Já osobně si udělal z tvrdého drátu háčky a zavěšuju je buď za předposlední rámek, nebo za kraj nástavku. To že popel propadne dolů a z pásku nic nezbude, tak s tím už jsem se smířil. Pokud jde o to propadnutí hřebíčku, tak s tím bych si moc velkou hlavu nedělal, mně minule taky ten můj háček při vindavání spadl, akorát jsem měl štěstí, že až do podmetu, kde jsem ho našel. Ty holt ty hřebíky vyndáš až na jaře až budeš rozebírat plodiště, zatím budeš mít ocelový včely .

Příspěvek: #514

(14.11.2013 17:58)frojta napsal(a):  Dobrý večer,

v neděli jsem prováděl první fumigaci u svých 3 oddělků. Jel jsem dle návodu, oddělal jsem 11tý rámek optimalu, zapíchl hřebíček s páskem do desátého a pak zapálil. Bohužel mi to ve všech třech případech roztavilo kousek plástu, i když jsem tam měl mezeru 2 cm. Aby toho nebylo málo, hřebíček se vždy uvolnil a spadl (bohužel ne až dole) i se zbytky popele dolů.

Tak mě napadlo, že tudy cesta asi nevede. Určitě existuje nějaká vychytávka, s kterou bych tuto proceduru zvládl lépe. Mohl by jste mi prosím někdo něco doporučit?

Grifin nebo fureto si asi kvůli 3 včelstvům pořizovat nebudeš Ale já letos dal pásky na 5 vruty a nespadl žádný, ale ten plást to někdy roztaví. Proto je někde v tomto tématu ( myslím že i v letošních příspěvcích ) popsán způsob pana Turčányho s fumigací do podmetu. Loni jsem zkoušel a s účinností nebyl problém. Aplikace snažší, včely tolik neštveš rozebíráním stropu.
A pokud by ses chtěl popela úplně zbavit, je tu téma Aplikace kyseliny mravenčí jak píše Jiří.

Příspěvek: #515

Frojta,
fumigačný pásik po dĺžke prehnúť (akoby veľké A), položiť na kúsok nehorľavej podložky a po zapálení zasunúť do podmetu.
To je oficiálna, na Slovensku predpísaná metodika, dym a dezinsekčná látka s ním, stúpajú k stropu a potom klesajú do celého objemu úľa,
ako píše Peepe funguje to

Příspěvek: #516

Já používám pro fumigaci rámek s Nasseheiderem, do horní loučky mám vyvrtanou díru, skrz kterou jsem prostrčil drát a ten zahnul do háčku. Na háček pověsím zapálený pásek a fumigace proběhne naprosto bez problémů. Žádné propalování díla, žádné zhasínání, žádné propadávání, bezvadná manipulace.
Samozřejmě toto lze provést s jakýmkoliv prkénkem rozměru horní loučky.

Příspěvek: #517

Pak stačí použít jen plonkovou horní loučku. Nebo věšáček z drátu, úzké véčko se zahnutými konci, které se pověsí na sousední horní loučky. Dokud jsem fumigoval pomocí pásků, dělal jsem to tak a bylo to bez problémů, i když občas se i tak kousek plástu natavil. To se nedá ovlivnit ... V tom je právě tento typ gumigace tak trochu jako ruská ruleta. Na rozdíl od toho Grifina, kde se to tam fakt spolehlivě napere, aspoň podle mé zkušenosti. Holt cesty mohou býti rozličné. Důležité je, aby to mělo efekt, když už se to dělá ...
Jiří

Příspěvek: #518

(14.11.2013 18:10)Milan Havelka napsal(a):  Frojto, jaký byly spady?

Nekamenujte mě ...., ale spady jsem nepočítal. Asi by se to pro představu mělo, ale pokud tam byl plod (a on tam byl), tak to určitě bude hodně zkreslené - teď přemýšlím, že fumigace s plodem je asi zbytečná...

Fumigovat chci stejně 3x, protože se to má a taky si to chci vyzkoušet (Na podzim jsem tam měl v každém 2 nassenheidery, takže bych asi nemusel). Zkusím je zakouřit až v průběhu prosince, pokud to teplota dovolí, není důvod spěchat.... Radši jednou pořádně (bez plodu a za příznivé teploty) než to už mít za sebou s "trochou" VD v úle

Příspěvek: #519

Přátelé, mám udělaný přípravek s 2 prázdných obalů od osvěžovačů vzduchu.
Jeden je o něco slbší jak ten druhý větší, tak, aby šly nasadit na sebe. Na jedné straně se nasadí plastová trubka, která vleze do očka. na druhý konec se uchytí malý ventilátorek s počítače 12v. Do vnitř položím kousíček pletiva na které položím
1/2 papírku a zapálm, složím oba obaly přes sebe, zasunu do očka, zapnu větráček (malá baterie 9v) a pomalu foukám do úlu. Nemusím vůbec uly rozdělávat. Úl mám za 5min. hotový.

Příspěvek: #520

pro frojta:


Na hřebík napíchnout pásek, nakapat, zapálit a zavěsit na poslední 9 rámek (úl je na 10 rámků)